Eczema of the hands

Czech version

Authors: E. Dastychová; M. Nečas
Authors‘ workplace: I. dermatovenerologická klinika FN u sv. Anny v Brně, přednosta prof. MUDr. Vladimír Vašků, CSc.
Published in: Pracov. Lék., 70, 2018, No. 3-4, s. 70-84.
Category: Original Papers

Overview

Design:

The study was aimed at determining the frequency of sensitisation to the European Standard Series allergens and 31 selected adjuvants of pharmaceutical, cosmetic, and industrial preparations in patients with chronic hand dermatitis examined during the years 2001–2016.

Patients and methods:

The cohort consisted of 1969 patients (749 men, 1220 women, average age 41.6 years), 951 of them (310 men, 641 women) were patients with basic diagnosis of atopic eczema. Contact allergens of Chemotechnique company and Curatest strips of Lohmann&Rauscher company were used for the testing. The period of patch test application was 48 hours; reactions were evaluated after 48, 72, 96 hours according to ICDRG rules.

Results:

The highest frequency of sensitisation to the European standard series allergens was detected for nickel sulfate 15.5%, cobalt chloride 5.5%, balsam of Peru 5.1%, Kathon CG 4.6%, fragrance-mix I 4.2%, colophony and propolis 4%, potassium dichromate, and formaldehyde 3.7%. In adjuvants the highest sensitisation frequency was to Kathon CG 4.6%, formaldehyde 3.7%, benzalkonium chloride, and alcoholes adipis lanae 1.9%, bronopol 1.5%, dodecyl gallate, and 1,3,5-tris(2-hydroxyethyl)-hexahydrotriazine 1.4%, chloracetamide, Bioban CS-1135, and methylene-bis(methyloxazolidine) 1.3%, Quaternium-15, 1,2-dibromo-2,4-dicyanobutane/phenoxyethanol, Amerchol L101, and diethanolamine 1.2%. Sensitisation to at least 1 allergen was found in 973 patients, i.e. 68.9% of the cohort (atopics 28.6%, non-atopics 68.9%).

Conclusion:

Altogether 1941 allergic reactions were detected with the clinical relevance of 58.7%. After performing patch tests the distribution of the cohort was as follows: allergic contact dermatitis 684 patients, atopic dermatitis 679, irritant contact dermatitis 317, atopic and allergic contact dermatitis 289. In 251 patients (of whom 56 had basic diagnosis of atopic dermatitis), i.e. 12.7% of the cohort, sensitisation was connected with their occupation; the cause being most often auxiliary substances of industrial fluids.

Keywords:

contact sensitization to the selected components of pharmaceutical, cosmetic, and industrial preparations – allergic contact dermatitis – hand dermatitis – contact sensitization to the European baseline series allergens

Sources

1. Beckmann, B., Ippen, H. Teebaum-Öl. Dermatosen, 1998, 46, p. 120–124.

2. Bircher, A.J. Drug Allergens. In Rustemeyer, T., Elsner, P., John, S.M. et. al. Kanerva’s Occupational Dermatology. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2000, 2012, p. 427–441.

3. Brandändao, F.M., Goossens, A., Tosti, A. Topical Drugs. In Rycroft, R.J.G., Menné, T., Frosch, P.J. et al. Textbook of Contact Dermatitis. Springer-Verlag, Berlin Hidelberg 2001, 2, p. 659–723.

4. Braun-Falco, O., Plewig, G., Wolff, H. Dermatológia a venerológia. Osveta Martin, 2001, p. 363–429.

5. Brinkmeier, T., Geier, J., Leppoitevin, J.-P. et al. Patch test reactions to Biobans in metalworkers are often weak and not reproducible. Contact Dermatitis, 2002, 47, p. 27–31.

6. Bruynzeel, D.P., Diepgen, T.L., Andersen, K.E. et al. Monitoring the European standard series in 10 centres 1996–2000. Contact dermatitis, 2005, 53, p. 146–149.

7. Buchvald, D. Diagnostika kontaktných kožných reakcií. In Urbanček, S., Dastychová, E., Buchvald, D. et al. Kontaktné alergeny v pracovnom a životnom prostredí – II. vydanie. Press Group, s.r.o., Banská Bystrica, SK, 2013, p. 27–39.

8. Coopman, S., Degreef, H., Dooms-Goosens, A. Identification of crossreaction patterns in allergic contact dermatitis from topical corticosteroids. Br. J. Dermatol., 1988, 121, p. 27–34.

9. Corazza, M., Lauriola, M.M., Virgili, A. Contact sensitization in metalworkers. Contact Dermatitis, 2005, 53, p. 60–62.

10. Dastychová, E. Kontaktní přecitlivělost na čajovníkový olej. Slovenský lekár, 2000, 9-10, p. 376–380.

11. Dastychová, E. Konzervační látky průmyslových kapalin, přípravků kosmetických a farmaceutických jako možné příčiny kontaktní přecitlivělosti. Pracov. Lék., 2007, 59, 4, p. 142–146.

12. Dastychová, E., Nečas, M. Konzervanty uvolňující formaldehyd jako příčina profesionálních ekzémů u obráběčů kovů. Čes--slov Derm, 2009, 84, 2, s. 89–91.

13. Dastychová, E, Nečas, M. Kontaktní přecitlivělost na pomocné látky přípravků kosmetických a farmaceutických u ekzematiků. Čes-slov Derm, 2010, 85, 2, p. 78–90.

14. Dastychová E., Nečas M. Kontaktní přecitlivělost na pomocné látky průmyslových kapalin. Česká dermatovenerologie, 2013, 3, 1, p. 39–47.

15. Dastychová, E. Přecitlivělost na pomocné látky léků pro zevní aplikaci a přípravků kosmetických (vztahy k průmyslové oblasti). In Urbanček S., Dastychová E., Buchvald D., et al. Kontaktné alergeny v pracovnom a životnom prostredí – II. vydanie. Press Group, s.r.o., Banská Bystrica, SK, 2013, p. 107–123.

16. Dastychová, E. Kontaktní ekzém z přecitlivělosti na kosmetické přípravky. In Urbanček, S., Dastychová, E., Buchvald, D. et al. Kontaktné alergeny v pracovnom a životnom prostredí – II. vydanie. Press Group, s.r.o., Banská Bystrica, SK, 2013, p. 125–148.

17. Dastychová, E., Dobešová, J., Horažďovský, J. et al. Kontaktní přecitlivělost na alergeny Evropské standardní sady v České republice v průběhu let. Čes-slov derm., 2014, 89, 3, p. 93–148.

18. Dastychová, E. Konzervační látky přípravků farmaceutických a kosmetických z dermatoalergologického pohledu. Česká dermatovenerologie, 2015, 5, 1, p. 23–27.

19. Dastychová, E. Profesionální dermatózy. Česká dermatovenerologie, 2016, 6, p. 23–29.

20. Dastychová, E. Profesionální a neprofesionální ekzémová onemocnění u pracovníků v kovoprůmyslu. Referátový výběr z dermatovenerologie, 2017, 2, p. 6–26.

21. De Groot, A.C., Flyvholm, M.-A. Formaldehyde and Formaldehyde-Releasers. In Rustemeyer, T., Elsner, P., John, S.M. et. al. Kanerva’s Occupational Dermatology. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2000, 2012, p. 397–413.

22. De Groot, A.C., Flyvholm, M.-A. Fragrances and Essential Oils. In Rustemeyer, T., Elsner, P., John, S.M. et. al. Kanerva’s Occupational Dermatology. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2000, 2012, 1, p. 443–465.

23. Foulds, I. S. Cuktting Fluids. In Rustemeyer, T., Elsner, P., John, S.M. et. al. Kanerva’s Occupational Dermatology. Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2000, 2012, 2, p. 715–725.

24. Geier, J., Becker, D., Dickel, H. et al. Formaldehydabspalter. Dermatologie in Beruf und Umwelt, Jahrgang, 2008, 56, 1, p. 34–36.

25. Machovcová, A., Dastychová, E., Košťálová, D. et al. Common contact sensitizers in the Czech Republic. Patch test results in 12,058 patients with suspected contact dermatitis. Contact dermatitis, 2005, 53, p. 162–166.

26. Mowitz, M., Svedman, C., Zimerson, E. et al. Simultaneous patch testing with fragrance mix I, fragrance mix II and thein ingredients in southern Sweden between 2009 and 2015. Contact Dermatitis, 2017, 77, 5.

27. Rietschel, R.L., Fowler, J.F., J.R. Fischer’s Contact Dermatitis, FIFA edition. Lippincott Williams&Wilkins, Philadelphia, PA 19106-3780 USA, 2001.

28. Rietschel, R.L., Fowler, J.F. Preservatives and vehicles in cosmetics and toiletries. Fisher´s Contact Dermatitis 6, Hamilton, BC Decker, 2008, 16, p. 266–318.

29. Urbanček S. Alergény štandardnej série. In Urbanček, S., Dastychová, E., Buchvald, D. et al. Kontaktné alergeny v pracovnom a životnom prostredí – II. vydanie. Press Group, s.r.o., Banská Bystrica, SK, 2013, p. 45–85.

30. Vosmík, F. Eczema contactum allergicum. In Štork J.: Dermatovenerologie. Galén, 2008, p. 152–161.