#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Srovnání epidemiologických dat u akutních cévních mozkových příhod podle metodiky ÚZIS a IKTA ve zlínském okrese a v ČR


Authors: Z. Kalita 1;  M. Zvolský 2;  J. Švancara 1;  P. Brabec 1
Authors‘ workplace: Ústav biostatistiky a analýz, MU, Brno 1;  Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha 2
Published in: Cesk Slov Neurol N 2013; 76/109(3): 350-357
Category: Short Communication

Overview

Úvod:
Cévní mozková příhoda (CMP) je velmi častou příčinou smrti a hlavní příčinou invalidity v dospělosti. Proto jsou národní informace o její incidenci a dalších epidemiologických údajích důležité. V České republice jsou základní data o CMP vyhodnocována z Národního registru hospitalizovaných (NRHOSP) Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) České republiky (ČR) a podrobněji v registru IKTA. Cílem studie bylo porovnat epidemiologická data v obou registrech, zejména údaj o incidenci CMP nejen v okrese Zlín, ale i v celé ČR.

Metodologie:
Zdrojem informací byl pro ÚZIS NRHOSP nemocných s kódy diagnóz I60, I61, I63 a G45, kteří bydleli ve zlínském okrese. V registru IKTA byly vyhodnoceny údaje za stejné období (rok 2011) u pacientů s akutní CMP bydlících v okrese Zlín, kteří byli léčeni v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně. Tato data byla porovnávána se stejnými celorepublikovými údaji z NRHOSP za stejné období.

Výsledky:
Incidence CMP podle registru IKTA byla pro okres Zlín 314/ 100 tisíc obyvatel a ischemické CMP reprezentovaly 88,0 %, hemoragických bylo 12,0 %. Podle statistiky ÚZIS byla 344,6/ 100 tisíc, ischemických CMP bylo 88,9 %, hemoragických 11,1 %. Celorepubliková incidence podle NRHOSP byla 291, ischemické CMP se vyskytovaly v 87,3 %.

Závěr:
V této komparativní studii jsme podle obou registrů zjistili obdobnou incidenci akutních CMP jak v okrese Zlín, tak v celé ČR. Incidence CMP je nižší, než doposud tradované literární údaje, stejně tak je nižší výskyt hemoragických CMP. Registr IKTA je přesnější a poskytuje podstatně více informací.

Klíčová slova:
ischemická cévní mozková příhoda – hemoragická cévní mozková příhoda – incidence – registry

Sběr a analýza dat registru je podpořena projektem „Vzdělávací síť iktových center“, registrační číslo projektu CZ.1.07/2.4.00/12.00.

Úvod

Cévní mozkové příhody (CMP, iktus) jsou druhou nejčastější příčinou kardiovaskulární mortality [1,2] a nejčastější příčinou invalidizace v dospělém věku [2,3]. Trendy morbidity a mortality této skupiny onemocnění se v různých zemích vyvíjejí odlišně a rozdíly mezi zeměmi jsou stále výraznější [4,5], a proto je potřebné získávat validní národní informace o všech aspektech CMP. Mnoho let se základní statistické údaje o epidemiologii cévních onemocněních mozku (COM), tedy i akutních cévních mozkových příhod, hodnotily v Ústavu zdravotní informatiky a statistiky (ÚZIS) České republiky (ČR) zřízeném Ministerstvem zdravotnictví České republiky (MZd ČR), v posledních letech i v podrobnějším registru CMP s názvem IKTA, jejímž garantem je Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. I když základní cíle obou registrů jsou stejné, liší se metodikou sběru dat a rozsahem sbíraných informací. Cílem této studie bylo porovnat srovnatelná epidemiologická data (tj. incidenci a procentuální zastoupení typů CMP) v obou registrech pro okres Zlín za rok 2011 a srovnat je s celorepublikovými údaji.

Materiál a metodika

ÚZIS plní úkoly Národního zdravotnického informačního systému a provádí sběr a zpracování zdravotnických informací. Ústav vznikl v r. 1960 a jeho zřizovatelem je MZd ČR. Zdrojem informací jsou údaje z Národního registru hospitalizací (NRHOSP),z ročních výkazů o činnosti zdravotnických zařízení obor praktický lékař pro dospělé a statistiky zemřelých Českého statistického úřadu (ČSÚ). V NRHOSP jsou registrováni nemocní s COM podle unikátního rodného čísla (URČ), kteří byli hospitalizováni ve zdravotnických zařízeních (ZZ) ČR. Statistika ÚZIS shrnuje celou skupinu COM –  standardně hodnotí kategorii kódů diagnóz I60– I67 a I69 [6], tedy nejen akutní cévní mozkové příhody (I60 –  subarachnoidální krvácení, I61 –  intracerebrální hemoragii a I63 –  mozkový infarkt), a naopak do roku 2011 nevyhodnocoval tranzitorní ischemické ataky (TIA) (kód G45). TIA je ale podle současného názoru jen formou akutní ischemické CMP [7,8]. Proto pro potřeby této komparativní studie byli pro statistiku ÚZIS vybráni nemocní z NRHOSP s kódy diagnóz I60, I61, I63 a G45 a hodnotila se četnost URČ takto nemocných hospitalizovaných ve ZZ okresu Zlín s trvalým bydlištěm nemocných v tomto okrese a také URČ nemocných hospitalizovaných ve všech ZZ ČR, kteří trvale bydleli v okrese Zlín, a následně i celkové počty nemocných, kteří byli s kódy diagnóz I60, I61, I63 a G45 hospitalizováni ve všech ZZ ČR.

Registr CMP s názvem IKTA vznikl před téměř 20 lety za podpory MZd ČR [9]. Odborným garantem registru je Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Od r. 2009 je registr na návrh MZd ČR spravován Institutem bio­statistiky a analýz (IBA) Masarykovy univerzity, Brno. Analytici IBA vyhodnocovali data nemocných hospitalizovaných a žijících ve zlínském okrese v roce 2011, která byla do analytického centra odesílána anonymně. Zlínský okres je region s minimální migrací a se shodným poměrem obyvatel podle pohlaví a svým charakterem splňuje kritéria „ideálního“ regionu, kde polovina obyvatel žije ve městech a zbytek na venkově [10]. K 1. 7. 2011 žilo v okrese Zlín 192 975 obyvatel, z toho 98 843 žen [11].Do registru IKTA byli zařazováni všichni nemocní s akutní CMP hospitalizovaní a ambulantně vyšetření na neurologii a i na jiných odděleních zlínské nemocnice T. Bati (kde je iktové centrum) a léčebně dlouhodobě nemocných (LDN), kteří trvale žili ve zlínském okrese (jenž je primární spádovou oblastí iktového centra). Do cerebrovaskulární poradny byli odesíláni nemocní s podezřením na mozkový inzult praktickými lékaři, ambulantními neurology a případně lékaři záchranné služby.

V této komparativní studii jsme podle obou registrů srovnávali počet nemocných s kódy diagnóz I60, I61, I63 a G45, jejich incidenci a procentuální zastoupení jednotlivých typů akutních CMP a srovnali jsme tyto údaje s celorepublikovými daty. Protože v ČR jsou prakticky všichni nemocní s akutní CMP hospitalizováni, reflektuje hospitalizační registr reálnou situaci.

Roční výkaz o činnosti ZZ obor praktický lékař pro dospělé je pro potřeby této studie nepoužitelný. Vykazuje všechny nemocné s kódy diagnóz celé skupiny COM (kódy diagnóz I60– I69), kteří jsou v jejich péči, a nových pacientů bylo v roce 2011 registrováno jen 616, bez bližší specifikace. Podobně není možné po­užít údaje ze zdroje ČSÚ o absolutních počtech zemřelých s COM s přepočtem podle věkových skupin na 100 tisíc obyvatel, protože z údajů nelze zjistit, zda zemřeli na akutní CMP nebo na její následky a komplikace anebo z jiné příčiny.

Výsledky

Podle NRHOSP bylo v r. 2011 hospitalizováno v ZZ zlínského okresu celkem 604 osob s kódy diagnóz I60, I61 a I63, a to 10 pro I60, 57 pro I61, 537 pro I63 (tab. 1a, b) a pro kódy diagnóz G45 dalších 61 pacientů (32 mužů a 29 žen). V tabulkách, vedle věkově vázané incidence, je zřejmá i pohlavně vázaná distribuce výskytu akutních CMP. Z NRHOSP bylo možné zjistit i 35 nemocných s trvalým bydlištěm v okrese Zlín, kteří byli hospitalizováni pro sledované kódy diagnóz v ZZ mimo okres Zlín (tab. 2). V ZZ okresu Zlín bylo pro všechny kódy COM (kódy diagnóz I60– I69) v roce 2011 celkem hospitalizováno 989 v okrese bydlících pacientů (zdroj NRHOSP) (tab. 3). Registr IKTA evidoval v roce 2011 pro kódy diagnóz I60, I61 a I63 celkem 501 nemocných s trvalým bydlištěm v okrese Zlín a hospitalizovaných v ZZ okresu. Pro kód diagnózy G45 bylo hospitalizováno nebo ambulantně vyšetřeno dalších 48 mužů a 57 žen. Celkem tak byla do registru IKTA vložena data 601 pacientů s akutní CMP (tab. 4). Shodně s údaji ÚZIS (zdroj NRHOSP) nebyl v okrese Zlín pro sledované diagnózy hospitalizován nemocný mladší 25 let. Podle NRHOSP bylo pro TIA hospitalizováno v ZZ zlínského okresu 61 nemocných (tab. 1a, b) a dalších 44 pacientů po TIA, kteří byli navíc zařazeni do registru IKTA, bylo vyšetřováno ambulantně (tab. 4).

Tab. 1a) Hospitalizace mužů pro COM podle bydliště pacienta a sídla ZZ (okres Zlín) a podle věkových kategorií, rok 2011, zdroj NRHOSP, ÚZIS ČR.
Tab. 1a) Hospitalizace mužů pro COM podle bydliště pacienta a sídla ZZ (okres Zlín) a podle věkových kategorií, rok 2011, zdroj NRHOSP, ÚZIS ČR.

Tab. 1b) Hospitalizace žen pro COM podle bydliště pacienta a sídla ZZ (okres Zlín) a podle věkových kategorií, rok 2011, zdroj NRHOSP, ÚZIS ČR.
Tab. 1b) Hospitalizace žen pro COM podle bydliště pacienta a sídla ZZ (okres Zlín) a podle věkových kategorií, rok 2011, zdroj NRHOSP, ÚZIS ČR.

Table 1. Hospitalizace pro COM v nemocnicích v ČR pacientů s bydlištěm v okrese Zlín, rok 2011, zdroj NRHOSP, ÚZIS ČR.
Hospitalizace pro COM v nemocnicích v ČR pacientů s bydlištěm v okrese Zlín, rok 2011, zdroj NRHOSP, ÚZIS ČR.

Table 2. Hospitalizace pacientů s COM (bez G45) podle bydliště pacienta i sídla ZZ (okres Zlín), rok 2011, zdroj NRHOSP, ÚZIS ČR.
Hospitalizace pacientů s COM (bez G45) podle bydliště pacienta i sídla ZZ (okres Zlín), rok 2011, zdroj NRHOSP, ÚZIS ČR.

Table 3. Pacienti s akutní CMP bydlící a hospitalizovaní v ZZ okresu Zlín, rok 2011, zdroj IKTA.
Pacienti s akutní CMP bydlící a hospitalizovaní v ZZ okresu Zlín, rok 2011, zdroj IKTA.

Na základě údajů z obou registrů jsme srovnávali kombinovanou (první příhoda a recidivy) hospitalizační incidenci [12] akutních CMP (kód I60, I61, I63) v okrese Zlín pro rok 2011. Podle registru IKTA byla tato incidence 259,6/ 100 tisíc obyvatel a 312,9/ 100 tisíc obyvatel podle metodiky ÚZIS. Kombinovaná incidence všech akutních CMP (i s kódem G45) byla podle IKTA 314/ 100 tisíc a 344,6/ 100 tisíc podle statistiky ÚZIS. Srovnali jsme tyto hodnoty s celorepublikovou kombinovanou incidencí akutních CMP (kódy diagnóz I60, I61, I63 a G45) za rok 2011 vyhodnocenou z NRHOSP. V tomto roce žilo na území ČR 10 505 445 obyvatel [11] a pacientů s kódy diagnóz I60, I61, I63 a G45 bylo v nemocnicích ČR hospitalizováno ve věkové skupině do 25 let jen 69 nemocných (do 15 let 25 nemocných). Nad 25 let bylo pro námi sledované kódy hospitalizováno celkem 30 479 pacientů, z toho 5 284 pro kód G45, 21 340 pro kód I63, pro I61 2 982 a pro I60 854 nemocných (tab. 5a, b). V tabulkách, vedle věkově vázané incidence, je zřejmá i pohlavně vázaná distribuce výskytu akutních CMP. Kombinovaná incidence všech akutních CMP byla 290,1/ 100 tisíc obyvatel, pro kódy I60, I61 a I63 239,6/ 100 tisíc. Procentuální výskyt jednotlivých typů CMP byl v obou registrech obdobný jak ve zlínském okrese, tak v celorepublikovém hodnocení. Podle ÚZIS (zdroj NRHOSP) se u obyvatel okresu Zlín vyskytovalo subarachnoidální krvácení (SAK) (I60) u 1,65 % registrovaných nemocných, podle IKTA u 1,79 %. Intracerebrální hemoragie (I61) byla podle ÚZIS u 9,43 % nemocných, podle IKTA u 10,17 %. Kód pro mozkový infarkt (I63) byl vykazován u 88,9 % nemocných s CMP (ÚZIS), event. u 88,04 % (IKTA). Hemoragické cévní mozkové příhody (kód I60 a I61) byly diagnostikovány u 11,08 % pacientů (ÚZIS), případně u 11,96 % (IKTA). V roce 2011 byly v celé ČR vykázány kódy diagnóz I63 u 84,76 % nemocných, event. u 87,35 % (včetně kódu G45), I61 v 11,8 %, event. 9,8 % (při hodnocení i s kódem G45) a I60 u 3,39 %, event. u 2,8 % (včetně kódu G45) nemocných. Zjistili jsme podle údajů o hospitalizacích akutních CMP v nemocnicích ČR (zdroj NRHOSP), že hemoragická CMP byla diagnostikována u 15,2% nemocných, event. v celé skupině akutních CMP (včetně TIA) u 12,58%.

Tab. 5a) Hospitalizovaná pro COM ve všech ZZ ČR v r. 2011: muži věkové kategorie od 25 let (zdroj HOSP, ÚZIS ČR).
Tab. 5a) Hospitalizovaná pro COM ve všech ZZ ČR v r. 2011: muži věkové kategorie od 25 let (zdroj HOSP, ÚZIS ČR).

Tab. 5b) Hospitalizovaná pro COM ve všech ZZ ČR v r. 2011: ženy věkové kategorie od 25 let (zdroj NRHOSP. ÚZIS ČR).
Tab. 5b) Hospitalizovaná pro COM ve všech ZZ ČR v r. 2011: ženy věkové kategorie od 25 let (zdroj NRHOSP. ÚZIS ČR).

Diskuze

Incidence cévních mozkových příhod a další informace jsou v okolních zemích Evropy sledovány dlouhodobě [5]. Srovnávání incidence v jednotlivých zemích Evropské unie je obtížné, protože se ve studiích nepoužívá jednotná metodologie [12– 14]. Až v European Register Of Stroke (EROS) byly hodnoceny údaje z registrů šesti evropských zemí podle standardizovaných kritérií a potvrdily až více než dvojnásobné rozdíly v incidenci CMP v neprospěch zemí východní Evropy [15]. Vyhodnocovali jsme epidemiologické údaje podle dvou registrů používaných v ČR. ÚZIS je léta uznávaný zdroj statistických zdravotnických informací, tedy i o cévních mozkových příhodách. Ze zdroje NRHOSP hodnotí celé spektrum cerebrovaskulárních onemocnění (I60– I67 a I69) a do roku 2011 statisticky nevyhodnocoval kódy diagnóz G45. V této komparativní studii jsme srovnávali počty nemocných jen s akutními CMP (I60, I62, I63), kteří jsou v naší republice téměř všichni hospitalizováni, a proto hospitalizační registry reflektují reálnou situaci. U nemocných s kódem diagnóz G45 je jejich registrace, zejména v NRHOSP, ale i v registru IKTA, nižší než je skutečnost. Registr IKTA navíc hodnotí další informace u akutních cévních mozkových příhod [9]. Hlavním cílem této komparativní studie bylo porovnání incidence akutních CMP v okrese Zlín podle statistiky ÚZIS a registru IKTA a srovnat tyto údaje s incidencí podle celorepublikových dat NRHOSP. V údajích ÚZIS je možné zjistit nemocné bydlící v okrese Zlín, kteří byli hospitalizováni v ZZ mimo zlínský okres, a naopak nemůže registrovat nemocné, kteří byli vyšetřováni ambulantně (platí zejména pro G45). Údaje ÚZIS o hospitalizovaných mimo okres mohou být nepřesné, protože nemocný v systému NRHOSP může být evidován dvakrát i vícekrát. Největší rozdíl mezi oběma registry (pro zlínský okres) byl v počtu nemocných s kódem diagnóz I63 a i ve vyšším procentuálním zastoupení hemoragických CMP v celorepublikovém hodnocení. Tyto údaje mohou být ovlivněny duplicitní registrací nemocných (jen v NRHOSP), kteří byli léčeni ve dvou i více ZZ (platí mimo jiné zejména pro SAK, kdy ZZ primární hospitalizace a ZZ operačního nebo endovaskulárního výkonu je často jiné). Další možnou příčinou chybovosti je vykázání kódu I63 u nemocného s podezřením na COM, pokud byl hospitalizován na jiném oddělení než na neurologii, a naopak nezařazení pacienta s infarktem mozku do registru IKTA. V NRHOSP není možné odlišit nemocné s recidivou příhody od nemocných s první příhodou, proto lze hodnotit jen kombinovanou incidenci. Další nepřesností tohoto registru, vedle počtu zemřelých pro základní diagnózu G45 –  celkem 35 (tab. 5a, b), je překvapivě vysoký počet nemocných s kódem diagnóz I64 (CMP neurčená jako krvácení nebo infarkt) (tab. 5a, b), což může ovlivnit údaj o incidenci. Podle statistiky ÚZIS byl ve zlínském okrese vykázán tento kód jen u osmi nemocných (tab. 3). Svědčí to o tom, že i když v r. 2011 platil druhým rokem věstník MZd ČR „Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v České republice“ [16], nebyla téměř další čtvrtina pacientů (celkem 6 860) s akutní CMP hospitalizována a léčena podle této směrnice. Pokud zvýšíme počet nemocných s akutní CMP (kódy I60, I61 a I63) o hospitalizované s kódem diagnóz I64, byla by kombinovaná incidence 305/ 100 tisíc obyvatel, případně 355,4 (i s G45). V NRHOSP je každý zařazený nemocný identifikovatelný podle ÚRČ, bylo by možné zpětně dohledat dokumentaci nemocných a ověřit skutečná závěrečná diagnostická hodnocení, a tak odpovědět na tyto otázky. Do registru IKTA byli vkládáni anonymně konkrétní jedinci s akutní CMP z neurologického nebo jiného oddělení ZZ zlínského okresu (převážně z Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně) nebo z cerebrovaskulární poradny a podle IKTA můžeme zjistit recidivy, nemocné s první příhodou a i ty, kteří byli vyšetřováni ambulantně. Jde o přesnější registr garantovaný neurology s prakticky 100% diagnostikou zobrazovacími metodami, který umožňuje zjistit další informace –  od vstupních údajů, farmakologického okna, diagnostiky, léčebných metod a sociálně‑ekonomických vztahů, až po způsob ukončení hospitalizace včetně vyhodnocení rizikových faktorů [9,17]. Přesto, že je sběr dat v obou registrech rozdílný, nejsou rozdíly ve zjištěné incidenci zásadní. Počet nemocných s kódy diagnóz akutních CMP se pro zlínský okres v obou registrech lišil o 30 nemocných. Kombinovaná incidence akutních CMP byla v okrese Zlín 314 (IKTA) a 344,6/ 100 tisíc obyvatel (ÚZIS) a podobná je celorepubliková hospitalizační kombinovaná incidence (290,78/ 100 tisíc, případně s korekcí o skupinu I64 355/ 100 tisíc). V obou registrech bylo u nemocných žijících ve zlínském okrese shodné procentuální zastoupení typů akutních CMP (I60, I61, I63). Hlavním typem akutní CMP byla ischemická příhoda (88,04 %, event. 88,9 %), hemoragické CMP představovaly zhruba 11 % (11,96 %, event. 11,08 %) a to je ve shodě se současnými zahraničními literárními údaji [18]. Podle celorepublikových údajů NRHOSP byl výskyt akutních hemoragických mozkových příhod o něco vyšší a byl pravděpodobně ovlivněn metodikou registrace nemocných podle URČ.

Závěr

Statistické údaje ÚZIS (zdroj NRHOSP) zjišťují celkovou hospitalizační potřebu pro nemocné s COM, tj. pro akutní CMP až po stavy následné. Z důvodů uvedených v diskuzi považujeme data z NRHOSP za méně přesná a nadhodnocená. Registr IKTA je přesnější, může registrovat i ambulantně vyšetřované nemocné s akutní CMP (zejména s TIA) a nabízí podstatně širší spektrum informací, umožňuje zjistit rizikový profil pacientů s CMP [17], sociálně‑ekonomické vztahy aj. Kombinovaná incidence celé skupiny akutních CMP (G45, I60, I61, I63, I64) byla podle obou registrů u nemocných hospitalizovaných a žijících v okrese Zlín podobná a obdobná s celorepublikovou hospitalizační incidencí (v okrese Zlín 314 (IKTA) a 344,6 (ÚZIS) a v ČR 355/ 100 tisíc obyvatel. Shodné bylo procentuální zastoupení hlavních typů CMP. Významně převažovala ischemická CMP, hemoragické CMP se vyskytly jen v 12 %, event. 11 % a v celorepublikovém hodnocení celé skupiny nemocných s akutní CMP u 12,5 %. Statistické informace z ÚZIS jsou pro stanovení kombinované incidence a procentuálního zastoupení typů CMP užitečnou korekcí výstupů z registru IKTA, a proto by bylo velmi vhodné realizovat podobné srovnání s odstupem několika let.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

doc. MUDr. Zbyněk Kalita, CSc.

Institut biostatistiky a analýz, MU

Kotlářská 2

611 37 Brno

e-mail: kalita@iba.muni.cz

Přijato k recenzi: 11. 12. 2012

Přijato do tisku: 24. 1. 2013


Sources

1. Zdravotnická ročenka České republiky 2001. Praha: ÚZIS ČR 2002.

2. Čevelová L, Čevela R, Kalita Z, Vaňásková E. Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob po cévní mozkové příhodě –  kazuistiky. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/ 106(6): 728– 733.

3. Di Carlo A, Launer LJ, Breteler MM, Fratiglioni L, Lobo A, Martines- Lage J et al. Frequency of stroke in Europe: A collaborative study of population‑based cohorts. ILSA Working Group and the Neurologic Diseases in the Elderly Research Group. Italian Longitudinal Study on Aging. Neurology 2000; 54 (11 Suppl 5):S528– S533.

4. Redon J, Olsen MH, Cooper RS, Zurriaga O, Martinez- Beneito MA, Laurent S et al. Stroke mortality and trends from 1990 to 2006 in 30 countries from Europe and Central Asia: implications for control of high blood pressure. Eur Heart J 2011; 32(11): 1424– 1431.

5. Grobbee DE, Koudstaal PJ, Bots ML, Amaducci LA, Elwood PC, Ferro J et al. Incidence and risk factors of ischaemic and haemorrhagic stroke in Europe. EUROSTROKE: a collaborative study among research centres in Europe: rationale and design. Neuroepidemiology 1996; 15(6): 291– 300.

6. Mezinárodní klasifikace nemocí. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. Desátá revize. Aktualizovaná druhá verze k 1. 1. 2012. Available from: www.uzis.cz/ cz/ mkn/ index.html.

7. Easton JD, Saver JL, Albers GW, Alberts MJ, Chaturvedi S, Feldmann E et al. Definition and evaluation of transient ischemic attack: a scientific statement for healthcare professionals from the American Heart Association/ American Stroke Association Stroke Council; Council on Cardiovascular Surgery and Anesthesia; Council on Cardiovascular Radiology and Intervention; Council on Cardiovascular Nursing; and the Interdisciplinary Council on Peripheral Vascular Disease. The American Academy of Neurology affirms the value of this statement as an educational tool for neurologists. Stroke 2009; 40(6): 2276– 2293.

8. Škoda O, Herzig R, Mikulík R, Kalita Z, Neumann J,Bauer J et al. Klinický standard pro diagnostiku a léčbu pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou a s tranzitorní ischemickou atakou. Národní sada klinických standardů 2011. Available from: https/ / kvalita.nrc.cz/ standardy/ .

9. Kalita Z. Národní registr cévních mozkových příhod (registr IKTA) –  je potřebný? Cesk Slov Neurol N 2013; 76/ 109(1): 23– 25.

10. Feigin VL, Lawes CM, Bennet DA, Anderson CS. Stroke epidemiology: a review of population‑based studies of incidence, prevalence, and case- fatality in the late 20th century. Lancet Neurol 2003; 2(1): 3– 53.

11. ČZSO. Statistická ročenka České republiky 2012. Available from: www.czso.cz/ csu/ 2012edicniplan.nsf/ p/ 0001– 12.

12. Truelsen T, Piechowski- Jozwiak B, Bonita R, Mathers C, Bogousslavsky J, Boysen G. Stroke incidence and prevalence in Europe: a review of available data. Eur J Neurol 2006; 13(6): 581– 598.

13. Kalita Z, Brabec P, Švancara J, Pavlovská L, Gaťková A, Ulč I. Vyhodnocení sběru epidemiologických dat u cévních mozkových příhod z registru IKTA. Incidence cévních mozkových příhod v okrese Zlín. Cesk Slov Neurol N 2013; 76/ 109(2): 183– 188.

14. Thorvaldsen P, Asplund K, Kuulasmaa K, Rajakangas AM, Schroll M. Stroke incidence, case fatality, and mortality in the WHO MONICA project. Stroke 1995; 26(3): 361– 367.

15. Heuschamnn PU, Di Carlo A, Bejot Y, Rastenyte D,Ryglewicz D, Sarti C et al. EROS investigators. Incidence of stroke in Europe at the beginning of the 21st century. Stroke 2009; 40(5): 1557– 1563.

16. Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v České republice. Věstník MZ 2010; 2: 2– 14.

17. Kalita Z, Brabec P, Švancara J, Voháňka S, Jura R,Mikulík R et al. Vyhodnocení sběru epidemiologických dat u cévních mozkových příhod z registru IKTA za léta 2010 a 2011. Rizikový profil pacientů s prodělanou ischemickou cévní mozkovou příhodou –  analýza dat z registru IKTA. Cesk Slov Neurol N 2013; 76/ 109(3): 343–349.

18. Roger VL, Go AS, Lloyd- Jones DM, Adams RJ, Berry JD, Brown TM et al. Heart disease and stroke statistics –  2011 update: a report from the American Heart Association. Circulation 2011; 123(4): e18– e209.

Labels
Paediatric neurology Neurosurgery Neurology

Article was published in

Czech and Slovak Neurology and Neurosurgery

Issue 3

2013 Issue 3

Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#