#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

VEXAS syndrome – newly described autoinflammatory disease with haematologic symptoms. Case report and review of the literature


Authors: Z. Adam 1;  J. Mayer 1;  D. Frič 1;  J. Kissová 1;  M. Jarošová 1;  M. Beličková 2;  L. Kratochvílová 3;  T. Freiberger 3,4;  L. Červinek 1;  P. Komínková 5;  Z. Řehák 6;  Z. Král 1
Authors‘ workplace: Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno 1;  Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2;  Genetická laboratoř, Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno 3;  Ústav klinické imunologie a alergologie, LF MU Brno 4;  Revmatologická ambulance, Nemocnice Jindřichův Hradec 5;  Oddělení nukleární medicíny, Masarykův onkologický ústav Brno 6
Published in: Transfuze Hematol. dnes,30, 2024, No. 2, p. 91-98.
Category: Review/Educational Papers
doi: https://doi.org/10.48095/cctahd2024prolekare.cz7

Overview

SUMMARY: The VEXAS syndrome is a recently identified autoinflammatory systemic disease. The acronym VEXAS stands for Vacuoles, E1 enzyme, X linked, Autoinflammatory, Somatic. The disease is due to an acquired somatic mutation of the UBA1 gene, which encodes for the E 1 enzyme, which in turn is responsible for the ubiquitination of proteins. Due to its location on the X chromosome, the disease predominantly affects men in the second half of life. The patients present with a plenty of inflammatory clinical symptoms, often with overlap of hematologic (anemia, thrombocytopenia hypercoagulation), dermatologic (Sweet syndrom), and rheumatologic (artritis, perichondritis) symptoms. These symptoms can be assessed as “undifferentiated systemic autoinflammatory disorder (USAID) ”. Bone marrow smear with the presence of cytoplasmic vacuoles in the bone marrow is characteristic and the mutation of UBA1 gene is proof of this diagnosis. In this article, we report our first clinical case of a VEXAS syndrome and give an overview of the literature, including pathophysiology, clinical symptoms and diagnostics of the disease.

Keywords:

Vacuoles – myelodysplastic syndrome – autoinflammation – polychondritis


Sources

1. McDermott MF, Aksentijevich I, Galon J, et al. Germline mutations in the extracellular domains of the 55 kDa TNF receptor, TNFR1, define a family of dominantly inherited autoinflammatory syndromes. Cell. 1999; 97 (1): 133–144. doi: 10.1016/S0092-8674 (00) 80721-7.

2. Fingerhutová Š, Doležalová P. Periodické horečky, autoinflamatorní nemoci. ČS Ped. 2023; 78 (4): 199–205.

3. Milota T, Malcová H, Střížová Z, et al. Současné možnosti léčby monogenních syndromů periodických horeček – úloha inhibitorů interleukinu 1. Čas Lek Čes. 2022; 161 (1): 3–10.

4. Cetkovská P, Benáková N. Autoinflamatorní syndromy s kožními projevy. ČS Dermatol. 2015; 90 (4): 144–155.

5. Šedivá A. Autoinflamatorní onemocnění, vývoj oboru a nové poznatky. Alergie (Praha, Print). 2019; 21 (3): 178–184.

6. Adam Z, Tomíška M, Řehák Z, et al. Transformace IgM-MGUS do Waldenströmovy makroglobulinemie u 2 z 6 pacientů v průběhu léčby syndromu Schnitzlerové. Vnitř Lék. 202; 67 (E-3): 15–23.

7. Adam Z, Skřičková J, Krtička M, et al. Remise steroid-rezistentní Stillovy nemoci při léčbě anakinrou dokumentovaná FDG-PET/CT vyšetřením: kazuistika. Vnitř Lék. 2018; 63 (12): 987–997.

8. Adam Z, Šedivá A, Zeman D, et al. Úspěšná léčba SAPHO syndromu (nebakteriální osteomyelitidy a akné) anakinrou a denosumabem. Popis případu a přehled léčebných možností. Vnitř Lék. 2023; 69 (5): E4–E14.

9. Mekinian A, Grignano E, Braun T, et al. Systemic inflammatory and autoimmune manifestations associated with myelodysplastic syndromes and chronic myelomonocytic leukaemia: a French multicentre retrospective study. Rheumatol. 2016; 55 (2): 291–300. doi: 10.1093/rheumatology/kev294.

10. Grignano E, Jachiet V, Fenaux P, et al. Autoimmune manifestations associated with myelodysplastic syndromes. Ann Hematol. 2018; 97 (11): 2015–2023. doi: 10.1007/s00277-018-34 72-9.

11. Shi X, Zheng Y, Xu L, et al. The inflammatory cytokine profile of myelodysplastic syndromes: A meta-analysis. Medicine (Baltimore). 2019; 98 (22): e15844. doi: 10.1097/MD.00000 00000015844. PMC6708708.

12. Beck DB, Ferrada MA, Sikora KA, et al. Somatic mutations in UBA1 and severe adult-onset autoinflammatory disease. N Engl J Med. 2020; 383 (27): 2628–2638. doi: 10.1056/ NEJMoa2026834.

13. Ciferská H. VEXAS – nový autoinflamatorní syndrom spojený se somatickými mutacemi v genu UBA1. Farmakoter Rev. 2022; 7 (3): 226–230.

14. Ferrada MA, Sikora KA, Luo Y, et al. Somatic mutations in UBA1 define a distinct subset of relapsing polychondritis patients with VEXAS syndrome. Arthritis Rheumatol. 2021; 73 (10): 1886–1895. doi: 10.1002/art.41743.

15. Vostrý M, Stibůrková B, Mann H. VEXAS syndrom – diagnóza na pomezí revmatologie a hematologie. Transfuze Hematol Dnes. 2024 [in press]. doi: 10.48095/cctahd2024prolekare.cz6.

16. Stibůrková B, Pavelcová K, Beličková M, et al. Novel somatic UBA1 variant in a patient with VEXAS syndrome arthritis. Rheumatol. 2023; 75 (7): 1285–1290.

17. Poulter JA, Collins JC, Cargo C, et al. Novel somatic mutations in UBA1 as a cause of VEXAS syndrome. Blood. 2021; 137 (26): 3676–3681. doi: 10.1182/blood.2020010286.

18. Bourbon E, Heiblig M, Gerfaud Valentin M, et al. Therapeutic options in VEXAS syndrome: insights from a retrospective series. Blood. 2021; 137 (26): 3682–3684. doi: 10.1182/blood. 2020010177.

19. Shaukat F, Hart M, Burns T, et al. UBA1 and DNMT3A mutations in VEXAS syndrome. A case report and literature review. Mod Rheumatol Case Rep. 2022; 6 (1): 134–139. doi: 10.1093/mrcr/rxab021.

20. Zakine E, Schell B, Battistella M, et al. UBA1 variations in neutrophilic dermatosis skin lesions of patients with VEXAS syndrome. JAMA Dermatol. 2021; 157 (11): 1349–1354. doi: 10.1001/jamadermatol.2021.3344.

21. Dehghan N, Marcon KM, Sedlic T, et al. Vacuoles, E1 enzyme, X-linked, autoinflammatory, somatic (VEXAS) syndrome: fevers, myalgia, arthralgia, auricular chondritis, and erythema nodosum. Lancet. 2021; 398 (10300): 621. doi: 10.1016/S0140-6736 (21) 01430-6.

22. Tsuchida N, Kunishita Y, Uchiyama Y, et al. Pathogenic UBA1 variants associated with VEXAS syndrome in Japanese patients with relapsing polychondritis. Ann Rheum Dis. 2021; 80 (8): 1057–1061. doi: 10.1136/annrheum dis-2021-220089.

23. Muratore F, Marvisi C, Castrignanò P, et al. VEXAS syndrome: a case series from a single-center cohort of Italian patients with vasculitis. Arthritis Rheumatol. 2022; 74 (4): 665–670. doi: 10.1002/art.41992.

24. Zeek M, Kötter I, Krusche M. VEXAS-Syndrom. Z Rheumatol. 2022; 81 (9): 782–786.

25. Georgin-Lavialle S, Terrier B, Guedon AF, et al. Further characterization of clinical and laboratory features occurring in VEXAS syndrome in a large-scale analysis of multicenter case-series of 116 French patients. Br J Dermatol. 2022; 186 (3): 564–574. doi: 10.1111/bjd.20805.

26. Gurnari C, Pagliuca S, Durkin L, et al. Vacuo- lization of hematopoietic precursors: an enigma with multiple etiologies. Blood. 2021; 137 (26): 3685–3689. doi: 10.1182/blood. 2021010811.

27. Sikora KA, Wells KV, Bolek EC, et al. Somatic mutations in rheumatological diseases: VEXAS syndrome and beyond. Rheumatol. 2022; 61 (8): 3149–3160. doi: 10.1093/ rheumatology/keab868.

28. Arlet J B, Terrier B, Kosmider O. Mutant UBA1 and severe adult-onset autoinflammatory disease. N Engl J Med. 2021; 384 (22): 2163–2165. doi: 10.1056/NEJMc2102124.

29. Delplanque M, Aouba A, Hirsch P, et al. USAID associated with myeloid neoplasm and VEXAS syndrome: two differential diagnoses of suspected adult onset Still‘s disease in elderly patients. J Clin Med. 2021; 10 (23): 5586. doi: 10.3390/jcm10235586.

30. Grey A, Cheong PL, Lee FJ, et al. A case of VEXAS syndrome complicated by hemophagocytic lymphohistiocytosis. J Clin Immunol. 2021; 41 (7): 1648–1651. doi: 10.1007/s10875- 021-01070-y.

31. Staels F, Betrains A, Woei-A-Jin FJSH, et al. Case report: VEXAS syndrome: from mild symptoms to life-threatening macrophage activation syndrome. Front Immunol. 2021; 12: 678927. doi: 10.3389/fimmu.2021.678927.

32. Euvrard R, Fournier T, Georgescu D, et al. VEXAS syndrome-related AA amyloidosis: a case report. Rheumatol. 2022; 61 (1): e15–e16. doi: 10.1093/rheumatology/keab683.

33. Comont T, Heiblig M, Rivière E, et al. Azacitidine for patients with Vacuoles, E1 Enzyme, X linked, Autoinflammatory, Somatic syndrome (VEXAS) and myelodysplastic syndrome: data from the French VEXAS registry. Br J Haematol. 2022; 196 (4): 969–974. doi: 10.1111/bjh.17893.

34. Al-Hakim A, Savic S. An update on VEXAS syndrome. Expert Rev Clin Immunol. 2023; 19 (2): 203–215. doi: 10.1080/1744666X.2023.2157262.

35. Kobak S. VEXAS syndrome: Current clinical, diagnostic and treatment approaches. Intractable Rare Dis Res. 2023; 12 (3): 170–179. doi: 10.5582/irdr.2023.01020. PMID: 37662628; PMCID: PMC10468411.dition.

36. Diarra A, Duployez N, Fournier E, et al. Successful allogeneic hematopoietic stem cell transplantation in patients with VEXAS syndrome: a 2-center experience. Blood Adv. 2022; 6 (3): 998–1003. doi: 10.1182/bloodadvances.2021004749.

37. Loschi M, Roux C, Sudaka I, et al. Allogeneic stem cell transplantation as a curative therapeutic approach for VEXAS syndrome: a case report. Bone Marrow Transplant. 2022; 57 (2): 315–318. doi: 10.1038/s41409-021-01544-y.

38. Al-Hakim A, Poulter JA, Mahmoud D, et al. Allogeneic haematopoietic stem cell transplantation for VEXAS syndrome: UK experience. Br J Haematol. 2022; 199 (5): 777–781. doi: 10.1111/bjh.18488.

39. Gurnari C, McLornan DP. Update on VEXAS and role of allogeneic bone marrow transplant: considerations on behalf of the Chronic Malignancies Working Party of the EBMT. Bone Marrow Transplant. 2022; 57 (11): 1642–1648. doi: 10.1038/s41409-022-01774-8.

40. Vitale A, Caggiano V, Della Casa F, et al. Development and implementation of the AIDA International Registry for patients with VEXAS syndrome. Front Med (Lausanne). 2022; 9: 926500. doi: 10.3389/fmed.2022.926500.

PODÍL AUTORŮ NA PŘÍPRAVĚ RUKOPISU

ZA – příprava a spolupráce na rukopisu se všemi zúčastněnými
JM – organizoval vyšetření, podílel se na přípravě první verze rukopisu
DF – ošetřující lékař po dobu hospitalizace pacienta, odeslání textu do redakčního systému časopisu
JK – hodnotila kostní dřeň, dodala obrázky kostní dřeně s popisem
MJ – hodnotila cytogenetiku a vyšetření FISH
MB – prováděla molekulární biologické vyšetření, vč. interpretace nálezů
LK, TF – prováděla molekulárně genetické vyšetření, vč. interpretace nálezů
LČ – nasměřoval odeslání vzorků do ÚHKT a komentoval první verzi rukopisu
PK – ošetřující revmatoložka, opakovanými vyšetřeními vyloučila systémové autoimunitní nemoci pojiva a odeslala pacienta na IHOK
ZŘ – vyšetřoval pacienta a dodal obrázky PET CT s popisem
ZK – organizace péče o pacienta po dobu hospitalizace
Všichni autoři připomínkovali a schválili finální verzi rukopisu.
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Autoři práce prohlašují, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.
Do redakce doručeno dne: 16. 1. 2024.
Přijato po recenzi dne: 14. 2. 2024.
prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc.
Interní hematologická a onkologická klinika
FN Brno
Jihlavská 20
625 00 Brno Bohunice
e-mail: adam.zdenek@fnbrno.cz
MUDr. Dominik Frič
Interní hematologická a onkologická klinika
FN Brno
Jihlavská 20
625 00 Brno Bohunice
e-mail: fric.dominik@fnbrno.cz
Labels
Haematology Internal medicine Clinical oncology
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#