XXVII. COVID-19

XXVII/ 64. MONOKLONÁLNÍ PROTILÁTKY V TERAPII COVIDU-19

SAUEROVÁ L., KOZÁKOVÁ Š., HORSKÁ K.

Nemocniční lékárna, FN Brno

Monoklonální protilátky proti „spike“ proteinu viru SARS-CoV-2 byly doporučeny v prevenci těžkého průběhu covidu-19 u rizikových nemocných. Ve FN Brno byly podány v období od 1. 4. 2021 více než 130 ambulantním a později i hospitalizovaným pacientům v souladu s rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, vydaným v souladu s § 8, odst. 6 zákona č. 278/ 2007 Sb. o léčivech a o změnách ně kte rých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů a dle doporučení mezioborového stanoviska k použití monoklonálních protilátek v léčbě pacientů s covidem-19. K dispozici byly přípravky obsahující bamlavinimab nebo kombinaci monoklonálních protilátek kasirivimab/ imdevimab. Od podávání bamlanivimabu bylo poměrně brzy ustoupeno z důvodu prokázané vyšší účinnosti při léčbě kombinací dvou monoklonálních protilátek. Protilátky byly podány pacientům ve věku 22–86 let, u nichž byly indikovány, v den pozitivity 0–9. Nejčastějšími rizikovými faktory pro podání byly: věk, diabetes mellitus 2. typu léčený farmakologicky v kombinaci s obezitou (BMI > 35) a/ nebo hypertenzí léčenou farmakologicky, onkologické nebo hematoonkologické onemocnění s aktuálně probíhající léčbou, systémové onemocnění pojiva s aktuálně probíhající kombinovanou imunosupresivní léčbou nebo monoterapií kortikosteroidy, CHOPN či bronchiální astma. Pacienti byli 14 dní po aplikaci kontaktováni; formou cíleného telefonického rozhovoru bylo sledováno několik parametrů: zlepšení/ zhoršení klinického stavu, zda byl následně po aplikaci pacient hospitalizován pro závažný průběh covidu-19, jak dlouho trvaly potíže typu: febrilie, kašel, chřipkové příznaky, bolesti na hrudi či dušnost. Zaznamenána byla i reakce po podání, která se formou zimnice, třesavky a přechodného subjektivního zhoršení stavu objevila v časovém období 3–10 hod po aplikaci objevila u ně kte rých pacientů. Ze získaných dat vyplývá, že u většiny pacientů došlo ke zlepšení klinického stavu v následujících 2–3 dnech po aplikaci, přičemž nejčetnějším přetrvávajícím symptomem byl kašel. Pacienti původně asymptomatičtí zůstali i nadále bez potíží souvisejících s covidem-19.

XXVII/ 151. AKTUÁLNÍ COVIDOVÁ DIAGNOSTIKA

GESCHEIDTOVÁ L.

Oddělení laboratorní medicíny, MOÚ Brno

Východiska: Laboratorní diagnostika infekce covidu-19 tvoří od roku 2020 nedílnou součást zdravotní péče. Zajištění rychlé a správné laboratorní diagnostiky je nezbytné pro následný management péče o pacienta. Diagnostiku rozlišujeme na: 1) přímou: průkaz virové nukleové kyseliny metodou PCR, antigenní testy detekující přítomnost virových proteinů; 2) nepřímou, tj. stanovení protilátek v séru/ plazmě. Cíl: Rychlý a spolehlivý průkaz viru SARSCoV- 2 jako původce horečnatých stavů, respiračních a GIT infekcí, kardiopulmonálního selhání a dalších klinických jednotek. Zároveň identifikace a izolace nakažených osob a tím zamezení šíření pandemie. Zlatým standardem odběru vzorku pro přímou diagnostiku je nazofaryngeální stěr pro svou vysokou citlivost, jednoduchost provedení a relativně nízké riziko potenciálních interferencí. I tento odběr má však svá úskalí. Hlenovité či hemoragické vzorky mohou způsobit jak při PCR tak při antigenním stanovení falešný nebo nekonkluzivní výsledek a tím nutnost opakovaného odběru a značnou časovou prodlevu. Nejcitlivější a vysoce specifickou metodou přímého průkazu je real-time PCR s reverzní transkripcí (RT-PCR). Množství nukleové kyseliny je detekováno pomocí navázané fluorescenční sondy a zaznamenáváno v každém cyklu replikace. Pořadí cyklu, ve kterém dojde k významnému nárůstu fluorescence, pak označujeme jako Ct (cycle of treshold). Čím vyšší Ct, tím méně nukleové kyseliny viru bylo přítomno ve vzorku. Nízká pozitivita PCR (Ct > 35), může znamenat stav po prodělání infekce SARS-CoV-2 a to i s odstupem několika měsíců. Úplně stejný PCR nález však může znamenat i teprve počínající akutní infekci, kdy se pacient řádově v hodinách stává vysoce infekčním. Hodnota Ct je však závislá i na množství extrahované nukleové kyseliny a na použitých PCR reagenciích, proto není systematicky srovnatelná. V rámci průkazu protilátek je v současné době nejpřínosnější stanovení celkových protilátek proti definovanému antigenu, za použití metody kalibrované na mezinárodní standard. Tyto požadavky splňuje metoda Elecsys® Anti-SARS-CoV-2 S (Roche) stanovující celkové protilátky proti „spike“ proteinu, které jsou v séru detekovatelné buď po prodělání infekce, nebo po očkování. Závěr: Přímou i nepřímou laboratorní diagnostiku je vždy nutné korelovat s klinickým obrazem pacienta a epidemiologickými souvislostmi. Samotná pozitivita PCR či antigenního testu neznamená nemoc, přítomnost protilátek neznamená spolehlivou ochranu před reinfekcí. Hladiny protilátek stanovené různými nebo nestandardizovanými metodami nelze mezi sebou srovnávat.

XXVII/ 152. STANOVENÍ COVIDU-19 NA ODDĚLENÍ LABORATORNÍ MEDICÍNY

JURÁNKOVÁ L., STARÁ V.

Oddělení laboratorní medicíny, MOÚ Brno

Na Oddělení laboratorní medicíny v MOÚ Brno bylo v průběhu roku 2020–2021 zavedeno několik vyšetření pro diagnostiku a monitorování onemocnění covidem-19. Jako první se pro stanovení použily POCT systémy na měření protilátek a antigenů. Později byly zavedeny pro diagnostiku tohoto onemocnění spolehlivější PCR testy, které se provádí z výtěru z nosu a krku. Pro monitorování protilátkové odpovědi po prodělaném onemocnění nebo po očkování provádí laboratoř stanovení hladiny protilátek. Jedná se o stanovení protilátek proti hrotovému (S) proteinu viru – anti_SARS-CoV-2 (S) Ab a protilátek proti nukleokapsidovému (N) antigenu – anti_SARS-CoV-2 (N) Ab. Dále s potřebou testování zaměstnanců MOÚ byla zavedena antigenní metoda pro průkaz nukleokapsidového antigenu – Ag-SARS-CoV-2 z nazofaryngeálního výtěru.

XXVII/ 183. COVID-19 AND ONCOLOGY – CURRENT CHALLENGES (THIRD VACCINE DOSE, LONG COVID-19, CARCINOGENIC POTENTIAL OF CORONAVIRUSES)

BÜCHLER T.

Department of Oncology, First Faculty of Medicine of Charles University and Thomayer University Hospital, Prague, Czech Republic

The pandemics of covid-19 has had severe impact on healthcare worldwide, including oncology. The impacts on cancer care are manifold and include primary eff ects (the risk and the course of infection in cancer patients, the efficacy and safety of vaccinations, and the efficacy and safety of anti-covid medications), secondary eff ects (barriers to screening and early diagnosis, delays or modifications of planned treatments), and tertiary eff ects (reallocation of resources, delays in development of new drugs and re-prioritization of healthcare policies). Finally, long-term sequelae in some covid-19 survivors appears to parallel some long-term symptoms encountered in cancer survivors. All of the above issues are receiving considerable attention in the oncology community, reflected in a high number of published reports. Vaccination rules for cancer patients on active treatment have been relaxed as a consequence of the covid-19 pandemics. No significant safety concerns so far have been identified regarding covid-19 vaccines or specific anti-covid drugs in cancer patients or survivors. However, although most cancer patients develop anti-covid antibodies following standard vaccination protocols, the titers appear to be lower than in people without malignancies, and thus a delayed booster vaccination could potentially be considered, especially for patients with hematologic malignancies or lung cancer who appear to be at a higher risk of complicated covid-19 course and mortality.

XXVII/ 184. COVID-19 POST-VACCINATION ANTIBODY AND CELLULAR IMMUNITY DYNAMICS IN CANCER PATIENTS ON ACTIVE ONCOLOGY TREATMENT – FIRST RESULTS OF PHASE IV MULTICENTRIC COVIGI STUDY

OBERMANNOVÁ R.¹, ZDRAŽILOVÁ DUBSKÁ L.², DEMLOVÁ R.³, ČERMÁKOVÁ Z.⁴, SELINGEROVÁ I.⁵, PALÁCOVÁ M.¹, POPRACH A.¹, LAKOMÝ R.¹, ŘIHÁČEK M.⁴, KISS I.¹

¹Department of Comprehensive Cancer Care, MMCI Brno, Czech Republic, ²Department of Laboratory Medicine, Clinical Microbiology and Immunology, University Hospital Brno, Czech Republic, ³Department of Pharmacology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic, ⁴Department of Laboratory Medicine, MMCI Brno, Czech Republic ⁵Research Centre for Applied Molecular Oncology, MMCI Brno, Czech Republic

Background: SARS-CoV-2 infection may be a threat for those undergoing active anti-cancer therapy. We aim to study adverse events, efficacy and anti-SARSCoV- 2 immune response in covid-19 vaccinated cancer patients, both solid and hematooncology, focusing on possibly interfering therapy. Methods: CoVigi is a prospective open-label non-randomized multicentric Phase 4 clinical study (EudraCT 2021-000566-14) enrolling patients on anti-cancer treatment, and as a reference cohort, the healthy volunteers. Vaccines from Pfizer-BioNTech, Astra Zeneca, Johnson&Johnson, or Moderna are considered. Data on vaccination side eff ects, the onset and course of covid-19, and quantitative analysis of anti-S and anti-N SARS-CoV-2 antibodies (Roche) and SARS-CoV-2 specific cellular response evaluated by IFN-gamma-release assay (Qiagen) and CD69 expression are recorded as follows: at the baseline (prior to the vaccination), prior to the 2nd dose, 4–8 weeks, 3, 6 and 12 months after the first dose. Results: The trial was initiated on March 22nd. As of May 4th, 152 solid cancers and 103 hematooncology patients were enrolled. Approximately 1/ 3 of study participants had detectable anti-SARS-CoV-2 antibodies. Of these, only 52% for solid cancer and 58% for hematooncologic patients referred on covid-19 in medical history (P = 0.197). SARS-CoV-2-recovered: SARS-CoV-2-specific T-cell response (IGRA upon CD4/ CD8 stimulation) was 0.04 pg/ ml (IQR 0.02–0.13) and NKT-like response (increase in CD69 on NKT-like upon stimulation) 10.9% (IQR 6.6–17.3), whereas in SARS-CoV-2 naïve: SARS-CoV-2-specific T-cell response was 0.00 pg/ ml (IQR 0.00–0.01) and NKT-like response was 7.5% (IQR 4.0–10.1) (P = 0.079). Generally, the anti-S antibody response peaked approx. 2 months after the first dose; despite of an impair antibody response in several cancer subjects. However, all cancer patients reached detectable anti-S antibodies by 3 months after the first dose of covid-19 vaccine. Among SARS-CoV-2 recovered participants, both groups of cancer patients produced reached comparable levels of anti-S as healthy volunteers after the 2nd dose (P = 0.456). Among SARS-CoV-2 naive participants, cancer patients had substantially lower levels of anti-S Ab after the 2nd dose compare to healthy volunteers (P < 0.001). Conclusion: Substantial number of cancer patients experienced SARS-CoV-2 infection during active anticancer treatment prior to vaccination, often with asymptomatic course. In SARS-CoV-2-immunized patients, we observed SARS-CoV-2 positive cellular response. The preliminary results with dynamics of immune response with 5-month follow-up will be presented at the conference.

Acknowledgment: CZECRIN LM2018128, Roche Diagnostics, MMCI00209805, MHCZ/ DRO (FNBr, 65269705).

XXVII/ 185. COVID-19 AND TELEMEDICINE

ŠEDO J.¹, HOLÁNEK M.¹, PETRÁKOVÁ K.¹, RŮŽIČKOVÁ I.², DUFEK D.¹, SLÁMA O.¹

¹Department of Comprehensive Cancer Care, MMCI Brno, Czech Republic, ²MMCI Brno, Czech Republic

Covid-19 pandemic raised high demand for telemedicine solutions globally. In the case of the Czech Republic, covid-19 struck a country with very limited infrastructure for telemedicine. In the Czech Republic, there is no national solution for the exchange of medical records between health professionals in realtime. For the communication between health professionals and patients, there were few commercial projects based on separate initiatives of few companies. On the national level were disposable newly-developed separate tools for e-prescription (eRecept) and eNeschopenka for management of work inability, which were highly used, but did not bring a complex solution. Key law for eHealth was submitted to parliament but it has not been passed yet. Cancer patients are considered to be a specific subgroup of patients with many specific needs who are calling for distant contact with their oncologist independently of the pandemic situation. Despite that in the Czech Republic there was not used any specific tool for them except one. Masaryk Memorial Cancer Institute (MMCI) in Brno, Czech Republic, is completely dedicated to cancer prevention, diagnosis, treatment, and research. Even before the covid-19 pandemic, management of the institute was looking for some telemedicine solutions and cooperated with commercial subjects. Covid-19 pandemic accelerated the development of the mobile app for patients called MOU MEDDI. This app brings for patients of MMCI the opportunity to communicate with the employees of MMCI in many ways: by instant messaging including sending media files, encrypted phone calls, or video calls. There are also possibilities of so-called structured communication. Patients can send several types of requests. For example, a request for e-prescription or consultation, or fill the tailored questionnaires. A special set of questionnaires focused on the toxicity of cancer treatment was developed. Health professionals can also send targeted educational materials.

XXVII/ 240. MOLEKULÁRNÍ DIAGNOSTIKA SARS-COV-2 – OD RT-PCR PŘES MUTACE AŽ K CELOGENOMOVÉMU SEKVENOVÁNÍ

DOLEJSKÁ M., ZDRAŽILOVÁ DUBSKÁ L., VALÍK D.

Ústav laboratorní medicíny, FN Brno

Virus SARS-CoV-2 se rozšířil téměř do všech zemí, zatížil zdravotnický systém a způsobil významnou společenskou nestabilitu. Rychlá a přesná diagnostika původce covidu-19 je klíčovým faktorem v boji se světovou pandemií. Průkaz genetické informace SARS-CoV-2, tedy ribonukleové kyseliny (RNA) viru, je aktuálně nejcitlivější a nejspolehlivější metodou, která odhalí i malé množství virové nálože ve vzorku biologického materiálu. V přímé diagnostice SARSCoV- 2 je využívána metoda polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR) nejčastěji ve stěru z nazofaryngu. Vedle diagnostických postupů založených na izolaci RNA viru ze vzorku s využitím automatických izolátorů následované PCR detekcí jsou hojně využívány systémy POCT (point-of care testing) pro rychlý průkaz viru v reálném čase. Šíření mutačních variant SARS-CoV-2 s vyšší infekčností, schopností unikat neutralizačním protilátkám nebo vyvolávající onemocnění s těžším průběhem vytvořilo akutní potřebu doplnit průkaz viru o určení rizikových linií. Variantami v popředí zájmu se staly linie B.1.1.7 neboli tzv. britská varianta „alfa”, která se v ČR začala šířit na konci prosince 2020, dále linie B.1.351 neboli jihoafrická varianta „beta” a linie P.1 neboli brazilská varianta „gama“ s izolovanými případy během prvního čtvrtletí 2021. Poslední rizikovou linií SARS-CoV-2 s rychlým šířením po celém světě včetně ČR představuje indická varianta B.1.617.2 neboli „delta“. Laboratorní diagnostika těchto variant je založena na průkazu specifických mutací v daných místech genomu SARS-CoV-2 (obvykle gen pro S protein) pomocí tzv. mutačně-specifické PCR, které ukazují na příslušnost viru k dané rizikové linii. Přesné zařazení do konkrétní linie pak umožňuje celogenomové sekvenování (WGS) viru SARS-CoV-2, které určí celou genetickou informaci viru. Metoda WGS poskytuje důležité epidemiologické údaje o dynamice šíření stávajících linií SARS-CoV-2 a má potenciál včas zachytit nové rizikové mutace. V této přednášce budou představeny molekulární metody založené na PCR detekci SARS CoV-2, mutačně-specifické PCR a WGS pro určení rizikových variant viru.

XXVII/ 241. ANTIGENNÍ/ FENOTYPICKÉ TESTY PRO PRŮKAZ SARS-COV-2

OKRUHLICOVÁ D., DOLEJSKÁ M., VALÍK D., ZDRAŽILOVÁ DUBSKÁ L.

Ústav laboratorní medicíny, FN Brno

Průkaz infekce SARS-CoV-2 opírající se o RT-PCR průkaz RNA SARS-CoV-2 má své limitace. Ty spočívají především v času odezvy tj. dostupnosti výsledku po provedení odběru, v nákladnosti testu a v náchylnosti k falešně pozitivním výsledkům. Vysoká senzitivita RT-PCR daná amplifikační povahou testu vede diskrepancím mezi pozitivním testem a identifikací infekčních jedinců. Ně kte ré z těchto limitací řeší antigenní/ fenotypické testy průkaz SARS-CoV-2. Testy jsou zpravidla založené na imunoanalytických principech a detekovaným epitopem bývá nukleokapsidový protein viru SARS-CoV-2. Antigen tak může být detekován v respiračním materiálu, typicky ve stěru z nosohltanu či nosu, ale také v krvi, ve které je N-antigen detekovatelný a reflektuje probíhající replikaci viru. Detekce antigenu ve stěru z horních cest dýchacích je možná pomocí imunochromatografických metod na principu „lateral flow“ možná v režimu POCT v místě provedení odběru nebo pomocí instrumentální imunoanalýzy možná ve velkých počtech a v kvantitativním stanovení. Jsou dostupné antigenní testy pro průkaz SARS-CoV-2, které při správném provedení odběru, umožňují detekci nakažlivých jedinců.

XXVII/ 242. TESTY IMUNITNÍ ODPOVĚDI NA SARS-COV-2

ZDRAŽILOVÁ DUBSKÁ L.¹, OKRUHLICOVÁ D.¹, SELINGEROVÁ I.², MINAŘÍKOVÁ M.³, OBERMANNOVÁ R.⁴, VALÍK D.⁵, NEVRLKA J.³, GREPLOVÁ K.⁶, PILÁTOVÁ K.³, DEMLOVÁ R.⁷

¹Ústav laboratorní medicíny, FN Brno, ²MOÚ Brno, ³FN Brno, ⁴Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno, ⁵Oddělení pro strategii a laboratorní medicínu, FN Brno, ⁶Úsek laboratorní medicíny, MOÚ Brno, ⁷Farmakologický ústav, LF MU, Brno

Rychlý nástup pandemie covidu-19 přinesl do diagnostických laboratoří řadu metodik a technologií pro stanovení parametrů imunitní odpovědi na SARSCoV- 2. Je k dispozici řada testů pro stanovení protilátek proti různým imunogenním epitopům SARS-CoV-2, objevují se i testy pro stanovení specifické T lymfocytární odpovědi. Klinické využití protilátkových testů spočívá aktuálně především k identifikaci jedinců, kteří prodělali infekci SARS-CoV-2; někte ré kvantitativní testy umožňují selekci vhodných dárců rekonvalescentní plazmy. Stanovení protektivní hladiny protilátek je aktuálně předmětem zájmu a klinický výzkum anti-SARS-CoV-2 protilátek musí vzít v potaz charakter imunizace (infekce vs. vakcinace), v případě vakcinace i typ vakcíny, ale také průběh infekce (např. infekce vs. covid-19 vs. těžký průběh covidu-19), ke kterému protektivní hladinu protilátek vztahujeme. Velkou komplexnost do této problematiky vnáší nástupy nových variant SARS-CoV-2, které se liší především strukturou „spike“ proteinu, který představuje dominantní komponentu viru jak z hlediska funkčního (nakažlivost, průběh infekce), tak z hlediska imunogenního. Stanovení imunitní odpovědi na SARS-CoV-2 u onkologických pacientů v kontextu infekce a/ nebo vakcinace, přinese poznatky, která podskupina onkologických pacientů a do jaké míry je vnímavá a více ohrožena infekcí SARSCoV- 2 a onemocněním covidem-19.

XXVII/ 243. ZVLÁŠTNÍ BIOCHEMICKÉ, HEMATOLOGICKÉ A KOAGULAČNÍ VÝSLEDKY U COVIDU-19 OPROTI JINÝM VIROVÝM INFEKCÍM

HUSA P.

Klinika infekčních chorob LF MU a FN Brno

V počátcích epidemie covidu-19 byly výsledky mnoha laboratorních vyšetření pro lékaře značným překvapením, protože řada nálezů odpovídala spíše bakteriální nikoliv virové infekci. To vedlo k neindikovanému empirickému podávání antibiotik u nemocných s covidem-19, i když nebyla prokázána bakteriální superinfekce, a to vč. aplikace intravenózních antibiotik. Postupem času se od tohoto empirického podávání antibiotik u covidu-19 upustilo, protože výsledky klinických studií i data z reálné praxe neprokázala žádný benefit takového přístupu. Během covidu-19 je pozorována celá řada patologických hodnot běžně vyšetřovaných laboratorních parametrů. V krevním obrazu je patrná leukopenie (méně často leukocytóza či normální počet leukocytů), lymfopenie, zvýšený poměr neutrofilů k lymfocytům (neutrophils to lymphocytes ratio – NLR), snížený hemoglobin, zvýšená šíře distribuce erytrocytů (red blood cell distribution width – RDW). Při vyšetření koagulačních parametrů jsou pozorovány elevace D-dimerů, fibrinogenu, degradačních produktů fibrinogenu (fibrin degradation products – FDP), prodloužení protrombinového času. Velmi vysoké D-dimery mohou indikovat tromboembolickou nemoc. Biochemické nálezy mohou zahrnovat zvýšení jaterních enzymů a laktátdehydrogenázy (LDH), minerálovou dysbalanci, vzestup urey a kreatininu při dehydrataci, elevaci troponinu, kreatin kinázy (CK), myoglobinu. Výrazná je elevace zánětlivých parametrů (CRP, ferritin), bakteriální superinfekce se může projevit vzestupem prokalcitoninu. Vyšetření interleukinu-6 není v rutinní praxi přínosné, a to i pro značné kolísání hladin. Vyšetření krevních plynů (Astrup) je vhodné zejména u pacientů s poklesem SpO2 pod 93 % či dušností a v intenzivní péči. V následné péči po prodělaném covidu-19 se vyšetření laboratorních zánětlivých parametrů provádí pouze tehdy, pokud k jejich normalizaci nedošlo před ukončením hospitalizace a z klinických potíží pacienta vyplyne možnost přetrvávání významné zánětlivé reakce. Nejčastěji se indikuje vyšetření krevního obrazu a diferenciálního rozpočtu leukocytů, CRP, D-dimerů (při podezření na plicní embolii), NT-proBNB (k vyloučení kardiální etiologie dušnosti).

Literatura: [1] BMJ Best Practice. Coronavirus disease 2019. Investigations [online]. Available from: https:/ / bestpractice.bmj.com/ topics/ en-gb/ 3000201/ investigations. [2] Štefan M, Chrdle A, Husa P et al. Covid-19 diagnostika a léčba. Doporučený postup Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. [online]. Dostupné z: https:/ / infekce.cz/ Covid2019/ DPCOVID-19_SIL_0421.pdf.