VLIV DÁVKY REAKTIVÁTORŮACETYLCHOLINESTERASY NA JEJICHÚČINNOST PŘI TERAPII OTRAVY MYŠÍTABUNEM

Overview

V pokusech na myších samcích byla sledována terapeutická účinnost vybraných reaktivátorůacetylcholinesterasy (obidoxim, oxim HI-6, trimedoxim) vůči akutní otravě tabunem v závislosti najejich dávce. Srovnání hodnot střední smrtné dávky (LD50) tabunu při intoxikaci ovlivněné antidotníterapií skládající se z atropinu a některého z testovaných oximů prokázalo, že u všech tří sledovanýchoximů jejich dávka výrazně ovlivňuje jejich účinek. Nejvyšší účinnosti bylo vždy dosaženo připodání oximů v maximální terapeutické dávce (20 % LD50). Ze srovnání účinnosti ekviefektivníchdávek testovaných oximů vyplývá, že ve všech dávkách nejúčinněji eliminuje akutní letální účinkytabunu trimedoxim a naopak jako nejméně účinný se jeví obidoxim, i když v nejnižší testované dávce(2 % LD50) rozdíly mezi terapeutickou účinností jednotlivých oximů nejsou statisticky významné.Oxim HI-6 je statisticky významně účinnější než obidoxim (v dávce odpovídající 20 % LD50), aleméně účinný než trimedoxim (v dávce odpovídající 5% LD50). Dosažené výsledky ukázaly, že oximHI-6, tolik účinný vůči jiné nervově paralytické látce somanu, není nejvýhodnějším reaktivátoremacetylcholinesterasy pro terapii akutních otrav tabunem, i když jeho nižší účinnost je částečněeliminována možností vyššího dávkování v humánní medicíně díky nižší toxicitě pro savce. Nejvhodnějšímreaktivátorem acetylcholinesterasy k eliminaci akutních letálních toxických účinků tabunuse jeví trimedoxim. Obidoxim, který je toho času vůbec nejpoužívanějším reaktivátorem acetylcholinesterasyv terapii otrav NPL, je podobně jako v případě otravy somanem relativně nejméněvhodným oximem zaručujícím přežití letálních otrav tabunem.

Klíčová slova:
tabun – myš – oxim HI-6 – obidoxim – trimedoxim – atropin – dávková závislost