Editorial

Quo vadis, pediatrie?

Blok s tímto názvem zakončil program XVIII. Středočeských pediatrických dnů, které se každoročně konají na břehu přehrady Orlík v kongresovém centru Sporthotelu Trhovky. Akci pořádají středočeská pediatrická oddělení a důležitým faktorem tohoto setkání je skutečnost, že kromě lékařů a sester z okresních nemocnic se jej pravidelně účastní lékaři z pražských klinik a praktičtí lékaři pro děti a dorost ze středočeského regionu. V letošním roce se podíleli na tvorbě programu lékaři z Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka pod vedením prim. MUDr. Hany Roháčové, Ph.D.

V posledních měsících jsme byli svědky řady prohlášení představitelů nemocniční pediatrie, primární pediatrické péče i organizátorů zdravotnictví. Tato vyjádření obvykle popisovala negativní situaci v české pediatrii, zdůrazňovala rozpor mezi lékaři primární péče a nemocničními pediatry a dle autorova zaměření označovala za viníky celé situace určitou profesní skupinu. Závěrem pak upozorňovala na riziko zhoršení situace v budoucnosti.

Účastníci setkání na Orlíku s tímto pocitem neodjížděli a závěr bloku vyzněl daleko optimističtěji. Může tedy česká pediatrie v následujících letech vyřešit problémy, které má, a to za současného udržení vysoké kvality péče o dětské pacienty? Dle našeho názoru může a cesta není nijak krkolomná.

Prvním předpokladem je upuštění od do značné míry stereotypních stanovisek typu:

Urychlené zavření dětských oddělení s nízkou obložností přivede do primární péče velký počet lékařů.

Pokud by praktičtí pediatři registrovali větší počet dětí, problém by se vyřešil.

Podobných prohlášení jsme již slyšeli celou řadu. Posuzovat význam dětského oddělení podle obložnosti, tedy podle jednoho čísla, a to ještě relativního, vyjadřuje minimálně nepochopení statistické významnosti dat a nic nevypovídá o důležitosti jednotlivých oddělení. Stejně tak kolega z primární péče, který poskytuje péči menšímu počtu dětí z důvodu obtížné dopravní dostupnosti či z důvodu svého seniorního věku, zaslouží naše poděkování a ne kritiku.

Z čeho tedy pramení optimismus lékařů, kteří poskytují pediatrickou péči na krajské, tedy početně velmi významné úrovni? Důvodů je několik:

Velký zájem absolventů lékařských fakult o pediatrii. Pediatrie se dostala na velmi čestné druhé místo mezi atraktivitou jednotlivých oborů u studentů posledního ročníku lékařských fakult, hned za obor anesteziologie a intenzivní péče.

Výsledkem uvedeného faktoru a přidělení rezidenčních míst je skutečnost, že v roce 2021 poprvé vstoupilo do oboru pediatrie více než 200 absolventů lékařských fakult a tento trend pokračuje. Většina z nich v pediatrii zůstane. Aktuální vzdělávací systém umožňuje dvě zásadní věci: 1. možnost absolventům realizovat vzdělávací program pediatrického kmene na většině pediatrických pracovišť; 2. po pediatrickém kmeni si může lékař sestavit vzdělávací program prakticky na míru dle zájmu a svých plánů do budoucna, při zachování praxe na těch pracovištích, která pečují o nejzávažněji nemocné pacienty (perinatologická centra, JIRP). Doba pediatrického kmene umožní začínajícím lékařům orientovat se ve zvoleném oboru a naplánovat si své profesní směřování. Po složení atestační zkoušky se může většina pediatrů zapojit do práce v tom segmentu pediatrie, který si vybrala a kde získá uplatnění. Část z nich potom může pokračovat v přípravě na nástavbovou atestaci.

Jiná cesta než zvyšující se počet absolventů oboru pediatrie zlepšení nepřinese. Ke stabilizaci stavu však odborná veřejnost potřebuje podporu. Ani zde není situace tak špatná, jak je někdy prezentováno. Pokračuje systém rezidenčních míst s určitým navýšením finančních prostředků. Navíc v letošním roce upravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR podmínky rezidenčních míst tak, že jsou pro většinu absolventů akceptovatelné. Česká pediatrická společnost navíc vyšla vstříc kolegům z Odborné společnosti praktických dětských lékařů a každý lékař, který rezidenční místo získal, musí povinně absolvovat 15 měsíců u kolegy PLDD (3 v rámci kmene, 12 po kmeni). To je důkaz, že domluva mezi odbornými společnostmi je reálná.

Další pozitivní zprávou je vstřícnost představitelů Vše-
obecné zdravotní pojišťovny. Ti pochopili, že hodnocení lůžkových oddělení podle obložnosti patří do historie a velmi rychle dodali aktuální data o počtech porodů a počtech hospitalizovaných pacientů. U nemocnic, kde jsou tyto počty nízké, a přitom mají dobrou dopravní dostupnost do jiné nemocnice, nabízí transformaci pediatrických oddělení na stacionáře a plánuje se i zapojení do dlouhodobé péče. To umožní zachovat hlavně v odloučených regionech alespoň část pediatrické péče. V řadě krajů navíc nabízejí krajské samosprávy finanční podporu mladých lékařů. 

Závěrem lze shrnout, že současný systém vzdělávání přivádí do pediatrie velký počet zájemců. Jeho zachování navíc dává lékařkám jistotou, že po návratu z rodičovské dovolené mohou plynule pokračovat ve vzdělávání a nemusí řešit administrativní problémy. Skloubit péči o dítě a práci v jakémkoli pediatrickém segmentu je již tak časově velmi náročné. Tím spíše všichni, kteří mají předpoklady a možnost podílet se na pohotovostních službách, by měli svým kolegům a hlavně dětským pacientům pomoci.

Věříme, že naše zamyšlení je krokem ke spolupráci. Jakkoli rozdílná je práce v ordinaci praktického lékaře a u lůžka v nemocnici, pořád se jedná o stejné dítě, které je středem zájmu pediatra. Mladí lékaři správně chápou pediatrii jako jeden obor, jehož kouzlo se bohatě naplňuje, když se lékař umí postarat o narozené dítě stejně jako o dospívajícího. Veďme k tomu studenty na fakultách a usnadněme jim cestu k široce pojatému vzdělání v pediatrii.

Přejeme krásné léto!

Martin Gregora, DO Strakonice
René Hrdlička, DO Kolín
Pavel Marček, DO Příbram
Ivan Peychl, DO Bulovka
Kateřina Píchová, PLDD Městec Králové