Akutní peripartální hysterektomie – naše 6letá zkušenost

Download PDF English version

Authors: R. Erin; D. Kulaksiz
Authors‘ workplace: Department of Obstetrics and Gynecology, University of Health Sciences, Trabzon Kanuni Training and Research Hospital, Turkey
Published in: Ceska Gynekol 2022; 87(3): 179-183
Category: Original Article
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2022179

Overview

Cíl: Peripartální hysterektomie je život zachraňující zákrok prováděný během vaginálního porodu nebo porodu císařským řezem nebo po něm. Incidence abnormální invaze placenty se zvyšuje spolu s počtem porodů provedených císařským řezem. Cílem studie bylo zhodnotit četnost, rizikové faktory a výsledky peripartálních hysterektomií provedených v nemocnici poskytující terciární péči. Materiály a metody: Data pro výzkum byla získána na základě retrospektivní revize záznamů o pacientkách. Do studie byly zařazeny pacientky, které podstoupily peripartální hysterektomii z důvodu postpartálního krvácení na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní a výzkumné nemocnice Lékařské univerzity v Trabzonu v Turecku. Pacientky byly rozděleny do dvou skupin – na ty, které podstoupily akutní pertipartální hysterektomii (APH), a na ty, které nikoli. O pacientkách byly shromážděny demografické údaje, údaje o mateřské a fetální mortalitě, indikaci k APH, dalších zákrocích provedených v rámci APH a údaje o komplikacích během výkonu a po něm. Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Výsledky: Celkem proběhlo 22 464 porodů, z toho 13 514 vaginálně a 8 950 císařským řezem. Peripartální hysterktomie byla provedena u 42 pacientek (z toho 16 mělo vaginální porod a 26 císařský řez). Nejčastější indikací k APH v obou skupinách bylo spektrum poruch placenta accreta (PAS) (42,9/ 3,2 %) a dále atonie dělohy (38,1/ 2,5%). Bylo zjištěno, že nejčastějším rizikovým faktorem pro APH byl předchozí císařský řez v anamnéze. Závěr: Příčinou abnormálních invazí placenty způsobujících závažné poporodní krvácení je vysoký počet prováděných císařských řezů. Abnormální invaze placenty je přitom nejčastější indikací k APH.

Klíčová slova:

peripartální hysterektomie – poporodní krvácení – anomálie placentární invaze

Sources

1. Mesleh R. Emergency peripartum hysterectomy. 2009 [online]. Available from: http:/ / www. tandfonline.com/ doi/ full/ 10.1080/ 0144361986 6264.

2. van den Akker T, Brobbel C, Dekkers OM et al. Prevalence, indications, risk indicators, and outcomes of emergency peripartum hysterectomy worldwide: a systematic review and meta-analysis. Obstet Gynecol 2016; 128(6): 1281–1294. doi: 10.1097/ AOG.0000000000001736.

3. Turgut A. Emergency peripartum hysterectomy: our experience with 189 cases. Perinat J 2013; 21(3): 113–118. doi: 10.2399/ prn.13.0213003.

4. Demirci O, Tuğrul AS, Yılmaz E et al. Emergency peripartum hysterectomy in a tertiary obstetric center: nine years evaluation. J Obstet Gynaecol Res 2011; 37(8): 1054–1060. doi: 10.1111/ j.1447-0756.2010.01484.x

5. Erdemoğlu M, Kale A, Akdeniz N. Obstetrik nedenlerle acil histerektomi yapilan 52 olgunun analizi. Dicle Tıp Derg 2006; 33(4): 227–230.

6. Yucel O, Ozdemir I, Yucel N et al. Emergency peripartum hysterectomy: a 9-year review. Arch Gynecol Obstet 2006; 274(2): 84–87. doi: 10.1007/ s00404-006-0124-4.

7. Kayabasoglu F, Guzin K, Aydogdu S et al. Emergency peripartum hysterectomy in a tertiary Istanbul hospital. Arch Gynecol Obstet 2008; 278(3): 251–256. doi: 10.1007/ s00404-007-0551-x.

8. Tapisiz OL, Altinbas SK, Yirci B et al. Emergency peripartum hysterectomy in a tertiary hospital in Ankara, Turkey: a 5-year review. Arch Gynecol Obstet 2012; 286(5): 1131–1134. doi: 10.1007/ s00404-012-2434-z.

9. Eyi EG, Mollamahmutoglu L. An analysis of the high cesarean section rates in Turkey by Robson classification. J Matern Neonatal Med 2021; 34(16): 2682–2692. doi: 10.1080/ 147 67058.2019.1670806.

10. Silver RM, Branch DW. Placenta accreta spectrum. N Engl J Med 2018; 378(16): 1529–1536. doi: 10.1056/ NEJMcp1709324.

11. de la Cruz CZ, Thompson EL, O’Rourke K et al. Cesarean section and the risk of emergency peripartum hysterectomy in high-income countries: a systematic review. Arch Gynecol Obstet 2015; 292(6): 1201–1215. doi: 10.1007/ s004 04-015-3790-2.

12. Bateman BT, Mhyre JM, Callaghan WM et al. Peripartum hysterectomy in the United States: nationwide 14 year experience. Am J Obstet Gynecol 2012; 206(1): 63.e1–63.e8. doi: 10.1016/ j. ajog.2011.07.030.

13. Özcan HÇ, Uğur MG, Balat Ö et al. Emergency peripartum hysterectomy: single center ten-year experience. J Matern Neonatal Med 2017; 30(23): 2778–2783. doi: 10.1080/ 14767 058.2016.1263293.

14. Peker N, Turan G, Aydin E et al. Analysis of patients undergoing peripartum hysterectomy for obstetric causes according to delivery methods: 13-year experience of a tertiary center. Dicle Tıp Derg 2020; 47(1): 122–129. doi: 10.5798/ dicletip.706086.

15. Zelop CM, Harlow BL, Frigoletto FD Jr et al. Emergency peripartum hysterectomy. Am J Obstet Gynecol 1993; 168(5): 1443–1448. doi: 10.1016/ S0002-9378(11)90779-0.

16. Sahin S, Guzin K, Eroğlu M et al. Emergency peripartum hysterectomy: our 12-year experience. Arch Gynecol Obstet 2014; 289(5): 953– 958. doi: 10.1007/ s00404-013-3079-2.

17. Whiteman MK, Kuklina E, Hillis SD et al. Incidence and determinants of peripartum hysterectomy. Obstet Gynecol 2006; 108(6): 1486–1492. doi: 10.1097/ 01.AOG.0000245445.36116.c6.

18. Huque S, Roberts I, Fawole B et al. Risk factors for peripartum hysterectomy among women with postpartum haemorrhage: analy sis of data from the WOMAN trial. BMC Pregnancy Childbirth 2018; 18(1): 186. doi: 10.1186/ s12884-018-1829-7.

19. Campbell SM, Corcoran P, Manning E et al. Peripartum hysterectomy incidence, risk factors and clinical characteristics in Ireland. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2016; 207: 56–61. doi: 10.1016/ j.ejogrb.2016.10.008.

20. Knight M, Kurinczuk JJ, Spark P et al. Cesarean delivery and peripartum hysterectomy. Obstet Gynecol 2008; 111(1): 97– 105. doi: 10.1097/ 01.AOG.0000296658.832 40.6d.

21. Flood KM, Said S, Geary M et al. Changing trends in peripartum hysterectomy over the last 4 decades. Am J Obstet Gynecol 2009; 200(6): 632.e1–632.e6. doi: 10.1016/ j.ajog.2009.02.001.

22. Rossi AC, Lee RH, Chmait RH. Emergency postpartum hysterectomy for uncontrolled postpartum bleeding: a systematic review. Obstet Gynecol 2010; 115(3): 637–644. doi: 10.1097/ AOG.0b013e3181cfc007.

23. Chantraine F, Langhoff-Roos J. Abnormally invasive placenta – AIP. Awareness and pro-active management is necessary. Acta Obstet Gynecol Scand 2013; 92(4): 369–371. doi: 10.1111/ aogs.12130.

24. Miller DA, Chollet JA, Goodwin TM. Clinical risk factors for placenta previa-placenta accreta. Am J Obstet Gynecol 1997; 177(1): 210–214. doi: 10.1016/ s0002-9378(97)70463-0.

25. de la Cruz CZ, Coulter ML, O’Rourke K et al. Women’s experiences, emotional responses, and perceptions of care after emergency peripartum hysterectomy: a qualitative survey of women from 6 months to 3 years postpartum. Birth 2013; 40(4): 256–263. doi: 10.1111/ birt.12070.

26. Knight M. Peripartum hysterectomy in the UK: management and outcomes of the associated haemorrhage. BJOG 2007; 114(11): 1380– 1387. doi: 10.1111/ j.1471-0528.2007.01507.x.

27. Sebghati M, Chandraharan E. An update on the risk factors for and management of obstetric haemorrhage. Womens Health (Lond) 2017; 13(2): 34–40. doi: 10.1177/ 1745505717716860.