Je odlišný socioekonomický status rodin zdrojem rozdílů v pohybové aktivitě, spánku a sedavém chování již u 3–8letých dětí?

ÚVOD

U adolescentů z ekonomicky více i méně vyspělých zemí světa jsou SES a pohlaví opakovaně zjišťovanými determinantami pohybového chování (1–3), které navíc výrazně přispívá k nárůstu v prevalenci obezity nerovnoměrně s ohledem na jejich pohlaví a SES rodin (4, 5). Preventivní i intervenční programy zaměřené na podporu aktivního životního stylu či redukci nadměrné tělesné hmotnosti při své tvorbě zohledňují determinanty pohybového chování adolescentů tak, aby byly co nejefektivnější. Avšak stále není jasné, ve kterém věkovém období dětství vznikají rozdíly v pohybovém chování právě s ohledem na SES zázemí rodin.

Aktuální systematický přehled analyzující 24hodinové pohybové chování předškoláků, školních dětí a adolescentů poukazuje na významně vyšší šanci splnění doporučení k PA, SB a spánku u chlapců než dívek, u předškoláků než adolescentů a celkově u dětí ze zemí s vyšším indexem lidského rozvoje než u dětí se zemí s nižší životní úrovní (6). Předcházející studie neodhalila významné rozdíly v celodenním počtu kroků (indikátor PA) u českých 12–16letých adolescentních dívek a chlapců z rodin s odlišným SES zázemím (7). Nadto odlišný SES rodin a pohlaví dítěte nebyl významně asociován s rizikem výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u českých 3–8letých dětí monitorovaných prostřednictvím akcelerometrů kontinuálně po dobu 1 týdne (8). Role SES rodin a pohlaví dětí v předškolním a mladším školním věku při každodenní realizaci PA, SB a spánku je tak stále nejasná. Proto je cílem předložené studie zjistit, zda existují rozdíly v přístrojově monitorovaným 24hodinovém pohybovém chování (spánku, SB a PA) u českých 3–8letých dívek a chlapců z rodin s odlišným SES zázemím.

METODIKA

Typ a zaměření studie, inkluzní kritéria a účastníci FAMIPASS je národně reprezentativní průřezová studie zaměřená na analýzu 24hodinového pohybového chování rodin s dětmi ve věku 3–8 let (9). Zúčastněné rodiny byly oslovovány pomocí stratifikovaného výběru mateřských a základních škol z měst a venkovských oblastí Čech, Moravy a Slezska. Kritéria pro zařazení dítěte a minimálně jednoho z rodičů do výzkumu byla:

1. odpovídající věk dítěte v rodině
2. dobrý zdravotní stav účastníka (nepřítomnost onemocnění bránící absolvovat běžný program v mateřské/základní škole, resp. vykonávat zaměstnání)
3. ochota dobrovolné a bezplatné účasti na výzkumu (8, 9).

Z celkového počtu 860 oslovených rodin jich 552 odevzdalo podepsaný informovaný souhlas s účastí na výzkumu a 502 skutečně zahájilo sedmidenní monitorování 24hodinového pohybového chování. Celotýdenní monitoring pohybového chování dokončilo 472 rodin a do finálně analyzovaného souboru účastníků bylo zahrnuto 363 rodin alespoň s jedním dítětem ve věku 3–8 let a minimálně jedním z jeho rodičů. Důvodem k vyřazení účastníka z finálního datového souboru bylo nesplnění podmínky nošení akcelerometru požadovaný počet dnů (minimálně 3 školní dny a alespoň 1 den víkendový) nebo hodin (minimálně 16) za den (n = 65), chybějící somatické charakteristiky nebo pohlaví (n = 26) a absence údajů pro výpočet SES rodin (n = 18).

Organizace sběru dat

Výzkum probíhal od března 2022 do května 2023 během běžného vyučování ve školkách/školách s vyloučením vícedenních prázdnin a státních svátků. Po získání souhlasu od vybraných mateřských/základních škol byly zorganizovány informační schůzky s rodiči, na kterých byl vysvětlen záměr výzkumu a popsán způsob monitorování 24hodinového pohybového chování spolu s představením ukázek individualizované zpětné vazby o výsledcích monitorování. Na základě údajů z informovaného písemného souhlasu rodičů byl pro každou rodinu (minimálně pár rodičdítě) připraven rodinný deník a akcelerometry (obr. 1) pro každého člena rodiny, který potvrdil souhlas s účastí na výzkumu.

Rodiče byli obeznámeni se způsobem nošení akcelerometru a zaznamenávání dat o 24hodinovém pohybovém chování do rodinného deníku. S ohledem na školní a víkendové dny byl podle termínu monitorování rodinný deník tabulkově přichystán tak, aby rodiče (za sebe i dítě) mohli pohodlně vyplňovat časové údaje související s každodenním režimem – čas vstávání, příchod do školky/školy, hodiny tělesné výchovy, odchod ze školky/školy, jednotky organizované PA (tréninky, kroužky pod vedením trenéra/vedoucího, čas ukládání ke spánku) a způsoby dopravy (pěší, kolo, auto, městská hromadná doprava). Monitorování 24hodinového pohybového chování pomocí akcelerometru bylo zahajováno o půlnoci v den společné schůzky výzkumníků s rodiči, proto byli rodiče poučeni nasadit akcelerometr sobě a svému dítěti (dětem) ještě téhož dne před spaním. Po skončení týdenního monitoringu byly výzkumníky sesbírány akcelerometry a vyplněné rodinné deníky. Bezprostředně po zpracování naměřených dat byla rodičům a jejich potomkům poskytnuta zpětná vazba o výsledcích výzkumů formou individualizovaných grafických listů s textovými vysvětlujícími komentáři a doporučeními.

Obr. 1 Akcelerometry ActiGraph wGT3X-BT a GT9X Link

Přístrojové monitorování 24hodinového pohybového chování

Monitorování 24hodinového pohybového chování dětí a rodičů bylo uskutečněno prostřednictvím akcelerometrů wGT3X-BT, určeného pro dítě, a rodičovským GT9X Link ActiGraph (ActiGraph, Pensacola, Florida, USA) nošeným na zápěstí nedominantní ruky 24hodin denně nepřetržitě po dobu celého týdne vyjma doby koupání a plavání (obr. 1).

Oba typy akcelerometrů byly inicializovány pomocí specializovaného software ActiLife V.6.13.4 s využitím snímání chování ve všech třech osách s frekvencí 100 Hz. Akcelerometry byly nastaveny individuálně pro každého člena rodiny tak, aby nedošlo k jejich záměně. K hodnocení 24hodinového pohybového chování u dětí byl využit přístup tzv. „thresholds“ založený na hraničních jednotkách tíhového zrychlení (mg) typických pro spánek, SB (< 36 mg), PA nízké intenzity (36 – 200 mg) intenzity, a PA střední až vysoké intenzity (> 201 mg) (10, 11). Doba hlubokého spánku byla určena jako rozdíl celkové doby spánku a neklidné části spánku (tj. spánku s neklidnými motorickými projevy zachycenými akcelerometrem). Kritériem pro zařazení dat z akcelerometru do finálního datového souboru bylo zaznamenání minimálně 3 školních dnů a alespoň 1 víkendového dne s minimální denní dobou datového záznamu 16 hodin, s dostupnými údaji o nošení akcelerometru pro každý 15minutový úsek z 24hodinového cyklu (11). Průměrná denní doba spánku, SB, PA nízké, střední a vysoké intenzity a celková PA byla vypočítána jako vážený aritmetický průměr těchto typů činností prováděných během školních a víkendových dnů (vážený průměr = [průměr pracovních dnů × 5 + průměr víkendových dnů × 2]/7).

Socioekonomický status rodin

K určení SES rodin bylo využito šesti otázek týkajících se materiálního vybavení rodin ze Škály rodinného blahobytu (z anglického termínu„Family Affluence Scale“), které byly součástí rodinného deníku. Původní otázky související s určováním SES byly originálně převzaty z Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (3), přeloženy, ověřeny a opakovaně využity v předcházejících studiích u českých rodin s dětmi a adolescenty (4, 5, 8). Obsah šesti otázek a možnosti jejích odpovědí byly následující: vlastní pokoj pro každé dítě v rodině s možnostmi odpovědí 0 nebo 1; počet počítačů v domácnosti (0, 1, 2 a ≥ 3); počet vlastněných aut pro potřebu rodiny (0, 1 a ≥ 2); počet absolvovaných zahraničních dovolených v uplynulém roce (0, 1, 2 a ≥ 3); vlastnictví myčky (0 nebo 1); počet koupelen v domácnosti (0, 1, 2 a ≥ 3). Součet všech šesti otázek tvořil souhrnné skóre, ze kterého byly vypočteny tři kategorie SES rodin takto: nejnižších/nejvyšších 20 % ze souhrnného skóre charakterizovalo rodiny s„nízkým“/„vysokým“ SES, a rozmezí 21–79 % ze souhrnného skóre určilo rodiny se „středním“ SES (7, 8).

Etika

Studie vychází z výzkumného projektu, který byl schválen Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci (referenční číslo: 25/2021). Součástí Informovaného souhlasu s účastí na výzkumu bylo ujištění o zdravotní nezávadnosti použitých monitorovacích přístrojů a nesankcionování v případě poškození nebo ztráty akcelerometru či přerušení a nedokončení výzkumu. Po absolvování výzkumu obdržel každý účastník individuální zpětnou vazbu o výsledcích monitoringu vlastního 24hodinového pohybového chování ve formě grafických listů s vysvětlujícími komentáři. Zástupcům zúčastněných škol byly zaslány celkové výsledky studie za školku/školu spolu s poděkováním a certifikátem o účasti na výzkumu.

Zpracování dat a statistické analýzy

Softwarové prostředí „Statistical Package for the Social Sciences for Windows V.26“ (IBM Corp) poskytlo nástroje pro statistické zpracování a analýzy dat. Finální datový soubor s úplnými a platnými údaji o 24hodinovém pohybovém chování a SES kategoriemi účastníka byl zkontrolován s ohledem na výskyt chyb a extrémních hodnot. U charakteristik 24hodinového chování byla ověřena normalita rozložení dat pomocí KolmogorovovaSmirnovova testu. Charakteristiky 24hodinového pohybového chování jsou prezentovány denní dobou trvání (aritmetický průměr/směrodatná odchylka) a denním procentuálním zastoupením (%) zvlášť pro dívky a chlapce v každé z kategorií SES rodin. Pro testování rozdílů v denní době trvání celkového i hlubokého spánku, celkové PA i PA nízké, střední a vysoké intenzity, a SB byla použita vícefaktorová analýza variance (MANOVA) s kategoriálními faktory pohlaví (dívka, chlapec) a SES rodin (nízký, střední, vysoký). Srovnání procentuálního zastoupení složek 24hodinového pohybového chování mezi dívkami (resp. chlapci) v jednotlivých kategoriích SES bylo provedeno pomocí χ2-testu. Pro všechny statistické testování rozdílů mezi proměnnými byla stanovena hladina α 5 %.

VÝSLEDKY

Nejdelší složku z 24hodinového pohybového chování u 3–8letých dětí zaujímá spánek, a to v rozmezí 9,05–9,32 hodin, následovaný SB (7,63–8,33 hodin) a celkovou PA (6,61–7,05 hodin) (tab. 1). V tabulce 1 jsou navíc uvedeny průměrné hodnoty denního hlubokého spánku (tj. spánku bez akcelerometrem zaznamenaných neklidných pohybů) a PA lehké, střední a vysoké intenzity. Opakovaně použitá MANOVA neodhalila statisticky významné rozdíly v délce celkového (FSES = 0,27 p = 0,77; FPOHLAVÍ = 3,60 p = 0,06) ani hlubokého spánku (FSES = 1,96 p = 0,14; FPOHLAVÍ = 0,62 p = 0,43), SB (FSES = 0,08 p = 0,93; FPOHLAVÍ = 2,01 p = 0,16), celkové PA (FSES = 0,01 p = 0,99; FPOHLAVÍ = 0,18 p = 0,67) a PA nízké (FSES = 0,21 p = 0,81; FPOHLAVÍ = 2,74 p = 0,10) a střední (FSES = 0,38 p = 0,69; FPOHLAVÍ = 1,82 p = 0,18) intenzity. Statisticky významný rozdíl nacházíme pouze u PA vysoké intenzity a faktoru pohlaví (FPOHLAVÍ = 6,73 p < 0,01), nikoliv však u faktoru SES (FSES = 0,35 p = 0,71).

Obr. 2 Zastoupení (%) celodenního spánku, sedavého chování a pohybové aktivity dívek (♀) a chlapců (♂) z rodin s nízkým, středním a vysokým socioekonomickým statusem (SES)

Obrázek 2 znázorňuje proporcionální rozložení tří hlavních složek 24hodinového pohybového chování dětí, kterému bez ohledu na pohlaví dětí nebo SES dominuje spánek, následovaný SB a PA. Srovnávání pomocí χ2-testu nepoukázalo na žádný statisticky významný rozdíl procentuálním podílu spánku, SB či PA mezi dívkami a chlapci, ani mezi dětmi z rodin s odlišným SES.

DISKUZE

Faktory SES rodin ani pohlaví 3–8letého dítěte nebyly zdrojem významných rozdílů v denní době spánku (včetně hlubokého spánku), SB, celkové PA a PA nízké a střední intenzity u monitorovaných dívek a chlapců v předškolním a mladším školním věku z rodin s odlišným SES zázemím. Možné vysvětlení lze spatřovat ve skutečnosti, že jsme cílili na první nebo nejmladší dítě v rodině, které bývá středem zájmu a podpory rodičů ve větší míře než starší sourozenec. Navíc také program mateřských škol a první a druhé třídy základních škol není prioritně diferencovaný podle pohlaví či SES rodin dětí, pro které jsou bezplatně (nebo za symbolickou cenu) nabízeny kroužky (včetně kroužků s pohybovým obsahem) a školní družina bezprostředně po konci vyučování. Na rozdíl od jiných strukturovaných volnočasových aktivit organizovaných zájmovými organizacemi nebo sportovními kluby, které jsou plně hrazeny rodiči dětí. Výše hrazených financí, nutné vybavení (sportovní, hudební a umělecké) a dopravování dětí do a ze strukturovaných volnočasových aktivit mohou být pro rodiče limitní a mohou přinášet rozdíly v PA a SB u 4–9letých dětí z Austrálie (12).

Přepočtem podle doporučení Světové zdravotnické organizace pro dobu celkové denní PA a PA střední až vysoké intenzity pro 3–4leté děti (13) a 5leté a starší děti (14) jsou námi sledované 3–8leté děti pohybově aktivnější než jejich vrstevníci z Evropy, Asie, Austrálie, Kanady a Spojených států amerických (6, 15). Vysvětlení vyšší PA českých předškolních dětí než jejich vrstevníků ze zahraniční lze mimo pozitivního rodičovského vlivu přičíst každodennímu programu mateřských škol, kde je dbáno na pravidelnou PA (každodenní procházky a motorické hraní venku i uvnitř), omezovaní dlouhodobého SB a jeho přerušování (např. společná příprava stolování, převlékání) a dodržování poobědového spánku (7).

Tab. 1 Průměrná minutová denní doba trvání (aritmetický průměr/směrodatná odchylka) složek 24hodinového pohybového chování u 3–8letých dívek a chlapců z rodin s odlišným socioekonomickým statusem

n – počet, SES – socioekonomický status, M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, I – intenzita pohybové aktivity