Asymptomatický a léčbu vyžadující mnohočetný myelom – data z českého Registru monoklonálních gamapatií

English version

Authors: L. Brozova ¹; J. Jarkovský ¹; L. Pour ²; J. Minárik ³; A. Jungová ⁴; E. Gregora ⁵; I. Spicka ⁶; V. Maisnar ⁷; R. Hájek ⁸
Authors‘ workplace: Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ¹; Department of Internal Medicine – Hematology and Oncology, University Hospital Brno, Czech Republic ²; Department of Hemato-Oncology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc and University Hospital Olomouc, Czech Republic ³; Department of Haemato-Oncology, University Hospital in Pilsen, Czech Republic ⁴; Department for Internal Medicine and Haematology, 3rd Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Faculty Hospital Kralovske Vinohrady Prague, Czech Republic ⁵; 1st Department of Medicine – Department of Hematology, 1st Faculty of Medicine and General University Hospital, Charles University Prague, Czech Republic ⁶; 4th Department of Internal Medicine – Hematology, Charles University Hospital, Hradec Kralove, Czech Republic ⁷; Department of Haematooncology, University Hospital Ostrava and the Faculty of Medicine, University of Ostrava, Czech Republic ⁸
Published in: Klin Onkol 2017; 30(Supplementum2): 51-59
Category: Review
doi: https://doi.org/doi: 10.14735/amko20172S51

Overview

Východiska:
Monoklonální gamapatie nejasného významu (monoclonal gammopathy of undetermined significance – MGUS) a doutnající mnohočetný myelom (smouldering multiple myeloma – SMM) jsou prekancerózními stadii mnohočetného myelomu (MM). MM je malignita plazmatických buněk s mediánem přežití od 5 do 7 let. MM tvoří zhruba 10 % diagnóz v oblasti hematoonkologie.

Pacienti a metody:
Na datech z 19 českých center zadaných v Registru monoklonálních gamapatií (Registry of Monoclonal Gammopathies – RMG) byla provedena popisná analýza.

Výsledky:
Za posledních 10 let sběru dat, spolu s retrospektivně zadanými daty pacientů diagnostikovaných před založením registru, registr disponuje daty o 7 467 pacientech se asymptomatickou nebo symptomatickou formou MM. Validační kritéria pro analýzu splňovalo 2 506 pacientů s MGUS, 400 pacientů s SMM a 4 378 pacientů s MM. Medián délky sledování pacientů byl 4,3 roku u MGUS a 2,4 roku u SMM. Celkové roční riziko progrese z MGUS do maligního onemocnění bylo 1,7 %. Riziko progrese z SMM do MM bylo nejvyšší první roky po diagnóze; za celou dobu sledování bylo riziko progrese 16,6 % každý rok. Medián délky sledování od diagnózy MM byl 2,8 roku. Medián celkového přežití (overall survival – OS) od diagnózy byl 5,7 roku. Medián OS od zahájení léčby/doby bez progrese klesl z 60,5/21,0 měsíce u 1. linie léčby na 34,3/12,4 měsíce u 2. linie, 22,6/8,9 měsíce u 3. linie a 13,8/5,8 měsíce u 4. nebo vyšší linie léčby. Díky dostupnosti nových léků pro léčbu MM v České republice došlo v posledním desetiletí k dramatickým změnám v léčebných postupech.

Závěr:
RMG je registr určený pro sběr klinických dat týkajících se diagnózy, léčby, jejích výsledků a přežití pacientů s monoklonálními gamapatiemi. RMG je cenným zdrojem dat z reálné klinické praxe.

Klíčová slova:
registry – monoklonální gamapatie nejasného významu – doutnající mnohočetný myelom – mnohočetný myelom – progrese – léčba – přežití

Střet zájmů

I. S. je konzultantem, obdržel finanční prostředky pro výzkum a je členem předsednictva nebo poradního výboru u společností Celgene, Janssen-Cilag, Amgen, Bristol-Myers Squibb a Takeda. V. M. je konzultantem u společností Amgen, Bristol-Myers Squibb, Celgene, Janssen-Cilag a Takeda; přijal grantovou podporu od The Binding Site a honoráře od Amgen, Bristol-Myers Squibb, Celgene and Janssen-Cilag; je členem poradních výborů u společností Amgen, Bristol-Myers Squibb, Celgene, Janssen-Cilag a Takeda. R. H. je konzultantem nebo poradcem u společností Amgen, Bristol-Myers Squibb, Takeda, Celgene a Janssen-Cilag, od kterých obdržel honoráře; provádí klinické výzkumné projekty financované společnostmi Takeda, Novartis, Amgen a Janssen-Cilag. Ostatní autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie ve smyslu léků a jiných léčivých přípravků nemají střet zájmů.

Práce byla podpořena projektem Ministerstva zdravotnictví České republiky (DRO-FNOs/2017).

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
30. 5. 2017

Přijato:
22. 6. 2017

Sources

1. Rajkumar SV, Dimopoulos MA, Palumbo A et al. International Myeloma Working Group updated criteria for the diagnosis of multiple myeloma. Lancet Oncol 2014; 15 (12): e538–e548. doi: 10.1016/S1470-2045 (14) 70442-5.

2. Kyle RA, Therneau TM, Rajkumar SV et al. Prevalence of monoclonal gammopathy of undetermined significance. N Engl J Med 2006; 354 (13): 1362–1369.

3. Kyle RA, Therneau TM, Rajkumar SV et al. A long-term study of prognosis in monoclonal gammopathy of undetermined significance. N Engl J Med 2002; 346 (8): 564–569.

4. Kyle RA, Therneau TM, Rajkumar SV et al. Long-term follow-up of IgM monoclonal gammopathy of undetermined significance. Blood 2003; 102 (10): 3759–3764.

5. Landgren O, Kyle RA, Pfeiffer RM et al. Monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) consistently precedes multiple myeloma: a prospective study. Blood 2009; 113 (22): 5412–5417. doi: 10.1182/blood-2008-12-194241.

6. Kyle RA, Remstein ED, Therneau TM et al. Clinical course and prognosis of smoldering (asymptomatic) multiple myeloma. N Engl J Med 2007; 356 (25): 2582–2590.

7. Kristinsson SY, Holmberg E, Blimark C. Treatment for high-risk smoldering myeloma. N Engl J Med 2013; 369 (18): 1762–1763. doi: 10.1056/NEJMc1310911#SA1.

8. Kyle RA, Durie BG, Rajkumar SV et al. Monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) and smoldering (asymptomatic) multiple myeloma: IMWG consensus perspectives risk factors for progression and guidelines for monitoring and management. Leukemia 2010; 24 (6): 1121–1127. doi: 10.1038/leu.2010.60.

9. Mateos MV, Hernández MT, Giraldo P et al. Lenalidomide plus dexamethasone for high-risk smoldering multiple myeloma. N Engl J Med 2013; 369 (5): 438–447. doi: 10.1056/NEJMoa1300439.

10. Rajkumar SV. Treatment of multiple myeloma. Nat Rev Clin Oncol 2011; 8 (8): 479–491. doi: 10.1038/nrclinonc.2011.63.

11. Russell SJ, Rajkumar SV. Multiple myeloma and the road to personalised medicine. Lancet Oncol 2011; 12 (7): 617–619. doi: 10.1016/S1470-2045 (11) 70143-7.

12. Greipp PR, Miguel JS, Durie BG et al. International staging system for multiple myeloma. J Clin Oncol 2005; 23 (15): 3412–3420.

13. Palumbo A, Avet-Loiseau H, Oliva S et al. Revised International Staging System for Multiple Myeloma: A Report From International Myeloma Working Group. J Clin Oncol 2015; 33 (26): 2863–2869. doi: 10.1200/JCO.2015.61.2267.

14. Rajkumar SV, Kumar S. Multiple Myeloma: Diagnosis and Treatment. Mayo Clin Proc 2016; 91 (1): 101–119. doi: 10.1016/j.mayocp.2015.11.007.

15. Singhal S, Mehta J, Desikan R et al. Antitumor activity of thalidomide in refractory multiple myeloma. N Engl J Med 1999; 341 (21): 1565–1571.

16. Richardson PG, Barlogie B, Berenson J et al. A phase 2 study of bortezomib in relapsed, refractory myeloma. N Engl J Med 2003; 348 (26): 2609–2617.

17. Richardson PG, Schlossman RL, Weller E et al. Immunomodulatory drug CC-5013 overcomes drug resistance and is well tolerated in patients with relapsed multiple myeloma. Blood 2002; 100 (9): 3063–3067.

18. San-Miguel JF, Mateos MV. Can multiple myeloma become a curable disease? Haematologica 2011; 96 (9): 1246–1248. doi: 10.3324/haematol.2011.051169.

19. Martinez-Lopez J, Blade J, Mateos MV et al. Long-term prognostic significance of response in multiple myeloma after stem cell transplantation. Blood 2011; 118 (3): 529–534. doi: 10.1182/blood-2011-01-332320.

20. Rajkumar SV, Harousseau JL, Durie B et al. Consensus recommendations for the uniform reporting of clinical trials: report of the International Myeloma Workshop Consensus Panel 1. Blood 2011; 117 (18): 4691–4695. doi: 10.1182/blood-2010-10-299487.

21. Durie BG, Harousseau JL, Miguel JS et al. International uniform response criteria for multiple myeloma. Leukemia 2006; 20 (9): 1467–1473.

22. Oken MM, Creech RH, Tormey DC et al. Toxicity and response criteria of the Eastern Cooperative Oncology Group. Am J Clin Oncol 1982; 5 (6): 649–655.

23. Maisnar V, Pelcová J, Klimeš D et al. RMG – Registr Monoklonálních Gamapatií. Onkologie 2011; 5 (3): 138–140.