Ceny Josefa Hlávky za rok 2018 uděleny
:
Prakt. Lék. 2019; 99(4): 182-183
:
Tradičně jako každý rok v červnu, letos již po 27. byly na zámku v Lužanech u Přeštic uděleny ceny Josefa Hlávky. Laureáty i pozvané hosty přivítal prof. JUDr. Václav Pavlíček, DrSc., předseda správní rady Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.
Mgr. Ivo Purš, Ph.D., ředitel Nadace Český literární fond, ve svém příspěvku mj. uvedl, že „ceny za vědeckou literaturu nesoucí jméno Josefa Hlávky, největšího českého mecenáše, jehož záměr byl podporovat především kulturu a vzdělanost českého národa, a rovněž hlavního zakladatele a 1. prezidenta České akademie pro vědu a slovesnost, udělil poprvé tehdejší Český literární fond v prosinci roku 1992, a to za práce publikované v letech 1991 a 1992. V roce 1993 se k literárnímu fondu připojila Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ a Cena Josefa Hlávky je udělována společně; od té doby si získala prestiž nejen mezi vědeckou obcí.
Ceny Josefa Hlávky za vědecké a odborné knižních práce jsou udělovány ve čtyřech vědních oblastech: oblast věd společenských, oblast věd o neživé přírodě, oblast věd o živé přírodě a oblast věd lékařských.
V každé vědní oblasti může být udělena pouze jedna cena, která je spojena s finanční částkou 50 000 Kč určenou pro autora, eventuálně spoluautory knižní práce. Do uzávěrky k podání návrhů na ocenění knih vydaných v roce 2018, což bylo 8. února 2019, bylo Nadaci ČLF zasláno 58 knižních prací vysoké úrovně. Návrhy na ocenění (včetně jednoho výtisku publikace) může zaslat každá právnická či fyzická osoba na adresu Nadace ČLF. Nejvíce knih přichází v oblasti věd společenských a lékařských.
Odborné posouzení knih zajišťuje fundovaná porota, jejíž někteří zástupci jsou členy Učené společnosti České republiky, ve složení: doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. – 1. lékařská fakulta UK Praha, prof. PhDr. Robert Kvaček, DrSc. – Filozofická fakulta UK, prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc. – Přírodovědecká fakulta UK, prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc. – Neurologická klinika FN Královské Vinohrady, doc. RNDr. Milan Tvrdý, DrSc. – Matematický ústav AV ČR, prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc. – Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, RNDr. Karel Rohlena, CSc. – Fyzikální ústav AV ČR, PhDr. Jan Svoboda, Ph.D. – Filozofický ústav AV ČR, prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. – předseda odborné poroty, Fyziologický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK.
K hodnocení publikací přistupuje porota zodpovědně a kriticky. V některých případech požádá o posouzení knihy ještě další kolegy z daného oboru. Pravidelně se zasedání poroty účastní a je velkou posilou při hodnocení knih doc. Ivana Čornejová, CSc. – Ústav dějin umění AV ČR a členka správní rady Nadace ČLF. Ve finále je velmi obtížné dát hlas jednomu titulu v dané vědní oblasti. Porota postupuje demokraticky, hlasuje o jednotlivých oceněných. Její předseda, prof. F. Vyskočil seznámil přítomné s oceněnými tituly a jejich autory. Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu získali:
- v oblasti společenských věd – PhDr. Dagmar Hájková, Ph.D., PhDr. Pavel Horák, Ph.D. a kolektiv za knihu Republika Československá 1918–1939 z nakladatelství Lidové noviny
- v oblasti věd o neživé přírodě – prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc. a kolektiv za knihu Abelova cena, nejvyšší ocenění za matematiku, vydanou nakladatelstvím Academia
- v oblasti věd o živé přírodě – prof. MUDr. Oldřich Eliška, DrSc. za knihu Lymfologie – Teoretické základy a klinická praxe z nakladatelství Galén. Laudatio přednesl prof. Vyskočil, který uvedl, že „jde o první moderní monografii tohoto oboru v češtině. Monografie představuje komplexní pohled na obor lymfologie, a to jak z hlediska obecně biologického, tak klinického. Zatímco autoři 700 stránkového díla o 25 kapitolách jsou pouze dva, řekněme spíše tři, abychom mimo doc. MUDr. Hany Křížové, autorky kapitoly o lymfoscintilografii připomenuli i obětavou manželku a spolupracovnici autora, doc. MUDr. Miloslavu Eliškovou, recenzentů je uvedeno 14. A to navzdory tomu, že bylo obtížné je k recenzi tohoto monumentálního díla, podle slov pana profesora, přesvědčit. O to důvěryhodnější bude pro uživatele této knihy, nejen lékaře lidské, ale i veterináře, zoology terénní i v laboratorní její poselství. Vždyť mnoho chráněných či domácích zvířat trpí prakticky stejně často poruchami lymfatického systému jako lidé, a to nejen z hlediska cirkulace, ale i pokud jde o imunologii, nádorová onemocnění a vrozené anatomické vady, samozřejmě s ohledem na konkrétní druh (např. lymfatické rété sleziny je jiné u jiných savců než u člověka). Dovolte mi připomenout, co je u vyšších obratlovců míněno lymfatickým systémem. Mimo krevní systém jsou – až na mozek – všechny naše orgány prostoupeny hustou sítí lymfatických cév podobných žilám. Netransportují ale červenou krev, ale lymfu, čirou až mírně zbarvenou tekutinu nasávanou z prostoru mezi buňkami jakoby jemňounkými vodními pumpami. Tato tekutina, která obsahuje množství ochranných bílých krvinek, cirkuluje lymfatickými cévami a odstraňuje bakterie a další rozpadlé materiály z tělesných tkání. Nejde tedy jenom o ty všeobecně známé mízní uzliny, jakési lymfy, které známe, např. krční, podpažní, podklíčkové nebo tříselné. Tyto čistící a filtrační stanice se připomenou většinou samy. Zduří a bolí nás při běžných infekcích, kdy se v nich shromáždí armáda bílých krvinek a cizorodí vetřelci jsou postupně likvidováni. Lymfa ale slouží také k transportu tuku z tenkého střeva, případně vyprázdnění do krve, čímž se vrací tkáňové (intersticiální) tekutiny do celkového tělesného oběhu. Jde o nejkomplexnější monografii oboru u nás vydanou, jejíž kvalita je umocněna skvělými ilustracemi. Bohatá obrazová dokumentace usnadňuje pochopení anatomických souvislostí a vztahů. Profese autora – anatoma a chirurga je patrná i z vyváženého poměru mezi morfologickou a klinickou částí monografie. Dosud byla u nás v tomto oboru používána v překladu z němčiny učebnice „Lymfologie“ zakladatelů německé lymfologické společnosti (1968) a vedoucích duchů jejich výzkumů – Michaela a Etelky Földiových. Mister Fi, jak byl prof. Földi laskavě nazýván svými přáteli, napsal se svou ženou, podobně jako prof. Eliška (náš Mister El) s doc. Eliškovou, jistě dobrou, sedmkrát reeditovanou učebnici (vydanou naposledy v češtině v roce 2014), ale řadu aspektů nemohli pokrýt. I to mohl být jeden z důvodů, proč monografie prof. Elišky vznikla na základě trochu jiných fyziolologicko-anatomických znalostí a klinické praxe. Kniha je vybavena 4000 odkazů na původní práce, jak světových autorů, tak z české lymfologické produkce, což je pětkrát více, než měla před 110 lety vydaná německá Bartelsova kniha o lymfatickém systému v rámci všeobecné anatomie člověka.
Možná se i díky této naší české monografii dočkáme zřízení specializovaných lymfologických pracovišť nebo kliniky, která bude zastřešovat pomoc všem nemocným s řadou problémových a někdy těžko léčitelných aspektů jak operačních, tak onkologických a rehabilitačních na běžných pracovištích. Jako neurofyziolog se samozřejmě zajímám o to, jak se „čistí“ a chrání naše mozkové neurony a gliové buňky, když v podstatě, jak jsem už uvedl, nemají lymfatický cévní systém. V poslední době se přetřásá nově objevená cesta očisty mozkové tkáně, nazývaná „glymfatický systém“. Ukázalo se, že především ve spánku se v mozku přesouvá mnohem rychleji mozkomíšní mok kolem neuronů a glie do extracelulárního prostoru, který je lépe „omývá“. Tím se arteriovenózní a nakonec mimo mozku do lymfatického systému směřující odplavování metabolických produktů, a to údajně i těch, které provázejí Alzheimerovu demenci, jako jsou vadné proteiny typu beta-amyloidů. Další důvod, proč dobře spát.“
Protože prof. Vyskočil nenalezl v monografii o této „glymfatické“ cestě v mozku příliš informací, dovolil si poslat e-mailem prof. Eliškovi (jako dárek) několik odkazů k problému glymfatické očisty mozku. Možná se do doby (jistě brzké) reedice této knihy objeví ještě další poznatky o tom, proč náš mozek zásobuje a čistí své prostředí trochu jinak než ostatní tkáně, protkané výkonným lymfatickým pletivem.
- v oblasti lékařských věd – doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. a Mgr. Soňa Hájková, MSc. za knihu Následná intenzivní péče, vydanou nakladatelstvím Mladá fronta.
Laudatio napsané omluveným doc. P. Bartůňkem přednesl prof. P. Kalvach. Jako minulém v roce hodnotící komise vybrala z došlých knižních prací tu nejlepší, která vykazovala rysy nadprůměrnosti v několika aspektech. „V posledních 20 letech jsme svědky nejen netušeného rozvoje jednotlivých medicínských oborů, ale současně u řady z nich i změny jejich obsahu. Jedním z nejtypičtějších v tomto kontextu se jeví obor anesteziologie a intenzivní medicína. Péče o kriticky nemocné totiž prošla několika obdobími, která zcela zásadně přispěla ke změně filozofie oboru. Jde o specifickou oblast zdravotních služeb opírající se o multidisciplinární a multiprofesní přístup vyžadující vysoký stupeň profesionality, ale rovněž i empatie a komunikativnosti. V praxi i legislativě se objevil nový prvek, tzv. následná intenzivní péče, jejímž obsahem je nová nozologická jednotka označovaná jako perzistentní chronická kritická choroba s mezinárodně užívaným akronymem CCI – chronic critical ilness. Jde ve většině případů o pacienty odvykající dlouhodobé umělé plicní ventilaci, ale s celou škálou limitů vyvolaných dlouhodobým kritickým stavem, zotavující se z poškození CNS nebo ledvin. Ti všichni vyžadují odlišný, nicméně důsledný a dlouhodobý léčebný i ošetřovatelský režim než na samém počátku kritického stavu. To vše logicky vedlo k zakládání jednotek, resp. oddělení následné intenzivní péče, resp. dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče. Mezi charakteristiky oboru patří i nové prvky, mj. správné prognostické hodnocení aktuálního inzultu v kontextu věku, křehkosti, komorbidit, očekávání i osobní volby pacienta. Autorky vytvořily mimořádné dílo, mimochodem první svého druhu u nás a jedno z mála ve světovém písemnictví. Jde o didakticky výborně strukturovanou učebnici, která předkládá čtenáři komplexní pohled na novou oblast medicíny, a to v 27 kapitolách v rozsahu 600 stran. Nejde o tradiční učebnici, ale o knihu referenční, která mj. zohledňuje více než dvacetileté zkušenosti autorek, které jsou považovány za zakladatelky oboru u nás. Odborné veřejnosti se dostává dílo mimořádných kvalit, které nepochybně významně přispěje ke zlepšení péče o naše nemocné.“
Autoři poděkovali za ocenění jejich knih. Paní Helena Hájková z Nadace ČLF požádala o slovo, protože chtěla přednést gratulaci k významnému životnímu jubileu dvěma přítomným vědeckým pracovníkům: „My baby se snažíme již v padesáti věk tajit. Většinou marně. Pánové mají výhodu, netřeba dekorativní kosmetiky či sledování nejnovějších módních trendů. Za ně prostě mluví činy. Profesor Oldřich Eliška (letošní laureát Ceny Josefa Hlávky) a profesor Václav Pavlíček (předseda Hlávkovy nadace) oslaví v dohledné době 85. narozeniny v plné aktivitě a tvůrčí síle. Nedávno jsem kdesi četla čínské přísloví «letící kámen neobroste mechem». Domnívám se, že to mluví za vše. Vážení páni profesoři, dovoluji si vám popřát za sebe, za Český literární fond a věřím, že i za všechny zde přítomné, nechť vám zdraví slouží, abyste se ještě pěknou řádku let mohli věnovat nejen vědecké práci, ale i dalším životním radostem. Profesoru Eliškovi ještě přeji, aby mu sloužil pohybový aparát v takové míře, aby se mohl věnovat svému oblíbenému tanci, kterým je rokenrol. Vše nejlepší!
Při této příležitosti bych chtěla vzpomenout na některé významné osobnosti vědy, které působily v odborných porotách Ceny Josefa Hlávky a rády se účastnily slavnosti zde v Lužanech, leč už tady s námi nemůžou být. V první řadě to byl prof. Jaroslav Blahoš, dlouholetý předseda této poroty (předseda České lékařské společnosti JEP), prof. Jan Svoboda, nositel ocenění Česká hlava, odborník na retroviry, prof. Antonín Holý, zřejmě nejznámější vědec v ČR, též nositel ocenění Česká hlava, doc. Petr Hach, děkan 1. lékařské fakulty UK, farmakolog prof. Miroslav Kršiak, dva matematici: prof. Miroslav Krbec (dlouhé roky působil i ve správní radě NČLF) a prof. Petr Vopěnka. Ti by letos měli velkou radost, protože po dlouhé době byli oceněni matematici.“
Prof. V. Pavlíček pogratuloval oceněným autorům a pozval přítomné do zámecké kaple na koncert prof. F. Vyskočila, který pro své vystoupení vybral:
1. sonátu pro housle a klavír, op. 12, č. 1 z roku 1779, tři části – Allegro con brio, Tema con
variazioni (Andante) a Rondo (Allegro).
Po koncertě zájemci absolvovali prohlídku lužanského zámku. V zámeckém parku bylo připraveno pohoštění pro všechny účastníky tohoto slavnostního předávání Hlávkovy ceny.
Autor děkuje doc. P. Bartůňkovi, paní H. Hájkové a prof. F. Vyskočilovi za poskytnutí písemných podkladů, z nichž části v článku použil.
Ing. Alexandr Stožický, CSc.
Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK, Praha
Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adultsArticle was published in
General Practitioner
2019 Issue 4
Most read in this issue
- Risk factors of falls of hospitalized patients
- Hippokratova přísaha a aktuální lékařské sliby
- Care for patients with lymphedema in the Czech Republic – introduction
- Trends and correlates of obesity in Czech adolescents in relation to family socioeconomic status between 2002–2018