#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Revoluce kožních náhrad – kožní kryty v moderní éře zdravotnictví


Authors: J. Bartková 1,2;  E. Horálková 1,2;  V. Barčinová 2;  R. Hrušovská 2
Authors‘ workplace: Klinika popálenin a plastické chirurgie, Brno, Česká republika 1;  Lékařská fakulta Masarykovy university, Brno, Česká republika 2
Published in: Rozhl. Chir., 2024, roč. 103, č. 6, s. 202-207.
Category: Review
doi: https://doi.org/10.33699/PIS.2024.103.6.202–207

Overview

V zájmu řešení klinických problémů je podporována mezioborová spolupráce mezi různými chirurgickými obory. Ačkoli se někteří zdravotníci mohou ve své praxi setkat s kožními náhradami jen zřídka, pochopení jejich vlastností a použití je pro poskytování optimální péče o pacienty zásadní. Cílem tohoto přehledu je poskytnout zdravotnickým pracovníkům základní informace o kožních náhradách a krytech, které usnadní jejich efektivní použití v různých klinických scénářích a optimalizují výsledky léčby pacientů. Rychlost pokroku v tkáňovém inženýrství a regenerativní medicíně je pozoruhodná díky společnému úsilí mezi vědci, inženýry a klinickými lékaři. Technologický pokrok, zvýšené financování a hlubší porozumění buněčným a molekulárním procesům urychlily výzkum a vývoj. Výzvy, jako je dosažení vaskularizace v upravených tkáních, řešení imunitních reakcí a zajištění dlouhodobé funkčnosti regenerovaných orgánů, však přetrvávají. Navzdory těmto překážkám se obor nadále rychle vyvíjí a nabízí naději na transformativní lékařská řešení, která mohou v blízké budoucnosti nově definovat léčebné prostředí. V tomto článku uvádíme přehled vybraných současných komerčně dostupných epidermálních, dermálních a dermo-epidermálních kožních náhrad pro hojení ran.

Klíčová slova:

hojení ran – kožní kryty – tkáňové inženýrství – epidermální kožní náhrady – dermální kožní náhrady

ÚVOD

Termín tkáňové inženýrství označuje obor propojující hned několik oblastí inženýrství, fyziky, matematiky a samozřejmě znalostí medicínských věd [1–3]. Cílem tkáňového inženýrství je dosažení obnovy poškozených tkání s pomocí biologických materiálů a růstových faktorů [4–7]. Specifickou definici uvádějí ve své knize lékaři

A. Atala a R. Lanza, kde tkáňové inženýrství popisují jako interdisciplinární obor, který spojuje principy inženýrství a vědy o živých tkáních ve vývoji biologických náhrad k udržení, obnově i zlepšení funkce tkání [8]. Samotný původ oboru sahá až do období 80. let 20. století [9].

O pár let později popsal doktor Haseltine nově vznikající obor. Regenerativní medicína využívá tkáně vytvořené in vitro k implantaci s využitím přirozených lidských součástí [9]. Propojuje tak odvětví tkáňového inženýrství, molekulární biologie i nanotechnologie [10]. Principy, které využívá tkáňové inženýrství, tak jak ho známe dnes, se používají již několik desítek let. Nicméně celý koncept sahá až do antických dob [11–14]. Mezi historické příklady patří použití štěpů tělu vlastních tkání u rekonstrukce nosu již v 16. století na území renesanční Itálie [15]. Ale i náhrady z materiálů, jako je kov, k produkci zubních implantátů nahrazujících poškozené zuby [16]. Nejvíce objevů v medicíně, které se využívají v současnosti, se však datuje přibližně do období posledních 100 let.

Zásadní milník v dějinách medicíny představuje nepochybně objev kmenových buněk. Zatímco myšlenka kmenových buněk jako buněk schopných diferencovat se do specializovanějších typů se objevila na konci 19. století, jejich existence jako multipotentních buněk nebyla potvrzena až do 60. let 20. století, kdy byly zpozorovány hematopoetické buňky v myší slezině schopné diferencovat se v erytrocytární, granulocytární a megakaryocytární řadu [17]. Tím se posunul vývoj tkáňového inženýrství značně dopředu. Již od roku 1968 se prováděly transplantace kmenových buněk [18,19].

Další objev na sebe nenechal dlouho čekat a v roce 1980 vyšla publikace popisující základní principy modelu umělé kůže [20]. Medicína se tak posunula o krok vpřed a pacienti po rozsáhlých kožních ztrátách a poraněních dostali novou šanci na kvalitnější život. Na přelomu 80. a 90. let 20. století se vědci z USA zaměřili na buněčné kultury z technického úhlu pohledu a na jejich možnou aplikaci jako umělou kůži či náhradu orgánů [21,22].

Prostřednictvím tkání vyrobených pomocí tkáňového inženýrství má rekonstrukční chirurgie potenciál k revoluci v klinické praxi v případě řešení nedostatků dárcovských tkání a v minimalizaci až odstranění morbidity [23]. Může jít často o jedinou možnost, která umožní rychlejší uzavření rány u pacientů s enormní ztrátou kůže [24].

Avšak navzdory dostupnosti produktů tkáňového inženýrství nadále čelíme výzvám v podobě jejich mikrostruktury, příliš vysokých nákladů a nekonzistentního přihojení. Týká se to hlavně popálenin v plné tloušťce kůže [25], kdy úskalí představuje vaskularizace složitějších tkáňových konstruktů, u kterých je difuze kyslíku značně omezená vzdáleností a také vyššími metabolickými nároky implantovaných buněk [23].

Všechny konstrukty by měly splňovat bezpečnost pro pacienta, klinickou účinnost a vhodnost pro manipulaci a aplikaci. „Ideální“ náhrady kůže by neměly být, dle MacNeila, toxické, imunogenní, spojené s přenosem nemocí a způsobující nadměrný zánět. Použitý biomateriál by měl být biologicky odbouratelný, schopný napomáhat rekonstrukci normálního tkaniva s vlastnostmi podobnými kůži, poskytovat úlevu od bolesti, ochranu před infekcí a zabránit ztrátám tepla a tekutin [24].

V porovnání s přirozenými strukturami mají umělé kožní náhrady určité výhody, ale i nevýhody. Za výhodu lze považovat přesněji kontrolovatelné složení produktu. Do produktu lze rovněž přidat různé přísady, jako jsou růstové faktory pro zvýšení účinků. U těchto produktů lze zabránit komplikacím spojeným s přenosem nemocí. Za nevýhodu se považuje skutečnost, že syntetické produkty nemají bazální membránu a jejich architektura je odlišná od původní kůže [26].

Cílem našeho sdělení je zaměřit se a přehledně porovnat vybrané materiály, které se využívají v současnosti v hojení ran. Shrneme jejich výhody i nevýhody a budeme diskutovat o jejich využitelnost v klinické praxi. Přehled vybraných současných komerčně dostupných kožních náhrad je uveden v Tab. 1. Dále uvádíme podrobnější rozbor vybraných kožních náhrad.

 

 

Tab. 1: Přehled současných vybraných komerčně dostupných kožních náhrad Tab. 1: Overview of currently selected commercially available skin substitutes

Druh

Název

Výrobce

Základní složení

Výhody

Nevýhody

Epidermální

Epicel®

Genzyme Corporation, Cambridge MA, USA

kultivované náhradní autologní keratinocyty

nejčasnější přístupy při podávaní keratinocytov, pokrytí velké plochy rány s nízkým rizikem rejekce, vysoká míra proliferace [27]

problémy s manipulací a aplikací, riziko tvorby puchýřů jako následek neúplného upevnění, vysoká cena [27]

Laserskin®

Fidia Advanced Biopolymers, Abano Terme, Italy

kultivovaný náhradní derivát benzylesterifikované kyseliny hyaluronové s autologními keratinocyty

poměrně rychlá doba příjmu štěpu, vysoká biokompatibilita, nízká míra infekce, snadné manipulační vlastnosti [27]

dlouhá doba kultivace (3 týdny), krátka trvanlivost (několik dní) [27]

BioSeed®

BioTissue Technologies GmbH, Germany

keratinocyty s fibrinovým tmelem

ambulantní zákrok, lepší manipulace a uchycení buněk [27]

kultivace buněk několik týdnů, krátká trvanlivost (2 dny) [27]

MySkin®

CellTran Ltd., UK

silikonová vrstva s kultivovanými keratinocyty a speciálním povrchovým povlakem [28]

snadná aplikace a manipulace, kratší čas na kultivaci buněk, dodací doba je flexibilnější [27]

nutná opakovaná aplikace pro uspokojivý klinický výsledek [27]

Biobrane®

 

Smith & Nephew, St. Petersburg, FL, USA

 

acelulární, vnější vrstva silastiku, vnitřní vrstva z nylonu

přirozeně odděluje od rány, snižuje bolest a požadavky na ošetřování ve srovnání s tradičními obvazy, materiál díky poréznosti umožňuje odvod exsudátu a má vyšší propustnost pro antibiotika [29]

nedochází k debridementu mrtvé tkáně, mohou zůstávat jizvy v opařeninových ranách o částečné tloušťce [29]

Dermální

Dermagraft®

Organogenesis Inc., MA, USA

alogenní lidské fibroblasty

a polyglaktinová síťka

poloprůhlednost umožňuje nepřetržité pozorování spodního povrchu rány, žádné bezpečnostní problémy, snažší odstranění, kratší doba hojení ran, žádné nežádoucí reakce [29]

používá se pro dočasné krytí, jen 6 měsíců trvanlivost [29], vícnásobná ap-

likace [30]

Hyalomatrix®

Fidia Advanced Biopolymers, Italy

ester kyseliny hyaluronové na silikonové membráně

dobrá přispůsobivost různým velikostem ran, nízké riziko bakteriální kontaminace, jednoduché kontrolování rány bez odstraněni matrice, polopropustná vrstva řídí ztrátu vodní páry [27], nízkonákladové [31]

rychle degradovatelné, méně pevné [31]

Martiderm®

MedSkin Solutions Dr. Suwelack AG, Billerbeck, Germany

acelulární, bovinní kolagen typu I, III, V s elastinem

jednokrokový postup, lepší elasticita, bežně používaný a dostupný produkt [31]

vyšší cena, nutnost krytí materiálu dermo-epidermálním štěpem [32]

Integra®

Integra Life Sciences Corp., NJ, USA

hovězí kolagen

a glykosaminoglykany se silikonovým povlakem

bez imunitní reakce a bez histologického poškození, tenčí epidermální štěpy a menší síť, lepší estetické a funkční výsledky, dostupnost prodloužená doba skladování, schopné vaskularizace síť [32]

riziko vzniku hematomů, infekce a seromů, riziko přenosu virů, dvoukrokové operační postupy, vysoká cena [32]

Graftjacket®

Wright Medical technology Inc.,Memphis, TN, USA

acelulární dermální kadaverózní matrice

trvanlivost 2 roky, síťováný předem pro klinické použití, jedna aplikace, pevnost [29]

kryokonzervován [29]

Alloderm®

LifeCell Corporation, Bridgewater, NJ, USA

acelulární, lidská kadaverózní kůže [32]

krytí rány okamžitě, rychlost odběru, imunologicky interní, snížené zjizvení, neporušená bazální membrána, 2 roky trvanlivosti, dobré estetické a funkční výsledky [29]

riziko přenosu infekčních onemocnění, možnost odmítnutí dárce, vyžaduje delší postup, riziko vzniku seromů, hematomů

a infekce [29]

Dermo-epiderální

Apligraf®

Organogenesis Inc., MA, USA

hovězí kolagen gel s alogenními

lidskými keratinocyty a fibroblasty

u malých ran se požívá pouze jedna aplikace, zlepšené kosmetické a funkční výsledky u chronických ran [29]

u velkých ran je nutná vícenásobná aplikace, trvanlivost 5 dní, drahý, potenciál pro virový přenos [29]

OrCel®

Forticell Bioscience Inc., NY, USA

hovězí kolagenová houba s alogenními fibroblasty

a keratinocyty

trvanlivost 9 měsíců [29]

kryokonzervováno, nepoužívat na infikované rány nebo u pacientů alergických na živočišné produkty nebo na penicilin, gentamycin, streptomycin nebo amfotericin B [29]

Permaderm®

Regenicin, Inc., Little Falls, NJ, USA

autologní keratinocyty a fibroblasty kultivované na kolagenovém lešení

bez rizika odmítnutí, trvalá náhrada masivních popálenin [33], jednokrokový postup s trvalou náhradou dermálních a epidermálních zložek [28]

málo dlouhodobých studií a klinických studií

Transcyte®

Shire Regenerative Medicine, Inc. San Diego, CA, USA

lidské alogenní fibroblasty z neonatální předkožky nasazené na silikonem pokrytou biologicky vstřebatelnou nylonovou síťovinu

ve srovnání s aloštěpem snadné odstranění, používá se pro popáleniny o částečné tloušťce, rychlost hojení, 1,5 roku trvanlivosti [29]

finančně nákladný [29] [33]

 

 

Přehled vybraných kožních náhrad

Integra® (Integra LifeSciences, Plainsboro, New Jersey, USA) je biosyntetická acelulární náhrada kožního krytu složená z porózní vrstvy prostorově uspořádaných snopců bovinního kolagenu a žraločích glykosaminoglykanů (chondroitin-6-sulfát), jež slouží jako matrix pro migraci buněčných elementů a revaskularizaci, a z vrstvy silikonové, která slouží jako dočasná náhrada epidermis [34]. Silikonová vrstva působí jako bariéra proti infekci a odpařování vody, navíc poskytuje mechanickou ochranu.

Léčba defektů pomocí Integry je dvoustupňový proces, kdy v první fázi se aplikuje dvouvrstvá Integra® na lůžko defektu, po 2 až 3 týdnech se silikonová vrstva odstraní a je nahrazena tenkým dermo-epidermálním kožním štěpem [33].

Nutný předpoklad pro aplikaci Integry je pečlivá příprava lůžka – časná nekrektomie všech avitálních a kontaminovaných ploch, před aplikací musí být lůžko vitální, s kapilárním krvácením, bez infekce a hematomů [35].

Integra® byla původně vytvořena z nutnosti poskytovat dočasné krytí pacientům s rozsáhlými popáleninami při nedostatku odběrových míst. Od doby, kdy byla poprvé použita při léčbě popálenin, se však její klinický význam značně rozšířil [34]. Tento produkt získal široké použití při klinické léčbě hlubokých popálenin, kožních defektů v celé tloušťce různé etiologie, chronických ran a defektů měkkých tkání. Díky vynikajícím výsledkům je Integra® také použitelná pro rekonstrukce jizev [33]. Mezi hlavní výhody použití Integry patří možnost okamžitého překrytí defektů velkého rozsahu při nedostatku odběrových míst [36]. Poskytuje lepší estetické a funkční výsledky ve srovnání s použitím samotného autologního kožního štěpu částečné tloušťky [37].

MatriDerm® (MedSkin Solutions Dr. Suwelack AG, Billerbeck, Germany) je dermální náhrada tvořená nativním (nesíťovaným) bovinním kolagenem typu I, III, V s elastinem [38]. Jedná se o vysoce porózní materiál, který slouží jako matrice pro prorůstání buněk a cév. V další fázi fibroblasty produkují vlastní extracelulární matrix, a jelikož jde o biokompatibilní materiál, po aplikaci se Matriderm rychle vstřebává [39]. Indikací k jeho použití jsou podobně jako u Integry akutní povrchové i hluboké popáleniny, ale i chronické defekty. Na rozdíl od Integry, která má díky přítomnosti chondroitin-6-sulfátu mírné antigenní vlastnosti, může kombinace kolagenu a elastinu v Matridermu podporovat rychlejší vaskularizaci a migraci buněk [35]. Elastinová složka pak zlepšuje stabilitu a elasticitu hojící se tkáně, snižuje riziko kontrakce. Další výhodou oproti Integře je možnost aplikace Matridermu v rámci jednokrokové procedury s okamžitým krytím tenkým dermo-epidermálním štěpem [40].

Alloderm® (LifeCell Corporation, Bridgewater, NJ, USA) je acelulární dermální matrice získaná z lidské kadaverózní kůže schválená FDA (Food and Drug Administration). Je složená z komplexu bazální membrány a extracelulární matrix, ve které jsou hlavními složkami kolagenové svazky a elastická vlákna, buněčné složky jsou odstraněny [41]. Tyto vlastnosti umožňují revaskularizaci, prorůstání novotvořené tkáně a pružnost a elasticitu výsledné jizvy. Díky decelularizaci je Alloderm imunologicky inertní a lze jej aplikovat bez významné imunitní reakce. Využívá se v řadě odvětví – při operacích rozštěpu patra a intraorálních operacích, u meningeálních/durálních operací, při ošetření hlubokých i povrchových popálenin včetně rekonstrukcí jizevnatých kontraktur, při rekonstrukcích prsu, plastice břišní kýly a dalších [42].

Dermagraft® (Organogenesis Inc., MA, USA) je kryokonzervovaná dermální náhrada vytvořená z lidských neonatálních dermálních fibroblastů na biologicky vstřebatelné polyglaktinové síťce. Fibroblasty vylučují kolagen, další proteiny extracelulární matrix a růstové faktory, tudíž tato náhrada obsahuje metabolicky aktivní buňky a zlepšuje výsledný vzhled jizvy [43]. Indikace pro použití Dermagraftu jsou hluboké popáleniny, chronické rány a diabetické ulcerace [38]. Ve srovnání s použitím alogenního štěpu poskytuje Dermagraft® stejně dobré výsledky, co se týká infekce a doby hojení defektů, oproti aloštěpu se však lépe odstraňuje a jeho použití je pro pacienty komfortnější [44].

Epicel® (Genzyme Corporation, Cambridge MA, USA) je krytí ran, které je složeno z autologních keratinocytů umístěných na mastný tyl či gázu. Keratinocyty jsou získány biopsií z nepoškozené kůže pacienta a kultivovány ex vivo po dobu 16–21 dní. Jeho aplikace je indikována FDA pro hluboké popáleniny přesahující 30 % celkové plochy povrchu těla. Lze jej aplikovat jako dočasné krytí s pozdější nutností sekundárního krytí defektu autologním kožním štěpem či jako trvalé krytí v případě nedostatku odběrových míst. Použití Epicelu je omezené kvůli jeho křehkosti, zvýšené náchylnosti k infekcím, zhoršenému hojení a vysokým výrobním nákladům [45,46].

Oasis® (Smith & Nephew Inc. Fort Worth, TX, USA) je biomateriál vytvořený ze submukózních vrstev prasečího jejuna. Jedná se o extracelulární matrix na bázi kolagenu, ve které jsou zachovány i další složky, jako jsou glykosaminoglykany (kyselina hyaluronová), proteoglykany, fibronektin a několik biologicky aktivních růstových faktorů včetně základního fibroblastového růstového faktoru a transformujícího růstového faktoru-beta v bioaktivních formách [47]. Tyto složky stimulují angiogenezi, buněčnou proliferaci a migraci buněk do rány. Je využíván při léčbě dekubitů, chronických defektů, bércových vředů a hlubokých popálenin.

Glyaderm® (Euro Skin Bank (ESB), Beverwijk, The Netherlands) je acelulární dermální náhrada vytvořená z lidské kůže a konzervovaná v glycerolovém roztoku, který nepoškozuje struktury kůže a má virucidní a antimikrobiální vlastnosti. Je používán v jednokrokové nebo dvoukrokové aplikaci s nutností krytí materiálu tenkým dermo-epidermálním štěpem. Jeho aplikace vede k významnému zlepšení výsledného vzhledu a kvality jizev ve srovnání s pouhou aplikací dermo-epidermálního štěpu [48].

EZ Derm® (Mölnlycke Health Care AB, Gothenburg, Sweden) je aldehydem zesíťovaná prasečí dermis, ze které se při přípravě odstraní veškerá epidermis a zůstane pouze sterilní acelulární matrix, kterou lze využít jako krytí u chronických defektů či popálených ploch. Její použití je spojeno s minimálními komplikacemi, snadnou aplikací, sníženou bolestivostí a cenovou dostupností [49].

 

ZÁVĚR

Fúze technologických inovací a biologických odborných znalostí nejen přetváří oblast péče o pacienty, ale je také příslibem bezprecedentního pokroku v léčení a regeneraci. Budoucnost slibuje ještě hlubší pochopení buněčných procesů, zlepšené profily imunogenicity a rozšířené klinické aplikace. Jak jsme svědky bezproblémové integrace těchto oborů, odkrývá se budoucnost s potenciálem předefinovat standardy, zlepšit léčbu a nakonec zlepšit kvalitu života mnoha tisíců jedinců po celém světě. Obecně se problematika kožních náhrad a krytů dotýká celé řady chirurgických disciplín a je předmětem mezioborové spolupráce. V tomto souhrnném sdělení jsme poskytli přehled informací z této oblasti pro lékaře, kteří se s těmito produkty setkávají ve své praxi méně často.

 

Konflikt zájmů

Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů.


Sources
  1. Church D, Elsayed S, Reid O, et al. Burn wound infections. Clinical Microbiology Reviews 2006;19(2):403–434. doi:10.1128/CMR.19.2.403-434.2006.
  2. Al-Himdani S, Jessop ZM, Al-Sabah A, et al. Tissue-engineered solutions in plastic and reconstructive surgery: Principles and practice. Front Surg. 2017;4:4. doi:10.3389/fsurg.2017.00004.
  3. Ikada Y. Challenges in tissue engineering. J R Soc Interface. 2006;3(10):589–601. doi:10.1098/rsif.2006.0124.
  4. Sharma P, Kumar P, Sharma R, et al. Tissue engineering; current status & futuristic scope. J Med Life 2019;12(3):225–229. doi:10.25122/jml-2019-0032.
  5. Al-Himdani S, Jessop ZM, Al-Sabah A, et al. Tissue-engineered solutions in plastic and reconstructive surgery: Principles and practice. Front Surg. 2017;4:4. doi:10.3389/fsurg.2017.00004.
  6. Awad HA, O’Keefe RJ, Lee CH, et al. Chapter 83 – bone tissue engineering: Clinical challenges and emergent advances in orthopedic and craniofacial surgery. ScienceDirect 2014. doi:10.1016/B978-0-12-398358-9.00083-5.
  7. Dabra S, Chhina K, Soni N, et al. Tissue engineering in periodontal regeneration: A brief review. Dental Research Journal 2012;9(6):671–680.
  8. Atala A, Lanza R. Methods of tissue engineering. Gulf Professional Publishing 2001.
  9. Lanza R, Langer R, Vacanti JP, et al., eds. Principles of tissue engineering. Academic Press 2020.
  10. Sampogna G, Guraya SY, Forgione A. Regenerative medicine: Historical roots and potential strategies in modern medicine. J Microsc Ultrastruct. 2015;3(3):101–107. doi:10.1016/j.jmau.2015.05.002.
  11. Veţţammāņi. Purāņic encyclopaedia. Motilal Banarsidass 1975.
  12. Faa G, Fanos V, Giordano A. Past and future of stem cells: from Prometheus to regenerative medicine. Journal of Pediatric and Neonatal Individualized Medicine (JPNIM) 2016;5(2). doi:10.7363/050234.
  13. Schiappa J, Van Hee R. From ants to staples: history and ideas concerning suturing techniques. Acta Chir Belg.2012;112(5):395–402. doi:10.1080/00015458.2012.11680861.
  14. Nerlich AG, Zink A, Szeimies U, et al. Ancient Egyptian prosthesis of the big toe. Lancet 356(9248):2176–2179. doi:10.1016/S0140-6736(00)03507-8.
  15. Ménard S. An unknown renaissance portrait of Tagliacozzi (1545–1599), the founder of plastic surgery. Plast Reconstr Surg Glob Open 2019;7(1):e2006. doi:10.1097/ GOX.0000000000002006.
  16. Crubézy E, Murail P, Girard L, et al. False teeth of the Roman world. Nature. 1998;391(6662):29. doi:10.1038/34067.
  17. Becker A, McCulloch E, Till J. Cytological demonstration of the clonal nature of spleen colonies derived from transplanted mouse marrow cells. Nature 1963;197:452–454. doi:10.1038/197452a0.
  18. Rheinwald JG, Green H. Serial cultivation of strains of human epidermal keratinocytes: the formation of keratinizing colonies from single cells. Cell 1975;6(3):331–343. doi:10.1016/s0092-8674(75)80001-8.
  19. Green H, Kehinde O, Thomas J. Growth of cultured human epidermal cells into multiple epithelia suitable for grafting. Proc Natl Acad Sci U S A 1979;76(11):5665– 5668. doi:10.1073/pnas.76.11.5665.
  20. Yannas IV, Burke JF. Design of an artificial skin. I. Basic design principles. J Biomed Mater Res. 1980;14(1):65–81. doi:10.1002/jbm.820140108.
  21. Nerem RM. Tissue engineering in the USA. Med Biol Eng Comput. 1992;30(4):CE8vCE12. doi:10.1007/BF02446171.
  22. Langer R, Vacanti JP. Tissue engineering. Science 1993;260(5110):920–926. doi:10.1126/science.8493529.
  23. Colazo JM, Evans BC, Farinas AF, et al. Applied bioengineering in tissue reconstruction, replacement, and regeneration. Tissue Eng Part B Rev. 2019;25(4):259–290. doi:10.1089/ten.TEB.2018.0325.
  24. Shevchenko RV, James SL, James SE. A review of tissue-engineered skin bioconstructs available for skin reconstruction. J R Soc Interface 2010;7(43):229–258. doi:10.1098/rsif.2009.0403.
  25. Chua AW, Khoo YC, Tan BK, et al. Skin tissue engineering advances in severe burns: review and therapeutic applications. Burns Trauma 2016;4:3. doi:10.1186/ s41038-016-0027-y.
  26. Sheikholeslam M, Wright MEE, Jeschke MG, et al. Biomaterials for skin substitutes. Adv Health Mater. 2018;7(5):10.1002/ adhm.201700897. doi:10.1002/adhm. 201700897.
  27. Zeng Q, Macri LK, Prasad A, et al. Skin tissue engineering. ScienceDirect 2011. doi:10.1016/B978-0-08-055294-1. 00186-0.
  28. Vig K, Chaudhari A, Tripathi S, et al. Advances in skin regeneration using tissue engineering. Int J Mol Sci. 2017;18(4):789. doi:10.3390/ijms18040789.
  29. Vyas KS, Vasconez HC. Wound healing: Biologics, skin substitutes, biomembranes and scaffolds. Healthcare (Basel). 2014;2(3): 356–400. doi:10.3390/healthcare2030356.
  30. Lee KH. Tissue-engineered human living skin substitutes: development and clinical application. Yonsei Med J. 2000;41(6):774–779.  doi:10.3349/ymj.2000.41.6.774.
  31. Hill DM, Hickerson WL, Carter JE. A risk-benefit review of currently used dermal substitutes for burn wounds. J Burn Care Res. 2023;44(Supplement_1):S26–S32. doi: 10.1093/jbcr/irac131.
  32. Shahrokhi S, Arno A, Jeschke MG. The use of dermal substitutes in burn surgery: acute phase. Wound Repair Regen. 2014;22(1):14–22. doi:10.1111/wrr.12119.
  33. van Zuijlen P, Gardien K, Jaspers M, et al. Tissue engineering in burn scar reconstruction. Burns Trauma 2015;3:18. doi:10.1186/s41038-015-0017-5.
  34. Chang DK, Louis MR, Gimenez A, et al. The basics of Integra dermal regeneration template and its expanding clinical applications. Semin Plast Surg. 2019;33(3):185–189. doi:10.1055/s-0039-1693401.
  35. Chua AW, Khoo YC, Tan BK, et al. Skin tissue engineering advances in severe burns: review and therapeutic applications. Burns Trauma 2016;4:3. doi:10.1186/ s41038-016-0027-y.
  36. Kohlhauser M, Luze H, Nischwitz SP, et al. Historical evolution of skin grafting – a journey through time. Medicina (Kaunas) 2021;57(4):348. doi:10.3390/medicina57040348.
  1. Nguyen DQ, Potokar TS, Price P. An objective long-term evaluation of Integra (a dermal skin substitute) and split thickness skin grafts, in acute burns and reconstructive surgery. Burns 2010;36(1):23–28.  doi:10.1016/j.burns.2009.07.011.
  2. Halim AS, Khoo TL, Mohd Yussof SJ. Biologic and synthetic skin substitutes: An overview. Indian J Plast Surg. 2010;43(Suppl):S23– S28. doi:10.4103/ 0970-0358.70712.
  3. Min JH, Yun IS, Lew DH, et al. The use of matriderm and autologous skin graft in the treatment of full thickness skin defects. Arch Plast Surg. 2014; 41(4):330–336. doi:10.5999/aps.2014.41.4.330.
  4. Schneider J, Biedermann T, Widmer D, et al. Matriderm versus Integra: a comparative experimental study. Burns 2009;35(1):51–57.  doi:10.1016/j.burns.2008.07.018.
  5. Agarwal C, Kumar BT, Mehta DS. An acellular dermal matrix allograft (Alloderm®) for increasing keratinized attached gingiva: A case series. J Indian Soc Periodontol. 2015;19(2):216–220. doi:10.4103/ 0972-124X.149938.
  6. Deneve JL, Turaga KK, Marzban SS, et al. Single-institution outcome experience using AlloDerm® as temporary coverage or definitive reconstruction for cutaneous and soft tissue malignancy defects. Am Surg. 2013;79(5):476–482. doi:10.1177/000313481307900522.
  7. Hart CE, Loewen-Rodriguez A, Lessem J. Dermagraft: Use in the treatment of chronic wounds. Adv Wound Care (New Rochelle). 2012;1(3):138–141. doi:10.1089/wound.2011.0282.
  8. Purdue GF, Hunt JL, Still JM Jr, et al. A multicenter clinical trial of a biosynthetic skin replacement, Dermagraft-TC, compared with cryopreserved human cadaver skin for temporary coverage of excised burn wounds. J Burn Care Rehabil. 1997;18(1 Pt 1):52–57. doi:10.1097/00004630-199701000-00009.
  9. Domaszewska-Szostek AP, Krzyżanowska MO, Czarnecka AM, et al. Local treatment of burns with cell-based therapies tested in clinical studies. J Clin Med. 2021;10(3):396. doi:10.3390/ jcm10030396.
  10. Bay C, Chizmar Z, Reece EM, et al. Comparison of skin substitutes for acute and chronic wound management. Semin Plast Surg. 2021;35(3):171–180. doi:10.1055/s-0041-1731463.
  11. Brown-Etris M, Milne CT, Hodde JP. An extracellular matrix graft (Oasis® wound matrix) for treating full-thickness pressure ulcers: A randomized clinical trial. J Tissue Viability 2019;28(1):21–26. doi:10.1016/j.jtv.2018.11.001.
  12. De Decker I, Hoeksema H, Verbelen J, et al. A single-stage bilayered skin reconstruction using Glyaderm® as an acellular dermal regeneration template results in improved scar quality: an intra-individual randomized controlled trial. Burns & Trauma 2023;11. doi:10.1093/burnst/ tkad015.
  13. Troy J, Karlnoski R, Downes K, et al. The use of EZ derm® in partial-thickness burns: An institutional review of 157 patients. Eplasty. 2013;13:e14.

MUDr. Julia Bartková, MBA
Klinika popáleninové medicíny, 3. LFUK
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
e-mail:
bartkovaj@yahoo.com
ORCID: 0000-0002-0377-8155

Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgery
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#