Výskyt vrozených vad u dětí v potomstvumatek užívajících v I. trimestru graviditymedikaci v České republice v období 1996–2001

Overview

Cíl studie:
Zpracování výsledků registrace vrozených vad u dětí matek užívajících v prvnímtrimestru těhotenství léky a porovnání s kontrolním vzorkem v České republice v období 1996-2001.Typ studie: Retrospektivní analýza dat z registrace vrozených vad v České republice.Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha.Metodika: Zpracování incidencí vybraných typů vrozených vad zjištěných u narozených dětímatkám užívajícím v prvním trimestru těhotenství léky. V práci byla použita data z celorepublikovéregistrace vrozených vad vedené v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky v období 1996-2001. Jako kontrolní vzorek byly použity údaje od zdravých dětí narozenýchmatkám užívajícím v průběhu I. trimestru těhotenství léky.Výsledky: V námi sledovaném období bylo v České republice zachyceno v registraci vrozenýchvad v ÚZIS ČR celkem 17 674 případů narozených dětí s diagnostikovanou vrozenou vadou. Z tohotocelkového počtu byly v registraci zachyceny 784 případy u dětí, jejichž matky v průběhu I.trimestru těhotenství užívaly léky. V kontrolním souboru bylo 1 034 žen, které porodily zdravédítě bez VV a které užívaly v průběhu prvního trimestru gravidity léky. Statisticky významněbylo vyšší riziko nalezeno pro 13 skupin diagnóz: anencefalie, vrozený hydrocefalus, spina bifi da,vrozené vady očních víček, slzného ústrojí a očnice, anoftalmus, mikroftalmus a makroftalmus,vrozené vady ucha, vrozené vady srdeční přepážky, vrozené vady velkých žil, rozštěp patra s rozštěpemrtu, vrozené vady žlučníku, žlučovodů a jater, vrozené deformity kyčle, redukční deformityhorní končetiny, vrozené vady svalové a kosterní soustavy.Závěr: Na základě těchto našich výsledků samozřejmě nelze činit významné závěry s klinickýmdopadem. Nicméně naše údaje doplnily mezinárodní databáze nežádoucích účinků léků a stanouse součástí dat nutných k analýzám možných teratogenních účinků léků užívaných v kritické vývojovéperiodě v průběhu prvního trimestru. Těhotné ženy by se proto měly v prvním trimestruvyhnout jakýmkoli léčivům s výjimkou těch, které jsou z medicínského hlediska přísně indikoványa uznány za přiměřeně bezpečné. V případě užívání ostatních léků by mělo být jejich genetickéa teratogenní riziko komplexně a individuálně posouzeno odborným klinickým genetikem.

Klíčová slova:
vrozená vada, populační teratologie, teratogen, incidence, Česká republika