Časná mateřská a neonatální morbiditapo spontánním a operativním vaginálnímporodu

Overview

Cíl studie:
Vyhodnocení časné mateřské a neonatální morbidity po spontánním porodu, porodu perforcipem a per vakuumextractionem.Typ studie: Retrospektivní klinická studie.Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinikaFN LF UniverzityPalackého, Olomouc.Metodika: V období od ledna 1995 do září 2000 porodilo na olomoucké klinice 8196 rodiček. 6321porodů bylo spontánních, 183 per forcipem a 217 per vakuumextractionem. Porody operativnívytvořily studovanou skupinu, kontrolní skupinu tvořilo 200 rodiček se spontánním porodem,vybraných náhodným výběrem. Časnou mateřskou morbiditu jsme hodnotili podle následujícíchparametrů: ruptury hráze III. stupně, délka hospitalizace, průměrná krevní ztráta, potřeba analgetik,dehiscence epiziotomie s resuturou, febrilie, podání antibiotik. V případě neonatální morbiditybyl hodnocen výskyt kefalhematomu, hyperbilirubinémie, délka hospitalizace, pH pupečníkovékrve, skóre dle Apgarové, gestační věk, porodní hmotnost a výskyt krvácení do CNS a sítnice.Zjištěné rozdíly v jednotlivých skupinách byly statisticky vyhodnoceny.Výsledky: Ve srovnání s porody operativními mají spontánní porody nižší mateřskou morbidituu většiny sledovaných parametrů. Porody per vakuum extractionem vykazují nižší výskyt mateřskýchperipartálních komplikací než porody per forcipem. Statisticky průkazné rozdíly jsou všakjen u ruptur hráze III. stupně a u nutnosti podání antibiotik a analgetik. V případě neonatálnímorbidity představuje užití vakuumextrakce vyšší riziko vzniku kefalhematomu (p=0,0051) a delšíhospitalizace v porovnání s forcepsem. Závěr: Z hlediska časné mateřské morbidity se jeví porod vakuumextraktoremvýhodnější než porodklešťový. Avšak použití vakuumextraktoru na druhé straně výrazně zvyšuje riziko vzniku kefalhematomu.

Klíčová slova: