Význam flexibilní endoskopie s Narrow Band Imaging pro hodnocení recidivy nádorů hrtanu a hypofaryngu po radioterapii
Authors:
Jana Šatanková 1,2; Anna Švejdová 1; M. Vošmik 2,3; Michal Černý 1,2; P. Kordač 1; Michal Homoláč 1; Viktor Chrobok 1,2
Authors‘ workplace:
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, FN Hradec Králové
1; Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové
2; Klinika onkologie a radioterapie, FN Hradec Králové
3
Published in:
Otorinolaryngol Foniatr, 70, 2021, No. 4, pp. 214-222.
Category:
Original Article
doi:
https://doi.org/10.48095/ccorl2021214
Overview
Diagnostika recidiv karcinomů horních dýchacích a polykacích cest je problematická, zvláště po kurativní radioterapii (RT) nebo radiochemoterapii (RCHT). Pokrok v diagnostice slizničních nádorů hlavy a krku nastal s rozvojem optických endoskopických zobrazovacích metod. Cílem předkládané práce je zhodnocení přínosu flexibilní endoskopie s Narrow Band Imaging (NBI) při vizualizaci suspektní recidivy nádorového onemocnění u pacientů po kurativní RT (RCHT). Metody: Do studie bylo zařazeno celkem 58 pacientů vyšetřených v rámci dispenzarizace kurativní RT (RCHT) pro dlaždicobuněčný karcinom v oblasti hrtanu a hypofaryngu. Všichni pacienti podstoupili transnazální flexibilní vyšetření v konvenčním bílém světle a NBI v lokální anestezii. Změny v mikrovaskulárním uspořádání (intraepithelial papillary capillary loops – IPCL) byly klasifikovány podle Ni. IPCL I–III byly označeny jako nesuspektní a nebyla zde indikována histologická verifikace. Nálezy IV. a V. typu byly ověřeny pomocí HDTV NBI peroperačně s odebráním biopsie a následně korelovány s výsledkem histologického vyšetření. Výsledky: Transnazální videoendoskopické vyšetření s NBI odhalilo suspektní nález (IPCL IV. a V. typu) u 23/58 (39,7 %) pacientů, u 35 pacientů (60,3 %) byl nález v NBI nesuspektní (IPCL I.–III. typu). Histopatologická analýza verifikovala pozitivní nález (high-grade dysplazie, carcinoma in situ, invazivní karcinom) u 12/23 pacientů (52,2 %), u 11/23 (47,8 %) byl výsledek histologie negativní. Senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota flexibilní NBI endoskopie byla 100 %, 76,1 %, 52,2 % a 100 %. Podle Kappa indexu (K = 0,568) byla prokázána střední (průměrná) shoda mezi NBI a histologickým vyšetřením. Závěry: Transnazální flexibilní endoskopie s NBI umožňuje detekovat patologické změny i na postradiačně změněné sliznici hrtanu a hypofaryngu, podmínkou je správná interpretace NBI nálezů zkušeným endoskopistou, která snižuje výskyt falešně pozitivních nálezů.
Klíčová slova:
radioterapie – dlaždicobuněčný karcinom – hrtan – narrow band imaging – Ni klasifikace – hypofarynx
Úvod
Dispenzarizace pacientů po onkologické léčbě dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku, radioterapii (RT) nebo radiochemoterapii (RCHT) je považována za jeden z nejnáročnějších diagnostických úkolů i pro zkušené lékaře [1]. Problémem je odlišit změny, které jsou následkem onkologické léčby – mukozitida, otok měkkých tkání (obr. 1a, 1b, 2), fibróza – od skutečné perzistence, případně recidivy nádorového onemocnění (obr. 3a, 3b) [2]. Pozdní diagnostika nádorového onemocnění v terénu po kurativní radioterapii snižuje šanci na chirurgickou záchrannou léčbu a má negativní dopad na celkové přežití pacienta [3]. Zobrazovací metody – počítačová tomografie (CT), ¹⁸FDG-PET (fluorodeoxyglucose positron emission tomography) a magnetická rezonance – MR), včetně DW-MR (diffusion-weighted MRI) zlepšily možnosti sledování pacientů, obzvláště v rozlišení perzistence nebo recidivy nádoru od radionekrózy, zánětlivých změn a fibrózy tkáně [4–6]. Technologickým pokrokem v endoskopických metodách je NBI a HDTV NBI (high-definition television NBI) s vysokým rozlišením (více než 1 milion pixelů) nebo 4K (ultra vysoké rozlišení – více než 8 milionů pixelů) (Olympus Medical System Corporation, Tokyo, Japan) [7, 8].
NBI využívá speciálně filtrované světlo ke zlepšení kontrastu mezi epitelem a podslizničními cévami. V definitivním obrazu je slizniční mikrovaskularizace (intraepithelial papillary capillary loops – IPCL) zobrazena hnědě a podslizniční cévy azurově, dochází k podstatnému zvýšení kontrastu mezi krví obsaženou v cévách a okolní tkáni [1, 7–11]. Mohou být rozpoznány i velmi diskrétní změny v mikrovaskulární architektonice [8]. Normální kapiláry jsou dobře větvené kličky, zatímco suspektní prekancerózní léze nebo malignita se projeví ohraničeným okrskem změněných kapilár v podobě hnědých teček, vřetenovitých a hadovitých kapilár (obr. 4, 5) [10]. Podle dosud publikovaných prací má NBI endoskopie využití především v předoperační diagnostice suspektních prekancerózních a nádorových lézí, v peroperačním hodnocení resekčních okrajů a v případné identifikaci synchronních (duplicitních) nádorů [1, 8, 10]. Studií, ve kterých je hodnocen význam NBI v rámci dispenzarizace pacientů po onkologické léčbě, je zatím málo, a proto je třeba další sledování a výzkum. Cílem prezentované studie bylo zhodnocení přínosu flexibilní NBI endoskopie v dispenzarizaci pacientů po kurativní, eventuálně adjuvantní radioterapii.
Materiál a metodika
Studie byla realizována prospektivně v období od října 2015 do prosince 2019 na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Hradec Králové. Do studie bylo zařazeno celkem 58 pacientů vyšetřených v rámci dispenzarizace po primární kurativní nebo adjuvantní RT nebo RCHT pro primární nádor v oblasti hrtanu nebo hypofaryngu.
Všichni pacienti byli pravidelně sledováni a absolvovali minimálně dvě videoendoskopická vyšetření s NBI. Vyšetření bylo provedeno za 3 a 6 měsíců po ukončení radioterapie, další kontroly probíhaly v rozmezí 3–6 měsíců. Pacienti byli vyšetřeni ambulantně v lokální anestezii pomoci flexibilního HD videolaryngoskopu s NBI zobrazením (Olympus ENF-VH nebo ENF-VQ, distální průměr 3,9 mm, endoskopický systém Olympus Visera Pro CV-170). K lokální anestezii orofaryngu, hypofaryngu a hrtanu (u pacientů se zachovaným hrtanem) byl aplikován Lidocain sprej 10% transorálně. Každý pacient byl vyšetřen pomocí konvenčního bílého světla a následně pomocí NBI. Endoskopické vyšetření bylo prováděno pouze třemi erudovanými lékaři (absolventi kurzu NBI certifikovaného MZ ČR). Nahrávky vyšetření (konvenční bílé světlo i NBI) byly u každého pacienta uloženy pro další analýzu. Jako suspektní léze v NBI byla označena jasně ohraničená oblast patologických IPCL (intraepiteliální papilární kapilární kličky) [12]. Nálezy při NBI endoskopii byly hodnoceny podle Ni klasifikace jako suspektní (IPCL IV, IPCL Va–Vc) nebo nesuspektní (IPCL I–III) (tab. 1) [12]. I přes to, že podle původní Ni klasifikace je typ IV považován za benigní nález (středně těžké dysplazie), existují práce [13], které popisují, že typ IV není možné pokládat za jednoznačně benigní nález, a v jejich souboru byl v této skupině lézí častější nález těžkých dyplastických až maligních změn. Mikrovaskulární změny mohou být často na rozhraní mezi prekancerózními/dysplastickými (hyperplazie, mírná až středně těžká dysplazie) a časnými nádorovými změnami. Proto jsme se při hodnocení zařadili IPCL IV do skupiny již suspektních změn. Nálezy nesuspektní při ambulantním NBI vyšetření (IPCL I–III) byly nadále ponechány ve sledování, vyšetření v celkové anestezii s odběrem biopsie nebylo indikováno. V případě suspektní léze při (IPCL IV a V) byl indikován odběr tkáně k histologickému vyšetření v celkové anestezii (direktní laryngoskopie, eventuálně hypofaryngoskopie). Po polohování na zádech do tzv. sniffing pozice byl pacient vyšetřen po zavedení laryngoskopu pomocí rigidní optiky (0° a 30°) s použitím konvenčního bílého světla a následně pomocí HDTV NBI (Olympus Visera Pro system CH-S190-XZ). Při endoskopii byl zaznamenán makroskopický charakter léze v konvenčním bílém světle, rozsah a šíření léze nebo cévních změn, případně záchyt dalších patologických ložisek v NBI, které nebyly detekovány v konvenčním bílém světle. Následně byl popsán charakter slizniční mikrovaskularizace (klasifikace podle Ni). Endoskopické suspektní nálezy (IPCL IV, IPCL Va–Vc) byly klasifikovány jako skutečně pozitivní (SP), pokud histologické vyšetření prokázalo high-grade dysplazie, karcinom in situ nebo invazivní dlaždicobuněčný karcinom. Jako falešně pozitivní (FP) byly označeny nálezy, kde histologické vyšetření prokázalo pouze chronické zánětlivé změny nebo low-grade dysplazie, ale při videoendoskopickém vyšetření s NBI byl nález patologické vaskularizace (IPCL IV a V podle Ni).
Nálezy v NBI (ambulantní flexibilní endoskopie) byly korelovány s výsledkem definitivního histopatologického vyšetření. Získaná data byla statisticky zpracována (senzitivita, specificita, pozitivní prediktivní hodnota – PPH, a negativní prediktivní hodnota – NPH).
Pro hodnocení shody výsledku NBI a histologického nálezu byl použit Kappa index (K). Hodnotili jsme senzitivitu a specificitu s 95% intervaly spolehlivosti. Na statistické zpracování souboru byl použit software SPP verze 8.0.4. Pomocí Fisherova exaktního testu jsme vyjádřili statistickou významnost porovnávaných parametrů (p < 0,05 statisticky významné).
Výsledky
Z 58 pacientů bylo 42 (72,4 %) mužů a 16 (27,6 %) žen (poměr 2,6: 1). Pacienti byli ve věku od 43 do 82 let (medián 66, průměr 64,3 ± 12,5).
Před zahájením léčby bylo 38 pacientů (65,5 %) kuřáků, 14 pacientů (24,1 %) nekuřáků a 6 (10,4 %) stop kuřáků. Chrapot byl přítomen u většiny pacientů (46/58, 79,3 %). U pacientů do 60 let (19/58, 32,8 %) byla většina s maximálně 1 komorbiditou (14/19, 73,7 %). Ve věku nad 60 let bylo 39/58 (67,2 %) pacientů, přičemž 2 a více komorbidit bylo u 30/39 (76,9 %) pacientů. Pacientů léčených s extraezofageálním refluxem bylo 10/58 (17,2 %) (tab. 2).
Celkem bylo 44 primárních nádorů hrtanu (75,9 %), 31 nádorů se nacházelo v glotické části (31/58, 53,5 %), 12 (20,7 %) v supraglotické a 1 (1,7 %) v subglotické oblasti hrtanu. V oblasti hypofaryngu bylo celkem 14 nádorů (14/58, 24,1 %). Jako časné stadium T1 bylo klasifikováno 13 nádorů (13/58, 22,4 %), dalších 13 (13/58, 22,4 %) jako stadium T2. U 17 (17/58, 29,3 %) pacientů se jednalo o pokročilé stadium T3 a 15 (15/58, 25,9 %) bylo klasifikováno jako T4a (tab. 3). Onkologické léčbě předcházela chirurgická léčba ve 24 případech (41,4 %). U pacientů s primárním nádorem hrtanu (celkem 44 pacientů) předcházela ozáření parciální laryngektomie v 11 případech (11/44, 25 %), z nichž u 4 (4/44, 9,1 %) pacientů endoskopicky endolaryngeálně, u 7 pacientů (7/44, 15,9 %) ze zevního přístupu, totální laryngektomie v 6 případech (13,6 %). U pacientů s primárním nádorem hypofaryngu (celkem 14 pacientů) předcházela radiochemoterapii chirurgická léčba v 7 případech (7/14, 50 %), ve 4 případech (4/14, 28,6 %) to byla parciální faryngektomie s blokovou krční disekcí a ve 3 případech totální laryngektomie s parciální faryngektomií (3/14, 21,4 %).
Primární onkologická léčba s kurativním záměrem byla indikována u 34 pacientů (58,6 %), ve 26 případech (26/58, 44,8 %) pouze RT, 8 pacientů (8 /58, 13,8 %) bylo léčeno kombinovanou onkologickou léčbou (zevní ozáření + chemoterapie). U všech pacientů byla použita radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT). Průměrná doba sledování celého souboru pomocí flexibilní endoskopie s NBI byla 34,3 měsíce (12–44 měsíců, medián 26 měsíců).
Transnazální videoendoskopické vyšetření s NBI odhalilo suspektní nález (IPCL IV. a V. typu podle Ni) u 23/58 pacientů (39,7 %), z toho ve 4 případech již byla suspekce v průběhu ambulantního vyšetření při použití konvenčního bílého světla. Tedy 19 suspektních slizničních lézí v NBI (82,6 %) nebylo viditelných v konvenčním bílém světle. Pacienti se suspektním NBI nálezem při flexibilní endoskopii následně podstoupili direktní laryngoskopii (hypofaryngoskopii) v celkové anestezii.
Histopatologická analýza verifikovala pozitivní nález NBI suspektních lézí v 12/23 pacientů (52,2 %) a byli zařazeni do skupiny skutečně pozitivních nálezů (SP). U 11/23 (47,8 %) byl výsledek histologie negativní (falešně pozitivní nálezy – FP) (graf 1). Histologicky byla verifikována recidiva dlaždicobuněčného karcinomu ve 4/12 případů (33,3 %) do 3 let od ukončení primární léčby, u 2/12 pacientů (16,7 %) byla potvrzena perzistence invazivního dlaždicobuněčného karcinomu do 6 měsíců. U 4/12 pacientů (33,3 %) byl prokázán karcinom in situ a ve zbylých 2/12 případů (16,7 %) high-grade dysplazie. U 11 pacientů s klinicky suspektním nálezem neodhalila histologická analýza žádné maligní změny. U 3/11 (27,3 %) pacientů se jednalo o chronické zánětlivé změny, u 4/11 (36,4 %) hyper- a parakeratózu a u dalších 4 /11 (36,4 %) pacientů byly verifikovány pouze low-grade dysplazie (tab. 4).
Charakter slizniční vaskularizace (IPCL) pomocí NBI v „předhistologické“ diagnostice byl korelován s výsledky histopatologického vyšetření (tab. 5). V našem souboru byla mezi histologicky hodnocenými pacienty senzitivita flexibilní NBI endoskopie 100,0 % (95% IS: 73,5–100 %) a specificita 76,1 % (95% IS: 61,2–87,4 %). Celková shoda mezi NBI a histopatologickým vyšetřením byla 78,43 % (95% IS: 76,4–84,6 %). Pozitivní a negativní prediktivní hodnota byla 52,2 % (95% IS: 30,6–73,2 %) a 100,0 % (90,0–100,0 %). Podle Kappa indexu K = 0,568 (95% IS: 0,361–0,775) (p < 0,001) byla prokázána střední (průměrná) shoda mezi NBI a histopatologickým vyšetřením (tab. 5).
Pacienti s nesuspektním nálezem při ambulantní flexibilní endoskopii s NBI (IPCL I.–III. typu podle Ni 35/58 pacientů 60,3 %) (graf 1) nebyli indikováni k direktní laryngoskopii/hypofaryngoskopii v celkové anestezii a byli pravidelně a opakovaně sledováni. Průměrná doba sledování byla 34,3 měsíce, minimální počet ambulantních NBI vyšetření byl 4, maximální 12 (průměrně 7 vyšetření). U žádného z pacientů této skupiny nesuspektních nálezů se během sledování nález nezměnil na suspektní, a proto nebyla indikována biopsie s histologickou verifikací, proto je hodnotíme jako klinicky skutečně negativní.
V našem souboru pacientů byl největší výskyt falešně pozitivních nálezů v ozařovaném terénu během prvního roku sledování pacientů (6/11, 54,5 % z celkového počtu falešně pozitivních výsledků), což bylo zapříčiněno krátkou zkušeností s touto skupinou pacientů. Postradiačně změněná sliznice imituje suspektní vaskularizaci v NBI (ztráta normálního charakteru kapilárních smyček), nicméně je typická difuzní, pravidelná distribuce s nízkou denzitou cév (obr. 1b).
V dalším roce sledování bylo procento falešně pozitivních nálezů 36,4 % (4/11) a v posledním roce pouze 1/11 (9,1 %).
Diskuze
Onkologická léčba vede k významným kvalitativním změnám tkání v původní lokalizaci primárního nádoru. Je těžké rozhodnout, co je skutečná perzistence či recidiva nádorového onemocnění (obr. 5) a co abnormální troficita měkkých tkání způsobená s postradiačními změnami (obr. 2) [1]. Ambulantní provedení transnazální videoendoskopie s NBI je vhodným vyšetřením hrtanu a hypofaryngu i po léčbě radioterapií [14]. Nízkou specificitu (76,1 %) při srovnání NBI flexibilní endoskopie a histologického vyšetření lze vysvětlit vyšším procentem falešně pozitivních nálezů v důsledku změn IPCL v ozářeném terénu, které imitují vaskularizaci u maligních nádorů.
Klinická aplikace NBI endoskopie vyžaduje specifický trénink a definovanou tzv. learning curve (křivka učení). Speciálně to platí pro slizniční nálezy u pacientů po RT, eventuálně RCHT, kde postradiační změny tkáně mohou imitovat nádorové změny a mohou být příčinou falešně pozitivních výsledků [1]. Villaseca et al. demonstrují, že přesnost detekce maligních lézí použitím NBI se zvyšuje s praktickou zkušeností vyšetřujícího a doporučují přibližně 200 vyšetření s cílem správné identifikace vaskulárních změn [15]. Zejména na začátku používání může NBI vést ke zvýšenému počtu „neoprávněných“ biopsií pro falešně pozitivní nálezy. V našem souboru pacientů byl největší výskyt falešně pozitivních nálezů během prvního roku sledování pacientů (54,5 %), v dalších 2 letech se počet výrazně snížil. Studie Nonaka et al. prokázala, že lze odlišit postradiační změny IPCL od změn neoplastických, protože jsou difuzní, nejasně ohraničené a s nízkou denzitou [16]. Ačkoli charakteristika IPCL úzce souvisí se závažností léze a většinou je vysoce přesná při hodnocení zkušeným endoskopistou, nemůže definitivně nahradit histopatologickou analýzu [16]. Ve studii Piazza et al. bylo z 58 pozitivních nálezů v NBI 8 (13,7 %) falešně pozitivních, z toho 70 % nálezů bylo diagnostikováno v prvních třech měsících používání NBI [1]. Pouze 1 z 8 pacientů byl v předcházejícím období léčen radioterapií. Výsledkem studie je skutečnost, že častější příčinou falešně pozitivních výsledků je „krátká“ zkušenost vyšetřujícího než specifické slizniční změny [1]. Protože se biopsie u pacientů s „nesuspektním“ NBI nálezem neprovádí, Watanabe et al. vytvořili protokol, ve kterém za „nesuspektní“ pacienty považovali ty, u kterých se v průběhu 13 měsíců sledování nenašel žádný patologický nález, i přesto, že neměli histologické vyšetření (skutečně negativní) [3]. Prokázali vysokou senzitivitu i specificitu ambulantní flexibilní NBI endoskopie (98 a 90 %) [3]. V našem souboru byla průměrná doba sledování 34,3 měsíce, minimální počet ambulantních NBI vyšetření byl 4, maximální 12 (průměr 7 vyšetření), u žádného z pacientů zařazených do studie primárně jako skutečně negativní se během sledování nález nezměnil na suspektní.
Studie Piazza et al. potvrdila význam NBI u pacientů po onkologické léčbě (RT/RCHT), kde výsledkem je až 100% senzitivita a 98% specificita [10]. Selektovali skupinu 59 pacientů. Primární vyšetření konvenčním bílým světlem neodhalilo žádné patologické změny. Při použití flexibilní endoskopie s NBI byly nalezeny suspektní změny u 13 pacientů (22 %), u kterých byl nález typických změn mikrovaskulární architektoniky definujících pozitivní nález v NBI. Všichni pacienti s pozitivním NBI nálezem podstoupili vyšetření v celkové anestezii s použitím konvenčního bílého světla a HDTV NBI. Chirurgická resekce byla v rozsahu respektujícím výsledek předoperačního NBI a peroperačního HDTV NBI. Výsledek histopatologického vyšetření byl korelován s klinickým nálezem při endoskopickém vyšetření [10]. Byla prokázána vysoká senzitivita, specificita, pozitivní prediktivní hodnota (PPH) a negativní prediktivní hodnota (NPH) při kombinaci NBI a bílé endoskopie s vysokou rozlišovací schopností (HDTV NBI + konvenční bílé světlo) – senzitivita 100 %, specificita 98 %, PPH 92 % a NPH 100 % [10].
Ve studii Zábrodského et al. bylo zařazeno celkem 66 pacientů, kteří byli primárně léčeni pomocí RT nebo RCHT s kurativním záměrem [14]. Pokud byla identifikována suspektní léze při ambulantním vyšetření, biologická povaha léze byla následně ověřena histologicky. Transnazální videoendoskopické vyšetření s NBI odhalilo suspektní nález (recidivu nebo perzistenci tumoru) u 17 pacientů (25,8 %), z toho 14 suspektních lézí nebylo vizualizovaných v konvenčním bílém světle. Všech 17 lézí bylo patrno i při peroperačním použití HDTV NBI. Navíc 2 další patologické léze byly zachyceny pouze v průběhu vyšetření v celkové anestezii pomocí HDTV NBI, biopsie z těchto lézí potvrdila přítomnost dlaždicobuněčného karcinomu. To potvrzuje „přidanou hodnotu“ zvětšovací endoskopie v kombinaci NBI s HDTV. Histopatologická analýza potvrdila maligní původ suspektních lézí v 15/19 případů (79 %), ve 4 případech (21 %) byla histologie negativní. Většina recidiv nádorového onemocnění byla do 3 let od ukončení primární léčby, u třech pacientů byl nádor prokázán do 6 měsíců [14]. Pozitivem studie je poměrně dlouhá doba sledování 31,3 měsíce (12–48 měsíců). Jejich výsledky (senzitivita 88 %, specificita 92 %, PPH 76 % a NPH 96 %) demonstrují, že ambulantní transnazální endoskopie s NBI je velmi užitečnou metodou pro sledování pacientů s karcinomy hrtanu a hypofaryngu primárně léčených radioterapií. S použitím zvětšovací HDTV NBI stoupá senzitivita až na 100 %, specificita zůstává stejná [14, 15].
V našem souboru byla mezi histologicky hodnocenými pacienty senzitivita flexibilní NBI endoskopie 100,0 %, což znamená, že jsme nezaznamenali žádný falešně negativní výsledek. Specificita byla výrazně nižší 76,1 %, a to v důsledku vyššího počtu falešně pozitivních nálezů.
Ve studii Lin et al. bylo celkem 206 pacientů po předchozí léčbě maligních tumorů v oblasti hlavy a krku [17]. U 141 pacientů (68,4 %) byla součástí léčebného protokolu RT. Autoři identifikovali 68 slizničních lézí pomocí transnazální flexibilní videoendoskopie s NBI. Z toho v 62 případech (91,2 %) byl histologicky prokázán dlaždicobuněčný karcinom (karcinom in situ nebo invazivní dlaždicobuněčný karcinom). Studie rovněž demonstruje, že největší benefit NBI ve srovnání s konvenčním bílým světlem je v detekci karcinomu in situ v ozářeném terénu po léčbě orofaryngeálních a hypofaryngeálních tumorů [17].
Závěr
Transnazální flexibilní endoskopie s NBI představuje zlepšení v optických diagnostických metodách stran záchytu rekurence nebo perzistence nádorového onemocnění. Podmínkou je správná interpretace NBI nálezů zkušeným endoskopistou. Jde především o odlišení změn, které jsou následkem onkologické léčby od skutečné perzistence, případně recidivy nádorového onemocnění. Příčinou vyššího počtu falešně pozitivních nálezů a tím nízké specificity v našem souboru byla nedostatečná zkušenost s touto metodou na začátku používání v ozářeném terénu. Důvodem je častější nález patologické vaskularizace (typ IV a V podle Ni) v ozářeném terénu. Pozitivem naší studie je, že pacienti s primárně nesuspektním NBI nálezem („skutečně“ negativní pacienti) se v průběhu dlouhodobého ambulantního sledování nestali suspektními. Přesně tato skupina pacientů s nesuspektním nálezem při ambulantní flexibilní endoskopii s NBI, kde byla „historicky“ nutnost vyšetření v celkové anestezii, může být nyní dlouhodobě sledována. Uvedený přístup je zvlášť pozitivně hodnocen u pacientů s postradiačním obtížným otevíráním úst, kde je obtížná intubace, nebo pro otoky v oblasti hrtanu je vyšší riziko tracheostomie.
Poděkování
Velké poděkování patří panu prof. MUDr. Janu Lacovi, Ph.D. (Fingerlandův ústav patologie FN Hradec Králové), za provedení histopatologické analýzy odebraných biopsií a za velice dobrou spolupráci.
Prohlášení o střetu zájmů
Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmu a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.
ORCID autorů
J. Šatanková ORCID 0000-0002-6773-571X,
A. Švejdová ORCID 0000-0002-9052-0549,
M. Vošmik ORCID 0000-0001-6497-7505,
M. Černý ORCID 0000-0001-6740-6361,
P. Kordač ORCID 0000-0001-6158-9638,
M. Homoláč ORCID 0000-0002-5750-6278,
V. Chrobok ORCID 0000-0001-7537-139X.
Přijato k recenzi: 13. 12. 2020
Přijato k publikaci: 29. 1. 2021
MUDr. Jana Šatanková, Ph.D.
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN Hradec Králové
Sokolská 581
500 05 Hradec Králové
Sources
1. Piazza C, Cocco D, De Benedetto L et al. Role of narrow-band imaging and high-definition television in the surveillance of head and neck squamous cell cancer after chemo- and/or radiotherapy. Eur Arch Otorhinolaryngol 2010; 267 (9): 1423–1428. Doi: 10.1007/s00405-010-1236-9.
2. Zbaren P, Caversaccio M, Thoeny HC et al. Radionecrosis or tumor recurrence after radiation of laryngeal and hypopharyngeal carcinomas. Otolaryngol Head Neck Surg 2006; 135 (6): 838–843. Doi: 10.1016/j.otohns.2006.06. 1264.
3. Watanabe A, Taniguchi M, Tsujie H et al. The value of narrow band imaging endoscope for early head and neck cancers. Otolaryngol Head Neck Surg 2008; 138 (4): 446–451. Doi: 10.1016/j.otohns.2007.12.034.
4. Goerres GW, Schmid DT, Bandhauer F et al. Positron emission tomography in the early follow-up of advanced head and neck cancer. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2004; 130 (1): 105–109; discussion 120–101. Doi: 10.1001/archotol.130.1.105.
5. McGuirt WF, Greven KM, Keyes JW Jr. et al. Laryngeal radionecrosis versus recurrent cancer: a clinical approach. Ann Otol Rhinol Laryngol 1998; 107 (4): 293–296. Doi: 10.1177/000348 949810700406.
6. Vandecaveye V, De Keyzer F, Nuyts S et al. Detection of head and neck squamous cell carcinoma with diffusion weighted MRI after (chemo) radiotherapy: correlation between radiologic and histopathologic findings. Int J Radiat Oncol Biol Phys 2007; 67 (4): 960–971. Doi: 10.1016/j.ijrobp.2006.09.020.
7. Lukeš P, Zábrodský M, Lukešová E et al. Narrow Band Imaging (NBI) – endoskopická metoda pro diagnostiku karcinomů hlavy a krku. Otorinolaryngol Foniatr 2013; 62 (4): 173–179.
8. Piazza C, Cocco D, Del Bon F et al. Narrow band imaging and high definition television in the endoscopic evaluation of upper aero-digestive tract cancer. Acta Otorhinolaryngol Ital 2011; 31 (2): 70–75.
9. Piazza C, Dessouky O, Peretti G et al. Narrow-band imaging: a new tool for evaluation of head and neck squamous cell carcinomas. Review of the literature. Acta Otorhinolaryngol Ital 2008; 28 (2): 49–54.
10. Piazza C, Del Bon F, Peretti G et al. Narrow band imaging in endoscopic evaluation of the larynx. Curr Opin Otolaryngol Head Neck Surg 2012; 20 (6): 472–476. Doi: 10.1097/ MOO.0b013e32835908ac.
11. Stanikova L, Satankova J, Kucova H et al. The role of narrow-band imaging (NBI) endoscopy in optical biopsy of vocal cord leukoplakia. Eur Arch Otorhinolaryngol 2017; 274 (1): 355–359. Doi: 10.1007/s00405-016-4244-6.
12. Ni XG, He S, Xu ZG et al. Endoscopic diagnosis of laryngeal cancer and precancerous lesions by narrow band imaging. J Laryngol Otol 2011; 125 (3): 288–296. Doi: 10.1017/S00222 15110002033.
13. Sifrer R, Rijken JA, Leemans CR et al. Evaluation of vascular features of vocal cords proposed by the European Laryngological Society. Eur Arch Otorhinolaryngol 2018; 275 (1): 147–151. Doi: 10.1007/s00405-017-4791-5.
14. Zabrodsky M, Lukes P, Lukesova E et al. The role of narrow band imaging in the detection of recurrent laryngeal and hypopharyngeal cancer after curative radiotherapy. Biomed Res Int 2014; 2014: 175398. Doi: 10.1155/2014/175 398.
15. Vilaseca I, Valls-Mateus M, Nogués A et al. Usefulness of office examination with narrow band imaging for the diagnosis of head and neck squamous cell carcinoma and follow-up of premalignant lesions. Head Neck 2017; 39 (9): 1854–1863. Doi: 10.1002/hed.24849.
16. Nonaka S, Saito Y. Endoscopic diagnosis of pharyngeal carcinoma by NBI. Endoscopy 2008; 40 (4): 347–351. Doi: 10.1055/s-2007-995433.
17. Lin YC, Watanabe A, Chen WC et al. Narrow--band imaging for early detection of malignant tumors and radiation effect after treatment of head and neck cancer. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2010; 136 (3): 234–239. Doi: 10.1001/ archoto.2009.230.
Labels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)Article was published in
Otorhinolaryngology and Phoniatrics
2021 Issue 4
Most read in this issue
- Variace průběhu a. carotis interna a jejich význam v chirurgii hltanu
- Akutní mastoiditida a intrakraniální komplikace u dětí
- Primární invertovaný papilom středouší – kazuistika
- Vztah mezi presbyakuzí a poruchou kognitivních funkcí ve stáří