Klasifikací řízená volba operačního přístupu při operačním léčení zlomenin torakolumbární páteře

Download PDF English version

Authors: R. Lukáš; P. Suchomel ^*; J. Šrám; L. Endrych ^**
Authors‘ workplace: Traumacentrum, Neurocentrum (*) a radiodiagnostické oddělení (**) Krajské nemocnice Liberec
Published in: Rozhl. Chir., 2006, roč. 85, č. 7, s. 365-372.
Category: Monothematic special - Original

Overview

Úvod:
Při rozhodování o tom, zda při operačním ošetření zlomenin torakolumbární páteře bude použit přístup přední, zadní nebo přístupy oba, je možno učinit na základě detailní klasifikace poranění. Detailní klasifikace je před operací proveditelná jen na základě úplného grafického zobrazení kostních i vazivových struktur, tedy na základě skiagrafie, CT vyšetření a vyšetření magnetickou rezonancí (MR). Bez takto provedeného vyšetření není použití komplexního klasifikačního systému (AO-ASIF) spolehlivé.

Materiál a metoda:
V roce 2001 byli pro nestabilní zlomeninu torakolumbární páteře operačně ošetřeni 64 pacienti v průměrném věku 43 let (21 žena a 43 muži). Vyloučeni byli pacienti s porózou skeletu, s čerstvým poraněním míchy a s mnohočetnými zlomeninami páteře. Pacienti byli vyšetřeni skiagraficky, počítačovou tomografií a magnetickou rezonancí (MR). Byl použit klasifikační systém AO-ASIF. Pacienti se zlomeninami typu A byli operováni jen předním přístupem, pacienti se zlomeninami typu B a C byli operováni přístupem zadním. Zlomeniny typu B a C byly doplňkově klasifikovány podle systému Load Sharing Classification (LSC). Fraktury. jejichž hodnocení dosáhlo nebo přesáhlo 6 bodů, byly operovány též zpředu. Soubor byl v této souvislosti rozdělen na tři skupiny: přední výkony (22 pacientů), výkony kombinované (22 pacientů) a výkony zadní (20 pacientů). Ve třetí skupině byl implantát odstraněn v průměru po 15 měsících. Nebyla prováděna transpedikulární intersomatická fúze ani fúze posterolaterální. Minimální doba pooperačního sledování byla 22 měsíců.

Výsledky:
V žádné z uvedených skupin nebylo zaznamenáno selhání implantátu. Ve skupině první a druhé nebyla zaznamenána signifikantní ztráta korekce. Ve skupině třetí byla naměřena průměrná ztráta korekce 3,1 stupně.

Závěr:
Úplné zobrazení zlomeniny torakolumbární páteře (včetně MR) je rozhodující pro její klasifikaci. Klasifikace určuje přístup při jejím operačním léčení. Klasifikací řízený operační přístup podporuje prevenci selhání léčby.

Klíčová slova:
stabilita páteře – torakolumbární zlomeniny – klasifikace zlomenin – magnetická rezonance – operační přístup