#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Srovnání anestezie sevofluranem, propofolem a thiopentalem pro malégynekologické výkony


Authors: A. Kurzová;  K. Emingerová;  J. Málek
Authors‘ workplace: Klinika anesteziologie a resuscitace 3. LF UK, Praha, přednosta doc. MUDr. Jan Pachl, CSc.
Published in: Anest. intenziv. Med., , 2000, č. 3, s. 102-105
Category:

Overview

V prospektivní otevřené randomizované studii jsme srovnávali výhodnost anestezie sevofluranem s anestezií propofolem nebo thiopentalem u 67pacientek, indikovaných k malému gynekologickému výkonu s předpokládaným propuštěním v den operace. Po premedikaci alfentanil 0,25–0,5 mg +atropin 0,5 mg + droperidol 1,25 mg následoval úvod buď sevofluranem (skupina S, n = 21) technikou jednoho dechu a anestezie byla vedena směsísevofluran, kyslík, oxid dusný, nebo propofolem (skupina P, n = 23) 2–2,5 mg/kg a anestezie byla vedena směsí kyslík, oxid dusný a suplementárnímidávkami propofolu po 20–30 mg nebo thiopentalem (skupina T, n = 23) a anestezie vedena opět kyslíkem a oxidem dusným se suplementárními dávkamithiopentalu po 50–100 mg. Sledovanými parametry byly rychlost úvodu i probouzení, snadnost úvodu, vyrovnanost anestezie, vedlejší účinky (oběhové,ventilační, pooperační ovlivnění vědomí, zvracení), doba do spontánní mobilizace, napití a mikce, doba do propuštění, celkové konečné hodnocenípacientkou, anesteziologem a gynekologem a cena anestezie.Výsledky: obě skupiny intravenózní anestezie měly kratší dobu úvodu (p < 0,001: S 69,4 s, P 26,3 s, T 27,9 s), u P došlo k nejrychlejšímu probuzení(p < 0,01: S 108,1 s, P 44,6 s, T 121 s). Nepozorovali jsme negativní ovlivnění hemodynamiky, u všech skupin bylo nutno u některých pacientek provádětpodpůrnou manuální ventilaci, nejčastěji u propofolu (p < 0,05). Pouze u S se vyskytl mírný spazmus dýchacích cest (p < 0,05). Skupina S měla největšívýskyt pohybů během anestezie (p < 0,05). V pooperačním průběhu byla nejčastější ospalost u T (p < 0,001). Nejrychleji nastala spontánní mobilizaceu P (p < 0,05), v ostatních parametrech nebyl rozdíl. V době do propuštění nebyl mezi skupinami rozdíl, což je dáno mj. organizací práce nagynekologické klinice. Výrazné snížení děložního tonu a zvýšení krvácení se vyskytlo u S (p < 0,001), z toho důvodu byl tento způsob anesteziegynekology odmítnut. Rovněž v hodnocení pacientkami byl způsob S hodnocen hůře (p < 0,05). Mezi oběma intravenózními způsoby byl pouzeanesteziologem hůře hodnocen thiopental (p < 0,001) pro somnolenci po operaci. Naopak anestezie thiopentalem je nejlevnější oproti ostatním dvěmazpůsobům (p < 0,001, S: 333 Kč, P: 255 Kč, T: 31 Kč). Závěrem lze shrnout, že sevofluran je pro malé gynekologické výkony z důvodu zvýšenéhokrvácení zcela nevhodný, výhodou propofolu je pak rychlejší návrat bdělosti, výhodou thiopentalu nižší náklady.

Klíčová slova:
malé gynekologické výkony – ambulantní anestezie – sevofluran – propofol – thiopental

Full text is not available online.
If interested in a scan of this journal, contact NTO ČLS JEP.

Labels
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care Medicine
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#