#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Zhodnocení rizika vzniku autoimunitních jaterních chorob u dětí pro resekci jater


Authors: O. Petrů 1;  J. Bartůňková 2;  M. Rygl 1;  J. Šnajdauf 1
Authors‘ workplace: Klinika dětské chirurgie 2. LF UK v Praze, FN Motol, subkatedra dětské chirurgie IPVZ, Praha přednosta prof. MUDr. J. Šnajdauf, DrSc. 1;  Ústav imunologie 2. LF UK , FN Motol, Praha přednostka prof. MUDr. J. Bartůňková, DrSc. 2
Published in: Čes-slov Pediat 2005; 60 (4): 200-205.
Category: Original Papers

Overview

Cíl:
Zhodnotit riziko rozvoje autoimunitních jaterních chorob u dětí, které podstoupily resekci jater pro maligní a benigní onemocnění.

Materiál:
Soubor 28 dětí, u kterých byla v období 1991–2002 provedena resekce jater.

Metodika:
Analýza vzorků krve dětí, které jsou v různém časovém odstupu od resekce jater a hodnocení přítomnosti autoprotilátek asociovaných s různými typy autoimunitních chorob jater (autoprotilátky: ANA – antinukleární, AMA – antimitochondriální, ASMA – proti hladkým svalům, LKM – proti mikrozomům jater a ledvin, ANCA – proti cytoplazmě neutrofilů). Zhodnocení závislosti přítomnosti autoprotilátek na době od operace, věku v době operace, na typu základního onemocnění a rozsahu resekce. Zhodnocení korelace pozitivity autoprotilátek a biochemických známek poškození jaterního parenchymu.

Výsledky:
V letech 1991–2002 bylo na našem pracovišti provedeno 56 resekcí jater u dětí s maligním či benigním onemocněním. V současné době žije 39 pacientů (23 chlapců, 16 dívek). Operováno a léčeno chemoterapií pro maligní tumory bylo 27 z nich, 12 dětí podstoupilo resekci jater pro benigní afekce (benigní nádory, trauma jater, fokální nodulární hyperplazie, cholangiogenní cysta). Věk v době operace se pohyboval od 0,5 do 14,5 roku. Doba sledování od operace je

v rozmezí od 1,5 do 13 let a věk pacientů je v současnosti 2–23 let.

Vyšetřeno bylo 28 pacientů (16 chlapců, 12 dívek). U žádného pacienta nebyla zjištěna přítomnost autoprotilátek typů ANCA, AMA a LKM. Antinukleární protilátky (ANA) byly pozitivní u jednoho pacienta (3,6 %) s diagnózou fokální nodulární hyperplazie. Protilátky proti hladkému svalu (ASMA) byly přítomny u 5 dětí (17,9 %), u zbývajících 23 dětí (82,1 %) nebyly prokazatelné.

U všech těchto 5 dětí (chlapců) byl základní diagnózou hepatoblastom a všichni jsou déle než 5 let (5–12,5 let) po resekci jater. Nález pozitivity koreloval s diskrétními biochemickými známkami jaterní léze (izolované hraniční zvýšení hodnot AST, ALT, GMT, resp. bilirubinu).

Závěr:
Podle našich výsledků se objevují autoprotilátky typické pro autoimunitní hepatitidu I. typu (ASMA) u dětí, kterým byla resekována játra pro hepatoblastom v odstupu více než 5 let od operace. Tato asociace vylučuje možnost, že k indukci tvorby autoprotilátek stačí poškození jaterního parenchymu způsobené operačním výkonem.

Dlouhá doba po operaci a nepřítomnost nádorového a infekčního onemocnění v době vyšetření nesvědčí ani pro možnost nespecifické pozitivity asociované s mechanickým poškozením, infekčními, zánětlivými nebo nádorovými chorobami. Všech pět dětí s ASMAmělo diskrétní známky jaterní léze. Vzhledem k nepřítomnosti známek aktivní hepatolýzy nebo výrazné cholestázy nelze uzavřít, zda přítomnost ASMA znamená riziko pozdějšího vzniku autoimunitní hepatitidy. Na základě našich výsledků však doporučujeme tyto pacienty pravidelně kontrolovat.

Klíčová slova:
resekce jater u dětí, autoimunitní hepatitida, autoprotilátky


Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#