Fekální laktoferin – nový marker, který odliší zánětlivé střevní onemocnění od syndromu dráždivého tračníku?
Nespecifické střevní záněty (IBD) a syndrom dráždivého tračníku (IBS) jsou nemoci, které se mohou často prezentovat podobnými symptomy. Studie britských autorů se zabývala hledáním nového markeru zánětu, přičemž svoji pozornost vědci zaměřili na využití fekálního laktoferinu u pacientů s IBD, IBS a u zdravých kontrolních osob.
Nespecifické střevní záněty (IBD) a syndrom dráždivého tračníku (IBS) jsou nemoci, které se mohou často prezentovat podobnými symptomy. Proto bývá jejich rozlišení někdy obtížné a může tak dojít k prodlení při zahajování cílené terapie. Studie britských autorů se zabývala hledáním nového markeru zánětu, přičemž svoji pozornost vědci zaměřili na využití fekálního laktoferinu u pacientů s IBD, IBS a u zdravých kontrolních osob.
Do studie bylo zařazeno 137 pacientů se syndromem dráždivého tračníku, 126 pacientů s ulcerózní kolitidou (UC), 104 pacientů s Crohnovou nemocí (CD) a 98 zdravých dobrovolníků. Množství laktoferinu ve stolici bylo stanoveno metodou ELISA. Aktivita onemocnění u pacientů s IBD byla hodnocena za pomoci modifikovaného indexu aktivity podle Harvey-Bradshaw.
Střední koncentrace laktoferinu činila 0 ± 1,4 ug/g u pacientů se syndromem dráždivého tračníku, 6,6 ± 42 ug/g u pacientů s ulcerózní kolitidou, 4 ± 12,7 ug/g u pacientů s Crohnovou nemocí a 0,5 ± 2 ug/g u zdravých dobrovolníků. Hladina laktoferinu byla významně vyšší u pacientů s IBD ve srovnání se skupinou pacientů s IBS nebo zdravých dobrovolníků (p < 0,001). Střední koncentrace laktoferinu byla také významně vyšší u pacientů s aktivním střevním zánětlivým onemocněním nežli u pacientů v klidovém stadiu nemoci (p < 0,001 pro UC a p = 0,002 pro CD). Senzitivita laktoferinu v odlišení aktivního IBD od IBS nebo zdravých dobrovolníků byla 67 %, specificita 96 %, pozitivní a negativní prediktivní hodnoty byly 87 % a 86,8 %.
Z uvedených výsledků vyplývá, že laktoferin je užitečným parametrem při rozlišování IBD a IBS. V praxi může být využíván jako doplňující vyšetření k již rutinně sledovaným krevním parametrům při identifikaci pacientů s aktivním střevním zánětem.
(mik)
Zdroj:
- Alimentary Pharmacology & Therapeutics 2010;31(12):1365-1370. doi: 10.1111/j.1365-2036.2010.04306.x
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.