Co jsme psali

Odkud jdeme a kam směřujeme? Cestu pediatrie naznačí ohlédnutí prostřednictvím vybraných textů, které uveřejnil náš časopis před 75, 50 a 25 lety.

Co psal náš časopis před 75 lety, v roce 1949
Chmelo K, Orich Ľ, Furdíková E. Liečenie akútnych porúch výživy roztokom kália

(...) Cenného úspechu v liečení porúch výživy dosiahla terapia substitučná, náhrada stratených tekutín roztokmi solí, glukózy a plazmy cestou parenterálnou a postupná realimentácia primeraným mliekom po detoxikačnej strave. Darrowovi však patrí zásluha, že do terapie zaviedol náhradu straty K parenterálnou cestou, ktorá strata môže byť až o 40% vyššia ako strata proteínov plazmy. Týmto liečením znížila sa úmrtnosť v jednej epidémii z 25% asi na 5%. Navádzajúc na skúsenosti pražskej kliniky a referáty dr. E. Poláčka o Darrowovom článku, začali sme aj na našej klinike podávať K v letnej sezóne 1948.

Podľa doterajších skúseností ponechali sme 10% sol. glucosae, ako mierne hypertonický roztok, ktorý viaže tekutinu v obehu a tak napomáha srdcovej činnosti, ako účinnú látku proti acidóze, ako kalorickú náhradu, ako diureticum a zdroj glykogénu. Sol. physiologica NaCl 0,9%, sol. isotonica NaHCO₃ 1,3%, sol. isotonica KCl 1,15%. (...)

Pediatrické listy 1949; 4: 101–106.

Co psal náš časopis před 50 lety, v roce 1974
Pakovčeková O, Démant F, Tischler V, Jurkovič I, Beňo P, Mydlík M. Imunosupresívna liečba chronických imunoalergických ochorení obličiek

Práce zamerané v poslednej dobe na bioptické, histochemické, imunofluorescenčné a elektronovomikroskopické vyšetrenia obličiek priniesli v patogenéze obličkových chorôb nové poznatky. Na základe uvedených štúdií sa dnes mnohé z obličkových ochorení zaraďujú z patogenetického hľadiska do jednej skupiny, založenej  na imunologickom podklade. (...)

V práci podávame prehľad a výsledky imunosupresívnej liečby u 18 chorých (13 chlapcov a 5 dievčat) na chronické imunoalergické ochorenie obličiek (mimo glomerulonefritídy pri Schönleinovej-Henochovej purpure a systémovom lupus erythematosus disseminatus). Účelom liečby cytostatikami bola snaha zachrániť alebo predĺžiť život chorých, bezúspešne liečených komplexnou liečbou, rezistentných na liečbu glukokortikoidmi, znížiť toxické vplyvy glukokortikoidov združené s ich dlhodobým podávaním. (...)

Na základe nami dosiahnutých výsledkov sa domnievame, že imunosupresívna liečba má svoje opodstatnenie a efektívnosť u chronických imunoalergických ochorení obličiek, nakoľko prognóza tohto ochorenia je nepriaznivá a choroba končí po niekoľkých rokoch insuficienciou obličiek. (...) 

Československá pediatrie 1974; 29(2): 92–95.

Co psal náš časopis před 25 lety, v roce 1999
Koupilová I, Holčík J, Bobák M, Leon DA. Socioekonomické rozdíly v porodní hmotnosti,
délce gestace, novorozenecké a ponovorozenecké úmrtnosti. II. Česká republika po roce 1989

(…) Cílem naší současné studie bylo posoudit vývoj socioekonomických rozdílů v porodní hmotnosti, frekvenci předčasných porodů a úmrtí v ponovorozeneckém období v ČR v období od roku 1989 do 1996. Doba sledování je obdobím výrazných politických a sociálních změn po listopadu 1989. (…)

Demografická situace se během sledovaného období výrazně měnila. (…) Průměrný věk matek se zvýšil z 24,2 roku (směrodatná odchylka 4,7) v roce 1989 na 24,7 roku (4,7) v roce 1996. Podíl matek mladších 20 let podstatně klesl. (…) Nejdramatičtější změny se týkají narůstajícího podílu dětí narozených mimo manželství.

Po mírném poklesu průměrné porodní hmotnosti mezi roky 1989 a 1991 (z 3323 na 3292 g, p < 0,001) jsme zaznamenali její opětovný nárůst na hodnotu 3353 g v roce 1996. (…)

Podíl předčasně narozených se zvětšoval mezi lety 1989 a 1991 (z 4,3 na 4,8 %) a byl stabilní v období 1994–1996 (4,5 %). Zaznamenali jsme tendenci k posilování vlivu vzdělání matky na frekvenci předčasných porodů. Rozdíl mezi provdanými a neprovdanými ženami v podílu předčasně narozených dětí byl naopak menší v letech 1994–1996. (…)

Jak novorozenecká, tak ponovorozenecká úmrtnost byla nižší v letech 1994–1995 než v období 1989–1991. Pokles novorozenecké úmrtnosti byl výraznější (z 5,6/1000 na 3,8/1000 živě narozených) a týkal se všech vzdělanostních skupin a všech skupin rodinného stavu. Pokles ponovorozenecké úmrtnosti byl méně zřetelný (z 2,6/1000 na 2,5/1000 živě narozených). (…)

Česko-slovenská pediatrie 1999; 54(7): 385–390.