Porovnání účinnosti paracetamolu a ibuprofenu v terapii horečky u dětí

Úvod

Paracetamol a ibuprofen patří mezi nejvíce užívané léky v terapii horečky u dětí. Většina dříve provedených studií nepotvrdila rozdíl v antipyretickém působení mezi jednotlivými léčivy, i když některé studie nadřazují antipyretickou účinnost ibuprofenu nad paracetamol. V metaanalýze, která hodnotila 10 studií, byla potvrzena vyšší antipyretická účinnost ibuprofenu (5−10 mg/kg) oproti paracetamolu (10−15 mg/kg). I přes tyto výsledky bylo velmi obtížné zhodnotit skutečnou účinnost obou léků, protože existovalo jen málo přímých srovnávacích údajů antipyretického účinku ibuprofenu v dávce 10 mg/kg a paracetamolu v dávce 15 mg/kg.

Metodika studie

Do multicentrické randomizované dvojitě zaslepené studie s paralelními skupinami byli zařazeni dětští pacienti ve věku 3 měsíce až 12 let. Výzkum probíhal na území Francie ve 27 ordinacích pediatrů a praktických lékařů. Kritériem přijetí do studie byla tympanická teplota v rozmezí 38,5−40,5 °C asociovaná s různými nozologickými jednotkami. Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou terapeutických skupin, kterým byla podána jedna dávka paracetamolu (15 mg/kg) nebo ibuprofenu (10 mg/kg). Podání první dávky probíhalo dvojitě zaslepeně v dvojitě maskované (double-dummy) studii. Tympanická teplota byla měřena před podáním a následně 30 minut po podání léku v ordinaci lékaře a následně v domácím prostředí po 2, 3, 4, 5, 6 a 8 hodinách. Podání druhé a následujících dávek léků (pokud bylo potřeba) již probíhalo v rámci otevřené fáze studie samotnými rodiči dítěte po dobu následujících 3 dnů.

Na konci dvojitě zaslepené části studie a v průběhu otevřené studie byli rodiče požádáni, aby subjektivně zhodnotili účinek léčby a uvedli, zda by terapii přípravkem v budoucnu opakovali. Primárním cílem studie bylo vyhodnocení plochy pod křivkou poklesu teploty (AUC = area under the curve) v intervalu 0–6 hodin. Sekundární cíle zahrnovaly řadu dalších objektivních i subjektivních hodnocení. Nulovou hypotézou studie bylo, že neexistuje rozdíl v antipyretické účinnosti mezi paracetamolem a ibuprofenem vyhodnocený pomocí AUC₀₋₆.

Výsledky studie

Studie se zúčastnilo celkem 304 dětí ve věku 3 měsíců až 12 let. Průměrný věk zúčastněných činil 3,78 roku (0,4−11 let) a průměrná hmotnost 17,56 kilogramu (6,2−84,1 kg). V rámci primárního cíle studie ani sekundárních objektivních hodnocení nebyly v terapeutických režimech pozorovány žádné statisticky významné rozdíly. Ve skupině podstupující terapii ibuprofenem činila průměrná hodnota AUC₀₋₆ −7,77 ± 3,54 °C/min a ve skupině podstupující terapii paracetamolem −7,66 ± 3,76 °C/min (p = 0,82). V analýze jednotlivých věkových podskupin také nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v antipyretické účinnosti obou léků. Přípravky byly účastníky studie velmi dobře tolerovány. Celkem 17 z 21 mírných až středně závažných nežádoucích příhod se objevilo během současné antibiotické terapie.

V porovnání s paracetamolovou skupinou hodnotilo jak v dvojitě zaslepené, tak v otevřené části studie signifikantně větší množství rodičů dětí podstupujících terapii ibuprofenem lék jako velmi účinný a uvádělo, že by přípravek použili znovu.

Závěr

Studie prokázala ekvivalentní účinek ibuprofenu (10 mg/kg) a paracetamolu (15 mg/kg) v terapii horečky u dětí. Skutečnost, že rodiče dětí subjektivně preferovali terapii ibuprofenem, mohla být způsobena jinými výhodami účinné látky, například menším počtem denních dávek nebo současným účinkem ibuprofenu v mírnění myalgie a jiných bolestí.

(holi)

Zdroj: Autret-Leca E., Gibb I. A., Goulder M. A. Ibuprofen versus paracetamol in pediatric fever: objective and subjective findings from a randomized, blinded study. Curr Med Res Opin 2007 Sep; 23 (9): 2205–2211; doi: 10.1185/030079907X223323.