Totální fetální atrioventrikulární blokáda u transgender muže se systémovým lupus erythematodes – přehled literatury a stanovení léčebného protokolu při léčbě terbutalinem

Download PDF English version

Authors: Maria Elisa Martini Albrecht; Nicole Rodrigues da Cunha Resende de Miranda; Milena Giuberti; Edward Araujo Júnior
Authors‘ workplace: Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of São Paulo (EPM-UNIFESP), São Paulo-SP, Brazil
Published in: Ceska Gynekol 2025; 90(1): 52-57
Category: Case Report
doi: https://doi.org/10.48095/cccg202552

Overview

Tato kazuistika popisuje případ totální atrioventrikulární blokády (TAVB) s pozitivními anti-Ro/SSA protilátkami u transgender muže, který byl sledován ve 31. týdnu a 3. dni gestace. Navzdory mnoha neshodám ohledně tohoto pacienta byly doporučeny kortikosteroidy. Komorová frekvence plodu při druhé týdenní návštěvě byla 50 tepů/min a ke zvýšení srdeční frekvence bylo zahájeno podávání terbulinu. Pro lepší kontrolu mateřských symptomů a sledování vitálních funkcí plodu bylo přikročeno k hospitalizaci a nitrožilnímu podání terbutalinu po dobu 3 dnů a rovněž ke každodennímu monitorování komorové frekvence. Došlo ke zvýšení výchozí komorové frekvence přibližně o 15 %. Po propuštění z nemocnice byla navíc k indexům navrženým Huhtou pro echokardiografické hodnocení srdeční funkce plodu prováděna týdenní kontrolní echokardiografie plodu. Fetální komorová frekvence u ambulantních kontrol neklesla na < 55 tepů/min. Císařský řez byl indikován ve 35. týdnu a 4. dni gestace z důvodu předčasné ruptury ovulárních membrán. Byl porozen novorozenec mužského pohlaví o hmotnosti 2 250 g s Apgar skóre 8 v 1. minutě a 9 v 5. minutě. Po 88 dnech života kojenec vážil 4 580 g a bez komplikací mu byl implantován trvalý dvoukomorový epikardiální kardiostimulátor. Kardiostimulátor je indikován i v případě, že při použití terbutalinu dojde k přechodnému zvýšení komorové frekvence plodu. Porod by měl proběhnout v termínu, aby plod mohl dosáhnout adekvátní hmotnosti a plicní zralosti pro implantaci trvalého kardiostimulátoru.

Klíčová slova:

kortikosteroidy – léčba – fetální atrioventrikulární blok – mateřský systémový lupus erythematodes – β-sympatomimetika

Sources

1. Hunter LE, Simpson JM. Atrioventricular block during fetal life. J Saudi Heart Assoc 2015; 27 (3): 164–178. doi: 10.1016/j.jsha.2014.07.001.

2. Batra AS, Silka MJ, Borquez A et al. Pharmacological management of cardiac arrhythmias in the fetal and neonatal periods: a scientific statement from the American Heart Association: endorsed by the Pediatric & Congenital Electrophysiology Society (PACES). Circulation 2024; 149 (10): e937–e952. doi: 10.1161/CIR.0000000000001206.

3. Brucato A, Cimaz R, Caporali R et al. Pregnancy outcomes in patients with autoimmune diseases and anti-Ro/SSA antibodies. Clin Rev Allergy Immunol 2011; 40 (1): 27–41. doi: 10.1007/s12016-009-8190-6.

4. Cuneo BF, Lee M, Roberson D et al. A management strategy for fetal immune-mediated atrioventricular block. J Matern Fetal Neonatal Med 2010; 23 (12): 1400–1405. doi: 10.3109/14767051003728237.

5. Carrilho MC, Bravo-Valenzuela NJ, Araujo Júnior E. Congenital complete atrioventricular heart block in a pregnant woman with Sjögren syndrome: prenatal care follow-up and the challenge of intrauterine treatment. Rev Bras Ginecol Obstet 2020; 42 (4): 228–232. doi: 10.1055/s-0040-1709738.

6. Kashou AH, Goyal A, Nguyen T et al. Atrioventricular block. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing 2024.

7. Huhta JC. Fetal congestive heart failure. Semin Fetal Neonatal Med 2005; 10 (6): 542–552. doi: 10.1016/j.siny.2005.08.005.

8. Azeka E, Jatene MB, Jatene IB et al. I Guidelines of heart failure and heart transplantation in the fetus, in children and adults with congenital cardiopathy, the Brazilian Society of Cardiology. Arq Bras Cardiol 2014; 103 (6 Suppl 2): 1–126. doi: 10.5935/abc.2014S005.

9. Ciardulli A, D’Antonio F, Magro-Malosso ER et al. Maternal steroid therapy for fetuses with immune-mediated complete atrioventricular block: a systematic review and meta-analysis. J Matern Fetal Neonatal Med 2019; 32 (11): 1884–1892. doi: 10.1080/14767058. 2017.1419182.

10. Pedra SR, Zielinsky P, Binotto CN et al. Brazilian Fetal Cardiology Guidelines – 2019. Arq Bras Cardiol 2019; 112 (5): 600–648. doi: 10.5935/abc.20190075.

11. Eliasson H, Sonesson SE, Sharland G et al. Isolated atrioventricular block in the fetus: a retrospective, multinational, multicenter study of 175 patients. Circulation 2011; 124 (18): 1919–1926. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA. 111.041970.

12. Yoshida H, Iwamoto M, Sakakibara H et al. Treatment of fetal congenital complete heart block with maternal administration of beta--sympathomimetics (terbutaline): a case report. Gynecol Obstet Invest 2001; 52 (2): 142–144. doi: 10.1159/000052960.

13. Zimmer LP, Silva AP, Andrade A et al. Intrauterine and perinatal management of complete atrioventricular block in the fetus. Arq Bras Cardiol 1996; 67 (1): 11–15.

14. Groves AM, Allan LD, Rosenthal E. Therapeutic trial of sympathomimetics in three cases of complete heart block in the fetus. Circulation 1995; 92 (12): 3394–3396. doi: 10.1161/01.cir.92.12.3394.

15. Lopes LM, Tavares GM, Damiano AP et al. Perinatal outcome of fetal atrioventricular block: one-hundred-sixteen cases from a single institution. Circulation 2008; 118 (12): 1268–1275. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.107.735118.

16. Jaeggi ET, Fouron JC, Silverman ED et al. Transplacental fetal treatment improves the outcome of prenatally diagnosed complete atrioventricular block without structural heart disease. Circulation 2004; 110 (12): 1542–1548. doi: 10.1161/01.CIR.0000142046.58632.3A.

ORCID of authors

M. E. M. Albrecht 0009-0002-6859-7213

N. R. C. R. de Miranda 0009-0005-5034-2396

M. Giuberti 0009-0001-3438-1257

E. Araujo Júnior 0000-0002-6145-2532

Submitted/Doručeno: 25. 9. 2024

Accepted/Přijato: 10. 10. 2024

Prof. Edward Araujo Júnior, MD, PhD

Rua Belchior de Azevedo

156 apto. 111 Torre Vitoria

Vila Leopoldina

CEP 05089-030