100 let od narození profesora Adolfa Žáčka

15. prosince 2017 by se dožil 100 let prof. MUDr. Adolf Žáček, DrSc. (1917–2010), dominantní osobnost oboru sociálního lékařství.

Narodil se v Němčicích na Hané. Promoval v roce 1946 a hned po promoci nastoupil do Ústavu sociálního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně; v letech 1956–1983, tedy 26 let, byl jeho přednostou.

Respekt odborné veřejnosti získal už svou habilitační prací „Rakovina v ČSR jako zdravotně sociální problém“, v níž v březnu roku 1950 naléhavě poukázal na to, že „je žádoucí, aby zhoubné nádory podléhaly pravidelnému hlášení a aby byl vytvořen centrální ústav, který by vedl a studoval statistiku nemocnosti“. V roce 1952 vydal monografii „Základy statistiky pro zdravotníky“, která předznamenala snahu o objektivní statistické hodnocení nejen dat rutinní zdravotnické statistiky, ale i výsledků klinických studií.

V letech 1961–1963 působil ve statistickém oddělení Světové zdravotnické organizace v Ženevě. Získané zkušenosti využil po návratu ve výuce, připravil několik učebních textů a posléze vydal monografii „Metody studia zdraví a nemocí v populaci“, která vyšla ve dvou vydáních (v roce 1974 a 1984) a stala se jednou z nejcitovanějších publikací v oblasti sociálního lékařství. V letech 1963–1967 působil jako předseda Společnosti sociálního lékařství ČLS JEP. Navštívil řadu zemí jako expert Světové zdravotnické organizace (Anglii, Itálii, Francii, Švýcarsko, Polsko, Pákistán), přednášel na zahraničních fakultách a svým širokým rozhledem i hlubokými teoretickými i praktickými zkušenostmi pomáhal formovat několik generací lékařů.

Začátkem 90. let poukazoval na rostoucí potřebu studovat zdraví a nemoci jak na individuální, tak na populační úrovni v návaznosti na sociální determinanty zdraví. Upozorňoval na to, že vzhledem k rozsahu a závažnosti ekonomických i sociálních změn bude nezbytné věnovat pozornost zdravotní nerovnosti a reagovat na ni prostřednictvím zdravotních i sociálních opatření. Často připomínal, že zdravotnický systém spotřebovává hodně veřejných zdrojů a dostává se do úzkého kontaktu s politickou mocí. Tím vzniká riziko preference dílčích skupinových i individuálních zájmů. Čelit takovému riziku znamená zajistit otevřenost a dostupnost informací o činnosti těch institucí a organizací, které za veřejné peníze poskytují zdravotnické služby a vykonávají další aktivity v oblasti péče o zdraví. Považoval rovněž za důležité, aby adekvátní zdravotnické služby byly plně dostupné těm, kteří je skutečně potřebují.

Profesor Žáček měl obdivuhodnou schopnost rozeznávat věci podstatné od těch malicherných či krátkodechých a nepodléhal nejrůznějším dobovým tancům. S osvobozujícím nadhledem dovedl překonávat běžné každodenní nesnáze. Uměl si vážit drobných radostí a soustředit se s plnou vážností na to podstatné, co má skutečně smysl.

prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.

Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví LF MU Brno