Proti viru prasečí chřipky chrání běžné očkování proti sezonní chřipce
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2010; 90(12): 749
Kategorie:
Aktuality/zprávy/recenze
Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila mezi základní chřipkové kmeny, proti kterým musí aktuální registrované chřipkové vakcíny prokázat dostatečnou imunitní odpověď, i virový kmen pandemické chřipky A/H1N1.
PRAHA: Málo se ví, že aktuální vakcíny proti sezonní chřipce jsou účinné i proti virovému kmenu A/H1N1 − proti pandemické (takzvané „prasečí“) chřipce, která u nás právě před rokem dosahovala svého vrcholu. Loni touto dobou se v Česku počty nakažených pohybovaly v řádu statisíců osob týdně. V sezoně 2009/2010 jen v České republice zemřelo na komplikace spojené s pandemickým chřipkovým onemocněním 102 osob.
„Složení vakcíny proti sezonní chřipce vychází z rozhodnutí Světové zdravotnické organizace, která mezi základní chřipkové kmeny, proti kterým musí aktuální registrované chřipkové vakcíny prokázat dostatečnou imunitní odpověď, zařadila v letošním roce i tento virový kmen,“ řekl epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu Praha.
Nové vakcíny proti chřipce přinášejí vysokou účinnost proti aktuálním chřipkovým kmenům. V nabídce je nově také vakcína vhodná i pro osoby alergické na antibiotika a vaječné bílkoviny. Tedy pro poměrně početnou skupinu osob, které dosud očkování nemohly využívat vzhledem k riziku nežádoucích alergických reakcí.
Obavy nejsou namístě
Obava z vedlejších účinků očkování není namístě. Většina osob očkování proti chřipce velmi dobře snáší. U někoho se mohou vyskytovat drobné obtíže v podobě bolesti v místě vpichu, bolesti hlavy, únava, svalové bolesti a pocit neklidu. V naprosté většině případů však velmi rychle odezní.
Nové vakcíny již přinášejí vysokou účinnost na úrovni 70–90 procent. Vakcína proti chřipce pro letošní sezonu obsahuje vedle již zmíněného viru pandemické chřipky dále virus typu A/H3N2 a virus typu B. Na rozdíl od jiných běžně podávaných vakcín, jejichž složení se v průběhu let nijak nemění, se složení vakcíny proti chřipce mění každý rok, aby bylo v souladu s kmeny, které budou s největší pravděpodobností cirkulovat v dané chřipkové sezoně.
Vakcína i pro alergiky
Jednou z letošních největších novinek mezi vakcínami na trhu je vakcína PREFLUCEL, která je vhodná i pro osoby alergické na antibiotika a vaječné bílkoviny. Jako jediná vakcína proti chřipce je vyráběna na území České republiky a její výhody tkví v unikátní buněčné technologii, kterou se vyrábí. Na rozdíl od vakcín připravených tradičním technologickým postupem využívajícím embryonovaná kuřecí vejce neobsahuje antibiotika, vaječné bílkoviny ani konzervanty. I malé množství těchto látek může u alergiků vyvolat alergickou reakci. V případě vakcíny PREFLUCEL však toto riziko nehrozí.
* * *
Chřipka je dlouhodobě považována za velmi závažné onemocnění. Při běžné chřipkové epidemii se ročně nakazí jen v České republice 1,5–2 miliony lidí. Pandemický virus způsobuje ještě vyšší počet nemocných a způsobuje také těžší komplikace při onemocnění. Vyšší počet nemocných zároveň potřebuje léčbu na JIP, např. kvůli závažným pneumoniím – zápalům plic souvisejícím právě s chřipkovým onemocněním. Za nízkou proočkovaností proti chřipce může být i fakt, že mezi lidmi stále přetrvává řada mýtů a polopravd, které v konečném důsledku vedou k tomu, že se lidé očkovat raději nedají. Navíc si lidé neuvědomují, že když se dají očkovat, nechrání tím jen sebe, ale podstatně omezí další šíření tohoto závažného onemocnění mezi ostatní.
„Nechat se očkovat je možné vcelku kdykoliv, ideálně na podzim před začátkem chřipkové sezóny, jen je potřeba počítat s tím, že vakcína je účinná až po 14 dnech od aplikace. Pokud pacient onemocní v uvedeném období, než vakcína začne účinkovat, je to proto, že si organismus po očkování ještě nevytvořil dostatek protilátek,“ upozornil MUDr. Jan Kynčl, epidemiolog ze Státního zdravotního ústavu Praha.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2010 Číslo 12
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – v Česku nová účinná látka nejen pro léčbu dysmotilitní dyspepsie
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Pseudoefedrin bez předpisu znamená zbytečné riziko
-
Základy sociální, kognitivní a afektivní neurovědy
I. Úvod - Profesor chirurgie Eduard Albert a záhada smrti korunního prince
- Regionální diferenciace věkové struktury praktických lékařů v České republice na počátku 21. století