Organizace, reorganizace a činnost lékařské posudkové služby

Souhrn

Autoři v úvodu popisují jak současnou organizaci a činnost lékařské posudkové služby, tak legislativně schválené nové uspořádání. Lékařská posudková služba prochází v současné době rozsáhlými organizačními změnami, které mají ve svém důsledku dopad na činnost posudkových lékařů. Autoři uvádějí výsledky výzkumu zjišťujícího názory lékařů na činnost lékařské posudkové služby, který pro ministerstvo práce a sociálních věcí provedla společnost Faktum Invenio. Z provedeného šetření vyplynulo, že je zapotřebí změnit vnímání posudkového lékařství odbornou lékařskou veřejností jako oboru málo prestižního, vysoce administrativně zaměřeného a bez kontaktu s klinickou medicínou. Dále výzkum potvrdil, že zlepšením mezioborové spolupráce posudkových lékařů s úzce spolupracujícími obory jako jsou praktičtí lékaři nebo s obdobně zacílenými odbornostmi, jako je pracovní lékařství, dojde k hlubšímu poznání vzájemných činností, potřeb a požadavků, a tím i ke zlepšení prestiže oboru posudkového lékařství v očích odborné veřejnosti.

Klíčová slova:
lékařská posudková služba, posudkový lékař, sociální zabezpečení, dotazníkové šetření, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Lékařská posudková služba – organizace a činnost

Lékařská posudková služba se zabývá posuzováním zdravotního stavu občanů pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. Z organizačního hlediska mluvíme o rezortní posudkové službě, protože je začleněna v organizačních strukturách orgánů rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále MPSV). Je ovšem třeba také uvést, že lékařská posudková činnost pro účely systémů sociální ochrany je kromě toho vykonávána i mimo rezort MPSV, a to v rezortech obrany, vnitra a spravedlnosti. Hlavním úkolem lékařské posudkové služby v sociální oblasti je podávání posudků o zdravotním stavu a o některých důsledcích z něj vyplývajících. Tyto posudky slouží jako podklady (respektive jeden z podkladů) pro rozhodnutí o některé ze sociálních dávek či o jiných výhodách poskytovaných z jednotlivých systémů sociální ochrany. Adresátem, respektive bezprostředním uživatelem výstupů z lékařské posudkové činnosti, jsou především samy systémy sociální ochrany, respektive organizační složky tyto systémy realizující. Těmi jsou u nás podle platné právní úpravy v uvedených souvislostech v současnosti orgány veřejné správy [2].

Podle dosavadní právní úpravy z roku 2006 (novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách) je lékařská posudková služba rozdělena na část pro účely důchodového a nemocenského pojištění, která působí na České správě sociálního zabezpečení a okresních správách sociálního zabezpečení, a na část pro účely jiných systémů sociální ochrany, která působí na úřadech práce. Lékařská posudková služba se potýká s nedostatkem posudkových lékařů. Důvodem je skutečnost, že zejména od 1. ledna 2007, kdy nabyl účinnosti nový systém sociálních služeb, jsou požadavky na posuzování zdravotního stavu lékařskou posudkovou službou úřadů práce výrazně vyšší. Lékařská posudková služba úřadů práce se dostala do výrazných kapacitních problémů a obtížně zvládala nápor žádostí o posouzení zdravotního stavu. Sloučením prvoinstanční posudkové služby a převedením kompetencí k posuzování zdravotního stavu pro účely rozhodování v prvním stupni správního řízení z úřadů práce zpět na Českou správu sociálního zabezpečení, respektive okresní správy sociálního zabezpečení, od 1. 7. 2009 (novela zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) dojde k využití synergických efektů ke zvládnutí kapacitních nároků na lékařskou posudkovou službu. Sjednocení přispěje rovněž k řešení nedostatku posudkových lékařů, protože vznik této odborné, vysoce specializované instituce bude spojen s vhodnými motivačními opatřeními ke zvýšení zájmu lékařů o činnost v lékařské posudkové službě. Zároveň bude dosaženo úspor nákladů na její provoz a lze předpokládat, že dojde i k personální stabilizaci oboru, který v současné době trpí nedostatkem kvalifikovaných odborníků [5]. Prognózy o hrozícím nedostatku lékařů jsou prezentovány především v oborech, jako je např. praktické lékařství či anesteziologie. V žádné úvaze však ještě nezaznělo, že největší nedostatek lékařů má obor posudkové lékařství. Neřeší sice jako jiné obory odliv specialistů do zahraničí, ale místo toho urputně bojuje s vlivem stárnutí populace, který postihuje zejména posudkové lékaře, neboť přicházejí do oboru již ve zralém věku a s malým zájmem mladších lékařů z důvodu nízké společenské prestiže oboru a nulové šance na kariérní postup. Žádný ze studentů lékařských fakult, což bylo potvrzeno nedávným interním dotazníkovým šetřením, neuvažuje o svém zaměření v intencích posudkového lékařství. Zájem kolegů jiných specializací o práci v lékařské posudkové službě rovněž není velký [2, 4].

Dotazníkové šetření MPSV

MPSV činí všechny kroky k tomu, aby se práce v oboru posudkového lékařství stala pro lékaře jiných oborů zajímavou příležitostí. I proto MPSV realizovalo prostřednictvím, společnosti Faktum Invenio na konci roku 2007 dotazníkovou akci se zaměřením na odbornou lékařskou veřejnost (lékaři pracující v posudkové službě nebo s ní úzce spolupracující) s cílem zjistit, jaká opatření zvýší zájem o práci v oboru posudkové lékařství. Součástí šetření byla i dotazníková akce se zaměřením na klientelu lékařské posudkové služby s cílem zjistit, jaká opatření zlepší její pozitivní vnímání [6].

Všechny tři části projektu „Názory lékařů a veřejnosti na práci lékařské posudkové služby“ považujeme za nedílnou součást komplexního šetření na téma činnost posudkové služby, ale pro jejich obsáhlost se v tomto textu zaměřujeme na výsledky pouze jednoho z nich.

Co si myslí odborná lékařská veřejnost o práci lékařské posudkové služby v rezortu práce a sociálních věcí mělo odhalit šetření s názvem „Názory lékařů na práci lékařské posudkové služby“, které zadalo MPSV k realizaci společnosti Faktum Invenio, s. r. o. Dotazníkové šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného telefonického rozhovoru na vzorku 500 respondentů – lékařů. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru podle specializace lékaře (praktický lékař – 200, pediatr – 100, ambulantní specialista – 100 a lékař v nemocnici – 100). Data byla zpracována a vyhodnocena statistickým softwarem SPSS [3].

Podrobné složení respondentů uvádí tabulka 1.

Lékaři se vyjádřili k následujícím otázkám:

1. Znalost a hodnocení náplně práce posudkového lékaře (graf 1).

Většina lékařů je s náplní práce posudkového lékaře obeznámena – pouze 4 % lékařů náplň této práce neznají. Více než třetina lékařů (36 %) obsah práce posudkového lékaře zná dobře, více než polovina (53 %) pak pouze částečně. Jisté, ale velmi malé povědomí o náplni práce posudkového lékaře má 7 % lékařů. Z hlediska specializace jsou lépe s náplní práce posudkového lékaře seznámeni všeobecní lékaři, méně pak pediatři a ambulantní specialisté.

2. Postoje lékařů k náplni práce posudkového lékaře (graf 2).

Většina lékařů považuje náplň práce posudkového lékaře za administrativně (93 %) i odborně (86 %) náročnou. Podle více než poloviny lékařů se jedná o nezajímavou práci (62 %), vhodnou pro důchodce (60 %). Přímo za nudnou označuje práci posudkového lékaře 47 % lékařů. Většina lékařů (81 %) se shoduje v tom, že práci posudkového lékaře nemůže vykonávat každý lékař, tj. i bez specializační atestace.

3. Hodnocení prestiže oboru posudkové lékařství (graf 3).

V porovnání s jinými lékařskými obory hodnotí lékaři prestiž posudkového lékaře převážně jako nízkou (49 %) a průměrnou (45 %). Pouze pro 3 % lékařů mají posudkoví lékaři vysokou prestiž. Praktičtí lékaři, kteří v porovnání s lékaři jiných specializací „hůře“ hodnotili náplň práce posudkových lékařů, se negativněji vyjadřují také k prestiži posudkových lékařů a častěji ji označují za nízkou (58 %). „Nejlépe“ si naopak posudkoví lékaři stojí u pediatrů – 60 % pediatrů vnímá jejich prestiž v porovnání s jinými lékařskými obory jako průměrnou [3].

4. Důvody nízkého hodnocení prestiže oboru posudkové lékařství (graf 4).

Za nízkou či průměrnou označují lékaři prestiž posudkového lékaře především z důvodu nízké atraktivity práce (78 %) a neklinického zaměření oboru (76 %). Personální struktury posudkové služby mají vliv na horší vnímání prestiže podle 60 % lékařů. Finanční ohodnocení práce posudkových lékařů příliš neovlivňuje vnímání jejich prestiže – pouze 28 % lékařů považuje prestiž posudkových lékařů za průměrnou či nízkou z důvodů nízkého finančního ohodnocení této profese. Je zde však zapotřebí poznamenat, že 40 % lékařů se k problematice finančního ohodnocení nedokáže či nechce vyjádřit. Pro praktické lékaře – více než pro lékaře jiných specializací – je důvodem průměrného či nízkého vnímání prestiže posudkových lékařů nízká atraktivita náplně práce (81 %) a nízké finanční ohodnocení jejich práce (31 %).

5. Má podle lékařů specializace v posudkovém lékařství celoživotní perspektivu (graf 5).

Práce posudkového lékaře má celoživotní perspektivu podle více než poloviny lékařů (54 %), častěji než lékaři jiných specializací zastávají tento názor ambulantní specialisté.

Závěr

Lékařská posudková služba prochází v současné době rozsáhlými organizačními změnami, které mají ve svém důsledku dopad na činnost posudkových lékařů. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývají postoje lékařů jiných odborností k náplni práce a prestiži posudkového lékaře. Náplň práce posudkového lékaře lékaři většinou znají, především pak lékaři starší 50 let, ale považují ji za admini- strativně i odborně náročnou. Prestiž posudkového lékaře v porovnání s jinými lékařskými obory je vnímána převážně jako nízká a průměrná. Nízké hodnocení prestiže práce posudkového lékaře je dáno právě nízkou atraktivitou náplně práce a neklinickým zaměřením oboru. Práce posudkového lékaře má celoživotní perspektivu podle více než poloviny lékařů (54 %). Důvody nezájmu oslovených lékařů o práci v lékařské posudkové službě vyplývají především z obav z vysoké administrativy a ztráty kontaktu s klinickou medicínou. Právě těsnější provázání posudkového lékařství na jiný obor klinické medicíny by jistě napomohlo nejen prohloubení spolupráce s úzce spolupracujícími obory např. praktickými lékaři, ale i s obory, které se zaměřují na obdobný cíl – posouzení zdravotní schopnosti k práci, např. pracovní lékařství, které rovněž vykonává svoji činnost pro stát [1]. Pracovní lékařství, jenž se zabývá vlivem práce a pracovního prostředí na zdraví člověka, a posudkové lékařství, které se věnuje posuzování zdravotního stavu občanů pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti, vykazují jako interdisciplinární obory již mnoho společných rysů ve svých vzdělávacích programech [1, 2].

Došlo dne 8. 1. 2009.

Přijato do tisku dne 15. 1. 2009.

Kontaktní adresa:

MUDr. Bc. Rostislav Čevela

MPSV Praha

Vyšehradská 53

120 00 Praha 2

e-mail: rostislav.cevela@mpsv.cz

O autorech

• MUDr. Bc. Libuše Čeledová, Ph.D., pracovnice Odboru lékařské posudkové služby MPSV ČR, absolvovala LF UK v Plzni, Právnickou fakultu MU v Brně, doktorandské studium na LF UK v Plzni (e-mail: libuse.celedova@mpsv.cz)

• MUDr. Bc. Rostislav Čevela, ředitel Odboru lékařské posudkové služby MPSV ČR, absolvoval Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové a Vysokou školu aplikovaného práva v Praze (e-mail: rostislav.cevela@mpsv.cz)