Vybrané aspekty úmrtnosti v Česku a na Slovensku v pandemickém roce 2020

Overview

Cíl práce: Cílem práce bylo prostřednictvím podrobných anonymizovaných primárních údajů o zemřelých v letech 2010–2020 analyzovat vývoj úmrtnosti v Česku a na Slovensku, a především v jejich kontextu identifikovat různé aspekty dopadu pandemického roku 2020.

Metodika: Prostřednictvím aplikace DeRaS byly zkonstruovány podrobné úmrtnostní tabulky podle pohlaví za Česko a Slovensko pro roky 2010–2020 a analyzován vývoj naděje dožití při narození a v přesném věku 65 let. Pomocí Pressatovy jednorozměrné dekompozice byl identifikován vliv jednotlivých věkových skupin ke změně naděje dožití při narození u mužů a žen mezi roky 2019 a 2020. Následně byly určeny také příspěvky věkových skupin k poklesu intervalové naděje dožití mezi přesnými věky 65 a 110 let. Vývoj úmrtností na jednotlivé hlavní skupiny příčin smrti byl analyzován prostřednictvím přímo standardizovaných měr úmrtnosti, přičemž jsme se podrobně zaměřili i na vybrané skupiny kardiovaskulárních onemocnění. Příspěvky nejvýznamnějších
skupin příčin smrti k poklesu naděje dožití při narození mezi lety 2019 a 2020 byly empiricky identifikovány aplikací dvourozměrné dekompozice podle Pollardovy metody.

Výsledky: V roce 2020 se v Česku zkrátila délka života právě narozených mužů o 1,05 roku a u žen o 0,76 roku. Na Slovensku byl pokles tohoto ukazatele u mužů o 0,67 let a u žen o 0,64 let. Ještě větší snížení jsme identifikovali u obou zemí v přesném věku 65 let. Hlavní příčinou tohoto stavu bylo především zhoršení úmrtnostních poměrů ve věku 65–89 let, a to zejména na onemocnění covid-19 a některé nemoci oběhové soustavy.

Závěry: Studie identifikovala významné zkrácení délky života mužů i žen v Česku i na Slovensku mezi lety 2019 a 2020. Jako hlavní důvod můžeme určit růst úmrtnosti v seniorském věku, a to přibližně do věku 90 let. Zvýšení úmrtnosti se však netýkalo všech věkových skupin, ale pokles úrovně úmrtnosti v mladším věku nedokázal výrazněji kompenzovat negativní vliv starších věků. Studie potvrdila jako hlavní faktor poklesu naděje dožití při narození úmrtnost na onemocnění covid-19. Současně však zaznamenala i nezanedbatelný vliv zhoršení úmrtnostních poměrů na onemocnění oběhové soustavy. Negativní vliv obou skupin příčin smrti se projevil především ve věku 65 a více let.

Klíčová slova:

Slovensko – Česko – COVID-19 – úmrtnost – naděje dožití – příčiny smrti

ÚVOD

Pandemie onemocnění covid-19 výrazným způsobem ovlivnila nejenom epidemiologickou situaci, zdravotní stav a chod celé společnosti v Česku a na Slovensku, ale značnou měrou se také podepsala na charakteru úmrtnostních poměrů v obou zemích [1, 2]. I když se zpočátku zdálo, že Česko a Slovensko by svými rychlými a poměrně přísnými opatřeními zavedenými již na jaře roku 2020 mohly patřit mezi země, kterým se podařilo zejména z epidemiologického hlediska a úrovně úmrtnosti eliminovat negativní účinky prvních vln onemocnění, poslední měsíce tohoto kalendářního roku přinesly pravý opak [1, 3]. Obě populace se v podstatě ve všech sledovaných parametrech dostaly na celosvětově přední příčky [4, 5]. Došlo přitom nejen k prudkému nárůstu počtu diagnostikovaných nových případů onemocnění, ale rapidně se zvýšila i četnost těžkých případů, hospitalizovaných osob a následně i počet zemřelých na/nebo s onemocněním covid- 19 [1, 3]. Zároveň je nutné brát v potaz, že rok 2020 byl navíc rokem bez možnosti vakcinace, což v případě úmrtnosti na covid-19 v tomto roce odráží čistě důsledek virulence viru. Předložená studie detailněji analyzuje prostřednictvím pokročilých analytických nástrojů aplikovaných na definitivních primárních datech o zemřelých osobách různé aspekty dopadu specifické pandemické situace v roce 2020 týkajících se úmrtnosti v obou populacích, a to v kontextu hlavních vývojových trendů v posledním desetiletí.

DATA A POUŽITÉ METODY

Základní zdroj údajů pro podrobnou analýzu úmrtnosti představují anonymizovaná primární data získávaná za každou zemřelou osobu na území Česka i Slovenska poskytnutá pro analytické účely Českým statistickým úřadem (dále ČSÚ [6]) a Statistickým úřadem Slovenské republiky (dále SÚSR [7]). Uvedená data jsme měli k dispozici za období let 2000 až 2020. Dalšími potřebnými údaji byla podrobná věková a pohlavní struktura obyvatelstva obou zemí k 1.7. daného roku analyzovaného období. V případě Česka byly zdrojem publikace Věkové složení obyvatelstva v daném roce [8] a v případě Slovenska šlo o databázi DATACube [9].

Vzhledem k významným rozdílům v úmrtnostních poměrech mezi muži a ženami byla analyzována úmrtnost zvlášť pro mužskou a zvlášť pro ženskou část populace.

Základním nástrojem pro hodnocení vývoje úmrtnosti, jakož i dopadů pandemického roku 2020, byla konstrukce podrobných úmrtnostních tabulek stejnou metodikou výpočtu pro obě země prostřednictvím specializované aplikace DeRaS [10]. Z nich byly využity a analyzovány vybrané tabulkové funkce, střední délka života ve vybraných přesných věcích a tabulkový počet dožívajících se osob, vstupující do pokročilejších analytických metod.

Základem pro identifikaci vlivu zhoršených epidemiologických podmínek v roce 2020 na úmrtnost v Česku a na Slovensku byla Pressatova jednorozměrná dekompozice [11]. Ta umožňuje určit rozsah vlivu změny v úrovni úmrtnosti v jednotlivých věkových skupinách na hodnoty naděje dožití při narození. Za tímto účelem jsme porovnávali situaci v roce 2019 (předcovidový rok) a v roce 2020. Jelikož se ukázalo, že vliv zhoršených úmrtnostních poměrů se dotýká zejména určitých věkových skupin, byla zkonstruována i intervalová střední délka života mezi přesnými věky 65 a 110 let a věkové příspěvky k jejím rozdílům mezi uvedenými roky.

Důležitou součástí obrazu pandemického roku 2020 je také analýza příčin smrti a jejich případné změny v porovnání s předchozím rokem či obdobím. K tomuto účelu nejprve byla použita standardizovaná míra úmrtnosti na vybrané hlavní kapitoly příčin smrti (onemocnění oběhové soustavy, nádory, onemocnění trávicí, dýchací soustavy a vnější příčiny smrti). Kromě toho jsme se zabývali i některými pro úmrtnost v obou populacích významnějšími skupinami či konkrétními příčinami smrti. Vzhledem k dostupným údajům bylo pro tento účel možné aplikovat pro zajištění porovnatelnosti obou studovaných zemí metodu přímé standardizace. Jako standard jsme zvolili novou evropskou standardní populaci [12].

V další části příspěvku jsme zjišťovali samotný rozsah změn v úrovni úmrtnosti ve spojitosti s věkovými skupinami, pohlavím a vybranými skupinami příčin smrti, díky čemuž se identifikovali jejich příspěvky k rozdílu střední délky života při narození mezi pandemickým rokem 2020 a předchozím, předcovidovým rokem 2019. Za tímto účelem byla využitá metoda dvourozměrné dekompozice navržená Pollardem [13].

VÝSLEDKY

Populace Česka i Slovenska se od konce 80. let minulého století v podstatě vyznačuje kontinuálním prodlužováním života [1, 14]. Tento trend je charakteristický i v posledním desetiletí, kdy mezi lety 2010 a 2019 vzrostla hodnota střední délky života při narození u mužů v Česku o téměř 2 roky na 76,3 let a u žen o více než 1,5 roku na necelých 82,1 let (obr. 1A). Slovensko má dlouhodobě o něco horší úmrtnostní poměry u obou pohlaví. Zejména v mužské části populace však došlo v posledním desetiletí k určitému sblížení, protože hodnoty tohoto ukazatele se zvýšily o více než 2,5 roku na 74,2 let. U žen vzrostla délka života o 1,8 roku a naděje dožití při narození tak dosáhla téměř 80,9 let.

Prodlužování života se týkalo v obou zemích i seniorské populace. Mezi lety 2010 a 2019 se naděje dožití v přesném věku 65 let zvýšila u mužů o více než jeden rok (na přibližně 16,3 roku) a u žen o necelých 1,3 roku (na více než 19,9 let). Na Slovensku byl uvedený proces opět o něco dynamičtější, když u obou pohlaví hodnota střední délky života ve věku 65 let vzrostla o přibližně 1,6 roku (14,8 let muži, 18,6 ženy) (obr. 1B).

Tento pozitivní trend však byl v roce 2020 přerušen. V obou zemích u obou pohlaví došlo k prudkému poklesu hodnot střední délky života při narození. Potvrzuje se přitom, že k významnějšímu zhoršení úmrtnostních poměrů došlo v Česku i na Slovensku v mužské části populace. Potenciální délka života právě narozených chlapců se při zachování úmrtnosti z roku 2020 snížila v porovnání s rokem 2019 o 1,05 roku v Česku a o 0,67 roku na Slovensku. Jak již bylo zmíněno, u žen předmětný meziroční pokles byl menšího rozsahu a dosahoval v Česku 0,76 roku a na Slovensku 0,64 roku.

Jak ukázala struktura zemřelých na onemocnění covid- 19 i míry úmrtnosti podle věku (obr. 2), v obou zemích byl negativní dopad tohoto onemocnění zaznamenán především u osob v seniorském věku u obou pohlaví. Projevilo se to i na úmrtnosti, kdy hodnota střední délky života v přesném věku 65 let klesla ještě výrazněji než u právě narozených dětí.

Pozorovaný stav, kdy ve starším věku došlo k výraznějšímu zkrácení střední délky života, umožňují vysvětlit příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití při narození. Z nich je zřejmé, že v mladším věku i přes nepříznivou epidemiologickou situaci v obou populacích přece jen docházelo k mírnému prodlužování života. Kladné hodnoty dosahovaly příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití při narození mezi lety 2019 a 2020 v Česku u obou pohlaví v podstatě až do věku 30 let (obr. 3 a 4). Na Slovensku nebyla situace tak jednoznačná a zhoršení úmrtnostních poměrů sledujeme i v některých mladších věkových skupinách. Na druhé straně kladné hodnoty najdeme i ve věku 45–49 let u mužů a 40–44 let u žen. Současně je však třeba také dodat, že v těchto věcích je obecně v obou zemích úmrtnost poměrně nízká, a proto i meziroční přírůstky ke změně střední délky života při narození dosahovaly jen nízké úrovně. V případě, že v Česku sečteme všechny kladné hodnoty příspěvků jednotlivých věkových skupin, dostaneme u mužů hodnotu 0,08 roku a u žen necelých 0,09 roku. Na Slovensku to bylo ještě méně, když zlepšení úmrtnostních poměrů přineslo v předmětných věkových skupinách u obou pohlaví nárůst naděje dožití při narození o přibližně 0,07 roku.

Klíčové pro identifikované zkrácení střední délky života při narození bylo v Česku u mužů zhoršení úmrtnostních poměrů ve věku 65–89 let, které vygenerovalo pokles naděje dožití při narození o 0,84 roku, což představuje 80 % celkové hodnoty. I u žen byly významnější negativní příspěvky (nad 10 %) všeobecně koncentrovány do vyššího věku. Šlo zejména o věkovou skupinu 70–94 let, která snižovala hodnotu naděje dožití o téměř 0,66 roku (87 % celkového poklesu). Při detailnějším pohledu (obr. 3 a 4) je přitom zřejmé, že v roce 2020 v mužské části populace Česka nejvíce přispěl k poklesu naděje dožití při narození růst úrovně úmrtnosti ve věku 75–79 let (pokles o 0,21 roku; 20 %) a v ženské ve věku 80–84 let (pokles o 0,18 roku; 23 %). Na Slovensku nepříznivá epidemiologická situace v roce 2020 zasáhla u obou pohlaví především osoby ve věku 65–89 let. U mužů v důsledku změn v úrovni úmrtnosti v tomto věkovém spektru došlo ke zkrácení délky života při narození o 0,53 let (79 % celkového poklesu) a u žen o něco více než 0,55 let (86 %). Zajímavostí je, že maximální dopad zhoršených podmínek na úmrtnost nacházíme u mužů na Slovensku ve vyšším věku (80–84 let; –0,13 let; 19 %) a u žen šlo zejména o věk 75–79 a také 80–84 let (– 0,14, resp. –0,13 roku; 21 %, resp. 20 %).

Zkrácení života v Česku i na Slovensku mezi lety 2019 a 2020 bylo tak podmíněno především zhoršením úmrtnostních poměrů v seniorském věku. Jak jsme uvedli, v důsledku toho i pokles hodnoty naděje dožití v přesném věku 65 let byl výraznější než u právě narozených osob. K tomu, aby bylo možné tento aspekt empiricky podchytit, jsme využili intervalovou střední délku života mezi přesným věkem 65 a 110 let a příspěvky věkových skupin k její změně mezi sledovanými roky (tab. 1).

Až téměř dvě třetiny z celkového poklesu tohoto ukazatele u mužů (-1,1 roku) v Česku tvořil nárůst úmrtnosti ve věku 70–84 let. Na Slovensku (-0,75 roku) šlo o stejné věkové skupiny, avšak jejich vliv byl o něco nižší (60%). V ženské části populace Česka byly nejvyšší příspěvky (celkem 64 %) ke změně intervalové naděje dožití (-0,82 roku) koncentrovány do věku 75–89 let. Na Slovensku byl přibližně stejný podíl z poklesu o 0,67 let koncentrován do věkového intervalu 70–84 let.

Základní pohled na vývoj úmrtnosti na vybrané hlavní skupiny příčiny smrti v Česku a na Slovensku umožnil výpočet standardizovaných měr úmrtnosti (obr. 5 a 6). Mezi lety 2010 a 2019 došlo v obou populacích a u obou pohlaví k poklesu úmrtnosti na onemocnění oběhové soustavy. Dynamika tohoto trendu přitom byla srovnatelná (pokles o 30–31 %), mírně zaostávali jen muži v Česku (pokles o 27 %). Současně s tím je však třeba doplnit, že samotná úroveň úmrtnosti na tuto skupinu příčin smrti je dlouhodobě na Slovensku výrazně vyšší a vzhledem k uvedenému, ani v posledním desetiletí k významnější konvergenci nedošlo. Pozitivní vývoj můžeme identifikovat i ve druhé nejdůležitější skupině příčin smrti. Standardizovaná míra úmrtnosti na novotvary přitom obecně klesla výrazněji u mužů a při srovnání obou zemí je zřejmé, že dynamičtěji tento proces probíhal v Česku. Zejména u žen na Slovensku se mezi lety 2010 a 2019 úroveň úmrtnosti na novotvary změnila jen minimálně (pokles o 2 %).

Úroveň úmrtnosti v ostatních hlavních skupinách příčin smrti je dlouhodobě v obou zemích a u obou pohlaví výrazně nižší. Vývoj v nich byl přitom také ve většině případů pozitivní. Nejdynamičtěji klesala úmrtnost na vnější příčiny smrti (s výjimkou žen na Slovensku) a onemocnění trávicí soustavy. Opačnou tendenci mezi lety 2010 a 2019 nacházíme ve skupině onemocnění dýchací soustavy, a to u obou pohlaví a u obou zemí. Ta byla identifikována i ve skupině ostatních příčin smrti, a to zejména v Česku. Standardizované míry úmrtnosti potvrzují, že hlavní příčinou celkového zhoršení úmrtnostních poměrů v Česku i na Slovensku v roce 2020 je úmrtnost na onemocnění covid-19. Jednoznačně vyšší úmrtnost na tuto příčinu smrti nacházíme u mužů a v Česku, i když v ženské části populace až tak výrazné diference mezi zeměmi nevznikly. V Česku se úmrtnost na onemocnění covid-19 z hlediska významnosti dostala po oběhové soustavě a novotvarech na třetí místo. Na Slovensku byla situace obdobná, jen v mužské populaci byla v roce 2020 vyšší úmrtnost i na onemocnění dýchací soustavy. Z hlediska vlivu standardizované míry úmrtnosti na covid-19 z celkové úmrtnosti v roce 2020 tvořily v Česku u mužů přibližně 9,4 % a 7,2 % u žen. Na Slovensku šlo o 7,2 % v mužské a 6,7 % v ženské části populace.

Bližší analýza hodnot standardizovaných měr úmrtnosti však potvrdila, že na zhoršení úmrtnostních poměrů v Česku a na Slovensku se v roce 2020 podílely i některé další skupiny příčin smrti. V Česku pokračovalo zvyšování úrovně úmrtnosti na skupinu ostatních příčin smrti, ale u mužů se k tomu přidal také mírný nárůst na onemocnění dýchací a trávicí soustavy a zejména kardiovaskulární onemocnění (o 7 %). U žen to byl kromě zmíněných ostatních příčin jen nárůst úmrtnosti na onemocnění oběhové soustavy (nárůst o 6 %). Situace na Slovensku byla do určité míry obdobná, a to zejména v kontextu zvýšení rizika úmrtí na onemocnění oběhové soustavy (6 % muži, 5 % ženy). Kromě toho také evidujeme zastavení pozitivního trendu v případě nádorových onemocnění a zejména u žen i určité mírné zhoršení (nárůst o 4 %).

Detailnější analýza vývoje úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění mezi lety 2019 a 2020 ukázala, že v Česku i na Slovensku došlo u nich ke zvýšení úmrtnosti u mužů zejména v případě skupiny ischemických chorob srdce (I20–I25) – tabulka 2. Tento jev byl významnější přitom na Slovensku, kde registrujeme více než dvojnásobný nárůst standardizovaných měr úmrtnosti v porovnání s Českem. Na druhé straně v Česku se nepříznivě v mužské části populace vyvíjelo i směřování úmrtnosti na skupinu jiné choroby srdeční (I30–I52) a k mírnému zvýšení úrovně úmrtnosti došlo také u cévních onemocnění mozku (I60–I69). Na Slovensku v těchto skupinách identifikujeme naopak pokles úmrtnosti. Další zhoršení úmrtnostních poměrů však nacházíme ve sdružené skupině ostatních kardiovaskulárních onemocnění (kromě výše jmenovaných). To je i případ Česka, ale s přibližně poloviční intenzitou.

U žen byla situace do značné míry podobná v obou zemích a odlišovala se jen v samotné úrovni. Pozorované zvýšení úrovně úmrtnosti na tuto skupinu příčin smrti bylo podmíněno zejména meziročním zvýšením úmrtnosti na ostatní choroby srdce (I30–I52) a ve skupině ostatních onemocnění oběhové soustavy. Mírně vzrostla také úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční (I20–I25). V rámci této skupiny je však zřejmé, že úroveň úmrtnosti v případě akutního infarktu myokardu (I21) a dalšího infarktu myokardu (I22) klesla v obou zemích.

Jak ukazuje tabulka 3, v obou zemích a u obou pohlaví byla úmrtnost na onemocnění covid-19 skutečně klíčovým faktorem prezentovaného poklesu hodnoty střední délky života při narození. Lišily se jen rozsahem jeho vlivu. U mužů tvořila úmrtnost na covid-19 více než 80 % z poklesu v obou zemích. V absolutním vyjádření dané onemocnění zkrátilo život o 0,87 roku v Česku a 0,57 roku na Slovensku. V ženské části populace byl pokles hodnot naděje dožití při narození v absolutním vyjádření přibližně stejný, ale z relativního hlediska identifikujeme určité diference. V Česku byl vliv covid-19 o něco nižší (necelých 80 %), zatímco na Slovensku činil až téměř 94 %. Dvojrozměrná dekompozice také potvrdila nepříznivý vliv zhoršení úmrtnostních poměrů na onemocnění oběhové soustavy. Ty zkracovaly naděje dožití při narození o 0,15–0,20 roku, což činilo 19 %, resp. 30 % z poklesu hodnoty tohoto ukazatele. Vliv ostatních skupin příčin smrti byl ve všeobecnosti v absolutním i relativním vyjádření poměrně malý až zanedbatelný. Detailně jsou výsledky prezentovány v tabulce 3.

Detailní představu o vlivu změn úmrtnosti hlavních skupin příčin smrti v jednotlivých věkových skupinách na pokles naděje dožití při narození umožňuje série obrázků 7 a 8. Potvrzují hlavní roli onemocnění covid-19 na zkrácení života u mužů i žen a v obou zemích, a to zejména v seniorském věku. Výsledky také ukázaly, že na Slovensku byl vliv tohoto onemocnění rozprostřen do širšího věkového spektra, zatímco v Česku pozorujeme výraznější věkovou koncentraci. Například v Česku příspěvky nad hranicí 10 % v mužské části populace se vyskytují ve čtyřech po sobě jdoucích pětiletých věkových skupinách (65–84 let). Na Slovensku taková situace vznikla v 7 skupinách, a to od věku 55–59 až po věk 85–89 let. U žen až tak velké věkové diferenciace nevidíme, přičemž i v tomto případě platí, že příspěvky se koncentrovaly v Česku obecně ve vyšším věku a na Slovensku byly výrazněji zasaženy i mladší věkové skupiny.

Získané výsledky rovněž potvrdily význam zvýšení úrovně úmrtnosti na onemocnění oběhové soustavy. V tomto případě šlo jednak o starší seniorský věk (75 až 89 let), ale zejména v Česku se k tomu přidával i některé věkové skupiny produktivního věku (50–64 let). U žen v obou zemích se největší příspěvky k poklesu naděje dožití při narození ve skupině kardiovaskulárních onemocnění koncentrovaly v seniorském a zejména starším seniorském věku (75–94 let).

Jak je zřejmé z obrázků 7 a 8, vliv dalších skupin příčin smrti v jednotlivých věkových skupinách byl až na některé výjimky zanedbatelný. V Česku šlo například o zmiňované ostatní příčiny smrti, jejichž vliv se na délce života projevoval zejména ve starším věku. U mužů v obou zemích také identifikujeme v mladším věku (do 50 let) poměrně výrazné kladné a současně i záporné příspěvky v některých věkových skupinách. V kontextu samotné nízké úmrtnosti v tomto věku může být jejich vznik projevem statistické náhodnosti než reálnou meziroční změnou úmrtnostních poměrů na dané příčiny smrti.

DISKUSE

Pozornost v oblasti propojení úmrtnosti a pandemie covid-19 byla v počátečních analýzách zaměřena zejména na identifikaci rozsahu nadúmrtnosti. Základem pro tento výzkum se stala jednak týdenní hlášení o počtech zemřelých [15, 16] porovnávaná se situací z předcovidového období, nebo později údaje za delší časové období [17]. Využívány byly často jednoduché přístupy, které se snažily identifikovat celkový rozsah nadúmrtnosti a jen zřídka využívaly komplexnější nástroje umožňující hlouběji analyzovat dopad pandemie covid-19 na úmrtnost. Analyzovány byly zejména populačně největší evropské státy, nebo byly zvoleny země nejvíce zasažené první vlnou pandemie [18–21]. Později se v odborných publikacích objevovaly i některé další evropské populace [17, 22] nebo bylo snahou také porovnat větší skupiny států světa [23]. Česko a Slovensko se však v těchto analýzách vyskytuje jen zřídka. V podstatě každá z těchto studií potvrzovala výrazný nárůst počtu úmrtí a úrovně úmrtnosti v porovnání s předcovidovým obdobím, což koresponduje se známými údaji i za populace Česka a Slovenska.

Podrobnější analýzy se zabývaly zejména snahou odstranit vliv rozdílné věkové struktury jednotlivých analyzovaných populací [24, 25], sledovaly diference v úmrtnosti podle pohlaví [26, 27], či ve spojitosti s věkovou strukturou infikovaných osob [3, 18, 28] a jen v omezené míře se snažily zjistit možný dopad pandemie na délku života [2, 29], či ztracené roky života [5, 30]. Výsledky však v některých případech nebyly jednoznačné. Některé výzkumy [29] poukázali, že věkový vzorec úmrtnosti na covid-19 je podobný vzorci úmrtnosti na všechny ostatní skupiny příčin smrti, zatímco jiné [31, 32] upozorňovaly na určité diference v rychlosti, se kterou se úmrtnost na covid-19 zvyšuje s věkem. Navíc byly prokázány i rozdíly v propojení úmrtnosti a fatality s věkem mezi jednotlivými zeměmi [33]. To do určité míry přímo potvrzují i údaje o úmrtnosti na onemocnění covid-19 podle věkových skupin za rok 2020 v Česku a na Slovensku. Předkládané výsledky poukázaly na existující rozdíly v intenzitě úmrtnosti podle pohlaví. Jak již bylo uvedeno v úvodu, naše studie přináší podrobnou analýzu změn v úmrtnostních poměrech podle pohlaví a věku mezi rokem 2020 a předchozím vývojem, díky čemuž umožnila získat i v mezinárodním pohledu zatím ojedinělý poměrně komplexní pohled na dopady pandemie na úmrtnost. Potvrdila výrazný pokles délky života u obou zemí a pohlaví, což je v souladu s některými předchozími předběžnými zjištěními a odhady [1, 2]. O něco negativněji přitom působily nepříznivé epidemiologické podmínky roku 2020 na úmrtnost v obou zemích u mužů. Důležitým zjištěním také bylo, že ke zhoršení úmrtnostních poměrů došlo především ve starším věku, přičemž ve vícero mladších věkových skupinách naopak identifikujeme pokračování trendu prodlužování života. I proto rozsah poklesu střední délky života při narození byl celkově v obou zemích a u obou pohlaví menší než ve věku 65 let.

Skutečnost, že onemocnění covid-19 představuje hlavní příčinu zvýšení úrovně úmrtnosti v jednotlivých zemích světa bylo a stále je potvrzováno desítkami zahraničních studií. Menší pozornost je však věnována otázkám, do jaké míry toto onemocnění přispělo k identifikovanému poklesu střední délky života a zejména zda specifické podmínky pandemického roku 2020 nemohly mít dopad i na negativní vývoj v jiných skupinách příčin smrti. Částečně na to upozorňuje například studia Magnani et al. [34], která v Itálii odhalila výrazně vyšší počty zemřelých, než se připisuje úmrtím na covid-19. Autoři upozorňují, že se může jednat jednak o důsledek neodhalených případů na toto onemocnění, ale i nárůst úmrtnosti na jiné příčiny vzhledem k narušení organizace zdravotnictví. Získané výsledky v Česku i na Slovensku sice potvrdily dominantní postavení onemocnění covid-19 a jeho dopadů na pokles délky života u obou pohlaví, ale současně také upozorňují na zvýšení úrovně úmrtnosti na některá onemocnění oběhové soustavy.

Kardiovaskulární onemocnění jsou obecně dlouhodobě vnímána jako jeden z důležitých faktorů horšího průběhu onemocnění covid-19 [35, 36]. Tento vztah se však ukázal být obousměrným. Jak dokázaly některé studie [37, 38], postakutní následky onemocnění covid-19 mohou postihnout nejen plicní a některé mimoplicní orgány, ale i kardiovaskulární systém. Některé nejnovější analýzy [38, 39, 40] ukazují, že jedinci, kteří překonali onemocnění covid-19, jsou vystaveni zvýšenému riziku rozvoje některých kardiovaskulárních onemocnění. Podle speciální kohortové studie [38] jsou to především cerebrovaskulární poruchy, dysrytmie, ischemické a neischemické choroby srdeční, perikartidity, myokarditidy, srdeční selhání a tromboembolie. Rovněž bylo zjištěno, že tato rizika se zvyšovala se zhoršujícím se charakterem průběhu akutní fáze onemocnění covid-19 [38].

Samotný nárůst kardiovaskulárních onemocnění během pandemie covid-19 je dáván také do souvislosti se zhoršením zdravotní dostupnosti a odkládáním hospitalizace v prvotní fázi pandemie [41, 42]. Kromě toho mohly svou roli hrát změny v přístupu k lékům, diagnostickým testům a procedurám [42]. Stejně nepříznivě mohly působit změny v životním stylu a zejména fyzická inaktivita, které během působení omezujících opatření mohly zvyšovat riziko kardiometabolických poruch [43, 44].

ZÁVĚR

Nepříznivá epidemiologická situace v roce 2020 v Česku i na Slovensku u mužů i žen negativně zasáhla do hlavních vývojových trendů v úmrtnosti. Prodlužování života bylo nejen zastaveno, ale došlo k výraznému poklesu naděje dožití při narození, jakož i v přesném věku 65 let. Vzhledem k věkové povaze meziročních změn v úmrtnosti se jasně potvrdilo, že uvedený pokles byl výraznější v seniorském věku. Dynamičtěji se přitom zkrátil život v Česku (ve srovnání se Slovenskem) a v mužské části populace (v obou zemích). Hlavní příčinou bylo především zhoršení úmrtnostních poměrů ve věku 65–89 let a u žen v Česku ve věku 70–94 let. Kromě nárůstu úrovně úmrtnosti v důsledku úmrtí na onemocnění covid-19 se úmrtnost zvýšila v obou zemích i na nemoci oběhové soustavy. U mužů šlo zejména o ischemickou chorobu srdeční, cévní onemocnění mozku a jiné choroby srdeční. U žen se zhoršila situace ve skupině ostatních chorob srdce a mírně i ve skupině ischemická choroba srdeční. Dominantním faktorem působícím na zkrácení naděje dožití při narození však v obou zemích a u obou pohlaví byla úmrtnost na covid- 19. Šlo o zvýšení úmrtnosti zejména v seniorském a starším seniorském věku, ale na Slovensku byly ve větší míře zasaženy i mladší věkové skupiny.

Do redakce došlo dne 1. 5. 2022.

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.

Katedra demografie a geodemografie

Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta

Albertov 6

128 00 Praha 2

e-mail: ludek.sidlo@natur.cuni.cz