Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2014

Overview

V roce 2014 bylo v České republice u 1065 pracovníků hlášeno celkem 1250 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1214 nemocí z povolání a 36 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 28,3 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (397, tj. 31,8 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (246, tj. 19,7 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (310, tj. 25,5 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (147, tj. 12,1 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2014 také dominoval syndrom karpálního tunelu (24, tj. 66,7 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

V článku předkládáme čtenářům statistická data o počtu a složení profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2014.

VÝSKYT PROFESIONÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ

V roce 2014 bylo u 1065 pracovníků (598 mužů a 467 žen) diagnostikováno celkem 1250 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1214 nemocí z povolání a 36 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 28,3 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2014 (tab. 1).

U 163 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. Nejčastěji (85 případů) se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce, který vznikl při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.

Ve srovnání s rokem 2013 (1) vzrostl v roce 2014 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 208, tj. o 20,0 % případů. Incidence profesionálních onemocnění vzrostla o 4,7 případů na 100 000 pojištěnců v civilním sektoru.

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2014 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 552, tj. 44,2 % případů (tab. 2). Největší nárůst proti roku 2013 – o 92 případů – byl zaznamenán u přenosných a parazitárních onemocnění (kapitola V). V dalších kapitolách seznamu nemocí z povolání počty hlášených profesionálních onemocnění vzrostly o jeden až 58 případů.

Nejčastěji byla hlášena profesionální onemocnění z kraje Moravskoslezského – celkem 397, tj. 31,8 % případů. Nárůst počtu případů proti roku 2013 byl zaznamenán v devíti krajích, největší v kraji Moravskoslezském (o 98 případů). V dalších krajích počet hlášených případů klesl. Největší pokles byl pozorován v kraji Vysočina (o 20 případů). U devíti pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 29 onemocnění vzniklo při práci v zahraničí (tab. 2).

V roce 2014 nejčastěji vznikala profesionální onemocnění u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (CZ_NACE B05-09 – celkem 246, tj. 19,7 % případů). V sestupném pořadí následovalo odvětví „zdravotní a sociální péče“ (CZ_NACE Q86-88 – celkem 224 případů) a odvětví „výroba motorových vozidel“ (CZ_NACE C29 – celkem 146 případů). V dalších 44 odvětvích bylo profe-sionálních onemocnění hlášeno podstatně méně (celkem 1–114 případů).

Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (157 případů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (171 případů, z toho scabies 79krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 38krát, nemoci z přetěžování končetin 10krát (z toho tendosynovitida flexorů nebo extenzorů zápěstí a předloktí 4krát, syndrom karpálního tunelu 3krát, epikondylitida pažní kosti 2krát a artróza zápěstí jednou), asthma bronchiale 3krát a alergická rinitida 2krát.

U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (105 případů), alergická onemocnění plic (celkem 19 případů, z toho u 15 osob vzniklo onemocnění v důsledku působení izokyanátů) a profesionální dermatózy (12 případů).

CHARAKTERISTIKA NEMOCI Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2014 chemické látky způsobily šest akutních intoxikací (2krát intoxikaci oxidem uhelnatým, jednou podráždění dýchacích cest a plic chlórem, jednou akutní konjunktivitidu po expozici směsí chemických látek, jednou intoxikaci olovem a jednou horečku svářečů) a tři chronické intoxikace (jednu po expozici olovem, jednu po expozici uhlovodíkům a jednu chronickou konjunktivitidu po expozici směsí chemických látek).

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2014 celkem 520 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno celkem osm případů bazaliomu kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1952–1984. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 32 let, nejdelší 61 let a medián byl 54,5 roku.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u 17 osob, které pracovaly v deseti v různých odvětvích ekonomické činnosti. Z jednotlivých profesí byli nejčastěji zastoupeni zámečníci (7krát).

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2014 celkem 154 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován celkem 29krát. Onemocněli zejména zámečníci (8krát), brusiči kovů (6krát) a svářeči (5krát). V dalších profesích (kameník, instalatér, řidič, autoklempíř a stavební dělník) bylo zjištěno onemocnění cév z vibrací 2krát.

Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo celkem 115krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 108krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 7krát. Onemocněli zejména zámečníci (22krát), horníci (22krát), svářeči (10krát) a brusiči kovů (9krát). V dalších 32 profesích byl postižen jeden až pět pracovníků.

Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny celkem 10krát. Artróza loketního kloubu byla diagnostikována 9krát a rhizartróza v jednom případě. Postiženi byli horníci, důlní zámečníci, tuneláři (po dvou případech) a dále jeden stavební dělník, kameník, lesní dělník a pracovník obsluhující zařízení na hutní zpracování kovů.

Nemocí z přetěžování končetin (položky II. 9 až II. 11) bylo v roce 2014 hlášeno celkem 341 případů, což bylo o 51 případů více než v předchozím roce.

Nemocí šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo v roce 2014 diagnostikováno celkem 125 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (31krát) a lesní dělníci (8krát). V dalších 45 profesích onemocněl jeden až pět pracovníků.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 46krát, ve 37 případech šlo o epikondylitidu radiální a v devíti případech o epikondylitidu ulnární.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 33krát, z toho rhizartróza 16krát, artróza drobných kloubů rukou a zápěstí 7krát, artróza loktů 6krát, artróza akromioklavikulárního kloubu a artróza kolenního kloubu (po dvou případech).

Skákavý prst byl diagnostikován 22krát, Morbus de Quervain 8krát, tendosynovitida flexorů a extenzorů prstů a předloktí (7krát), impingement syndrom (6krát), adhezivní kapsulitida 2krát a jiná entézopatie jednou.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno v roce 2014 celkem 209 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 202krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 7krát. Onemocněli zejména montážní dělníci (71krát), šičky (11krát), svářeči (10krát). V dalších 57 profesích onemocněl jeden až šest pracovníků.

Bursitida z tlaku v oblasti ramene (položka II. 11) se v roce 2014 vyskytla u pěti osob celkem 7krát. Onemocněl horník, třídič nakládky, skladnice, prodavačka potravinářského zboží a obsluha stroje pro výrobu skla.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2014 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 273 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly v roce 2014 diagnostikovány u 166 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (121 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (150 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (9 případů). V dalších čtyřech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až tři pracovníci.

V roce 2014 bylo hlášeno celkem 23 onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2).

Azbestóza vznikla u tří pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1954–1993.

Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u čtyř pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1956–2004.

Mezoteliom pohrudnice (5krát) nebo mezoteliom pobřiš-nice (jednou) vznikl u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1959–2013 (doba latence byla 7–55 let, medián byl 38,5 roku).

Rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou vznikla u deseti pracovníků exponovaných azbestu v le-tech 1951–1998. Zde byla doba latence 29–62 let, medián byl 47 let.

Pneumokonióza ze svařování (položka III. 4) byla diagnostikovaná u jednoho pracovníka, který byl exponován svářečským dýmům v letech 1978–2014.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla v roce 2014 hlášena u osmi osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě urano-vých rud v letech 1947–1983. U rakoviny plic byla nej-kratší doba latence 53 let, nejdelší 67 let, medián byl 60,5 roku.

Rakovina plic z koksárenských plynů (položka III. 7) byla v roce 2014 diagnostikována u jednoho zámečníka na koksovně, který byl exponován uvedené noxe v letech 1988–2013.

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) typu izokyanátové plíce byla diagnostikována u pěti pracovníků při výrobě motorových vozidel. Alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna 5krát a sladovnická plíce jednou.

Profesionální asthma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích vznikly v roce 2014 celkem 56krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 40krát a alergická rinitida (evidenční kód III. 1.2) byla diagnostikována 16krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (15 případů) a pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (osm případů). Největší zastoupení měli montážní dělníci (22krát) a pekaři-cukráři (8krát). V 58,9 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až osm nox. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty a lepidla (jedenáct a šest případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (čtyři případy). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla v roce 2014 diagnostikována u sedmi pracovníků, kteří byli exponování uvedené noxe v letech 1947–1992. Doba latence byla v rozsahu 41–66 let, medián byl 55 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2014 diagnostikováno celkem 179 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 147krát, iritační dermatitida 30krát, akné způsobená olejovitými látkami a Quinckeho edém po jednom případě. Onemocněli zejména montážní pracovníci (38krát), pracovníci při obsluze obráběcích strojů (27krát), zdravotní sestry (17krát) a uklízečky (11krát). V dalších 49 profesích onemocněl jeden až sedm pracovníků. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty. Latex v roce 2014 způsobil onemocnění u pěti pracovníků (tab. 5).

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2014 bylo hlášeno celkem 230 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6).

Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno celkem 179 případů. Tato onemocnění vznikala nejčastěji v kraji Ústeckém a Moravskoslezském (79 a 28 případů). Ve 170 případech, tj. v 95,0 %, onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Svrab byl zjištěn celkem 84krát. Onemocnělo pět pracovnic ze školství a 79 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. Zde byly nejčastěji postižené zdravotní sestry (33 případů), dále pracovníci sociální péče (28 případů), sanitáři-ošetřovatelé (16 případů), po jenom případě lékař a uklízečka. Nejčastěji onemocněli pracovníci z Domovů pro seniory (21 případů), z plicního oddělení (12 případů) a z interní JIP (osm případů).

Spalničkami onemocnělo 34 zdravotních sester, sedm lékařů a sedm pracovníků sociálních služeb, dále pět uklízečů, tři radiologičtí asistenti, sanitáři, administrativní pracovnice, poštovní manipulantky (po dvou případech), fyzioterapeut, provozní pracovník a kuchař (po jednom případě). Uvedení pracovníci pracovali zejména na infekčním oddělení (12 případů), na dětských odděleních (jedenáct případů) a v Domovech sociální péče (devět případů). Celkem 50 postižených osob bylo v předchozích letech kompletně očkováno proti spalničkám, tři osoby byly očkovány částečně a u zbylých osob nebyl údaj o očkování v hlášenkách uveden.

Dermatitida z roztočů vznikla u sedmi pracovníků v Domově pro seniory.

Dávivý kašel byl diagnostikován u tří dětských sester, u dvou lékařů, u jedné fyzioterapeutky a u jednoho učitele obchodní akademie.

Ze čtyř případů virových hepatitid hlášených v roce 2014 byla akutní hepatitida A zastoupena jednou a akutní hepatitida E 3krát. Onemocněl řidič červeného kříže, sanitářka na LDN, zdravotní sestra na kardiochirurgii a jeden lékař.

Tuberkulóza plic byla diagnostikována u uklízečky na plicním oddělení, u zdravotní setry na interním oddělení a u dokumentační pracovnice na psychiatrickém oddělení.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo v roce 2014 diagnostikováno celkem 22 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc a virová encefalitida přenášena klíšťaty.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2014 hlášeno celkem 29 onemocnění. Onemocněli vojáci z povolání (20krát), diplomati (6krát), manažéři (2krát) a jeden projektant.

Malárie byla diagnostikována 6krát (v Nigérii 3krát, v Mali 2krát, v Kongu jednou). Giardiózou se nakazilo pět pracovníků v Mali a jeden v Afghánistánu. Kampylobakterová enteritida vznikla po dvou případech v Mali a v Afghánistánu a jednou v Keňské republice. Horečka dengue byla diagnostikována u pracovníků v Indii, v Afghánistánu, v Malajsii a na Maledivách. Bacilární úplavice vznikla jednou na Mali a jednou v Afghánistánu. Salmonelózou onemocněl pracovník na Mali. Břišní tyfus byl diagnostikován v Indii, chlamydiová konjunktivitida v Afghánistánu, plané neštovice v Egyptě, askarióza v Libyi a akutní hepatitida A v Pákistánu.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2014 byla diagnostikována hyperkinetická dysfonie a uzlíky na hlasivkách u 28leté operátorky call centra v bance po 7 letech práce. Uzlíky na hlasivkách vznikly také u 41leté učitelky střední školy, která byla rovněž exponovaná nadměrné hlasové zátěži celkem 7 let.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2014 bylo diagnostikováno celkem 36 případů ohrožení nemocí z povolání. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (17, tj. 47,2 % případů). V dalších sedmi krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až šesti případech.

Postiženi byli především pracovníci při „těžbě a dobývaní černého uhlí“ a pracovníci v odvětví „výroba motorových vozidel“(po sedmi případech) a pracovníci v odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“(6 případů). V dalších 12 odvětvích onemocněl jeden až tři pracovníci.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 14 a 10 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen ve 24 případech.

ZÁVĚR

V roce 2014 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán nárůst v počtu hlášených profesionálních onemocnění až o 20,0 % případů. V absolutních počtech byl největší nárůst zaznamenán zejména u spalniček, přestože byla většina nemocných osob v předchozích letech kompletně očkována. Menší vzestup onemocnění byl také u svrabu, u nemocí z přetěžování končetin, u pneumokonióz uhlokopů, alergických onemocnění plic a horních cest dýchacích a u nádorů z azbestu. Přes výše uvedené skutečnosti, nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2014 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny.

Práce na publikaci byla provedena s podporou projektu OPPK CZ.2.16/3.1.00/24012 a P28/1LF/6.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz