Výskyt infekce pa^vovirem B19 u pacientů s chronickou aplarií erytropoezy

Cílem práce bylo zhodnotit výskyt infekce par vo virem B19 u dětských pacientů s chronickou čistou aplarií erytropoezy aurčit podíl v etiologii erytroblastopenie. Práce aidyzuje laboratorní projevy infekce, jejich korelaci s klinickým obraeem, průběh avýsledky léčby u jednotlivých pacientů ashrnuje základní zásady diagnostického aléčebného přístupu.Pacienti ametody: V letech 1996 -1999 bylo v rámci tvorby registru pacientů s vrozenou čistou aplaeií erytropoezy - Diamondovou-Blackfanovou anémií (DBA) - vyšetřeno 29 pacientů ve věku 8 měsíců aě 29 let sledovaiých v dětských hematologických centrech České republiky pro chronickou čistou aplarii erytropoezy. Bylo provedeno sérologické vyšetření napřítomnost protilátek třídy IgG algM proti parvoviru B19, morfologické vyšetření nátěrů kostní dřeně aprůkae DNA parvoviru B19 metodou polymerázové řetězové reakce (PCR).Výsledky: DNA parvoviru B19 bylaprokázánau 7 z 29 (24 %) vyšetřených pacientů. U dvou dětí se jednalo o intraiterinní infekci virem, která měla za následek vznik sekundární chronické erytroblastopenie, u jednoho dítěte provázené hydropsem plodu. DNA viru byladále prokázánau 5 pacientů, u kterých bylastaiovenadiagnóza DBA. U dvou z nich vedlainfekce parvovirem B19 k jednoznačnému zhoršení klinického stavu, u jednoho z nich došlo k reaktivaci infekce v potraisplaitažním období s těžkými komplikacemi. U ddších tří pacientů bylaDNA parvoviru B19 prokázánaizolovaiě jen v kostní dřeni bez klinické odezvy, ato pouze ve druhém kolem PCR reakce. Senzitivitavyšetření protilátek třídy IgG algM bylanízká (57 al4 %), pouze u dvou dětí byly v kostní dřeni ndezeny obrovské proerytroblasty typické pro parvovirovou infekci.Závěry: Naparvovirovou infekci je třebamyslet ve všech případech neimunitního hydropsu plodu au erytroblastopenie diagnostikovali v novorozeneckém a časném kojeneckém období. Chronická parvovirová infekce provázená erytroblastopenií může v této věkové kategorii imitovat klinický obrae DBA. Na riziko parvovirové infekce je nutné myslet také v případě zhoršení průběhu nemoci u pacientů s DBA adále v období přípravy před SCT a v potraisplaitažním období, kdy vzhledem k těžké imunosupresi může generdizovaiá infekce způsobit velmi závažné až život ohrožující komplikace. Z přehledu vyšetřených pacientů vyplývá, že negativní výsledek sérologického vyšetření anegativní nález obrovských proery troblaetů v kostní dřeni nestačí k vyloučení parvovi-rové infekce. Jediným spolehlivým diagnostickým vyšetřením je přímý průkae DNA parvoviru B19 molekulárně-genetickými metodami v periferní krvi a v kostní dřeni. Výsledek může nejen pomoci ke staiovení správné diagnózy, de i k volbě adekvátní léčby.

Klíčová slova:
parvovirus B19, aplaeie erytropoezy , DianondovaBlackfaiovaaiémie, hydrops plodu, chronická aiémie