Tajemné busty z hloubi Lékařského domu
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2016; 155: 453
Kategorie:
Dějiny lékařství
Úvod
Dne 28. listopadu 2016 v noci došlo přímo před Lékařským domem v Sokolské ulici v Praze 2 k velké havárii vody, když prasklo potrubí pocházející ještě z 19. století. Uzavírka Sokolské ulice zkomplikovala na několik dní dopravu v celé metropoli. Budově se sídlem České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně by se nic nestalo nebýt nákladního výtahu na vyvážení popelnic ze 3. suterénu. Jeho šachtou zaplavila voda sklepy, poškodila elektrické rozvody a poničila i části archivu ČLS JEP.
Při zkoumání škod byly v zadní části suterénu nalezeny dvě tajemné busty. Kvůli jejich identifikaci byli konzultováni historici lékařství a snímky byly také promítnuty pamětníkům na setkání seniorů ČLS JEP v prosinci 2016. Přesto pátrání není definitivně u konce a my si vám, milí čtenáři, dovolujeme položit otázku, zda poznáváte zpodobněné osobnosti.
Na jedné z bust je zvěčněn podpis pravděpodobné autorky Marie Kulhánkové-Wagnerové (1906−1983), členky Mánesa, datovaný 1926. Busta podle všeho zobrazuje profesora Otakara Kukulu (1867−1925), přednostu I. chirurgické kliniky UK v Praze v letech 1904–1925. Byl žákem profesora Maydla a vytvořil vlastní školu, z níž pocházela většina předních českých chirurgů. V popředí jeho zájmu byla urologie a chirurgie dutiny břišní, kterou rozvinul a pěstoval na vysoké úrovni. Za jeho působení vyšlo z kliniky na 200 vědeckých prací, z nich mnohé široce experimentálně podložené, představující základní monografie české chirurgické literatury. Stěžejní je monografie prof. Kukuly o apendicitidě „Pathologie a therapie zánětů červu“ z roku 1913, čítající 812 stran, a významná je i historická práce „Rozvoj chirurgie české v letech 1848–1898“.
O druhé bustě se zatím jen dohadujeme. Existuje domněnka, že se jedná o profesora Rudolfa Jedličku (1869−1926). Jenže při porovnání s řadou portrétů a jinou Jedličkovou bustou jistotu stále nemáme. Knír je příliš povislý, konstituce postavy jiná…
Profesor Jedlička je dnes znám především jako zakladatel Ústavu pro tělesně postižené děti v Praze (1913). Byl však také zakladatelem samostatné české rentgenologie a radiologie a léčebné rehabilitace, operatérem a diagnostikem proslulým svým využitím rentgenu k léčbě nádorů i novými operačními technikami (pankreatogastrostomie, resekce žaludku). Vystudoval pražskou LF UK a po ukončení studií v roce 1895 se stal asistentem na chirurgické klinice prof. Maydla v Praze. V roce 1901 se habilitoval z patologie a terapie chirurgických chorob, v roce 1907 byl jmenován mimořádným profesorem, pak se stal přednostou II. chirurgické kliniky UK (1921), která byla umístěna v Pražském sanatoriu v Podolí. To Jedlička sám navrhl, v roce 1914 otevřel a velkou měrou financoval z vlastních prostředků.
Rádi bychom znali váš názor nebo tip pro objasnění. Děkujeme všem za zájem a spolupráci.
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
předseda ČLS JEP
a sekretariát ČLS JEP
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
Nejčtenější v tomto čísle
- Avaskulární nekróza hlavice femuru
- Femoroacetabulární impingement a možnosti jeho řešení
- Rehabilitace po totální náhradě kyčelního a kolenního kloubu
- Zkrácení kosti jako operační řešení diference délek končetin