Klíšťová encefalitida, průběh a komplikace – naše poznatky z let 2009– 2012

English version

Autoři: M. Pýchová ¹; J.strakova ²; P. Husa ¹
Působiště autorů: Department of Infectious Diseases, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno ¹; Department of Nursing, Faculty of Medicine, Masaryk University ²
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(3): 339-342
Kategorie: Krátké sdělení

Souhrn

Cíl práce:
Popsat průběh, komplikace a riziko trvalých následků klíšťové encefalitidy u pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob LF MU a FN Brno.

Soubor a metodika:
Prospektivní sledování epidemiologických, klinických a laboratorních dat u 107 pacientů s diagnostikovanou klíšťovou encefalitidou hospitalizovaných v letech 2009– 2012.

Výsledky:
Do souboru bylo zařazeno celkem 107 pacientů. Onemocnění probíhalo pod obrazem meningitidy u 50 (46,7 %), meningoencefalitidy u 45 (42,1 %) a meningoencefalomyelitidy u 12 pacientů (11,2 %). Parézy se rozvinuly u 14 pacientů. Trvalé paretické postižení bylo pozorováno u 5,6 %. U dvou pacientů skončilo onemocnění úmrtím (letalita 1,9 %). K dalšímu sledování po propuštění se dostavilo s odstupem šesti měsíců 97 pacientů, po jednom roce 90 pacientů. Projevy postencefalitického syndromu měla rok od odeznění akutních potíží více než třetina nemocných. Současné onemocnění Lymeskou nemocí bylo prokázáno u 12 pacientů (11,2 %). Nebyl prokázán statisticky signikatní rozdíl mezi pacienty s izolovanou a kombinovanou infekcí, co se týče tíže onemocnění a výskytu komplikací.

Závěr:
I nekomplikovaný průběh KE vyžaduje několikatýdenní rekonvalescenci. Pokud dojde k paretickému postižení, jsou následky mnohdy trvalé. U více než třetiny pacientů obtíže v rámci postencefalitického syndromu přetrvávají dlouhodobě po odeznění akutního onemocnění a významně ovlivňují následnou kvalitu života. Riziko komplikací narůstá s věkem.

Klíčová slova:
klíšťová encefalitida – postencefalitický syndrom

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. Kunze U. Tick‑ borne encephalitis (TBE): An underestimated risk…still: Report of the 14th Annual Meeting of the International Scientific Working Group on Tick‑ Borne Encephalitis (ISW‑ TBE). Ticks Tick Borne Dis 2012; 3(3): 197– 201.

2. Dobler G, Gniel D, Petermann R, Pfeffer M. Epidemiology and distribution of tick‑ borne encephalitis. Wien Med Wochenschr 2012; 162(11– 12): 230– 238.

3. Cisak E, Wójcik‑ Fatla A, Zając V, Sroka J, Buczek A,Dutkiewicz J. Prevalence of tick‑ borne encephalitis virus (TBEV) in samples of raw milk taken randomly from cows, goats and sheep in eastern Poland. Ann Agric Environ Med AAEM 2010; 17(2): 283– 286.

4. Dumpis U, Crook D, Oksi J. Tick‑ borne encephalitis. Clin Infect Dis 1999; 28(4): 882– 890.

5. Bogovic P, Lotric‑ Furlan S, Strle F. What tick‑ borne encephalitis may look like: clinical signs and symptoms. Travel Med Infect Dis 2010; 8(4): 246– 250.

6. Lindquist L, Vapalahti O. Tick‑ borne encephalitis. Lancet 2008; 371(9627): 1861– 1871.

7. Mansfield KL, Johnson N, Phipps LP, Stephenson JR,Fooks AR, Solomon T. Tick‑ borne encephalitis virus – a review of an emerging zoonosis. J Gen Virol 2009; 90(8): 1781– 1794.

8. Smíšková D, Polívková S, Blechová Z, Marešová V. Klíšťová meningoencefalitida, klinický průběh a komplikace. Vakcinologie 2010; 4(3): 106– 109.

9. Pícha D. Infekce nervové soustavy. In: Bednařík J, Ambler Z, Růžička E (eds). Klinická neurologie část speciální. 1st ed. Praha: Triton 2010.

10. Holzmann H. Diagnosis of tick‑ borne encephalitis. Vaccine 2003; 21 (Suppl 1): S36– S40.

11. Waldvogel K, Bossart W, Huisman T, Boltshauser E,Nadal D. Severe tick‑ borne encephalitis following passive immunization. Eur J Pediatr 1996; 155(9): 775– 779.

12. Zent O, Bröker M. Tick‑ borne encephalitis vaccines: past and present. Expert Rev Vaccines 2005; 4(5): 747– 755.

13. Heinz FX, Holzmann H, Essl A, Kundi M. Field effectiveness of vaccination against tick‑ borne encephalitis. Vaccine 2007; 25(43): 7559– 7567.

14. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, Navrátil T. Neurologická profesionální onemocnění v České republice v letech 1994– 2009. Cesk Slov Neurol N 2012; 75/ 108(1): 70– 74.

15. Mygland A, Ljøstad U, Fingerle V, Rupprecht T, Schmutzhard E, Steiner I et al. EFNS guidelines on the diagnosis and management of European Lyme neuroborreliosis. Eur J Neurol Off J Eur Fed Neurol Soc 2010; 17(1): 8– 16.

16. Günther G, Haglund M, Lindquist L, Forsgren M, Sköldenberg B. Tick‑ borne encephalitis in Sweden in relation to aseptic meningo‑ encephalitis of other etiology: a prospective study of clinical course and outcome. J Neurol 1997; 244(4): 230– 238.

17. Kaiser R. The clinical and epidemiological profile of tick‑ borne encephalitis in southern Germany 1994– 98: a prospective study of 656 patients. Brain J Neurol 1999; 122(11): 2067– 2078.

18. Mickiene A, Laiskonis A, Günther G, Vene S,Lundkvist A, Lindquist L. Tick-borne encephalitis in an area of high endemicity in lithuania: disease severity and long‑term prognosis. Clin Infect Dis Off Publ Infect Dis Soc Am 2002; 35(6): 650– 658.

19. Oksi J, Viljanen MK, Kalimo H, Peltonen R, Marttía R,Salomaa P et al. Fatal encephalitis caused by concomitant infection with tick‑ borne encephalitis virus and Borrelia burgdorferi. Clin Infect Dis Off Publ Infect Dis Soc Am 1993; 16(3): 392– 396.

20. Dlouhý P, Honegr K, Krbková L, Pícha D, Roháčová H, Štruncová V. Lymeská borrelióza – doporučený postup v diagnostice, léčbě a prevenci. Klin Mikrobiol Infekční Lékařství 2011; 17(4): 144– 153.