Změny léčebného efektu transuretrální aplikace polyakrylamid hydrogelu (Bulkamidu) při léčbě ženské stresové inkontinence moči v závislosti na čase od operace
Authors:
A. Martan; J. Mašata; K. Švabík; R. El-Haddad; P. Hubka
Authors‘ workplace:
Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha
Published in:
Ceska Gynekol 2011; 76(6): 476-481
Category:
Original Article
Overview
Cíl studie:
Cílem studie bylo porovnat krátkodobý a dlouhodobý léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu při léčbě stresové a smíšené inkontinence moči u žen. Naší hypotézou bylo, že léčebný efekt Bulkamidu pomalu klesá s časem, který uplynul od operace.
Typ studie:
Retrospektivní klinická studie.
Pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha.
Materiál a metodika:
Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 25 žen s močovou inkontinencí (se stresovým typem 18; se smíšeným 7 žen), 24 pacientek studii dokončilo. Devatenáct pacientek již dříve podstoupilo anti-inkontinentní operaci. Léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu byl vyhodnocen za 3 měsíce (±1 týden) a v průměru za 13,5 měsíce po operaci. Subjektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno dotazníkem International Consultation on Incontinence – Short form (ICIQ-UI SF), který byl vyplněn před operací a pak tři měsíce (±1 týden) a v průměru 13,5 měsíce po operaci (rozptyl 6–30 měsíců). Zlepšení úniku moči bylo definováno jako pokles skóre o více než 50 %. Objektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno kašlacím testem. Studie obdržela souhlas etické komise a všechny pacientky podepsaly informovaný souhlas s účastí ve studii.
Výsledky:
Průměrný věk pacientek byl 69,7 (SD 16,22) roků, průměrný body mass index (BMI) 27,56 (SD 3,42), a průměrná parita byla 1,73 (SD 0,7).
Tři měsíce po operaci byl kašlací test negativní u 9/25 (36 %) pacientek a u 4/24 (16,7 %) byl negativní 13,5 měsíce po operaci. Při subjektivním hodnocení stavu po operaci ICIQ-UI SF dotazníkem vyplynulo, že 7/25 (28 %) pacientek bylo 3 měsíce po operaci bez obtíží a 3/24 (12,5 %) žen bylo bez obtíží 13,5 měsíce po operaci. Celkem 20/25 (80 %) pacientek bylo výrazně zlepšeno či bez obtíží 3 měsíce po operaci a 14/24 (58,3 %) 13,5 měsíců po operaci. Průměrné celkové skore ICIQ-UI SF dotazníku bylo před operací 17,56 (SD 3,44), medián 18; 3 měsíce po operaci pak bylo 5,68 (SD 5,51), medián 5; a 13,5 měsíců po operaci 8,25 (SD 5,49), medián 7,5. Změny celkového skóre za 3 a 13,5 měsíců po operaci jsou statisticky významné. Hodnocení odpovědi na otázku „Do jaké míry Vám únik moči obvykle vadí ve Vašem každodenním životě?“ ukazuje statisticky významné zhoršení z hodnoty skóre 2,38 (SD 2,28) 3 měsíce po operaci, na hodnotu skóre 3,79 (SD 2,96) 13,5 měsíce po operaci.
Závěr:
Naší studií byla potvrzena hypotéza, že léčebný efekt submukózní aplikace Bulkamidu klesá s časem, který uplynul od operace.
Klíčová slova:
stresová inkontinence moči u žen, anti-inkontinentní operace, Bulkamid.
ÚVOD
Se stresovým typem inkontinence moči (SUI) se můžeme setkat u 12,8–46 % žen [1, 15]. Řešením tohoto problému je nejčastěji operace, při které umístíme pod uretru polypropylenovou pásku. Výkon má minimum komplikací, jak v průběhu operace, tak i po operaci. U některých pacientek může opakovaně selhávat a řešení přetrvávající inkontinence moči je obtížné. Jednou z možností je i transuretrální aplikace látky zvětšující objem tkání pod sliznici uretry (TUI) [3, 18]. Tato operace dosahuje léčebného efektu u 62,5–92,3 % žen, které byly již dříve neúspěšně operovány páskovou metodou [7, 8]. Výhodou této operace je její minimální invazivita. Transuretrální aplikace v lokální anestezii je dobře snášena, a proto je často akceptována i pacientkami, které byly již dříve operovány a další operační řešení odmítají [14]. Dále je alternativou pro pacientky s ISD (intrinsic sphincter defect) často s malou pohyblivostí uretry. Též může být jedinou možností, jak řešit SUI u polymorbidních žen.
Vytvoření depa alogenní látky pod sliznicí uretry vytváří v její stěně arteficiální „polštář“, který způsobí uzávěr uretry, a tím zachování kontinence moči. Dalším mechanismem, který napomáhá uzávěru uretry, je zvýšení kontrakční síly uretrálního sfinkteru způsobené roztažením vláken svalu tímto materiálem [5]. Z analýzy publikací, které se zabývají touto operační metodou, vyplývá, že tento výkon má sice méně komplikací, ale jeho léčebný efekt je nižší než u páskových metod [2, 12, 17]. Proto je důležité stanovení indikace pro tento typ operace [4, 9]. Důležitý je též výběr materiálu, který je pro aplikaci použit a který by měl být biokompatibilní, nevyvolávat imunologickou odpověď, trvanlivý a neměl by měnit pozici po aplikaci [6]. Polyakrylamid hydrogel (Bulkamid) je jednou z cizorodých látek, které se v poslední době užívají k transuretrální aplikaci. Jde o gel, který obsahuje 2,5 % polyakrylamidu a 97,5 vody a je též užíván v plastické chirurgii [10].
Cílem naší studie bylo porovnat krátkodobý a dlouhodobý léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu při léčbě stresové a smíšené inkontinence moči u žen. Hypotéza byla stanovena tak, že léčebný efekt Bulkamidu pomalu klesá s časem, který uplynul od operace.
SOUBOR PACIENTEK A METODIKA
Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 25 žen s močovou inkontinencí (se stresovým typem 18; se smíšeným 7 žen), u kterých selhala předchozí operační léčba (n=19) nebo měly omezenou mobilitu uretry a ISD (Intrinsic Sphincter Defect; MUCP – Maximal Urethral Closure Pressure ≤ 20 cm H2O) (n=6). Dvacetčtyři pacientek studii dokončilo. Jedna pacientka se stresovým typem inkontinence moči zemřela v průběhu studie. Injekce Bulkamidu byly při současné uretroskopické kontrole aplikovány submukózně 23G jehlou po předchozí periuretrální lokální anestezii 4 ml naředěného 2% Lidocainu parauretrálně do pozice hodin k číslům 3 a 9 (obr. 1, 2). Tři ložiska byla vytvořena 1 cm distálně od hrdla močového měchýře do pozice hodin k číslu 2, 6 a 10 (obr. 3, 4). Ženy obdržely před operačním výkonem jednorázovou profylaktickou dávku antibiotika Unasyn (Ampicilin + sulbaktam) 1,5 g i.v. Jedné pacientce byl Bulkamid aplikován dvakrát, vzhledem k tomu, že po prvé aplikaci nebylo zaznamenáno zlepšení SUI. Léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu byl vyhodnocen 3 měsíce (±1 týden) a v průměru 13,5 měsíce po operaci (rozptyl 6–30 měsíců; průměrný počet dnů po operaci byl 413). Subjektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno dotazníkem International Consultation on Incontinence – Short form (ICIQ-UI SF), který byl vyplněn před operací, tři měsíce a v průměru 13,5 měsíce po operaci (obr. 5). Zlepšení úniku moči bylo definováno jako pokles skóre o ≥ 50 % skóre před operací. Objektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno kašlacím testem. Studie obdržela souhlas etické komise a všechny pacientky podepsaly informovaný souhlas s účastí ve studii.
Data byla zpracována a statistická analýza provedena pomocí programu OpenOffice CALC3.1.0 (average, median, SD, F-test, T-test). Změny v čase a rozdíly mezi skupinami byly vyhodnoceny t-testem, Wilcoxonovým testem nebo Fischerovým exaktním testem; hladina významnosti byla určena 0,05.
VÝSLEDKY
Průměrný věk pacientek byl 69,7 (SD 16,22) roků, průměrný body mass index byl 27,56 (SD 3,42), a průměrná parita byla 1,73 (SD 0,7).
Do tří submukózních ložisek byl aplikován Bulkamid k číslům 2, 6 a 10 v průměrném množství 0,42 (SD 0,10); 0,45 (SD 0,09) a 0,44 (SD 0,12) ml, tzn. celkový aplikovaný průměrný objem byl 1,31 ml (SD 0,28); medián 1,30.
Při objektivním hodnocení efektu operace mělo 9/25 (36 %) pacientek 3 měsíce po operaci kašlací test negativní a u 4/24 (16,7 %) byl test negativní i v průměru 13,5 měsíce po operaci.
Při hodnocení subjektivního stavu po operaci ICIQ-UI SF dotazníkem bylo bez obtíží 3 měsíce po operaci 7/25 (28 %) pacientek a 3/24 (12,5 %) žen 13,5 měsíců po operaci. Bez obtíží či výrazné zlepšení 3 měsíce po operaci popsalo 20/25 (80 %) pacientek a 14/24 (58,3 %) 13,5 měsíců po operaci.
Průměrné celkové skóre ICIQ-UI SF dotazníku bylo před operací 17,56 (SD 3,44), medián 18; 3 měsíce po operaci 5,68 (SD 5,51), medián 5; a 13,5 měsíců po operaci 8,25 (SD 5,49), medián 7,5. Změny celkového skóre za 3 a 13,5 měsíců po operaci jsou statisticky významné (p=0,017).
Hodnocení odpovědi na otázku „Do jaké míry Vám únik moči obvykle vadí ve Vašem každodenním životě?“ ukazuje statisticky významné zhoršení z hodnoty skóre 2,38 (SD 2,28) 3 měsíce po operaci, na hodnotu skóre 3,79 (SD 2,96) 13,5 měsíce po operaci (p=0,021).
V průběhu operačního výkonu jsme měli jen jednou komplikaci při aplikaci Bulkamidu, kdy nastalo prasknutí sliznice uretry v místě jejího vyklenutí, materiál byl pak aplikován submukózně mimo původní vpich do nepoškozené tkáně. V průběhu operace jsme nezaznamenali větší krvácení ze vpichu do stěny uretry a ani následně v pooperačním období nebyl problém s retencí moči či se vznikem urgence de-novo. U jedné pacientky nebylo zaznamenáno po prvé aplikaci Bulkamidu žádné zlepšení, a proto podstoupila tento výkon znovu. Po opakovaném výkonu bylo zaznamenáno výrazné zlepšení SUI.
DISKUSE
Tato studie hodnotí změny léčebného efektu transuretrální aplikace Bulkamidu v závislosti na čase, který uplynul od operace u komplikovaných pacientek se stresovým nebo smíšeným typem inkontinence moči, u nichž byla většinou již dříve bez úspěchu provedena anti-inkontinentní operace či trpěly ISD.
Při subjektivním hodnocení efektu operace tři měsíce po operaci bylo 80 % žen bez obtíží či bylo výrazně zlepšeno. Při dalším hodnocení léčebného efektu operace v průměru 13,5 měsíce po operaci bylo výrazně zlepšeno či bez obtíží 58,3 % operovaných žen. Tyto hodnoty jsou poněkud nižší než výsledky Loseho et al., který zaznamenal subjektivní zlepšení u 70 % žen se SUI a u 63 % žen se smíšeným typem inkontinence moči 12 měsíců po operaci [9]. Výsledky mohou být dány výběrem našich pacientek, které již dříve neúspěšně absolvovaly anti-inkontinentní operaci či jsme u nich zaznamenali ISD. Z práce Loseho et al. však přesto vyplývá, že léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu u neselektované populace je horší než u páskových operací [11, 13, 16]. Proto by tento typ operace měl být prováděn jen u komplikovaných případů s ISD či po páskové operaci, kde přetrvává SUI a další pásková operace nezaručuje dobrý léčebný efekt [8]. Aplikace Bulkamidu v lokální anestezii je dobře snášena, a proto je často akceptována i pacientkami, které byly již dříve operovány a další operační řešení odmítají [14].
Při subjektivním hodnocení efektu léčby celkovým skóre dotazníku ICIQ-UI SF byl jako úspěch operace brán pokles skóre o více než 50 % jeho hodnoty před operací. Řada žen však byla poměrně spokojena i s menším zlepšením stavu.
Při objektivním hodnocení úniku moči byly výsledky horší, ale kašlací test nekvantifikuje množství uniklé moči, a nemůžeme jej tedy korelovat se stupněm spokojenosti pacientky s výsledkem operace.
U jedné pacientky nebylo zaznamenáno po operaci žádné zlepšení, a proto byl výkon opakován po 3 měsících s dobrým léčebným výsledkem (výrazné zlepšení). Opakovanou aplikaci Bulkamidu po jeho prvé neúspěšné aplikaci doporučují i Keegan et al. a Lose et al. [4, 10].
ZÁVĚR
Naší studií byla potvrzena hypotéza, že léčebný efekt operace submukózní aplikace Bulkamidu klesá s časem, který uplynul od operace. Průměrný léčebný efekt této operace hodnocený skórem ICIQ-UI SF dotazníku poklesl z 80 % na 58,3 %, tzn. o 22 %. Při objektivním hodnocení léčebného efektu kašlacím testem bylo zaznamenáno, že 3 měsíce po operaci byl tento test negativní u 36 % pacientek a 13,5 měsíce po operaci u 16,7 % žen. Z našich výsledků vyplývá nižší léčebný efekt této operace ve srovnání s páskovými operacemi. Submukózní aplikace Bulkamidu však zůstává možností volby při řešení SUI v souvislosti s ISD či po neúspěšných páskových operacích.
Prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.
Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK
Apolinářská 18
128 00 Praha 2
e-mail: martan@vfn.cz
Sources
1. Botlero, R., Urquhart, DM., Davis, SR., Bell, RJ. Prevalence and incidence of urinary incontinence in women: review of the literature and investigation of methodological issues. Int Urol J, 2008, 15, p. 230-234.
2. Corcos, J., Collet, JP., Shapiro, S., et al. Multicenter randomized clinical trial comparing surgery and collagen injections for treatment of female stress urinary incontinence. Urology, 2005, 65, p. 898-904.
3. Isom-Batz, G., Zimmern, PE. Collagen injection for female urinary incontinence after urethral or periurethral surgery. J Urol, 2009, 181, p. 701-704.
4. Keegan, PE., Atiemo, K., Cody, J., et al. Periurethral injection therapy for urinary incontinence in women. Cochrane Database Syst. Rev. 3, 2007, CD003881.
5. Klarskov, N., Lose, G. Urethral injection therapy: what is the mechanism of action? Neurourol Urodyn, 2008, 27, p. 789‑792.
6. Kotb, AF, Campeau, L., Corcos, J. Urethral bulking agents: techniques and outcomes. Curr Urol Rep, 2009, 10, p. 396-400.
7. Lee, KS., Doo, CK., Han, DH., et al. Outcomes following repeat mid urethral synthetic sling after failure of the initial sling procedure: rediscovery of the tension-free vaginal tape procedure. J Urol, 2007, 178, p. 1370-1374.
8. Lee, HN., Lee, Y., Han, J., et al. Transurethral injection of bulking agent for treatment of failed mid-urethral sling procedures. Int Urogynecol J, 2010, 21, p. 1479-1483.
9. Lose, G., Sorensen, HC., Axelsen, SM., et al. An open multicenter study of polyacrylamide hydrogel (Bulkamid) for female stress and mixed urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2010, 21, p. 1471-1477.
10. Lose, G., Mouritsen, L., Nielsan, JB. A new bulking agent (polyacrylamide hydrogel) for treating stress urinary incontinence in women. BJU Int, 2006, 98, p. 100-104.
11. Lord, H., Taylor, J., Finn, J., et al. A randomized controlled equivalence trial of short-term complications and efficacy of tension-free vaginal tape and suprapubic urethral support sling for treating stress incontinence. Brit J Urol, 2006, 98, p. 367-376.
12. Maher, CF., O’Reilly, BA., Dwyer, PL., et al. Pubovaginal sling versus transurethral Macroplastique for stress urinary incontinence and intrinsic sphincter deficiency: a prospective randomized controlled trial. BJOG, 2005, 112, p. 797-801.
13. Nilsson, CG., Falconer, C., Rezapour, M. Eleven years prospective follow-up of the tension-free vaginal tape procedure for treatment of stress urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2008, 19, p. 1043-1047.
14. Robinson, D., Anders, K., Cardoso, L., et al. What do womenwant? Interpretation of the concept of cure. J Pelvic Med Surg, 2003, 9, p. 273-277.
15. Seo, JB., Lee, JZ. The epidemiologic study of the urinary incontinence in community-dwelling women over 50 years old. Korean J Urol, 1999, 40,. p. 1525-1530.
16. Sothers, L., Goldenberg, SL., Leone, EF. Complications of periurethral collagen injection for stress urinary incontinence. J Urol, 1998, 159, p. 806-807.
17. Tamussino, K., Hanzal, E., Kolle, D., et al. Tension-free vaginal tape operation: results of the Austrian registry. Obstet Gynecol, 2001, 98, p. 732-736.
18. Turnovsky, G., Tamusino, K., Greimel, E., Bjelic-Radisic, V. Quality of life after periurethral injection with polyacrylamide hydrogel for stress urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2011, 22, p. 353-356.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Czech Gynaecology
2011 Issue 6
Most read in this issue
- Využití ultrazvuku v peripartálním období
- Srovnání efektivity misoprostolu a dinoprostu při indukci druhotrimestrálního abortu
- Diagnostika a management prenatální péče o plod s vrozenou brániční kýlou
- Neinvazivní trofoblastická nemoc