Karcinom prsu u pacientů 80 let a více
Authors:
P. Kosáč 1; M. Zábojníková 2; P. Vážan 3; V. Petrů 1; M. Ratajský 1; K. Lajmar 1; B. Dudešek 1; P. Kudlová 5; J. Duben 1; L. Podrazká 4; J. Gatěk 1,5
Authors‘ workplace:
Chirurgické oddělení, EUC Klinika Zlín
1; Onkologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Zlín
2; EUC laboratoře CGB a. s., pracoviště patologie Zlín
3; Radiodiagnostika, EUC Klinika Zlín
4; Ústav zdravotnických věd, Fakulta humanitních studií UTB ve Zlíně
5
Published in:
Rozhl. Chir., 2024, roč. 103, č. 7, s. 258-262.
Category:
Original articles
doi:
https://doi.org/10.48095/ccrvch2024258
Overview
Úvod: S narůstajícím věkem se zvyšuje riziko maligních nádorů vč. rakoviny prsu. Cílem naší retrospektivní studie bylo zjistit rozsah chirurgického výkonu na prsu i v axile vč. následné adjuvantní terapie u pacientů 80 let a více.
Metody: V letech 2017–2021 bylo na Chirurgickém oddělení EUC Kliniky operováno 834 pacientů s karcinomem prsu. Do retrospektivní studie bylo zařazeno 96 žen s jednostranným karcinomem, 2 ženy s oboustranným karcinomem a 2 muži s karcinomem prsu. Celkem bylo analyzováno 102 případů karcinomu prsu u pacientů starších 8o let. Chirurgický výkon odpovídal stadiu onemocnění a celkovému stavu pacienta. Adjuvantní systémová terapie byla indikována podle stejných zásad.
Výsledky: Od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2021 bylo operováno 98 pacientek (2× s bilaterálním karcinomem) a 2 muži. V době výkonu bylo pacientům více než 80 let (80–96 let). Dominoval invazivní duktální karcinom 83× následovaný lobulárním karcinomem 6×, dále mucinózní 6×, papilární karcinom 4×, ostatní typy 3×, s převahou luminal A, B (89×). Počet prs záchovných výkonů byl 63×. Biopsie sentinelové uzliny byla provedena 65×, doplněna byla disekcí axily 13×. Primární disekce axily byla provedena 15×. U 23 pacientů nebyl proveden žádný výkon v axile. Radioterapie byla 49×, chemoterapie 9× a hormonální terapie 82×. Lokální recidivy byly 2×, regionální recidivy 2×. Celkem zemřelo 37 pacientů, z toho 10 na karcinom prsu. Nejčastější příčinou úmrtí byly kardiovaskulární choroby (ve 27 případech).
Závěr: Nejčastější příčinou úmrtí u pacientů ve věku 80 let a více jsou kardiovaskulární choroby, ne vlastní karcinom prsu. Tuto skutečnost bychom měli zohlednit při stanovování léčebného plánu.
Klíčová slova:
karcinom prsu – chirurgická terapie – 80 let
ÚVOD
Délka života se v populaci postupně prodlužuje, mnoho žen nyní žije déle a prožívá zdravější život. S nárůstem věku se zvyšuje riziko vzniku maligních nádorů vč. rakoviny prsu. Ženy starší 80 let byly dříve na okraji zájmu a byly vylučovány z výzkumných studií, a tak se k jejich léčbě využívaly poznatky z léčby mladších žen. Nádory prsu u starších žen jsou obvykle hormonálně dependentní a nevykazují tak častou lymfovaskulární invazi jako u mladších žen. Nicméně standardní terapie by neměla být závislá pouze na věku [1,2]. S ohledem na věk a komorbidity nejsou vždy plně využívány všechny možnosti onkologické terapie. I přes omezená data se zdá, že bezpříznakové období u těchto pacientek se výrazně neliší ve srovnání s mladšími pacientkami. S narůstajícím počtem žen s karcinomem prsu starších 80 let vzniká naléhavá potřeba provádět studie zaměřené přímo na tuto problematiku [3–5]. Cílem naší retrospektivní studie bylo zjistit, v jakém rozsahu je využívána komplexní léčba s ohledem na rozsah chirurgického výkonu na prsu i v axile vč. následné adjuvantní terapie. Sledovali jsme délku bezpříznakového období, výskyt lokoregionálních recidiv, relapsů a celkovou dobu přežití. Dalším cílem bylo zjistit příčinu úmrtí našich pacientek, tj. toho, zda šlo o úmrtí způsobené karcinomem, nebo jinou chorobou.
METODIKA
V letech 2017–2021 bylo na Chirurgickém oddělení EUC Kliniky Zlín (dříve nemocnice Atlas) operováno pro karcinom prsu 834 pacientů. Ze souboru všech nálezů bylo do retrospektivní studie zařazeno 96 žen s jednostranným karcinomem, 2 ženy s oboustranným karcinomem a 2 muži, což představuje 102 karcinomů prsu u pacientů, kteří měli v době operace 80 let a více. Soubor představuje 12,2 % všech operovaných pro karcinom prsu. Medián sledování činil 43 měsíců. Všichni pacienti podstoupili mamografické a sonografické vyšetření, které bylo doplněno biopsií. Strategie terapie, vč. rozsahu chirurgického výkonu na prsu a v axile, byla pečlivě stanovena na mezioborovém semináři s ohledem na rozsah nádoru, biologický věk a přítomné komorbidity. Léčebný plán byl podrobně diskutován s pacienty, přičemž většina konzultací probíhala za účasti nejbližších rodinných příslušníků, aby bylo dosaženo vzájemné shody na postupu léčby. Rozsah terapie byl individualizován v závislosti na schopnosti pacientů podstoupit chirurgický výkon, event. s následnou chemoterapií a radioterapií, respektující přání pacientů. Neoadjuvantní systémová léčba nebyla indikována, přestože v souboru byl triple-negativní tumor zastoupen 9× a 2× se jednalo o HER2+. Pokud byl indikován primární konzervativní výkon na prsu, bylo podmínkou pro jeho ukončení dosažení volných resekčních okrajů po definitivním histologickém vyšetření. V případě pozitivních okrajů byla provedena reexcize příslušné stěny kavity, což bylo v této sestavě provedeno 2×. Nízký počet reexcizí vycházel ze snahy zajistit volné okraje tak, abychom se vyhnuli reoperaci. Radikalita ale nesnižovala významně výsledný kosmetický efekt. Axilární uzliny byly předoperačně vyšetřovány sonograficky. U suspektních uzlin byla provedena biopsie sentinelové uzliny (sentinel lymph node biopsy – SLNB). SLNB byla indikována u sonograficky a klinicky negativních uzlin. Disekci axily (axillary lymph node dissection – ALND) jsme prováděli individuálně, při respektování studie Z 0011, nálezu na sentinelové uzlině a celkovém zdravotním stavu pacientů. Primárně ALND jsme prováděli při masivním předoperačním nálezu na uzlinách. Od výkonu v axile jsme ustoupili buď v případě časných tumorů s klinicky negativním nálezem v axile, nebo u pokročilých rozsáhlejších nálezů opět s klinicky negativním nálezem v axile, s důrazem na respektování celkového klinického stavu a přání pacientů o provedení co nejjednoduššího výkonu.
Obr. 1. Konzervativní výkon na prsu pro karcinom.
Fig. 1. Breast-conserving surgery for breast carcinoma.
VÝSLEDKY
Na Chirurgickém oddělení EUC Kliniky ve Zlíně bylo v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2021 operováno celkem 98 žen a 2 muži, kteří při operaci dosahovali věku nad 80 let (80–96 let). Tento soubor představuje 12,2 % všech operovaných pacientů pro karcinom prsu. Až na výjimky se jednalo o invazivní duktální karcinom 83×, lobulární karcinom 6×, mucinózní karcinom 6×, papilární karcinom 4×, ostatní 3×. Většina nádorů patřila do časných stadií onemocnění, přičemž více než 50 % mělo velikost menší než 2 cm (T1) a z nich jedna čtvrtina byla menší než 1 cm. Velmi pokročilé tumory (T3 a T4) byly zaznamenány pouze 8× (tab. 1). Časnému stadiu onemocnění odpovídalo také nízké postižení axilárních uzlin metastatickým procesem. Negativní axilární uzliny jsme registrovali opět ve více než 58 % (tab. 1, 2). Dominovaly karcinomy s pozitivními hormonálními receptory, luminal A, B. Triple-negativní tumory byly v sestavě 9× a HER2+ 2× (tab. 3). V chirurgické léčbě byly využity prakticky všechny varianty a kombinace výkonů na prsu a v axile (tab. 4).
Významnému podílu časného karcinomu v sestavě odpovídal počet prs záchovných výkonů 63×, s převahou SLNB (obr. 1). U mastektomie byla opět využita SLNB a v indikovaných případech doplněna ALND. Prostá mastektomie, vč. sanační mastektomie, byla provedena pouze 4× u pokročilých nádorů s ohledem na celkový stav pacientů (tab. 4). V axile dominovala SLNB 65×, která byla doplněna ALND 13× (převážně I. etáže). V celém souboru byla ALND provedena 28×. Primární ALND byla provedena 15× (součást mastektomie 14× a 1× konzervativního výkonu). Z toho ALND I. a II. etáže, tzn. bez předchozí SLNB 13× a pouze disekce axilárních uzlin I. etáže byla 2×. Masivní nález metastatických uzlin byl zaznamenán 7×. Negativní axilární uzliny jsme ve výsledku zaznamenali 58×, z toho u axilární disekce 4×. U 23 pacientů jsme od výkonu v axile ustoupili, a to buď u časných tumorů s klinicky negativním nálezem v axile, nebo u pokročilých rozsáhlejších nálezů opět s klinicky negativním nálezem v axile, s tím, že jsme respektovali celkový klinický stav a přání pacienta provést co nejjednodušší výkon (tab. 4).
Tab. 1. TNM klasifikace. |
|
TNM klasifikace |
|
Tis |
2 |
T1a |
5 |
T1b |
18 |
T1c |
31 |
T2 |
38 |
T3 |
4 |
T4 |
4 |
N0 |
58 |
N1 |
11 |
N2 |
7 |
N3 |
3 |
NX |
23 |
M0 |
102 |
Tab. 2. Stadium. |
|
Stadium |
|
0 |
2 |
IA |
34 |
IB |
1 |
IIA |
24 |
IIB |
8 |
IIIA |
5 |
IIIB |
1 |
IIIC |
3 |
nelze určit |
24 |
Tab. 3. Molekulární klasifikace.
Tab. 3. Molecular classification.
Adjuvantní radioterapie je nezastupitelnou součástí komplexní terapie karcinomu prsu, zvláště pokud je zachován prs (tab. 5). V našem souboru byla radioterapie indikována 49× (48 %), z toho 23× u konzervativních výkonů na prsu. Pouhé odstranění nádoru na prsu bez výkonu v axile bylo 9×. Ve zbylých případech se jednalo o časné nádory provázené komorbiditami. Chemoterapie byla nasazena u triple-negativních pacientů pouze 1×, celkově 9× (9 %). Naopak hormonální terapie byla nasazena 82×, což odpovídá molekulárnímu typu nádoru (tab. 5). Relaps jsme zaznamenali 9× (plíce, mozek), lokální recidivu po konzervativním výkonu 2×. Jedna pacientka krátce po výskytu recidivy zemřela a druhá odmítla chirurgickou léčbu a žije. Regionální recidivy se objevily 2×: 1× po prosté mastektomii bez výkonu v axile a 1× po mastektomii, kdy sentinelové uzliny byly negativní. U obou žen se patologické uzliny objevily i v nadklíčku. Byla nasazena onkologická léčba a obě ženy žijí.
Celkem zemřelo 37 pacientů, z toho na karcinom prsu 10. Nejčastější jinou než karcinomovou příčinou úmrtí byly kardiovaskulární choroby. Jeden muž zemřel na karcinom močového měchýře a jedna žena na karcinom sigmatu.
DISKUZE
Průměrný věk a délka života populace se postupně zvyšuje. V současnosti se mnoho žen dožívá 80 let a více v dobré kondici a plném zdraví. V USA je incidence karcinomu prsu u žen ve věku 80 let a více téměř 400 případů na 100 000 žen. Předpokládaná délka života pro tuto věkovou skupinu v USA se uvádí v rozmezí 8–9 let [2]. Takže biologický věk by neměl být jediným měřítkem při sestavování terapeutického plánu pro léčbu karcinomu prsu. I když je mnoho 80letých žen schopných absolvovat terapii ve stejném schématu jako mladší pacientky, často se u starších žen nevolí výkon v axile a není indikována adjuvantní terapie vč. radioterapie. Osmdesátileté jsou častěji neplnohodnotně léčeny z obavy, že terapie má závažné toxické průvodní účinky [5]. Samozřejmě vyšší věk je provázen zvýšeným počtem komorbidit a tomu je třeba léčbu přizpůsobit. Sám biologický věk by však neměl být limitem provedení chirurgického výkonu.
Osmdesátileté pacientky jsou nedostatečně zastoupeny ve studiích, takže v současnosti jsou data o léčbě velmi omezená, a to zvláště ve skupině karcinomů s vyšším rizikem. Náš soubor 98 žen a 2 mužů ve věku 80 let a více tvoří 12,2 % všech operovaných pro karcinom, což je významná skupina pacientů, u kterých nejsou obecně přijata doporučení k terapii a u nichž je třeba postupovat přísně individuálně s ohledem na věk, zdravotní stav a přání [1,2,4,6]. Pokud pacient chirurgický výkon neodmítne nebo má velmi limitovanou předpokládanou délku života, jsou mastektomie nebo konzervativní výkon standardem pro ženy s karcinomem prsu v každém věku. Chirurgická léčba časného karcinomu prodlužuje délku života u 80letých [7,8].
U pokročilých nálezů se výhoda chirurgického výkonu stírá a délka života vázaná na karcinom se výrazně neliší od neoperovaných žen. Všechny typy výkonů však mají nízkou pooperační mortalitu a mnohé ženy jsou kandidátky na prs záchovné výkony a SLNB v axile. Mortalita je uváděna 0–2 % [9]. V našem souboru převažuje prs záchovný výkon 63×, což odpovídá také významnému podílu časných karcinomů v souboru (T1 56×). Skupina také zahrnuje 14 pacientek, u kterých komorbidity a rozsah nádoru umožnily pouhou exstirpaci tumoru bez výkonu v axile. Nejstarší pacientka měla v době operace 96 roků a byl jí odstraněn v analgosedaci s lokální anestezií exulcerovaný nádor. Vlastní výkon i hojení proběhlo bez komplikací, což zajistilo důstojné dožití, bez nutností pravidelného lokálního ošetřování. Neregistrovali jsme pooperační úmrtí a komplikace byly omezené, provázející hojení rány (hematom, infekce). Náš soubor také potvrzuje relativní bezpečnost chirurgie prsu [9]. Přes vysoký podíl prs záchovných výkonů v souboru se širokou škálou velikosti nádorů a různou zajišťující adjuvantní terapií se objevily pouze dvě lokální recidivy. Z toho jedna by byla snadno řešitelná, pokud by ji pacientka neodmítla.
Tab. 4. Chirurgické výkony.
Tab. 4. Surgery.
SLNB – biopsie sentinelové uzliny, ALND – disekce axily
Výsledek studie jistě ovlivní naše budoucí rozhodování o radikalitě výkonů na prsu. Klasickou součástí léčby invazivního karcinomu prsu je určení stadia vyšetřením uzlin v axile. Původní disekce axily byla postupně nahrazena SLNB, protože výkony v axile minimálně ovlivňují přežití, avšak zvláště ALND může být zdrojem komplikací se snížením kvality života operovaných pacientů. Proto je disekce nahrazována SLNB. Přichází však čas, kdy je třeba přehodnotit u klinicky negativních uzlin rutinní provádění výkonu v axile.
Society of Surgical Oncology (SSO) vydala doporučení, kde u žen nad 70 let s hormonálně pozitivními receptory nabádá k neprovádění rutinního výkonu v axile. U starších žen, navzdory jejich dobrému celkovému zdravotnímu stavu, výkon není indikován, a pacientky jsou tak ochuzeny o určení stadia, a tím o přesnější stanovení terapie. Mamtani et al. uvádí méně než 50 % výkonů v axile [5,10,11]. Neexistují studie provedené u 80letých a starších žen, které by potvrzovaly, že stejně jako u 70letých žen absence výkonů v axile ovlivňuje úmrtí na karcinom. U klinicky pozitivních uzlin však má být provedena disekce axily, aby byla zajištěna regionální kontrola onemocnění [7,12]. V našem souboru byla SLNB použita samostatně 51× a 13× navazovala ALND. Velký počet negativních sentinelových uzlin otevírá otázku, zda není vhodné rozšířit spektrum nálezů, kdy není nutné provádět výkon v axile vůbec [5]. Náš soubor dokumentuje, že regionální recidivy se objevily pouze 2×, přestože výkon v axile jsme neprováděli sice u klinicky negativních axil, ale s pokročilými nádory. Nabízí se jistě omezení u časných karcinomů, kdy axila je klinicky a sonograficky negativní. SLNB je výkon jistě šetrný, avšak ne bez komplikací, zvláště u pacientů vyššího věku. Adjuvantní radioterapie je standardem po konzervativním výkonu na prsu. Přesto u 80letých ve vysokém procentu není aplikována (65 %) [2,5]. Hlavním přínosem adjuvantní radioterapie je snížení rizika vzniku lokoregionálních recidiv po prs záchovném výkonu, ale opět nebyla nalezena žádná specificky zaměřená studie, jaký účinek má u 80letých. Hughes et al. (2004) ve své studii uvádí, že je poměrně bezpečné vynechání radioterapie, s minimálním dopadem, u 70letých pacientů, kde byl proveden chirurgický výkon a podávána pouze hormonální terapie [13,14]. Absence radioterapie nemá vliv na vznik vzdálených metastáz a celkové přežití [15].
Tab. 5. Adjuvantní terapie. |
|
Adjuvantní terapie |
|
radioterapie |
49 |
chemoterapie |
9 |
hormonální terapie |
80 |
bez adjuvantní terapie |
11 |
Neexistuje také žádná studie, která by srovnávala přínos radioterapie ve srovnání s rizikem, pokud je aplikována u 80letých. Pacientky v dobré kondici budou radioterapii jistě dobře tolerovat, a profitovat tak z jejích příznivých léčebných účinků [4,16,17]. Podobně jak je uváděno v literatuře, radioterapie nebyla indikována u našich pacientek v 48 %. Důvody vyplývaly z velikosti nádoru, věku a celkového zdravotního stavu. Zásadně se však toto rozhodnutí neprojevilo na vzniku lokálních recidiv.
Přes 85 % karcinomů prsu u 80letých žen je ER-pozitivní, což přináší výhodu v prognóze i v případech, kdy není možná chirurgická léčba ani chemoterapie. Hormonální terapie je u 80letých pacientek obvykle velmi dobře tolerována. Opět však chybí podložený důkaz o reálném přínosu hormonální terapie u této věkové skupiny. V hormonální terapii je nejčastěji indikován Tamoxifen nebo inhibitory aromatázy. Ovlivnění délky života při hormonální terapii je jistě limitované u časných karcinomů po chirurgické léčbě nebo u pokročilých nádorů s omezenou dobou předpokládaného života [18,19]. Na rozdíl od chemoterapie je hormonální terapie u starších pacientek pravidelnou součástí terapie, což odpovídá typu karcinomu. Hormonální terapií nebylo léčeno pouze 20 (20 %) pacientů našeho souboru, z nichž 9 bylo hormonálně negativních.
Přestože opět chybí relevantní data o působení chemoterapie na 80leté ženy, neměla by chemoterapie být automaticky vyřazena z léčby v důsledku vyššího věku. Je třeba respektovat celkový zdravotní stav pacienta a být si vědomi zvýšeného rizika toxické reakce na organizmus vyššího věku, zvláště je nutné respektovat kardiální toxicitu. V retrospektivní studii 2 276 pacientek starších 75 let se absence chemoterapie neprojevila v délce přežití [20]. Převážná část 80letých pacientek (78 %), na rozdíl od mladších žen neumírá na karcinom, což potvrzuje i naše studie. Naopak stejně jako u mladších žen s pokročilými ER-negativními tumory polovina pacientek umírá na karcinom [3]. Triple-negativní karcinom byl diagnostikován 9× a HER2+ 2×. Z toho 3 zemřely na karcinom prsu. Jedná se o málo pacientek s krátkou dobou sledování, ale i tak se potvrdila jejich nepříznivá prognóza ve vyšším věku. Chemoterapie byla nasazena u těchto pacientek pouze jednou, celkově 9× (9 %). Malý podíl chemoterapie v léčbě 80letých, vč. triple-negativních pacientek, koresponduje s literárními údaji. Zemřelo 37 pacientek ze souboru, ale na karcinom prsu pouze 10 (10 %). Nejčastější příčinou úmrtí nebyl karcinom prsu, ale kardiovaskulární onemocnění. Při sestavování terapeutického plánu bychom měli vycházet z těchto závěrů, které korespondují s literaturou, a respektovat individualitu každého pacienta.
ZÁVĚR
U pacientů ve vyšším věku, zejména ve věku 80 let a více, převažují karcinomy s estrogen pozitivními receptory s minimální lymfangioinvazí. S ohledem na pokročilý věk a častější výskyt průvodních chorob je klíčový individuální přístup k léčbě. Nejčastější příčinou úmrtí u této skupiny pacientů jsou kardiovaskulární choroby, nikoliv samotný karcinom prsu. Při stanovení léčebného plánu bychom měli vzít v úvahu tuto skutečnost, abychom zajistili, že léčba bude optimálně přizpůsobena a bude přiměřená specifickým potřebám pacientů. Na našem pracovišti preferujeme aktivní přístup se snahou o minimální chirurgický výkon. Chirurgickým odstraněním karcinomu se výrazně zvýšila kvalita života operovaných pacientek. U části žen s pokročilým nádorem se předešlo ulceraci nádoru, kterou provází obtížné ošetřování vzniklé léze.
Konflikt zájmů
Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů.
Sources
- Sharma R. ASO author reflections: eighty is the new sixty-breast cancer treatment strategies in the octogenarian patient population. Ann Surg Oncol 2018; 25(Suppl 3): 697–698. doi: 10.1245/ s10434-018-7071-8.
- Mamtani A, Gonzalez J, Dayna T et al. Treatment strategies in octogenarians with early-stage, high-risk breast cancer. Ann Surg Oncol 2018; 25(6): 1495–1501. doi: 10.1245/s10434-018-6350-8.
- Schonberg M, Rebecca A, Silliman M et al. Factors noted to affect breast cancer treatment decisions of women aged 80 and older. J Am Geriatr Soc 2012; 60(3): 538–544. doi: 10.1111/j.1532-5415.2011.03820.
- Glaser R, Marinopoulos S, Dimitrakakis C. Breast cancer treatment in women over the age of 80: a tailored approach. Maturitas 2018; 110: 29–32. doi: 10.1016/j. maturitas.2018.01.014.
- Mamtani A, Gonzalez J, Dayna Neo D et al. Early-stage breast cancer in the octogenarian: tumor characteristics, treatment choices, and clinical outcomes. Ann Surg Oncol 2016; 23(10): 3371–3378. doi: 10.1245/s10434-016-5368-z.
- Freedman RA. Treatment of breast cancer in the elderly. Curr Oncol Rep 2015; 17(11): 517–516. doi: 10.1007/s11912-015-0475-8.
- Al-Rashdan A, Xu A, Quan M et al. Higher-risk breast cancer in women aged 80 and older: exploring the effect of treatment on survival. Breast 2021; 59: 203–210. doi: 10.1016/j.breast.2021.07.005.
- Cortadellas T, Gascón A, Córdoba O et al. Surgery improves breast cancer-specific survival in octogenarians with early-stage breast cancer. Int J Surg 2013; 11(7): 554–557. doi: 10.1016/j.ijsu.2013.05.032.
- Tesarova P. Breast cancer in the elderly – should it be treated differently? Rep Pract Oncol Radiother 2013; 18(1): 26–33. doi: 10.1016/j.rpor.2012.05.005.
- Boughey J, Haffty B, Habermann E et al. Has the time come to stop surgical staging of the axilla for all women age 70 years or older with hormone receptor-positive breast cancer? Ann Surg Oncol 2017; 24(3): 614–617. doi: 10.1245/s10434-016-5740-z.
- Shachar S, Hurria A, Muss H. Breast cancer in women older than 80 years. J Oncol Pract 2016; 12(2): 123–132. doi: 10.1200/ JOP.2015.010207.
- Liang S, Hallet J, Simpson J et al. Omission of axillary staging in elderly patients with early stage breast cancer impacts regional control but not survival: a systematic review and meta-analysis. J Geriatr Oncol 2017; 8(2): 140–147. doi: 10.1016/j. jgo.2016.12.003.
- Hughes K, Schnaper L, Berry D et al. Lumpectomy plus tamoxifen with or without irradiation in women 70 years of age or older with early breast cancer. N Engl J Med 2004; 351(10): 971–977. doi: 10.1056/NEJMoa040587.
- Strader L, Helmer SD, Yates CL et al. Octogenarians: noncompliance with breast cancer treatment recommendations. Am Surg 2014; 80(11): 1119–1123. doi: 10.1177/000313481408001127.
- Martelli G, Boracchi P, Guzzetti E et al. Omission of radiotherapy in elderly patients with early breast cancer: 15-year results of a prospective non-randomised trial. Eur J Cancer 2015; 51(11): 1358–1364. doi: 10.1016/j.ejca.2015.04.018.
- Eaton BR, Jiang R, Torres MA et al. Benefit of adjuvant radiotherapy after breastconserving therapy among elderly women with T1-T2N0 estrogen receptor-negative breast cancer. Cancer 2016; 122(19): 3059–3068. doi: 10.1002/cncr.30142.
- Valassiadou K, Morgan DA, Robertson JF et al. Successful management of elderly breast cancer patients treated without radiotherapy. World J Surg Oncol 2007; 5: 62. doi: 10.1186/1477–7819-5-62.
- Schonberg M, Marcantonio E, Li D et al. Breast cancer among the oldest old: tumor characteristics, treatment choices, and survival. J Clin Oncol 2010; 28(12): 2038–2045. doi: 10.1200/ JCO.2009.25.9796.
- Chatzidaki P, Mellos M, Briese V et al. Does primary breast cancer in older women (≥80 years) have unfavorable histological characteristics? Arch Gynecol Obstet 2011; 284(3): 705–712. doi: 10.1007/s00404-010-1697-5.
- Yamada A, Narui K, Sugae S et al. Operation with less adjuvant therapy for elderly breast cancer. J Surg Res 2016; 204(2): 410–417. doi: 10.1016/j. jss.2016.05.031.
doc. MUDr. Jiří Gatěk, Ph.D.
Chirurgické oddělení EUC Klinika Zlín
třída Tomáše Bati 5135, 760 01 Zlín
gatekj@gmail.com
ORCID autora
J. Gatěk 0000-0002-5824-9613
Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgeryArticle was published in
Perspectives in Surgery
2024 Issue 7
Most read in this issue
- Aktuální trendy v chirurgii karcinomu prsu
- Lokalizace karcinomu prsu jódovým zrnem 125I vs. Frankovým vodičem – retrospektivní case control studie
- Chirurgická léčba prekanceróz prsu – naše zkušenosti
- Chirurgická léčba karcinomu prsu spojeného s těhotenstvím a laktací