Léčba apendicitidy u dětských pacientů – Status quo 2017
Authors:
V. Dotlačil 1; B. Frýbová 1; O. Petrů 1; O. Hradský 2; L. Plánka 3; K. Harvánek 4; R. Hanák 5; R. Štichhauer 6; T. Příplatová 7; L. Janeček 8; P. Havránek 9; K. Kocmanová 10; T. Malý 11; I. Slívová 12; Z. Horák 13; J. Bierhanzlová 14; P. Polák 15; M. Rygl 1
Authors‘ workplace:
Klinika dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol, Praha
1; Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
2; Klinika dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, FN Brno
3; Oddělení dětské chirurgie a traumatologie, Nemocnice Na Bulovce, Praha
4; Chirurgické oddělení, Nemocnice České Budějovice
5; Oddělení dětské chirurgie a traumatologie, FN Hradec Králové
6; Oddělení dětské chirurgie, ON Kladno
7; Oddělení dětské chirurgie, ON Kolín
8; Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a TN, Praha
9; Všeobecná chirurgie, Krajská nemocnice Liberec
10; I. chirurgická klinika, FN Olomouc
11; Chirurgická klinika, FN Ostrava
12; Chirurgická klinika – Oddělení dětské chirurgie, Pardubická nemocnice
13; Chirurgická klinika, FN Plzeň a LF UK v Plzni
14; Oddělení dětské chirurgie – dětské úrazové centrum, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem
15
Published in:
Čes-slov Pediat 2019; 74 (8): 443-448.
Category:
Original Papers
Overview
Úvod: Apendicitida je jednou z nejčastějších diagnóz v dětské chirurgii a její terapie zahrnuje kombinaci chirurgické a antibiotické (ATB) léčby. Na základě medicíny založené na důkazech byla publikována nová doporučení pro její léčbu. Cílem práce bylo zhodnocení současné praxe v České republice z pohledu dětských chirurgů.
Metoda: V multicentrické retrospektivní dotazníkové online studii bylo osloveno 15 dětských chirurgických pracovišť v ČR (univerzitní pracoviště, samostatná oddělení, ordinariáty dětské chirurgie na pracovištích všeobecné chirurgie). Dotazník obsahoval 10 otázek. Sledovanými parametry byly počty operací, operační přístup, ATB profylaxe a terapie, pooperační komplikace na jednotlivých pracovištích za rok 2017. K anonymnímu sběru dat byl použit program SurveyMonkey Inc. Questionnaire.
Výsledky: Čtrnáct z patnácti oslovených pracovišť vyplnilo dotazník (93 %). V roce 2017 bylo provedeno 1379 apendektomií, z toho 456 (33 %) laparoskopicky s nutností konverze ve 2 %. Jedna čtvrtina pacientů měla komplikovanou apendicitidu (gangréna, perforace) a byla v 70 % operována klasicky. ATB profylaxe byla na 4 (29 %) pracovištích podána vždy, na 4 pracovištích podle rozhodnutí operatéra, na 4 pracovištích nebyla podána a na 2 pracovištích byla podána jen při laparoskopii. K ATB profylaxi bylo na všech pracovištích použito 5 druhů antibiotik. Při nálezu flegmonózní apendicitidy byla ATB terapeuticky podána vždy na 2 pracovištích (14 %), na 8 pracovištích (57 %) podle rozhodnutí operatéra a na 4 pracovištích podána nebyla. U komplikované apendicitidy byla ATB terapeuticky podána ve 100 % případů. Celkem bylo v souboru 6,7 % (93/1379) komplikací – po klasické apendektomii se vyskytly v 6,9 % (64/923), po laparoskopické apendektomii v 6,4 % (29/456).
Závěr: Z dotazníkové studie vyplývá, že výsledky léčby apendicitidy u dětí jsou v České republice srovnatelné s literárně uváděnými výsledky. Na dětských chirurgických pracovištích v ČR převažovala v rozporu se zahraničním trendem klasická apendektomie nad laparoskopickým přístupem. Indikace ATB profylaxe a terapie u dětských pacientů s akutní apendicitidou je nejednotná, jak v rámci různých pracovišť napříč ČR, tak i v rámci jednoho pracoviště.
Klíčová slova:
dětská chirurgie – antibiotiká – laparoskopie – apendektomie – pooperační komplikace
ÚVOD
Apendicitida je jednou z nejčastějších akutních chirurgických diagnóz u dětí, přičemž apendektomie je nejčastěji prováděnou urgentní operací [1, 2]. Apendicitida je zánět přívěsku slepého střeva vyskytující se od zánětu jednoduchého až po perforaci s difuzní peritonitidou.
Terapie zahrnuje kombinaci chirurgické a antibiotické (ATB) léčby. Tradiční přístup k léčbě akutní apendicitidy byl otevřený chirurgický přístup – klasická apendektomie (KA), který poprvé popsal McBurney v roce 1894 [3]. Laparoskopická apendektomie (LA) byla zpočátku kontroverzní (první provedení laparoskopické apendektomie bylo v roce 1983 Dr. Kurtem Semmem), avšak v poslední době se laparoskopická apendektomie objevuje stále více jako standard péče u dětských pacientů s akutní apendicitidou. Antibiotika jsou klíčová pro léčbu komplikované apendicitidy a profylakticky i pro akutní, neperforovanou apendicitidu [4]. Důležitá je jejich správná indikace ke snížení neopodstatněného užívání, zkrácení délky hospitalizace a maximalizace úspor při zachování bezpečné úrovně zdravotní péče [5]. Na základě medicíny založené na důkazech (EBM) byla publikována nová doporučení pro léčbu apendicitidy u dětí, jak z pohledu operační techniky, tak z pohledu podávání ATB [6].
V České republice se část dětí s akutní apendicitidou léčí na specializovaných pracovištích dětské chirurgie, na léčbě další významné části se spolupodílí oddělení všeobecné chirurgie a dětská oddělení regionálních nemocnic. Cílem předložené práce bylo zhodnocení současné praxe v léčbě apendicitidy v České republice z pohledu dětských chirurgů.
METODA A MATERIÁL
Multicentrická retrospektivní dotazníková studie, kdy prostřednictvím online ankety (SurveyMonkey Inc. Questionnaire, San Mateo, California, USA) bylo osloveno 15 dětských chirurgických pracovišť v ČR (univerzitní pracoviště dětské chirurgie, samostatná oddělení dětské chirurgie, ordinariáty dětské chirurgie na pracovištích všeobecné chirurgie).
Dotazník (obr. 1) byl složen z 10 otázek zaměřených na počty operací, operační přístup, ATB profylaxi a terapii a počty pooperačních komplikací na jednotlivých pracovištích za rok 2017. Dotazník byl vyplněn anonymně online přes webové rozhraní. Získaná data byla zpracována pomocí statistického programu R (R Core Team).
VÝSLEDKY
Návratnost dotazníku byla 14/15 (93 %). Všechna pracoviště prováděla klasické i laparoskopické apendektomie. Celkem bylo v roce 2017 na participujících pracovištích provedeno 1379 apendektomií (graf 1), z toho 290 (21 %) pro komplikovanou apendicitidu. Laparoskopicky bylo provedeno 456 (33 %) apendektomií. Při komplikované apendicitidě byla volena laparoskopie u 88 (30 %) pacientů. Konverze byla provedena u 9 (2 %) původně laparoskopicky operovaných pacientů. Pět pracovišť provedlo více než 50 % ze svých apendektomií laparoskopicky. Tři pracoviště provedla více než 100 klasických apendektomií a jedno pracoviště více než 100 laparoskopických apendektomií za rok 2017.
ATB profylaxe byla standardně podána na 4 (28,6 %) pracovištích, na 4 (28,6 %) byla podána podle rozhodnutí operujícího chirurga a na dalších 4 (28,6 %) nebyla ATB profylaxe indikována. Dvě (14,2 %) pracoviště podala ATB profylaxi jen při laparoskopické apendektomii (graf 2). Při profylaxi bylo voleno 5 druhů ATB v 9 různých kombinacích. ATB terapie flegmonózní apendicitidy byla standardně volena na 2 (14,2 %) pracovištích vždy – každé pracoviště s jiným typem ATB. Na 8 (57,1 %) pracovištích záleželo podání ATB na rozhodnutí operatéra a na 4 (28,6 %) pracovištích nebyla ATB terapie při flegmonózní apendicitidě indikována (graf 3).
ATB terapie gangrenózní apendicitidy byla volena na 13 (92,8 %) pracovištích vždy, jedno pracoviště indikovalo ATB podle rozhodnutí operatéra. Volba ATB se na jednotlivých pracovištích lišila (graf 4). Při perforované apendicitidě byla ATB terapie indikována ve 100 % případů. Volba ATB nebyla na pracovištích jednotná.
Celkem bylo v souboru 6,7 % (93/1379) komplikací, komplikace po klasické apendektomii se vyskytly v 6,9 % (64/923), po laparoskopické apendektomii v 6,4 % (29/456).
DISKUSE
V posledních dvou desetiletích stoupá počet studií zabývajících se řešením apendicitid u dětí se zaměřením na laparoskopický přístup a také na správnou ATB politiku ve vztahu k co nejefektivnější léčbě a snížení pooperační morbidity [7]. V dotazníkové studii jsme se zaměřili na současný stav léčby akutní apendicitidy v ČR na pracovištích, která mají v týmu dětského chirurga.
LAPAROSKOPIE
Ze získaných dat vyplývá, že vybavení pro laparoskopickou apendektomii je dostupné na všech pracovištích, ale téměř dvě třetiny z dotázaných pracovišť volilo klasickou apendektomii ve více než 50 % všech operovaných případů. Jen čtyři pracoviště ze souboru volila častěji laparoskopický přístup.
Výsledky naší studie ve vztahu k operačnímu přístupu jsou srovnatelné s výsledky od Newmana a kol. z USA z období kolem roku 2000, kde údaje z 30 dětských nemocnic ukázaly, že 31 % pediatrických apendektomií bylo provedeno laparoskopicky [8]. Dle EUPSA dotazníku z roku 2017 již většina oslovených dětských chirurgů volí laparoskopický přístup (89 % nekomplikovaná apendicitida, 81 % perforovaná) [9].
Laparoskopie v terapii apendicitidy je využívána více než 36 let [10] a byla prokázána její bezpečnost a vynikající kosmetické výsledky [11]. Podle některých studií LA u dětí zkracuje délku hospitalizace, snižuje riziko raných infekcí a pooperační bolesti, jak uvádí práce od Masoomi a kol., ve které bylo zařazeno 212 958 dětí, metaanalýza od Cochrane collaboration z roku 2018 na 1245 dětech a studie od Esposita a kol. na souboru 123 628 dětí [12–14]. Délka operace se v závislosti na operačním přístupu podle některých prací ukazuje kratší při KA, jako v retrospektivní studii od Štichhauera a kol. na 166 dětech s flegmonózní apendicitidou [15].
Dalším možným krokem v miniinvazivní apendektomii je single port přístup (jedna incize) pro jeho předpokládané výhody: lepší kosmetický efekt, snížení rizika infekce rány, pooperační bolesti, rizika krvácení, poranění viscerálních orgánů a snížení výskytu kýl v jizvách. Randomizovaná studie z roku 2013, která porovnávala single port přístup s konvenční laparoskopickou apendektomií, nenašla žádné významné rozdíly v délce operace, délce hospitalizace či pooperační bolesti a komplikacích [16].
ANTIBIOTICKÁ PROFYLAXE A LÉČBA
ATB jsou efektivní jak profylakticky před apendektomií ke snížení počtu pooperačních komplikací, tak v léčbě komplikované apendicitidy buď v návaznosti na chirurgickou léčbu, nebo jako první volba při léčbě periapendikulárního infiltrátu či abscesu.
Z výsledků naší studie vyplývá, že ATB profylaxe byla standardní součástí léčby jen na necelých 30 % pracovišť s tím, že pro profylaxi bylo voleno 5 druhů ATB v 9 různých kombinacích. Deset pracovišť (71 %) v určitých případech indikovalo ATB terapii u flegmonózní apendicitidy. Při nálezu perforované apendicitidy byla ATB podávána vždy na všech pracovištích, avšak stále na některých pracovištích přetrvává volba trojkombinace ATB.
Jakékoli užívání léků, tak i ATB může v krajních případech vést k chybám v jejich preskripci. Nadměrná indikace či nevhodná délka podávání může prodloužit léčbu, hospitalizaci, způsobit komplikace, zvyšovat rezistenci k ATB a také navyšovat celkové náklady na léčbu [17]. V roce 2010 vyšla na základě systémového review doporučení Americké dětské chirurgické asociace k ATB profylaxi a léčbě akutní apendicitidy [18]. ATB profylaxe je doporučována vždy před apendektomií, při nálezu nekomplikované apendicitidy se dále s ATB terapií nepokračuje (s pokračujícím podáváním ATB neklesal počet pooperačních komplikací). V terapii komplikované apendicitidy je léčebné podání širokospektrých ATB doporučeno vždy. Použita mají být buď v monoterapii či v kombinaci s dalším ATB (např. Piperacillin/tazobactam + Metronidazol). Již se nedoporučuje dříve standardně používané trojkombinace ATB s pokrytím grampozitivních, gramnegativních a anaerobních bakterií [19, 20].
Při flegmonózní apendicitidě 10 pracovišť v určitých případech (2 vždy, 8 podle rozhodnutí operatéra) pokračuje s ATB jako terapií, a tak nepostupuje podle současné EBM. Oproti tomu při pokročilých nálezech je téměř ve 100 % postupováno při indikaci ATB správně, ale už ne tak při volbě ATB. V pooperačním období byla často ATB indikována podle operatéra či jsou voleny různé kombinace ATB. Nejednotnost v léčbě ATB na dotazovaných pracovištích může na jedné straně odrážet zatím nedostatečnou implementaci recentních doporučení, na druhé straně může částečně vycházet z vlastních doporučení podle lokálních mikrobiologických nálezů a doporučení ATB středisek.
Ve FN Motol jsme na základě zpracování dat z vlastních operací a literárních doporučení vytvořili jednotné schéma ATB profylaxe a terapie, které používáme od roku 2018 (obr. 2).
KOMPLIKACE
Ve zpracovaném souboru bylo celkem 6,7 % (93/1379) komplikací, komplikace po klasické apendektomii se vyskytly v 6,9 % (64/923) a po laparoskopické apendektomii v 6,4 % (29/456).
V rozsáhlém systémovém přehledu literatury z roku 2012 je popsáno 2,6 % (LA), resp. 5,7 % (KA) pooperačních komplikací při nekomplikované apendicitidě (73 150 pacientů) a 15,3 % (LA) respektive 29,3 % (KA) po komplikované apendicitidě (34 474 pacientů) [21]. Nataraja a kol. provedli v roce 2012 retrospektivní studii, ve které u 1205 pacientů po apendektomii sledovali rozvoj pooperačních komplikací – nitrobřišního abscesu ve vztahu k operační technice. Srovnání bylo prováděno zvláště u nekomplikované a komplikované apendicitidy se závěrem, že typ operačního přístupu nemá vliv na rozvoj intraabdominálních abscesů (LA 3,9 % [19/491] vs. KA 3,9 % [28/714]; p = 1,0) [22].
Někteří operatéři volí při komplikované apendicitidě klasický místo laparoskopického přístupu z obavy větších rizik komplikací po laparoskopické apendektomii, avšak toto se ve výše zmíněných studiích nepotvrdilo. Některé práce jako např. od Vahdada a kol. naopak ukazují, že LA vedla k signifikantně nižšímu počtu readmisí (1,3 % vs. 12,3 %; p = 0,006), reoperací (4 % vs. 17,2 %; p = 0,006) a k signifikantně nižšímu počtu raných pooperačních komplikací (0 % vs. 11,5 %; p = 0,001) [23]. Obdobně uzavírají svou práci z roku 2013 Chang a kol., kdy riziko rané infekce bylo signifikantně vyšší ve skupině KA (12,6 % vs. 4 %; p = 0,032) [24].
ZÁVĚR
Z dotazníkové studie vyplývá, že výsledky léčby apendicitidy u dětí jsou v České republice srovnatelné s literárně uváděnými výsledky. Na dětských chirurgických pracovištích v ČR převažovala v rozporu se zahraničním trendem klasická apendektomie nad laparoskopickým přístupem. Indikace ATB profylaxe a terapie u dětských pacientů s akutní apendicitidou je nejednotná, jak v rámci různých pracovišť napříč ČR, tak i v rámci jednoho pracoviště, kdy často záleží na rozhodnutí operujícího chirurga a neodpovídá současným světovým doporučením.
Poděkování
Autoři děkují všem pracovištím, která se zúčastnila studie, protože bez jejich pomoci by tato práce nemohla vzniknout.
Došlo: 25. 9. 2019
Přijato: 18. 10. 2019
MUDr. Vojtěch Dotlačil
Klinika dětské chirurgie 2. LF UK
a FN Motol
V Úvalu 84
150 06 Praha 5
e-mail: vojtech.dotlacil@fnmotol.cz
Sources
1. Wan MJ, Murray K, Ungar WJ, et al. Acute appendicitis in young child-ren: Cost-effectiveness of US versus CT in diagnosis – a Markov decision analytic model. Radiology 2009; 250 (2): 378–386. doi: 10.1148/radiol.2502080100. ISSN 0033-8419.
2. Buckius MT, Mcgrath B, Monk J, et al. Changing epidemiology of acute appendicitis in the United States: Study period 1993–2008. J Surg Res 2012; 175 (2): 185–190. doi: 10.1016/j.jss.2011.07.017. ISSN 00224804.
3. Mcburney Ch. The incision made in the abdominal wall in cases of appendicitis, with a description of new method of operating. Ann Surg 1894; 20, 38–43. doi: 10.1097/00000658-189407000-00004. ISSN 0003-4932.
4. Shawyer AC, Hatchell AC, Pemberton J, et al. Compliance with published recommendations for postoperative antibiotic management of children with appendicitis: A chart audit. J Pediatr Surg 2015; 50 (5): 783–785. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2015.02.040. ISSN 00223468.
5. Fraser JD, Aguayo P, Leys ChM, et al. A complete course of intravenous antibiotics vs a combination of intravenous and oral antibiotics for perforated appendicitis in children: a prospective, randomized trial. J Pediatr Surg 2010; 45 (6): 1198–1202. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2010.02.090. ISSN 00223468.
6. Lee SL, Islam S, Cassidy LD, et al. Antibiotics and appendicitis in the pediatric population: an American pediatric surgical association outcomes and clinical trials committee systematic review. J Pediatr Surg 2010; 45 (11): 2181–2185. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2010.06.038. ISSN 00223468.
7. Andersen BR, Kallehave FL, Andersen HK. Antibiotics versus placebo for prevention of postoperative infection after appendicectomy. Cochrane database of systematic reviews [online]. doi: 10.1002/14651858.CD001439.pub2. ISSN 14651858.
8. Newman K, Ponsky T, Kittle K, et al. Appendicitis 2000: Variability in practice, outcomes, and resource utilization at thirty pediatric hospitals. J Pediatr Surg 2003; 38 (3): 372–379. doi: 10.1053/jpsu.2003.50111. ISSN 00223468.
9. Zani A, Hall N, Rahman A, et al. European Paediatric Surgeons‘ Association Survey on the management of pediatric appendicitis. Eur J Pediatr Surg 2019; 29 (01): 053–061. doi: 10.1055/s-0038-1668139. ISSN 0939-7248.
10. Semm K. Endoscopic Appendectomy. Endoscopy 1983; 15 (02): 59–64. doi: 10.1055/s-2007-1021466. ISSN 0013-726X.
11. Chandler NM, Ghazarian SR, King TM, et al. Cosmetic outcomes following appendectomy in children: A comparison of surgical techniques. J Laparoendosc Adv Surg Tech 2014; 24 (8): 584–588.
12. Masoomi H, Mills S, Dolich MO, et al. Comparison of outcomes of laparoscopic versus open appendectomy in children: Data from The Nationwide Inpatient Sample (NIS), 2006–2008. World J Surg 2012; 36 (3): 573–578.
13. Jaschinski T, Mosch ChG, Eikermann M, et al. Laparoscopic versus open surgery for suspected appendicitis. Cochrane database of systematic reviews [online]. doi: 10.1002/14651858.CD001546.pub4. ISSN 14651858.
14. Esposito C, Calvo AI, Castagnetti M, et al. Open versus laparoscopic appendectomy in the pediatric population: A literature review and analysis of complications. J Laparoendosc Adv Surg Tech 2012; 22 (8): 834–839.
15. Štichhauer R, Koudelka J. Otevřená versus laparoskopická operace akutní apendicitidy u dětí. Rozhl Chir 2018; 97 (1): 17–121.
16. Perez EA, Piper H, Burkhalter LS, et al. Single-incision laparoscopic surgery in children: a randomized control trial of acute appendicitis. Surg Endosc 2013; 27 (4): 1367–1371. doi: 10.1007/s00464-012-2617-5. ISSN 0930-2794.
17. Ameer A, Dhillon S, Peters M, et al. Systematic literature review of hospital medication administration errors in children. Integrated Pharmacy Research and Practice [online]. doi: 10.2147/IPRP.S54998. ISSN 2230-5254.
18. Lee SL, Islam S, Cassidy LD, et al. Antibiotics and appendicitis in the pediatric population: an American pediatric surgical association outcomes and clinical trials committee systematic review. J Pediatr Surg 2010; 45 (11): 2181–2185. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2010.06.038. ISSN 00223468.
19. Peter ST, Shawn D., Kuojen T, et al. Single daily dosing ceftriaxone and metronidazole vs standard triple antibiotic regimen for perforated appendicitis in children: a prospective randomized trial. J Pediatr Surg 2008; 43 (6): 981–985. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2008.02.018. ISSN 00223468.
20. Dreznik Y, Feigin E, Samuk I, et al. Dual versus triple antibiotics regimen in children with perforated acute appendicitis. Eur J Pediatr Surg 2018; 28 (06): 491–494. doi: 10.1055/s-0037-1606847. ISSN 0939-7248.
21. Markar SR, Blackburn S, Cobb R, et al. Laparoscopic versus open appe-dectomy for complicated and uncomplicated appendicitis in children. J Gastrointest Surg 2012; 16 (10): 1993–2004. doi: 10.1007/s11605-012--1962-y. ISSN 1091-255X.
22. Nataraja RM, Teague WJ, Galea J, et al. Comparison of intraabdominal abscess formation after laparoscopic and open appendicectomies in children. J Pediatr Surg 2012; 47 (2): 317–321. doi: 10.1016/j.jped-surg.2011.11.023. ISSN 00223468.
23. Vahdad MR, Troebs RB, Nissen M, et al. Laparoscopic appendectomy for perforated appendicitis in children has complication rates comparable with those of open appendectomy. J Pediatr Surg 2013; 48 (3): 555–561. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2012.07.066. ISSN 00223468.
24. Chang HK, Han SJ, Choi SH, et al. Feasibility of a laparoscopic approach for generalized peritonitis from perforated appendicitis in children. Yonsei Med J 2013; 54 (6): 1478–1483. doi: 10.3349/ymj.2013.54.6.1478. ISSN 0513-5796.
Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescentsArticle was published in
Czech-Slovak Pediatrics
2019 Issue 8
Most read in this issue
- Aspirace plodové vody u novorozence
- Doporučený postup České pediatrické společnosti a Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP pro suplementaci dětí a dospívajících vitaminem D
- Adenoidní vegetace a adenotomie v dětském věku
- Léčba apendicitidy u dětských pacientů – Status quo 2017