Srovnání anestezie sevofluranem, propofolem a thiopentalem pro malégynekologické výkony
:
A. Kurzová; K. Emingerová; J. Málek
:
Klinika anesteziologie a resuscitace 3. LF UK, Praha, přednosta doc. MUDr. Jan Pachl, CSc.
:
Anest. intenziv. Med., , 2000, č. 3, s. 102-105
:
V prospektivní otevřené randomizované studii jsme srovnávali výhodnost anestezie sevofluranem s anestezií propofolem nebo thiopentalem u 67pacientek, indikovaných k malému gynekologickému výkonu s předpokládaným propuštěním v den operace. Po premedikaci alfentanil 0,25–0,5 mg +atropin 0,5 mg + droperidol 1,25 mg následoval úvod buď sevofluranem (skupina S, n = 21) technikou jednoho dechu a anestezie byla vedena směsísevofluran, kyslík, oxid dusný, nebo propofolem (skupina P, n = 23) 2–2,5 mg/kg a anestezie byla vedena směsí kyslík, oxid dusný a suplementárnímidávkami propofolu po 20–30 mg nebo thiopentalem (skupina T, n = 23) a anestezie vedena opět kyslíkem a oxidem dusným se suplementárními dávkamithiopentalu po 50–100 mg. Sledovanými parametry byly rychlost úvodu i probouzení, snadnost úvodu, vyrovnanost anestezie, vedlejší účinky (oběhové,ventilační, pooperační ovlivnění vědomí, zvracení), doba do spontánní mobilizace, napití a mikce, doba do propuštění, celkové konečné hodnocenípacientkou, anesteziologem a gynekologem a cena anestezie.Výsledky: obě skupiny intravenózní anestezie měly kratší dobu úvodu (p < 0,001: S 69,4 s, P 26,3 s, T 27,9 s), u P došlo k nejrychlejšímu probuzení(p < 0,01: S 108,1 s, P 44,6 s, T 121 s). Nepozorovali jsme negativní ovlivnění hemodynamiky, u všech skupin bylo nutno u některých pacientek provádětpodpůrnou manuální ventilaci, nejčastěji u propofolu (p < 0,05). Pouze u S se vyskytl mírný spazmus dýchacích cest (p < 0,05). Skupina S měla největšívýskyt pohybů během anestezie (p < 0,05). V pooperačním průběhu byla nejčastější ospalost u T (p < 0,001). Nejrychleji nastala spontánní mobilizaceu P (p < 0,05), v ostatních parametrech nebyl rozdíl. V době do propuštění nebyl mezi skupinami rozdíl, což je dáno mj. organizací práce nagynekologické klinice. Výrazné snížení děložního tonu a zvýšení krvácení se vyskytlo u S (p < 0,001), z toho důvodu byl tento způsob anesteziegynekology odmítnut. Rovněž v hodnocení pacientkami byl způsob S hodnocen hůře (p < 0,05). Mezi oběma intravenózními způsoby byl pouzeanesteziologem hůře hodnocen thiopental (p < 0,001) pro somnolenci po operaci. Naopak anestezie thiopentalem je nejlevnější oproti ostatním dvěmazpůsobům (p < 0,001, S: 333 Kč, P: 255 Kč, T: 31 Kč). Závěrem lze shrnout, že sevofluran je pro malé gynekologické výkony z důvodu zvýšenéhokrvácení zcela nevhodný, výhodou propofolu je pak rychlejší návrat bdělosti, výhodou thiopentalu nižší náklady.
Klíčová slova:
malé gynekologické výkony – ambulantní anestezie – sevofluran – propofol – thiopental
Labels
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care MedicineArticle was published in
Anaesthesiology and Intensive Care Medicine
2000 Issue 3
Most read in this issue
- Nalbuphine in Postoperative Analgesia
- Catheter Related Sepsis and the Pathogenesis and Risk
- Tracheal Rupture during Orotracheal Intubation in General Anesthesia – a Case Report
- Comparison of Sevoflurane, Propofol and Thiopental for Minor Gynecologic Procedures