Antioxidační a anticytolytické účinky jako základ hepatoprotectivního účinku přípravku Pancreo-Plant® při akutní jaterní ischemii

Download PDF English version

Authors: Natalia Tsubanova ¹; Liudmyla Trutaieva ¹
Authors‘ workplace: Department of Physiology and Pathological Physiology, National University of Pharmacy ¹
Published in: Čes. slov. Farm., 2021; 70, 100-106
Category: Original article
doi: https://doi.org/https://doi.org/10.5817/CSF2021-3-100

Overview

V této experimentální studii byl zkoumán účinek kombinovaného rostlinného přípravku Pancreo-Plant® v dávce 72 mg/kg a srovnávacího léčiva silymarinu v dávce 25 mg/kg na úmrtnost zvířat, cytolytickou aktivitu, oxidaci volnými radikály a funkční aktivitu jater v podmínky akutní experimentální ischemie. Byl zjištěn výrazný antioxidační účinek studovaného přípravku, který se projevil snížením obsahu produktů lipidové peroxidace, konkrétně kyseliny thiobarbiturové a dienových konjugátů a normalizací enzymatických a neenzymatických řetězců endogenní antioxidační ochrany (snížený glutathion, kataláza). V případě akutního selhání jater vykazoval Pancreo-Plant® významný anticytolytický účinek, obnovil metabolismus sacharidů a schopnost jatek syntetizovat bílkoviny. Bylo zjištěno, že celková hepatoprotektivní aktivita kombinovaného rostlinného přípravku Pancreo-Plant® převýšila aktivitu srovnávaného léčiva silymarinu.

Klíčová slova:

akutní jaterní ischemie – hepatoprotektivní účinek – antioxidační účinek – anticytolytický účinek – Pancreo-Plant®

Sources

1. Sarin S. K., Choudhury A., Sharma M., Maiwall R., Al Mahtab M., Rahman S., Saigal S., Saraf N., Soin A. S., Devarbhavi H., Kim D. J., Dhiman R. K., Duseja A., Taneja S., Eapen C. E., Goel A., Ning Q., Chen T., Ma K., Duan Z., Yu C., Treeprasertsuk S., Hamid S. S., Butt A. S., Jafri W., Shukla A., Saraswat V., Tan S. S., Sood A., Midha V., Goyal O., Ghazinyan H., Arora A., Hu J., Sahu M., Rao P. N., Lee G. H., Lim S. G., Lesmana L. A., Lesmana C. R., Shah S., Prasad V. G. M., Payawal D. A., Abbas Z., Dokmeci A. K., Sollano J. D., Carpio G., Shresta A., Lau G. K., Fazal Karim M., Shiha G., Gani R., Kalista K. F., Yuen M. F., Alam S., Khanna R., Sood V., Lal B. B., Pamecha V., Jindal A., Rajan V., Arora V., Yokosuka O., Niriella M. A., Li H., Qi X., Tanaka A., Mochida S., Chaudhuri D. R., Gane E., Win K. M., Chen W. T., Rela M., Kapoor D., Rastogi A., Kale P., Rastogi A., Sharma C. B., Bajpai M., Singh V., Premkumar M., Maharashi S., Olithselvan A., Philips C. A., Srivastava A., Yachha S. K., Wani Z. A., Thapa B. R., Saraya A., Shalimar, Kumar A., Wadhawan M., Gupta S., Madan K., Sakhuja P., Vij V., Sharma B. C., Garg H., Garg V., Kalal C., Anand L., Vyas T., Mathur R. P., Kumar G., Jain P., Pasupuleti S. S. R., Chawla Y. K., Chowdhury A., Alam S., Song D. S., Yang J. M., Yoon E. L. APASL ACLF Research Consortium (AARC) for APASL ACLF working Party. Acute-on-chronic liver failure: consensus recommendations of the Asian Pacific association for the study of the liver (APASL): an update. Hepatol. Int. 2019; 13(4), 353–390. doi: 10.1007/ s12072-019-09946-3

2. Seitz H. K., Bataller R., Cortez-Pinto H., Gao B., Gual A., Lackner C., Mathurin P., Mueller S., Szabo G., Tsukamoto H. Alcoholic liver disease. Nat. Rev. Dis. Primers 2018; 4(1), 16. doi: 10.1038/s41572-018-0014-7

3. Cai J., Zhang X.J., Ji Y.X., Zhang P., She Z.G., Li H. Nonalcoholic Fatty Liver Disease Pandemic Fuels the Upsurge in Cardiovascular Diseases. Circ. Res. 2020; 126(5), 679–704. doi: 10.1161/CIRCRESAHA.119.316337

4. Ebert E. C. Hypoxic liver injury. Mayo Clin. Proc. 2006; 81(9), 1232–1236. doi: 10.4065/81.9.1232

5. Horvatits T., Drolz A., Trauner M., Fuhrmann V. Liver Injury and Failure in Critical Illness. Hepatology 2019; 70(6), 2204–2215. doi: 10.1002/hep.30824

6. Horvatits T., Trauner M., Fuhrmann V. Hypoxic liver injury and cholestasis in critically ill patients. Curr. Opin. Crit. Care. 2013; 19(2), 128–132. doi: 10.1097/ MCC.0b013e32835ec9e6

7. Morgan K., Samuel K., Vandeputte M., Hayes P. C., Plevris J. N. SARS-CoV-2 Infection and the Liver. Pathogens 2020; 9(6), 430. doi: 10.3390/ pathogens9060430

8. Ali N., Hossain K. Liver injury in severe COVID-19 infection: current insights and challenges. Expert Rev. Gastroenterol. Hepatol. 2020; 14(10), 879-884. doi: 10.1080/17474124.2020.1794812

9. Nardo A. D., Schneeweiss-Gleixner M., Bakail M., Dixon E. D., Lax S. F., Trauner M. Pathophysiological mechanisms of liver injury in COVID-19. Liver Int. 2021; 41(1), 20–32. doi: 10.1111/liv.14730

10. Katarey D., Verma S. Drug-induced liver injury. Clin. Med. (Lond). 2016; 16(Suppl 6), 104–109. doi: 10.7861/ clinmedicine.16-6-s104

11. Iesu E., Franchi F., Zama Cavicchi F., Pozzebon S., Fontana V., Mendoza M., Nobile L., Scolletta S., Vincent J. L., Creteur J., Taccone F. S. Acute liver dysfunction after cardiac arrest. PLoS One 2018; 13(11), e0206655. doi: 10.1371/journal.pone.0206655

12. Davis B. C., Tillman H., Chung R. T., Stravitz R. T., Reddy R., Fontana R. J., McGuire B., Davern T., Lee W. M. Acute Liver Failure Study Group. Heat stroke leading to acute liver injury & failure: A case series from the Acute Liver Failure Study Group. Liver Int. 2017; 37(4), 509–513. doi: 10.1111/liv.13373

13. Цубанова Н. А., Штрыголь С. Ю. Гепатопротекторная активность спироциклического производного оксин- дола в условиях острой ишемии печени. Научные ведомости БелГУ 2014; 4(175), 196–200.

14. Бойків Д. П., Бондарчук Т. І., Іванків О. Л. Клінічна біохімія. за ред. О. Я. Склярова. – К.: Медицина 2006; 432 с.

15. Рєзников О. Г. Загальні етичні принципи експе- риментів на тваринах. Ендокринологія 2003; 8(1), 142–145.

16. AnalystSoft Inc., StatPlus – программа статистического анализа. Версия 6. Режим електронного доступу: www.analystsoft.com

17. Wang D., Bădărau A.S., Swamy M.K., Shaw S., Maggi F., da Silva L.E., López V., Yeung A.W.K., Mocan A., Atanasov A.G. Arctium Species Secondary Metabolites Chemodiversity and Bioactivities. Front Plant Sci. 2019; 10,834. doi: 10.3389/fpls.2019.00834

18. Annunziata G., Barrea L., Ciampaglia R., Cicala C., Arnone A., Savastano S., Nabavi S. M., Tenore G. C., Novellino E. Arctium lappa contributes to the management of type 2 diabetes mellitus by regulating glucose homeostasis and improving oxidative stress: A critical review of in vitro and in vivo animal-based studies. Phytother. Res. 2019; 33(9), 2213–2220. doi: 10.1002/ptr.6416

19. Gao Q., Yang M., Zuo Z. Overview of the antiinflammatory effects, pharmacokinetic properties and clinical efficacies of arctigenin and arctiin from Arctium lappa L. Acta Pharmacol. Sin. 2018; 39(5), 787–801. doi: 10.1038/aps.2018.32

20. Corrêa R. C. G., Peralta R. M., Haminiuk C. W. I., Maciel G. M., Bracht A., Ferreira I. C. F. R. New phytochemicals as potential human anti-aging compounds: Reality, promise, and challenges. Crit. Rev. Food Sci. Nutr. 2018; 58(6), 942–957. doi: 10.1080/10408398.2016.1233860

21. Gierlikowska B., Gierlikowski W., Bekier K., Skalicka-Woźniak K., Czerwińska M. E., Kiss A. K. Inula helenium and Grindelia squarrosa as a source of compounds with anti-inflammatory activity in human neutrophils and cultured human respiratory epithelium. J. Ethnopharmacol. 2020; 249, 112311. doi: 10.1016/j. jep.2019.112311

22. Tavares W. R., Seca A. M. L., Inula L. Secondary Metabolites against Oxidative Stress-Related Human Diseases. Antioxidants (Basel) 2019; 8(5), 122. doi: 10.3390/antiox8050122

23. Cho Y. M., Kwon J. E., Lee M., Lea Y., Jeon D. Y., Kim H. J., Kang S. C. Agrimonia eupatoria L. (Agrimony) Extract Alters Liver Health in Subjects with Elevated Alanine Transaminase Levels: A Controlled, Randomized, and Double-Blind Trial. J. Med. Food 2018; 21(3), 282–288. doi: 10.1089/jmf.2017.4054

24. Miraj S., Alesaeidi S. A systematic review study of therapeutic effects of Matricaria recuitta chamomile (chamomile). Electron. Physician 2016; 8(9), 3024–3031. doi: 10.19082/3024

25. Asadi Z., Ghazanfari T., Hatami H. Anti-inflammatory Effects of Matricaria chamomilla Extracts on BALB/c Mice Macrophages and Lymphocytes. Iran. J. Allergy Asthma Immunol. 2020; 19(S1), 63–73. doi: 10.18502/ijaai. v19i(s1.r1).2862

26. Shebbo S., El Joumaa M., Kawach R,. Borjac J. Hepatoprotective effect of Matricaria chamomilla aqueous extract against 1,2-Dimethylhydrazine-induced carcinogenic hepatic damage in mice. Heliyon 2020; 6(6), e04082. doi: 10.1016/j.heliyon.2020.e04082

Labels

Pharmacy Clinical pharmacology

Barevnost a obsah některých biologicky aktivních látek v přírodninách a v produktech přírodního původu

Výzkum účinku modifikovaného fragmentu neuropeptidu Y na paměťové fáze a extrapolační únikový test zvířat

Metodika prístupu frikčných nákladov vo farmakoekonomických analýzach

Fenolové kyseliny a antioxidační potenciál výhonků Caragana frutex

Article was published in

Czech and Slovak Pharmacy

2021 Issue 3