Laparoskopická chirurgie v České republice – (dez)informace o stavu?
Autoři:
L. Martínek
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2022, roč. 101, č. 4, s. 147.
Kategorie:
Editorial
Laparoskopická chirurgie existuje v České republice již třicet let. Na počátku 90. let se v našich zemích podařilo zachytit překotný nástup nové operační techniky. Spektrum výkonů se rychle rozšiřovalo, počty laparoskopických operací narůstaly a Česká republika byla vnímána jako země s moderní chirurgií.
Další pokrok miniinvazivní chirurgie ve světě rychle pokračoval. Prezentace našich vlastních výsledků zejména na mezinárodním poli jsou však spíše vzácné a porovnání s vyspělým západním světem chybí. Validní data popisující současný stav laparoskopické chirurgie v České republice se objevují ojediněle, nejčastěji jako aktivita některé ze sekcí České chirurgické společnosti. Nelze proto hodnotit a vylepšovat něco, o čem nám chybějí bazální informace.
Institut biomedicínských analýz MU Brno a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR mi ochotně poskytly základní data o stavu laparoskopické chirurgie v ČR. Zadáním byla prostá sumace kódů základních operačních výkonů provedených otevřeně nebo laparoskopicky za rok 2019, tedy za poslední rok před pandemií covid-19. Konkrétně se jednalo o apendektomie, cholecystektomie, plastiky tříselné kýly, fundoplikace, kolorektální resekce, resekce jater, splenektomie, adrenalektomie a sutury perforovaného vředu gastroduodena.
Získaná čísla však byla dost kontroverzní. V roce 2019 bylo podle vykázaných kódů laparoskopicky provedeno 86 % cholecystektomií, 74 % adrenalektomií, 56 % apendektomií, 72 % plastik tříselných kýl, 46 % fundoplikací, 25 % kolorektálních resekcí, 19 % jaterních resekcí, 11 % kolostomií, 8 % splenektomií a 8 % ošetření perforace vředu gastroduodena.
Pokud svou pozornost zaměříme pouze na nejčastěji vykazované výkony, odpovídá penetrace laparoskopické cholecystektomie a laparoskopické apendektomie zhruba průměru západního světa. Pro dokreslení stavu ve Velké Británii je laparoskopická apendektomie prováděna přibližně v 50 %, v USA pak kolem 70 % případů.
Vysoká četnost laparoskopické hernioplastiky v ČR přesahující 70 % je naopak méně pravděpodobná. V roce 2015 činil podíl laparoskopických operací tříselné kýly v medicínsky vyspělé Koreji 30 %. Ve Velké Británii laparoskopické hernioplastiky tvořily zhruba 25 % všech plastik tříselné kýly a nejčastěji byly používány pro oboustranné kýly a recidivy. Parametr kvality Royal College of Surgeons minimálně 40 % laparoskopických plastik pro oboustrannou kýlu, recidivující kýlu a unilaterální kýlu u žen splňuje ve Velké Británii jen asi ¼ nemocnic. Vysoké procento laparoskopických plastik v ČR za rok 2019 možná spíše signalizuje chybu v kódování.
Obdobně se jako chyba ve vykazování jeví pouhých 46 % fundoplikací provedených laparoskopicky. Jedná se o jeden ze zlatých standardů s předpokládanou četností obdobnou laparoskopické cholecystektomii. Otevřená fundoplikace by měla být spíše výjimečná.
Zvláštní pozornost zasluhuje kolorektální chirurgie. Laparoskopicky je v České republice podle získaných údajů prováděna zhruba čtvrtina operací. V Holandsku a Koreji se toto číslo pohybuje kolem 70−85 %, v Belgii, Itálii a Japonsku kolem 60 %, v USA, Kanadě, Německu a Číně 50−60 %. Převahu mají laparoskopické výkony na rektu. Pokud vycházíme z aktuálních čísel a tyto údaje odpovídají realitě, pak se naše počty zastavily na úrovni let 2007−2008 vyspělých evropských zemí. A to není dobrá vizitka kvality.
Jsem si vědom, že prezentovaná data jsou orientační, často nespolehlivá, a proto špatně srovnatelná. Existují navíc značné rozdíly mezi jednotlivými zařízeními. Odborná literatura je na data o penetraci laparoskopické chirurgie poměrně skoupá a objektivní srovnávání je v současnosti prakticky nemožné. Slabinou prezentovaných dat z České republiky je také nepřesnost ve vykazování z nejrůznějších důvodů. A toto je i jeden z výstupů tohoto komentáře. Pokud něco chceme do budoucna zlepšovat, pak musíme znát počty, způsoby a kvalitu. Sledovat své výsledky neplatí pouze pro miniinvazivní chirurgii. Na řadě pracovišť je hodnocení kvality už zavedená praxe. Žijeme v době informačních technologií, ale pro zlepšení naší praxe je využíváme zatím spíše okrajově. Možná je tady dobré pole působnosti pro jednotlivé sekce České chirurgické společnosti i pro společnost samotnou.
Laparoskopická operační technika jasně prokázala své výhody. Pokud budeme znát skutečný stav, jsme schopni realizovat praktické kroky, ať už se jedná o trénink chirurgů, či jednání o nadstavení plateb pojišťovnami. Cíl je jasný – kvalitní chirurgická péče.
doc. MUDr. Lubomír Martínek, Ph.D.
Chirurgická klinika FN Ostrava
17. listopadu 1790/5
708 52 Ostrava-Poruba
e-mail: lubomir.martinek@fno.cz
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2022 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Naše technika torakoskopické resekce prvního žebra – kazuistika
- Achalázie – postavení chirurgie v současné terapii
- Možnosti využití mezenchymálních kmenových buněk v léčbě nespecifických střevních zánětů − systematický přehled literatury
- Laparoskopická chirurgie v České republice – (dez)informace o stavu?