Vyhodnocení systolických a diastolických srdečních funkcí a variability srdeční frekvence u pacientů s juvenilní myoklonickou epilepsií

Stáhnout PDF English version

Autoři: F. Genç ¹; A. Genç ²; E. Küçükseymen ¹; A. Erdal ¹; Y. B. Gömceli ¹; Ş. Arslan ²; G. Kutlu ³
Působiště autorů: Department of Neurology, Antalya Training and Research Hospital, Antalya, Turkey ¹; Department of Cardiology, Antalya Training and Research Hospital, Antalya, Turkey ²; Department of Neurology and Clinical Neurophysiology, Faculty of Medicine, Muğla Sıtkı Koçman University, Muğla, Turkey ³
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(6): 700-706
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018700

Souhrn

Cíl:

Prozkoumat, zda u pacientů s juvenilní myoklonickou epilepsií (JME) existují rozdíly ve variabilitě srdeční frekvence (heart rate variability; HRV) spojené s rizikem arytmií a v systolických a diastolických funkcích.

Soubor a metodika:

Tato jednocentrická prospektivní studie zahrnovala 50 pacientů s JME, kteří byli sledováni na ambulanci pro epilepsii Neurologického oddělení nemocnice Antalya Training and Research Hospital (34 žen, průměrný věk 26 ± 7,58 let), a 45 zdravých kontrolních osob (30 žen, průměrný věk 26,71 ± 5,14 let). Dva pacienti byli ze studie vyloučeni z důvodu arteriální hypertenze, jeden pacient byl vyloučen kvůli diabetu mellitu a jeden pacient byl vyloučen kvůli revmatické mitrální stenóze. Nakonec bylo do studie zařazeno 46 pacientů. U všech pacientů a kontrolních osob byly konvenční echokardiografií a tkáňovým dopplerovským zobrazením vyšetřeny systolické a diastolické funkce (např. ejekční frakce levé komory, rozměry a objemy levé komory, decelerační čas, plicní dopředné toky) a provedl se 24h Holterův monitoring za účelem prozkoumání parametrů časové domény (např. směrodatná odchylka intervalů „normal-to-normal“, druhá odmocnina průměru druhých mocnin rozdílů mezi po sobě jdoucími intervaly „normal-to-normal“) a parametrů frekvenční domény HRV.

Výsledky:

Mezi oběma skupinami nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v Holterovských parametrech, pokud jde o HRV. Echokardiografické vyšetření neodhalilo žádné významné rozdíly vyjma vzájemného poměru plicního venózního systolického a diastolického (PVS/PVD) dopředného toku (p = 0,008).

Závěr:

V této studii jsme u pacientů s JME kromě zvýšeného poměru PVS/PVD nenalezli nic jiného, co by se týkalo srdečního postižení, a rovněž jsme u nich nepozorovali autonomní dysfunkci. Tato skutečnost může být důsledkem dobré kontroly záchvatů.

Klíčová slova:

variabilita srdeční frekvence – juvenilní myoklonická epilepsie – srdeční funkce – echokardiografie

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. Sperling MR. Sudden unexplained death in epilepsy. Epilepsy Curr 2001; 1(1): 21– 23.

2. Heart rate variability. Standards of measurement, physiological interpretation, and clinical use. Task Force of the European Society of Cardiology and the North American Society of Pacing and Electrophysiology. Eur Heart J 1996; 17(3): 354– 381.

3. Pieper SJ, Hammill SC. Heart rate variability: technique and investigational applications in cardiovascular medicine. Mayo Clin Proc 1995: 70(10); 955– 964. doi: 10.1016/ S0025-6196(11)64374-7.

4. Yi Gang, Malik M. Heart rate variability in general medicine. Indian Pacing Electrophysiol J 2003; 3(1): 34– 40.

5. Bilgi M, Yerdelen D, Cölkesen Y et al. Evaluation of left ventricular diastolic function by tissue Doppler imaging in patients with newly diagnosed and untreated primary generalized epilepsy. Seizure 2013; 22(7): 537– 541. doi: 10.1016/ j.seizure.2013.03.015.

6. ILAE Commission on Classification and Terminology. Proposal for revised classification of epilepsies and epileptic syndromes. Epilepsia 1989; 30(4): 389– 399.

7. Walczak TS, Leppik IE, D’Amelio M et al. Incidence and risk factors in sudden unexpected death in epilepsy: a prospective cohort study. Neurology 2001; 56(4): 519– 525.

8. DeGiorgio CM, Miller P, Meymandi S et al. RMSSD, a measure of vagus-mediated heart rate variability, is associated with risk factors for SUDEP: the SUDEP-7 Inventory. Epilepsy Behav 2010; 19: 78– 81. doi: 10. 1016/ j.yebeh.2010.06.011.

9. Sahn DJ, DeMaria A, Kisslo J et al. Recommendations regarding quantitation in M-mode echocardiography: results of a survey of echocardiographic measurements. Circulation 1978; 58(6): 1072– 1083.

10. Nagueh SF, Mikati I, Kopelen HA et al. Doppler estimation of left ventricular filling pressure in sinus tachycardia. a new application of tissue doppler imaging. Circulation 1998; 98(16): 1644– 1650.

11. Nagueh SF, Appleton CP, Gillebert TC et al. Recommendations for the evaluation of left ventricular diastolic function by echocardiography. Eur J Echocardiogr 2009; 10(2): 165– 193. doi: 10.1093/ ejechocard/ jep007.

12. Teichholz LE, Kreulen T, Herman MV et al. Problems in echocardiographic volume determinations: echocardiographic-angiographic correlations in the presence of absence of asynergy. Am J Cardiol 1976; 37(1): 7– 11.

13. Verrier RL, Harper R, Hobson JA. Cardiovascular physiology: central and autonomic regulation. In: Kryger MH, Roth T, Dement WC (eds). Principles and practice of sleep medicine. 5^th ed. Philadelphia: WB Saunders Company 2000: 179– 192.

14. Montano N, Porta A, Cogliati C et al. Heart rate variability explored in the frequency domain: a tool to investigate the link between heart and behavior. Neurosci Biobehav Rev 2009; 33(2): 71– 80. doi: 10.1016/ j.neubiorev. 2008.07.006.

15. Tomson T, Ericson M, Ihrman C et al. Heart rate variability in patients with epilepsy. Epilepsy Res 1998; 30(1): 77– 83.

16. Lotufo PA, Valiengo L, Bensenor IM et al. A systematic review and meta-analysis of heart rate variability in epilepsy and antiepileptic drugs. Epilepsia 2012; 53(2): 272– 282. doi: 10.1111/ j.1528-1167.2011.03361.x.

17. Hesdorffer DC, Tomson T, Benn E et al. Do antiepileptic drugs or generalized tonic– clonic seizure frequency increase SUDEP risk? A combined analysis. Epilepsia 2012; 53(2): 249– 252. doi: 10.1111/ j.1528-1167.2011.03354.x.

18. Hallioglu O, Okuyaz C, Mert E et al. Effects of anti-epileptic drug therapy on heart rate variability in children with epilepsy. Epilepsy Res 2008; 79(1): 49– 54. doi: 10.1016/ j.eplepsyres.2007.12.020.

19. Nayak C, Sinha S, Nagappa M et al. Lack of heart rate variability during apnea in patients with juvenile myoclonic epilepsy (JME). Sleep Breath 201; 19(4): 1175– 1183. doi: 10.1007/ s11325-015-1133-y.

20. Ryvlin P, Nashef L, Lhatoo SD et al. Incidence and mechanisms of cardiorespiratory arrests in epilepsy monitoring units (MORTEMUS): a retrospective study. Lancet Neurol 2013; 12(10): 966– 977. doi: 10.1016/ S1474-4422(13)70214-X.

21. Natelson BH, Suarev RV, Terrence CF et al. Patients with epilepsy who die suddenly have cardiac disease. Arch Neurol 1998; 55(6): 857– 860.

22. Woodruff BK, Britton JW, Tigaran S et al. Cardiac troponin levels following monitored epileptic seizures. Neurology 2003; 60(10): 1690– 1692.

23. Tigaran S, Molgaard H, McClelland R et al. Evidence of cardiac ischemia during seizures in drug refractory epilepsy patients. Neurology 2003; 60(3): 492– 495.

24. Alehan F, Erol I, Cemil T et al. Elevated CK-MB massand plasma brain-type natriuretic peptide concentrations following convulsive seizures in children and adolescents: possible evidence of subtle cardiac dysfunction. Epilepsia 2009; 50(4): 750– 760. doi: 10.1111/ j.1528-1167.2008.01793.x.

25. Akashi YJ, Goldstein DS, Barbaro G et al. Takotsubo cardiomyopathy: a new form of acute, reversible heart failure. Circulation 2008; 118(25): 2754– 2762. doi: 10.1161/ CIRCULATIONAHA.108.767012.

26. Chin PS, Branch KR, Becker KJ. Postictal neurogenic stunned myocardium. Neurology 2005; 64(11): 1977– 1978. doi: 10.1212/ 01.WNL.0000163858.77494.7A.

27. Lemke DM, Hussain SI, Wolfe TJ et al. Takotsubo cardiomyopathy associated with seizures. Neurocrit Care 2008; 9(1): 112– 117. doi: 10.1007/ s12028-008-9075-x.

28. Legriel S, Bruneel F, Dalle L et al. Recurrent Takotsubo cardiomyopathy triggered by convulsive status epilepticus. Neurocrit Care 2008; 9(1): 118– 121. doi: 10.1007/ s12028-008-9075-x.

29. Ramadan MM, El-Shahat N, Omar AA et al. Interictal electrocardiographic and echocardiographic changes in patients with generalized tonic-clonic seizures. Int Heart J 2013; 54(3): 171– 175.

30. Wu CC, Lee WS, Yu WC et al. Impact of left ventricular function on the pulmonary vein Doppler spectrum: nonsimultaneous assessment with load insensitive indices. Echocardiography 2003; 20(1): 9– 18.

31. Kuecherer HF, Muhiudeen IA, Kusumoto FM et al. Estimation of mean left atrial pressure from transesophageal pulsed Doppler echocardiography of pulmonary venous flow. Circulation 1990; 82(4): 1127– 1139.

32. Saetre E, Abdelnoor M, Amlie JP et al. Cardiac function and antiepileptic drug treatment in the elderly: a comparison between lamotrigine and sustained-release carbamazepine. Epilepsia 2009; 50(8): 1841– 1849. doi: 10.1111/ j.1528-1167.2009.02069.x.

33. Drake ME, Reider CR, Kay A. Electrocardiography in epilepsy patients without cardiac symptoms. Seizure 1993; 2(1): 63– 65.

34. Teh HS, Tan HJ, Loo CY et al. Short QTc in epilepsy patients without cardiac symptoms. Med J Malaysia 2007; 62(2): 104– 108.

35. Novak JL, Miller PR, Markovic D et al. Risk assessment for sudden death in epilepsy: the SUDEP-7 ınventory. Front Neurol 2015; 6(252): 1– 5. doi: 10.3389/ fneur. 2015.00252.