ÚVODEM
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2021; 160: 262
Kategorie:
Úvodem
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
kovidu „vděčíme“ za leccos a zdráhám se tvrdit, že cokoliv z toho bylo pozitivní. Nicméně nelze nevidět, že pandemie zásadně pomohla telemedicíně přejít z kategorie „to nepotřebuji“ do stavu „bez toho už to nejde“.
Poslední vydání 160. ročníku Časopisu lékařů českých si rozhodně neklade za cíl podat přehled telemedicínských aplikací a jejich využití v běžné praxi. To ani není možné – jen v diabetologii, která mi je poměrně blízká, jsem zcela aktuálně zaznamenal kromě jiného přehled aplikací mHealth s využitím umělé inteligence pro těhotné diabetičky a také konsenzus a praktická doporučení k pozoruhodné oblasti volně přístupných aplikací pro podávání inzulinu (trefně zvaných „udělej si sám“). Přesto se díky zájmu a ochotě autorů podařilo alespoň naznačit široký záběr telemedicínských postupů od diabetologie a kardiologie až po obezitologii (a obecně pohybové aktivity).
Na druhé straně většina zařazených textů dokazuje, že telemedicína je jen nejviditelnější novinkou v globálním procesu změn zdravotní péče a jejího poskytování, označovaného jako elektronické zdravotnictví (eHealth). Paradigmatem této (r)evoluce však nebude poskytování péče na dálku, ale masivní a nevyhnutelné používání umělé inteligence, bez které nelze čekat podstatný pokrok ani v diagnostice (kde již naplno běží, například při vyhodnocování snímků mamografií), ale ani v podpoře rozhodování o nejlepších léčebných postupech. Proces inovací, které hned v editorialu tak potřebně vyzdvihuje Tomáš Šebek, má kořeny hluboko v minulém století, kdy se i v Československu začala využívat výpočetní technika (mj. za velké podpory profesora Josefa Charváta, od jehož narození letos uplyne 125 let).
Nyní jsme dospěli do fáze, ve které kromě informací, kde všude můžeme elektronické zdravotnictví využívat, potřebujeme i pravidla, jimiž se nové postupy budou řídit. Jsem vděčný odborníkům na etiku a právo, že v krátkých příspěvcích taková pravidla a hranice naznačují. Spolu s texty z ÚZIS a VZP vymezují prostor, ve kterém se jistě budou jak česká telemedicína, tak další prvky elektronického zdravotnictví v nejbližší době bouřlivě rozvíjet.
Petr Sucharda
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
2021 Číslo 7–8
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- S MUDr. Danielem Robem, Ph.D., o nejnovějších trendech v optimalizaci aterotrombotické profylaxe u rizikových pacientů s ICHS
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- COVID-19, postkovidový syndrom a postvakcinační komplikace v neurologické ambulanci
- Manuál k elektronickému zdravotnictví
- Mitochondrie – od vzniku po dnešní terapeutické možnosti
- Právní rámec telemedicíny jako způsobu poskytování zdravotní péče