Vzácný případ gastroezofageálního karcinomu v 24letého muže s achalázií komplikovanou pooperpační aortoezofageální píštělí v důsledku zavedení stentu a časné lokální rekurence

Download PDF English version

Authors: O. Ioannidis; A. Malliora; I. Mantzoros; L. Loutzidou; M. G. Pramateftakis; E. Kotidis; N. Ouzounidis; V. Foutsitzis; S. Angelopoulos; K. Tsalis
Authors‘ workplace: Fourth Department of General Surgery, School of Medicine, Aristotle University of Thessaloniki, General Hospital of Thessaloniki “GeorgiosPapanikolaou”, Thesaloniki, Greece
Published in: Klin Onkol 2021; 34(4): 309-312
Category: Case Report
doi: https://doi.org/10.48095/ccko2021309

Overview

Východiska: Rakovina jícnu je osmou nejčastější malignitou na světě a šestou nečastější příčinou úmrtí na maligní onemocnění. Jedná se o agresivní typ rakoviny se špatnou prognózou, a to i přes pokroky v metodách léčby, kam patří torakoabdominální chirurgie, chemoterapie a radioterapie. U mladých lidí se vyskytuje vzácně, ale u starších lidí častěji. Bývá spojena s achalázií, pokud jde hlavně o dlaždicobuněčný karcinom spíše než o adenokarcinom. Infiltrující nádory jícnu a radioterapie mohou vést k rozvoji aortoezofageální píštěle, což je patologické spojení mezi aortou a jícnem. Případ: Prezentujeme případ 24letého muže s achalázií v anamnéze po dobu téměř 15 let, silného kuřáka s denní konzumací alkoholu, který přišel s pokročilým adenokarcinomem dolní části jícnu. V souladu s přáním pacienta byla přímo provedena ezofagogastrektomie podle Ivora Lewise. O měsíc později došlo k manifestaci dysfagie v důsledku stenózy anastomózy bez jakýchkoli známek lokální rekurence a byl zaveden ezofageální kovový stent. Třetí měsíc po operaci se projevilo krvácení v horní části gastrointestinálního traktu v důsledku aortoezofageální píštěle vyvolané dehiscencí anastomózy vlivem lokální rekurence a tlaku stentu, což bylo řešeno chirurgicky. U pacienta, který ve všech stadiích odmítal chemoterapii, došlo k rozvoji peritoneální karcinomatózy a pacient zemřel 6 měsíců po operaci. Závěr: Rakovina jícnu je agresivní typ nádorového onemocnění se špatnou prognózou a obvykle je diagnostikována v pokročilém stadiu. I přes vývoj nových léčebných postupů přetrvává vysoké procento rekurence a špatná prognóza.

Klíčová slova:

ezofageálním karcinóm – achalázie – aortoezofageální píštěl

Sources

1. Dawsey SP, Tonui S, Parker RK et al. Esophageal cancer in young people: a case series of 109 cases and review of the literature. PLoS One 2010; 5 (11): e14080. doi: 10.1371/journal.pone.0014080.

2. Suzuki A, Xiao L, Hayashi Y et al. Prognostic significance of baseline positron emission tomography and importance of clinical complete response in patients with esophageal or gastroesophageal junction cancer treated with definitive chemoradiotherapy. Cancer 2011; 117 (21): 4823–4833. doi: 10.1002/cncr.26122.

3. Yoon HY, Kim CB. Gastroesophageal junction adenocarcinoma of young patients who underwent curative surgery: a comparative analysis with older group. Surg Today 2011; 41 (2): 203–209. doi: 10.1007/s00595-009-42 28-x.

4. Ajani JA. Optimizing docetaxel chemotherapy in patients with cancer of the gastric and gastroesophageal junction: evolution of the docetaxel, cisplatin, and 5-fluorouracil regimen. Cancer 2008; 113 (5): 945–955. doi: 10.1002/cncr.23661.

5. Jatoi A, Foster NR, Egner JR et al. Older versus younger patients with metastatic adenocarcinoma of the esophagus, gastroesophageal junction, and stomach: a pooled analysis of eight consecutive North Central Cancer Treatment Group (NCCTG) trials. Int J Oncol 2010; 36 (3): 601–606. doi: 10.3892/ijo_00000535.

6. Lerut T, Coosemans W, Decker G et al. Diagnosis and therapy in advanced cancer of the esophagus and the gastroesophageal junction. Curr Opin Gastroenterol 2006; 22 (4): 437–441. doi: 10.1097/01.mog.0000231822. 48890.3d.

7. Torres-Aguilera M, Remes Troche JM. Achalasia and esophageal cancer: risks and links. Clin Exp Gastroenterol 2018; 11: 309–316. doi: 10.2147/CEG.S141642.

8. Macdonald JS. Gastroesophageal cancer: understanding the disease process and advancing therapy. Gastrointest Cancer Res 2007; 1 (2 Suppl): S1–S3.

9. Chak A, Falk G, Grady WM et al. Assessment of familiality, obesity, and other risk factors for early age of cancer diagnosis in adenocarcinomas of the esophagus and gastroesophageal junction. Am J Gastroenterol 2009; 104 (8): 1913–1921. doi: 10.1038/ajg.2009.241.

10. Leeuwenburgh I, Gerrits MM, Capello A et al. Expression of p53 as predictor for the development of esophageal cancer in achalasia patients. Dis Esophagus 2010; 23 (6): 506–511. doi: 10.1111/j.1442-2050.2009.01040.x.

11. Park JC, Lee YC, Kim SK et al. Achalasia combined with esophageal cancer treated by concurrent chemoradiation therapy. Gut Liver 2009; 3 (4): 329–333. doi: 10.5009/gnl.2009.3.4.329.

12. Duan XF, Tang P, Yu ZT. Neoadjuvant chemoradiotherapy for resectable esophageal cancer: an in-depth study of randomized controlled trials and literature review. Cancer Biol Med 2014; 11 (3): 191–201. doi: 10.7497/j.issn.2095-3941.2014.03.005.

13. Klautke G, Fietkau R. Significance of radiation therapy for adenocarcinomas of the esophagus, gastroesophageal junction and gastric cancer with special reference to the MAGIC trial. Strahlenther Onkol 2007; 183 (4): 163–169. doi: 10.1007/s00066-007-7702-7.

14. Belkhiri A, El-Rifai W. Advances in targeted therapies and new promising targets in esophageal cancer. Oncotarget 2015; 6 (3): 1348–1358. doi: 10.18632/oncotarget.2752.

15. Liakakos T. Challenges in the treatment of gastroesophageal junction cancer. World J Surg 2011; 35 (6): 1409–1410. doi: 10.1007/s00268-011-0977-y.

16. Guerrero I, Cuenca JA, Cardenas YR et al. Hemorrhagic shock secondary to aortoesophageal fistula as a complication of esophageal cancer. Cureus 2020; 12 (2): e7146. doi: 10.7759/cureus.7146.