Familiární hemofagocytující lymfohistiocytóza na podkladě deficitu perforinu úspěšně léčená transplantací hematopoetických kmenových buněk – první diagnostikovaný případ v České republice
Authors:
R. Špíšek; E. Mejstříková; R. Formánková 1; H. Žižková 2; V. Vávra 1; O. Hrušák; A. Šedivá; Sedláček P. Starý J. 1 1
Authors‘ workplace:
Ústav imunologie 2. LF UK, Praha
; Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FNM, Praha
1; Národní referenční laboratoř pro DNA diagnostiku, Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha
2
Published in:
Čas. Lék. čes. 2006; 145: 50-54
Category:
Case Report
Overview
Familiární hemofagocytující lymfohistiocytóza (FHL) je geneticky podmíněné heterogenní onemocnění, charakterizované porušenou cytotoxickou funkcí T lymfocytů a NK buněk, které se typicky projevuje během prvních měsíců po narození. Není-li adekvátně léčeno, je během několika měsíců bez výjimky fatální. FHL se v kavkazské rase vyskytuje s incidencí přibližně 1 případ na 50 000 porodů. Jedinou kauzální léčbou je transplantace hematopoetických kmenových buněk. V posledních letech byl objasněn genetický podklad několika podskupin FHL. Přibližně u 30 % pacientů je FHL způsobeno mutací v genu, který kóduje perforin. U další třetiny pacientů je podkladem FHL mutace genu UNC13D, který kóduje protein hMunc13-4. Zcela nedávno byl identifikován další gen STX11, který je lokalizován na 6. chromozómu a který kóduje bílkovinu syntaxin 11. Absence všech třech identifikovaných proteinů narušuje proces exocytózy cytotoxických. granul. V této práci popisujeme pacientku s klinickým obrazem FHL. Soubor experimentálních metod buněčné imunologie a molekulární biologie vedl k rychlé identifikaci deficitu perforinu jako příčiny onemocnění a ověření diagnózy. Pacientka podstoupila transplantaci hematopoetických kmenových buněk od nepříbuzného HLA shodného dárce, po které došlo k úpravě klinických i laboratorních projevů onemocnění a k normalizaci cytotoxické aktivity T lymfocytů a NK buněk. U pacientky se FHL projevila typickými příznaky klinickými i laboratorními. Při adekvátní léčbě s následnou transplantací kmenových hematopoetických buněk se podařilo dostat onemocnění pod kontrolu a v současné době je dívka bez příznaků nemoci a normálně prospívá. Jde to první případ FHL v České republice, kde byl jako příčina potvrzen deficit perforinu jak na buněčné, tak na molekulární úrovni.
Klíčová slova:
familiární hemofagocytující lymfohistiocytóza, perforin, cytotoxické testy, transplantace kostní dřeně, smíšený chimerismus.
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain managementArticle was published in
Journal of Czech Physicians
![Issue 1](https://www.prolekare.cz/media/cache/resolve/journal_issue/media/image_pdf/61a40e6c01a773adbc1d43a00c6f86d6.jpeg)
Most read in this issue
- Impakt faktor – dobrý sluha, ale špatný pán
- Akutní nežádoucí účinky brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem v kombinaci se zevní radioterapií u lokalizovaného karcinomu prostaty
- Zneužívání buprenorfinu se stává v České republice problémem
- Vysokodávkovaná terapie s autologní transplantací krvetvorných buněk u nemocných s Hodgkinovým lymfomem: dlouhodobé sledování nemocných léčených v jednom centru