Ovlivňuje příjem soli krevní tlak?

Hypertenze je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů kardiovaskulární morbidity a mortality a proto i vztah soli a krevního tlaku je téma diskutované vědeckou i laickou komunitou už téměř sto let. Nepochybně je to téma kontroverzní, přístup je kupodivu i mezi vědci často velice emoční, zastánci a odpůrci myšlenky, zda sůl ovlivňuje krevní tlak, nemohou již dlouho najít konsensus. Není překvapivé, že ti, kteří tvrdí, že sůl se na zvýšení krevního tlaku nepodílí, jsou zástupci obchodu se solí, potravinářské a konzervárenské lobby. Těm, kteří jsou naopak přesvědčeni, že zvýšený příjem soli se na hypertenzi podílí, nahrává fakt, že v humánní fylogenezi byl její příjem statisíce let řádově nižší, než je tomu dnes ve vyspělých zemích. A že i dnes v etnicích, kde je velmi nízký příjem soli (1–2 g/den) se hypertenze prakticky nevyskytuje, oproti vyspělým zemím, kde se konzum soli pohybuje běžně okolo 10 g/den a hypertenzi má až 30 % populace. Nové aspekty přinášejí fakta, že populace reaguje na zvýšený konzum soli různě, u určitých jedinců zvýšený přívod soli krevní tlak zvyšuje a snížený přívod naopak vede sice jen k jeho mírnému, ale významnému poklesu.

Podle reakce na sůl lze jedince dělit na salt sensitive, resp. salt resistant, tzn., že první reagují zřetelným zvýšením krevního tlaku při zátěži solí, u druhé skupiny tomu tak není. V primární prevenci hypertenze by bylo nesmírně přínosné nějakým jednoduchým způsobem identifikovat skupinu salt sensitive, tito jedinci by pak mohli těžit z omezeného konzumu soli. Bohužel tato identifikace není dnes zatím v celopopulačním screeningu možná, i když vědecká komunita hledá intenzivně pomocí molekulární genetiky markery, které by bylo možno takto použít.

V každém případě je zřejmé, že ve vyspělých zemích je dnes konzum soli významně vyšší, než je třeba. Na podkladě dosavadních znalostí je tedy možno jen doporučit příjem soli kontrolovat a veřejnost opakovaně na tento fakt upozorňovat. Dalším faktem, veřejnosti většinou zcela neznámým (a možná i řadě lékařů), je skutečnost, že zvýšený příjem kalia (rostlinná strava) svým způsobem balancuje nepříznivý vliv natria na krevní tlak. Pro pediatry jsou zajímavé i zprávy, že zvýšený příjem soli v dětském věku může pravděpodobně ovlivnit krevní tlak v dospělosti, že je tedy asi možný tzv. imprinting. Jistě i proto bychom si měli všímat, co naše děti konzumují a kolik je vlastně v různých potravinách soli. Současný způsob stravování v různých zařízeních typu fast food např. u školáků si určitě takovou kontrolu zasluhuje.

Klíčová slova:
příjem soli, krevní tlak, salt sensitive, salt resistant, imprinting krevního tlaku, doporučení konzumace soli