Ekonomické aspekty denní psychiatrické péče II Porovnání pacientů v denní péči a klasické hospitalizaci

Overview

Studie zabývající se ekonomickými aspekty psychiatrické péče jsou v naší republice stále spíše výjimkou. Publikované práce z poslední doby naznačují, že psychiatrická denní péče by mohla ušetřit téměř 1/3 nákladů vynaložených na klasickou hospitalizační péči. Kromě toho denní psychiatrická péče vede ke snížení počtu návštěv pacientů u somatických lékařů, snižuje počet rehospitalizací. Tato data se však týkají 20–40 % pacientů trpících akutní duševní poruchou.

Cílem předložené studie je identifikace a následné porovnání nákladů spojených s léčbou psychiatrických pacientů formou denního stacionáře (DS) a klasickou hospitalizační léčbou (KH).

Výběr pacientů a jejich randomizace se řídily předem danými vstupními a vylučovacími kritérii. Do studie jsme zařadili celkem 206 pacientů (k denní péči 100 pacientů, k hospitalizaci 106), kteří byli sledováni během akutní léčby a v období jednoho roku po propuštění ve stanovených časových intervalech; T1 – při přijetí, T2 – za týden po přijetí, T3 – za měsíc po přijetí, T4 – při dimisi, T5 – za 3 měsíce po dimisi, T6 – za 12 měsíců po dimisi. K hodnocení jednotlivých aspektů psychiatrické péče byly použity standardizované dotazníky, které byly vybrány i z hlediska mezinárodní srovnatelnosti. K hodnocení ekonomických údajů jsme použili dotazník CSRI, k hodnocení psychopatologie dotazník BPRS a k hodnocení spokojenosti pacientů s terapií dotazník CAT. Ekonomická data jsme zpracovali podle námi navrženého postupu tzv. „účetním přístupem“.

Výsledky:
Průměrná délka pobytu pacientů v DS i KH byla stejná a činila 39 dní, dokončilo ji 75,5 % pacientů v KH a 72,0 % pacientů v režimu DS.

Průměrné celkové náklady na jednoho pacienta zařazeného do studie byly ve skupině DS ve srovnání se skupinou KH nižší přibližně o 342 EUR/10 944 Kč, což představuje 22 %. Tento rozdíl byl statisticky významný. Rozdíly mezi sledovanými skupinami v konzumaci další zdravotní péče v jednom roce po propuštění v jednotlivých položkách (léky, zdravotní služby apod.) nebyly statisticky významné.

Mezi pacienty nejčastěji využívané zdravotnické služby po dimisi patřily:
ambulantní psychiatr, psycholog, praktický lékař a lékaři jiných odborností (neurolog, stomatolog, gynekolog, chirurg atd.). Zlepšení psychopatologie bylo v DS i KH srovnatelné, stejně tak i spokojenost pacientů s léčbou.

Klíčová slova:
akutní duševní porucha, denní stacionář, klasická hospitalizace, ekonomické aspekty.