Vliv omeprazolu a pantoprazolu na funkci destiček u pacientů s akutním koronárním syndromem bez elevace segmentu ST léčených klopidogrelem
Prospektivní kontrolovaná studie hodnotila vliv omeprazolu nebo pantoprazolu na reaktivitu destiček u pacientů, kteří byli po prodělání akutního koronárního syndromu bez elevace úseku ST (NSTE-ACS) léčeni klopidogrelem v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou (ASA).
Metodika a průběh studie
Do studie byli zařazeni po sobě následující pacienti s NSTE-ACS (n = 620) ze všeobecné nemocnice v čínském městě Šen-jang, kteří byli léčeni standardní duální protidestičkovou léčbou (klopidogrel 75 mg a ASA 300 mg denně) a současně užívali inhibitor protonové pumpy (PPI). Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 k léčbě buď omeprazolem 20 mg za den, nebo pantoprazolem v dávce 20 mg za den.
Při vstupu do studie před prvním podáním PPI byla hodnocena agregace trombocytů po podání adenosindifosfátu (ADP-PA), stejné vyšetření bylo poté provedeno mezi 12 a 24 hodinami po podání medikace, 72 hodin po provedení perkutánní koronární intervence (PCI) a znovu za 30 dní po PCI.
Primárním cílem byla míra agregace trombocytů v testu ADP-PA 30 dní po PCI. Nežádoucí příhody byly sledovány a vyhodnocení jejich výskytu bylo provedeno 30 a 180 dní po PCI.
Výsledky
Mezi oběma skupinami nebyl nalezen signifikantní rozdíl v odpovědi na léčbu klopidogrelem v rozmezí 12–24 hodin po podání léku (54,09 ± 18,90 % vs. 51,62 ± 19,85 %; p = 0,12), 72 hodin po provedení PCI (52,15 ± 19,45 % vs. 49,66 ± 20,05 %; p = 0,18) ani 30 dní po provedené PCI (50,44 ± 14,54 % vs. 48,52 ± 15,08 %; p = 0,17). Míra výskytu nežádoucích příhod se mezi skupinami také výrazně nelišila, a to po 30 (15,2 vs. 14,8 %; p = 0,91) ani 180 dnech od PCI (16,5 vs. 14,5 %; p = 0,50).
Závěr
Přidání omeprazolu či pantoprazolu k léčbě klopidogrelem nevedlo ke snížení jeho účinku na krevní destičky. Ve srovnání s monoterapií klopidogrelem nevedla léčba kombinacemi pantoprazol/klopidogrel a omeprazol/klopidogrel k nárůstu nežádoucích příhod během 30 nebo 180 dní trvajícího sledování.
(epa)
Zdroj: Gu R. X., Wang X. Z., Li J. et al. Effects of omeprazole or pantoprazole on platelet function in non-ST-segment elevation acute coronary syndrome patients receiving clopidogrel. Mil Med Res 2016 Dec 15; 3: 38, doi: 10.1186/s40779-016-0107-0.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Gastroenterologie a hepatologie Interní lékařství Praktické lékařství pro dospěléOdborné události ze světa medicíny
26. 11.
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Polibek, který mi „vzal nohy“ aneb vzácný výskyt EBV u 70leté ženy – kazuistika
- Zkoušku z bariatrické chirurgie nejlépe složil ChatGPT-4. Za ním zůstaly Bing a Bard
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- AI může chirurgům poskytnout cenná data i zpětnou vazbu v reálném čase
Mohlo by vás zajímat
- Vliv těhotenství na klinickou aktivitu Crohnovy nemoci
- Kazuistika: Divertikulitida vs. Crohnova nemoc
- Těhotenství a idiopatické střevní záněty – terapie zlepšuje stav a je bezpečná
- Adherence a kvalita života adolescentních pacientů s IBD
- Idiopatické střevní záněty jsou spojeny se zvýšenou standardizovanou mortalitou
- Medikace u IBD v těhotenství