#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Patolog vychovává svého klinika a klinik patologa


Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 59, 2023, No. 1, p. 4
Kategorie: Interview

Doc. MUDr. Vlasta Rychterová, CSc. pracovala na Ústavu dětské patologie, II. patologicko anatomickém ústavu, na patologii Hygienické fakulty, později 3. LF UK. Během svého bohatého profesního života zastávala funkce předsedkyně Akademického senátu 3. LF UK, proděkanky pro studijní otázky 3. LF UK, 13 let vedla Ústav patologie 3. LF UK a FNKV a dvě funkční období byla sekretářkou Společnosti československých patologů, ČLS JEP. Ve svém věku 88 let stále aktivně pracuje v laboratoři diagnostické patologie v Aeskulabu a učí na 3. LF UK.

Vážená paní docentko, určitě by nás zajímalo, co Vás vedlo k vystudování medicíny a k výběru profese patologie? Jaké byly Vaše pocity a zkušenosti mladé patoložky? Vzpomínáte na někoho z Vašich mentorů, přednostů nebo kolegů, kteří Vás odborně i lidsky ovlivnili jak pozitivně a motivačně, tak i negativně?

Studium medicíny byla volba mé matky, pro mne byla medicína až na druhém místě, směřovala jsem spíše k humanitním oborům. Volba oboru - patologie byla již jednoznačná od 3. ročníku. Hlavní podíl na výběru oboru měly přednášky prof. Šikla. Od 4. ročníku jsem pracovala jako demonstrátorka v II. ústavu patologické anatomie a po promoci jsem se dostala na umístěnku na Ústav dětské patologie k přísné doc. MUDr. Benešové. Její požadavky nám, začínajícím lékařkám často vehnaly slzy do očí. Naučila nás však, že patologie je obor, v němž pro správnou interpretaci nálezů, nejen bioptických ale i pitevních je důležitá spolupráce s klinikem, vyžadovala vždy přítomnost klinika při pitvě. Po uvolnění místa na II. patologicko anatomickém ústavu jsem přešla na tento ústav a v tomto období v rámci výzkumu ischemické choroby srdeční organizovaného WHO začala moje spolupráce s ústavem patologie v Malmö. Přednosta tohoto ústavu prof. Linnell, osobnost švédské patologie, ovlivnil výběr mé specializace v diagnostické patologii - onemocnění mléčné žlázy. Stále spíše přijímám jeho pojetí tubuloduktálního karcinomu vznikajícího v radiální jizvě jako samostatného typu karcinomu, než jen existenci tubulárních struktur jako univerzálního znaku diferenciace. S tímto ústavem jsem udržovala pracovní kontakty dlouhá léta. Na pracovišti byly výborné interpersonální vztahy, každý den v 7.45 začínal promítáním zajímavých případů a všech nádorů diagnostikovaných minulého dne. Pokud se někdo neúčastnil, předpokládalo se, že má závažný důvod, bez komentáře. Ve Švédsku v té době nebyla specializační zkouška, místo zkoušky existovalo vyjádření školitele, který tím měl velkou osobní zodpovědnost.

Můžete nám také povědět o Vašem profesním životě na 3. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Královské vinohrady?

Většinu profesionálního produktivního věku jsem strávila na patologii lékařské Hygienické fakulty, posléze 3. lékařské fakulty, kde jsem 13 let vedla Ústav patologie. Bylo to náročné porevoluční období, kdy se měnily náplně i způsoby výuky. Zastávala jsem funkci předsedkyně Akademického senátu a posléze jsem byla dvě funkční období proděkankou pro studijní otázky. Co se výuky týče si nejvíce vážím hodnocení od studentů, které inicioval prof. MUDr. Höschl, DrSc. Při promoci položil studentům otázku, které učitele si budou nejvíce pamatovat, studenti jmenovali dvě pedagožky - prof. Radanu Königovou z popáleninové medicíny a doc. MUDr. Vlastu Rychterovou.

Na jakou oblast patologie se speciálně zaměřujete a které oblasti preferujete ve své vědecké činnosti?

Ve výzkumu jsem se zpočátku systematicky věnovala analýze experimentálního modelu levostranné hypoplázie srdeční, vzhledem k tomu že chyběly některé základní údaje o normálním srdečním vývoji, bylo třeba tyto údaje doplnit, šlo hlavně o způsob vzniku mezikomorového septa, růst srdečních komor do tloušťky a vznik cévního zásobení. Experimentální model levostranné hypoplázie srdeční umožnil i posouzení formativního vlivu krevního proudu na vývoj srdce.

Jak se díváte na směr, jakým se ubírá současná moderní patologie?

Jako v jiných oborech je i v patologii důležitá specializace a její význam stále stoupá, patolog, který provádí základní diagnostiku se ocitá často v úloze policisty, který řídí dopravu na křižovatce. Důležitý směr, kterým se diagnostická patologie ubírá je využití metod molekulární biologie.

Jak bychom mohli více popularizovat náš obor jak v rámci lékařské obce, tak i směrem k laické veřejnosti?

Pro odbornou veřejnost bývala patologie hlavní posuzovatel a strážce správnosti diagnostiky. Klinici neměli tak sofistikované diagnostické zobrazovaní metody. Pro laickou veřejnost byla patologie často zaměňována za soudní lékařství, o významu biopsií toho v laické veřejnosti nebylo mnoho známo. V současné době je povědomí o oboru větší, těžiště významu patologie se přenáší do bioptické činnosti. Ve vztahu k odborné veřejnosti je zdůrazňován význam spolupráce s kliniky, vzhledem k tomu, že diagnóza se stanovuje z velmi malých vzorků jsou důležité i další údaje, tj. rychlost růstu, lokalizace, četnost apod. V některých případech může patolog stanovit diagnózu jen s určitou mírou pravděpodobnosti, obtížné bývá stanovit míru pravděpodobnosti. Patolog vychovává svého klinika a klinik svého patologa. Co se týče vztahu s laickou veřejností, stoupá povědomost o významu biopsií, do obtížné situace se může dostat patolog je-li žádán pacientem o sdělení závažné diagnózy.

Jak byste charakterizovala kolektiv patologů, ve kterém pracujete a jaké je generační rozložení Vašeho týmu?

V současné době na závěr své profesní kariéry pracuji v laboratoři diagnostické patologie v Aeskulabu, pod vedením své bývalé žačky MUDr. Markéty Trnkové, je tu pracovní kolektiv s převahou ženského pohlaví, věkové rozložení zahrnuje všechny generační kategorie od kolegyň časně po atestaci až po seniory. V malém rozsahu stále učím na 3. LF UK.

Jak vlastně trávíte volný čas a jak se udržujete v dobré psychické a fyzické kondici? Preferujete duševní či duchovní aktivity nebo přírodu nebo obojí nebo jen tak lenošíte? Jaký máte vztah ke zvířatům?

Vzhledem k mému věku (ještě letos to bude 89r) dostávám často otázku jak se udržuji v kondici, recept je PPK - Patologie - udržuje neurony v činnosti, Pivo - univerzální iontový nápoj, udržující zdraví a Kočky - bez nich si neumím život představit.

-kn-


Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 1

2023 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#