Zdravý mozek – Zdravá Evropa
Nové perspektivy výzkumu mozku v Evropě

Dublin, Conventional Centre, 27. až 28 května 2013

Ve dnech 27. až 28. května 2013 se v prostorách Kongresového centra v Dublinu konala mezinárodní konference: Nové perspektivy výzkumu mozku v Evropě, kterou pořádaly Evropská Komise (EK), generální ředitelství pro výzkum a inovace (Directorate General for Research and Innovation, Directorate F – Health) a Výzkumná rada pro zdraví (Health Research Board) v rámci irského předsednictví Evropské Unii (BioMed Alliance je konsorcium dvou výzkumných organizací v biomedicínském výzkumu s 250 000 vědeckými pracovníky (http://www.biomedeurope.eu/). Konference byla zaměřena na budoucí směrování výzkumu mozku v Evropě a doplňovala předcházející předsednické konference: Zdraví a zdravý životní styl (Health & Well-Being) a Inovace a výzkum (Innovation & Research) zaměřené na perspektivy biomedicínského výzkumu v Evropě.

Na konferenci byli pozváni zástupci výzkumné komunity, akademických pracovišť, farmaceutických firem, investoři v oblasti biomedicínského výzkumu, představitelé pacientských organizací, významní vědečtí pracovníci členských a asociovaných států EU.

Měsíc květen byl Evropskou komisí vyhlášen Evropským měsícem mozku s cílem zvýšit všeobecné povědomí o evropských aktivitách ve všech oblastech výzkumu mozku a s tím spojených zdravotně sociálních otázek, dopadů a politik. Během Evropského měsíce mozku ukázala EK úspěchy dosažené v oblasti výzkumu mozku a zdravotní péče, představila výhled pro výzkum v této oblasti, aktivizovala členské státy k lepší koordinaci a optimalizaci využívání stávajících finančních zdrojů na výzkum mozku a zdravotní péči a podpořit veřejné povědomí o nutnosti překonávat tabu spojená s nemocemi mozku a mozkovými postiženími.

Ze všech onemocnění způsobují choroby mozku v Evropě největší zdravotní, ekonomickou a sociální zátěž. Podle stávajících odhadů asi 1/3 evropských občanů trpí nejméně jednou poruchou nebo onemocněním mozku. V roce 2010 činily celkové náklady členských a asociovaných států EU na léčbu a péči o tyto občany 798 miliard €, což odpovídá nákladům na léčbu kardiovaskulárních chorob, rakoviny a diabetu dohromady. To je jen jeden z mnoha důvodů, proč je třeba výzkum mozku podporovat a efektivně koordinovat napříč Evropou.

Cílem konference byla snaha posílit a optimalizovat zdroje na výzkum mozku a zdravotní péči a podpořit a posílit výzkum mozku a zdravotní péči o postižené evropské občany jakýmikoliv formami chorob a postižení mozku na národních úrovních, pomoci překonat tabu spojená s chorobami a postiženími mozku; dále podpořit úsilí o včasný screening a diagnostiku, podpořit koordinaci – od výzkumu k implementaci mezi členskými a asociovanými státy EU, poukázat na potřeby vhodných infrastruktur, politik a regulatorního prostředí za účelem maximálního využití inovací a možností nejen farmaceutického průmyslu v této oblasti, umožnit přijetí a integraci výsledků výzkumu do politik a dobré praxe a nastavit správné procesy a systémy a v neposlední řadě využít v praxi nové paradigma výzkumu mozku a zdravotní péče s ohledem na potřeby pacientů.

Konferenci zahájil Enda Connolly, výkonný ředitel Vědecké výzkumné rady pro zdraví Irska a Ruxandra Drahgia-Akli, ředitelka direktorátu DG – Health Evropské komise v Bruselu.

E. Connolly identifikoval tři hlavní problémy irské populace: alkohol, kouření a obezitu; 1/3 populace EU trpí chorobami mozku a mozkovými postiženími, předpokládaný vývoj je nepříznivý zejména ve vztahu ke stárnutí populace v EU. Tento problém se nejen v Irsku týká zdravotnictví, zdravotně sociální péče, farma sektoru, sektoru informačních a komunikačních technologií, zaměstnanosti tj. péče o pacienty a pacientské organizace.

E. Connolly představil motto konference: lepší výstupy pro pacienty.

Účastníky konference přivítal James Reilly, ministr zdravotnictví Irska a Máire Geoghegan –Quinnová, eurokomisařka pro výzkum, inovace a vědu.

M. G. Quinnová konstatovala, že výzkum mozku a inovace jsou naprosto zásadní pro větší konkurenceschopnost Evropy v oblasti biomedicínského výzkumu.

Každá evropská rodina je postižena, má aspoň jednoho pacienta s mozkovou nemocí nebo poruchou, výzkum mozku je proto jedním z hlavních zdravotních problémů v EU. Je široké spektrum mozkových postižení, kromě nemocí spojených se stárnutím, také mladá generace je postižena a prognózy vývoje do roku 2020 nejsou optimistické. Eurokomisařka vyzvala zástupce členských států k podpoře výzkumu mozku a odstranění fragmentace výzkumu v Evropě. V 7. rámcovém programu EU na roky 2007–2013(7. RP) byly poskytnuty z rozpočtu programu 2 miliardy € na výzkum mozku, ve specifických podprogramech Spolupráce (Cooperation) a Lidé (People).

Oficiální otevření uzavřel Patrik Kennedy, potomek rodiny Kennedy, bývalý kongresman a spoluzakladatel neziskové organizace One Mind for ResearchTM (www.1mind4research.org), přednáškou „Nový horizont pro výzkum mozku a zdravotní péči“, kde konstatoval, že evropské a nejen evropské země musí pracovat společně, učit se společně a zlepšovat společně. Alzheimerovu chorobu označil jako epidemii tohoto století a také zdůraznil, že mentální onemocnění nejsou celosvětově chápána jako skutečné choroby (real diseases).

První plenární zasedání: „Fascinující mozek“ uváděl Marian Joëls, prezident Federace evropských neurovědních společností (Federation of European Neuroscience Societies, FENS).

V tomto bloku byl mozek představen jako fascinující a vysoce komplexní orgán, jeho vývoj a změny v průběhu lidského života, které představují ohromný potenciál. Přestože byl učiněn velký pokrok v pochopení mozku, mnoho ještě zůstává neodhaleno. Prezentace tohoto plenárního zasedání měly podnítit zvídavost a představy o potenciálu, možnostech a síle lidského mozku. Sekce upozornila na důležitost dalšího pokroku ve výzkumu mozku a zdravotní péči, za účelem podpořit a ochránit „zdravý mozek“ v celé Evropě.

Colin Blakemore, profesor neurověd a filozofie, Univerzita v Londýně: Fascinující mozek. C. Blakemore v příspěvku zhodnotil evoluční vývoj mozku od Australopitheca a na základě výsledků kombinací zobrazovacích metod prezentoval vývoj center senzitivity, pohybu, vidění, vnímání zvuku, prezentoval cerebrální kortex mozaikou specializovaných modulů.

Závěrem konstatoval, že stále ještě nevíme, jak mozek funguje.

Andreas Roepstorff, profesor kognitivních věd, komunikace a kultury, Aartus Univerzita, Dánsko: Multidimenzionální mozek. Autor představil téměř neomezenou plasticitu mozku a jak ji např. žonglování, četba, stavění LEGA, studium projevu státníků ovlivňují. Zdůraznil nutnost multidimenzionálního a víceúrovňového přístupu ke studiu mozku.

Martin Brüne, profesor psychiatrie, Ruhr-Univerzita Bochum, Německo: Sociální mozek. V průběhu evoluce i ontogenetického vývoje se zvětšuje absolutní velikost mozku, ale také jeho poměr k ostatnímu tělu, např. děti ve věku 2 let používají nástroje jako opice, ale v tomto věku je v projevech sociálního chování již dramatický rozdíl. Sociální vědy mají ještě spolu s prostředím a genetikou, význam zejména v raných obdobích vývoje mozku. Mozek musí být „živen“ vhodnými sociálními informacemi, aby se správně vyvíjel. Sociální prostředí má vliv na vnímavost, citlivost k sociálnímu prostření a reakci na něj a jeho změny.

Druhé plenární zasedání: „Mozek jako výzva“ uváděl Richard Hughes, prezident Evropské federace neurologických společností (European Federation of Neurological Societies, EFNS).

Když jsou funkce mozku poškozeny nebo zhoršeny, nutně následují mentální, behaviorální a fyziologické dopady, a další nejen zdravotní, ale i sociální. Většina případů poškození mozkových tkání je chronická, můžeme včas identifikovat symptomy a jsme také schopni nabídnout léčbu. Nedostatek léčebných možností však vede ke značným sociálním a ekonomickým nákladům, na mnoha úrovních: na úrovni jedince, rodiny, národní a evropské. Ekonomické náklady se stávají akutnějšími zejména v období ekonomické krize, stárnoucí populace, a dalších sociálních aspektů jako urbanismus a migrace. Tato sekce měla přispět k upozornění na význam investování do výzkumu mozku a zdravotní péče, s cílem vypořádat se se socioekonomickými náklady na komplexní péči o mozek.

John Golding, prezident Evropské platformy pro roztroušenou sklerózu (European Multiple Sclerosis Platform, EMSP): Lidská dimenze mozkových poruch s podtitulem dobrý život s chronickým onemocněním. Roztroušená skleróza nemá hranice ani politický podtext. J. Golding expresivně popsal svou životní zkušenost pacienta s roztroušenou sklerózou od symptomů přes diagnózu, klasifikační stupně roztroušené sklerózy, spolupráci různých lékařů, spolupráci s týmem psychologů, své zkušenosti s léčbou a snahou pomoci ostatním se stejným postižením.

Charles Normand, profesor zdravotní politiky a managementu, Trinity College, Dublin, Irsko: Měření neměřitelného, pohled ekonoma na „cenu“ mozkových poruch ve společnosti.

V Evropě je demografický vývoj nepříznivý s výhledem na rostoucí procento stárnoucí populace a tím spojenými sociálně ekonomickými problémy. V přednášce zdůraznil nutnost hledání zdrojů financování, dnes nejsou jasně stanoveny náklady na jedince s chorobou, náklady pro rodinu nemocného/postiženého, další náklady na neformální podpory. Ch. Normand uvedl příklad epilepsie nebo deprese, jak se měří účinnost intervence, podpory nemocného a jeho rodiny, možnosti zaměstnání?

Mary Baker, prezidentka Evropské rady mozku (European Brain Council): Sociální dopad mozkových poruch. Parkinsonova choroba, je jednou z významných mozkových postižení, které podle výzkumu WHO významně zhoršuje kvalitu života. 798 miliard € stojí ročně léčba 19 mozkových onemocnění. Celkový demografický vývoj v Evropě, životní styl, pracovní vytížení a další faktory – to jsou hlavní problémy, které je třeba aktuálně v Evropě řešit. Příkladem, který EU aktuálně reaguje na nutnost výzkumu a vývoje v této oblasti, je velký projekt The Human Brain Project (http://www.humanbrainproject.eu/index.html).

Třetí plenární zasedání: „Evropské nejlepší mozky: naše síla“ uváděl Juan Lerma, předseda Západoevropského regionálního výboru mezinárodní organizace výzkumu mozku, (International Brain Research Organization, IBRO). V úvodu plenárního zasedání zmínil vedoucí postavení Evropy ve světovém výzkumu mozku a inovativní průmysl, který je s výzkumem mozku úzce spojen. Podtrhl, že je třeba stavět na silných stránkách evropského výzkumu mozku, vytvořit nezbytné podmínky napříč Evropou pro podporu výzkumu mozku a vytvářet a trvale udržovat nové ekonomické možnosti. Toto plenární zasedání mělo poukázat na úzkou vazbu mezi výzkumem a ekonomickými možnostmi stávající Evropy ve vztahu k výzkumu mozku.

André Syrota, ředitel a předseda správní rady INSERM: Vědecká síla evropského výzkumu mozku – příklad „The Human Brain Project“. A. Syrota uvedl, že v EU je osm nositelů Nobelovy ceny v neurovědách v období 1900–2012, Evropský „state of art“ představuje skoro 3 % světových publikací jen v oblasti neurověd, které jsou rovnoměrně rozděleny mezi USA a EU; v EU jsou nejvýznamnějšími státy na poli výzkumu mozku: DE, ES, IT, SE, UK; nejvýznamnější instituce v  Bonnu, Londýně, Paříži, Stockholmu. V Evropě jsou umístěny i významné infrastruktury a projekty: EATRIS, Era-NET (NEURON 2), FET Flagship (Human Brain Projec, HBPt), Joining Programming Neurodegenerative Diseases (JPND), apod. Ve 21. století je cílem výzkumu mozku jeho pochopení, pochopení nemocí mozku, vývoj budoucích počítačových technologií. Pro požadavky výzkumu mozku v 21. století byly vytvořeny dva velké nadnárodní programy The Human Brain Project v Evropě a Human Brain Atlas s podporou amerického prezidenta Baraka Obamy v USA.

Giovani Frisoni neurolog IRCCS Brescia. G. Frisoni otevřel otázku biomedicínských dat, jejich získávání, sběru, práce s daty, skladování, zpracování, komunikace a představil velké evropské projekty týkající se „dat“; projekty 7. rámcového programu (FP7): neuGrid, DECIDE, EUDAT-European Data Infrastructure, Open AIR a další. G. Frisoni uvedl zajímavá prognostická data o předpokládaném výskytu neurodegenerativních chorob: Evropa bude mít v roce 2050 18.7 mil. případů demence, v 2010 to bylo 10 mil. případů, předpoklad v USA pro rok 2050 to bude skoro 3krát více než v roce 2010, v Jižní Americe více než 4krát více, než je stávající stav. Tyto předpovědi podporují podporu vzniku e-infrastruktur a infrastruktur a repositářů pro evropský výzkum mozku.

Peter Andersen, viceprezident výzkumné organizace Lundbeck: Evropský bussiness model pro vědy o živé přírodě. P. Andersen popsal demografický vývoj v Evropě za posledních 50 let a upozornil na některé jevy, které tento vývoj doprovázejí: Ceny výzkumu a vývoje léků enormně rostou, výsledky základního výzkumu nejsou dostatečně rychle a efektivně transformovány do inovací a zdravotní péče, farma sektor nezachytil razantní nástup personalizované medicíny v Evropě a ve světě, celkové zdravotní náklady rostou apod. V kontextu všech nemocí konstatovat, že neuronemoci nejsou „rozpoznatelné“ ve zdravotních systémech a stály celosvětově v roce 2011 798 milard € (= total cost of brain disorders).

Druhý den konference zahájil Tony Holohan, Ministerstvo zdravotnictví, Irsko.

Účastníky přivítala Katheleen Lynch, ministryně odpovědná za mentální zdraví z Ministerstva zdravotnictví Irska. Ministryně představila aktuální stav situace v oblasti výzkumu chorob mozku v Irsku, poukázala na fakt vysokého podílu stárnoucí populace v celkové irské populaci a představila velmi dobrý systém péče o pacienty s nemocí mozku počínající od prevence a včasné diagnostiky pro všechny složky populace, na všech úrovních, od zdravotní péče po otevřené přijetí faktu o duševních chorobách v Irsku a pomoci širokou veřejností.

Isabel de la Mata, hlavní poradkyně pro veřejné zdraví DG SANCO, Evropské komise představila plánovanou akci v oblasti mentálního zdraví podporovanou EK – Joint Action Mental Health, která bude otevřena s účastí čtyř členských států. V závěru uvedla, že v 7. rámcovém programu EU bylo vynaloženo 37 milionů € na projekty „mental health“.

Oficiální otevření druhého dne uzavřel Fabien Calvo, zástupce ředitele INC a ředitel Institutu francouzské národní aliance pro výzkum rakoviny.

Co jsme se naučili z výzkumu rakoviny: příklad úspěšné strategie a investic.

Čtvrté plenární zasedání: „Inovativní mozek – nové politické přístupy“ uváděl Richard Bergström, ředitel Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (European Federation of Pharmaceutical Industries and Association, EFPIA).

Za účelem skutečně profitovat z výsledků výzkumu musí být tyto výsledky překlopeny do nových a efektivnějších léčebných zásahů, lepší diagnostiky, preventivních strategií a praktických změn ve zdravotní péči. Pochopení, jak mohou zdravotní systémy nejlépe absorbovat nové vědecké objevy a poznatky a jak omezovat a zmenšovat bariéry uvádění nových léků a praktik do praxe, je naprosto zásadní. Znalosti, databáze, infrastruktury musí být dostupné jednotlivými členskými zeměmi, aby se eliminovaly duplicity. Tato sekce směřovala k objasnění, jak je důležité vytvoření optimálního prostředí pro výzkum, zpracování výsledků výzkumu do informovaných politických rozhodnutí a jak koordinovat přístup k výzkumu mozku, aby se zlepšila léčba, snížily náklady a přitáhly investice.

Richard A. Johnson, předseda Komise pro vědu a technologie, OECD/BIAC: Investice do inovativního výzkumu mozku: nové možnosti pro generování a využití znalostí. R. A. Johnson zhodnotil výsledky „Genom“ projektu, kde každý vložený dolar do výzkumu v tomto projektu přinesl 140 dolarů a celkem generoval 4000 nových pracovních míst. OECD bude i v budoucnu úzce spolupracovat na výzkumu Alzheimerovy choroby společně se Společným programováním- Joint Programming – Alzheimer Diseases (JPND), Innovative Medicines Initiative (IMI) a programem Horizont 2020.

Jackie Hunter, výkonná ředitelka Open Innovations (OI) Pharma Partners, Ltd. – Open Innovation in Healthcare: Znovuzapojení průmyslu do výzkumu mozku a inovací. Astra Zeneca bude podporovat výzkum v oblasti neurověd, zejména v univerzitách vzhledem k vysokému riziku financování a vysokým nákladům. J. Hunter identifikovala největší překážky pro zapojení průmyslu do výzkumu: Je málo zvířecích modelů, nedostatek vhodných biomarkerů, modelů člověka, vhodná stratifikace pacientů, chybí cost-effective a prediktivní klinické testy, ochrana dat, standardy, optimalizace klinických testů, chybí jasná regulatorní pravidla. Nedostatečně byl zachycen nástup personalizované medicíny.

Martin Härter, profesor, University Medical Centre-Eppendorf, Hamburg: Přeměna nových znalostí do politických rozhodování ve zdravotní péči. M. Härter představil projekt „psychenet“ (http://www.psychenet.de/), jehož cílem je vzhledem k rostoucímu počtu psychických poruch ve velkých městských aglomeracích včasná a efektivní prevence, včasná diagnostika, účinná léčba, propagace zdravého mentálního stavu. Dalšími cíli jsou zlepšení informovanosti o mentálních nemocech a pomoc rodinám s postiženým pacientem.

Adriana Maggi, ředitelka Centra excelence pro neurodegenerativní choroby, University Milan, Itálie: Koordinovaný přístup k výzkumu napříč Evropou, Společné programování v neurodegenerativních chorobách (Joint Programming in Neurodegenerative Diseases research, JPND). A. Maggi – koordinator JPND, představila „Společné programování – neurodegenerativní choroby“, zdůraznila enormně rostoucí náklady na léčbu demence, které prudce rostou, do roku 2050 bude 680 milionů nových případů demence a náklady se zvýší 3krát oproti stávajícímu stavu, konstatovala, že neléčíme, ale oddalujeme nástup a zpomalujeme vývoj demence. Stávající situaci v Evropě označila jako „epidemii neurodegenerace“. Příčinou je delší věk a nedostatek terapií, nemáme nástroje pro využití v neurochorobách, „neuro-„ je velmi multidisciplinární problematika. Cíl JPND je defragmentace výzkumu, a koordinace stávajících evropských a národních programů. V současné době se v projektu řeší šest neurodegenerativních nemocí včetně svalové dystrofie.

Páté plenární zasedání: „Inkluzivní mozek: změna paradigmatu“ uváděla Ingrid Klingmann, předsedkyně Evropského fóra pro dobrou klinickou praxi (European Forum for Good Clinical Practice, EFGCP). Když je jedinec diagnostikován postižením mozku, může to mít devastující následky pro něj samotného, ale také pro lidi z jeho nejbližšího okolí. Zapojení pacienta do léčby a „normálního života“ je životně důležité pro celý výzkumný cyklus – od formulací výzkumných otázek k obhajobě změn v praktikách a politikách. Mnoho poruch mozku má klinické a etické důsledky. Je třeba vyvinout nové mechanismy pro regulaci výzkumu a klinických testů ve spolupráci s průmyslem, který nakonec přinese terapie na trh. Pacientovo zapojení – ve smyslu přípravy organizace zdravotní péče podle potřeb – je naprosto zásadní. Tato sekce měla za cíl ukázat naprosto nové trendy v myšlení o pacientových požadavcích a partnerství s průmyslem.

Angela Coutler, Univerzita v Oxfordu, ředitelka Global Initiatives Informed Medical Decisions Foundation, Boston: Zajímaví pacienti ve zdravotní péči: o čem to svědčí?

A. Coutler představila jak zapojit pacienta s poškozením mozku do výzkumu, je třeba informovaný souhlas, informované a srozumitelné informace, spolupráce s rodinou. Důležitá je jasná a průhledná práce s daty, pochopení rozhodovacích procesů, jednotlivých kroků léčby, spolurozhodování, je nutná lepší komunikace s veřejností. Široká veřejnost nečte „Nature“, „Science“ a jiné odborné časopisy, ale potřebuje jasné srozumitelné a jednoduše dostupné informace a pomoc, kterou najde např. na stránkách: www.testingtreatments.org.

Luca Pani, generální ředitel Italské lékařské agentury (Italian Medicines Agency, AIFA): Regulatorní pohled na nové kandidáty pro nové léky mozkových poškození představil, model péče pro pacienty s poškozením mozku s využitím rostliny Rauwolfia serpentina z čeledi Apcynaceae, z jižní a východní Asie, z jejichž extraktu byly připraveny dva léky na schizofrenii – chlorpromazin a imipramine – jako příklad hledání nových inovativních molekul.

Pedro Montellano, prezident Global Aliance of Mental Illness Advocacy Networks – Europe (GAMIAN pro Evropu): Povznesení risk/benefit rozhodování na novou, vyšší úroveň. P. Montellovi byla v jeho 23 letech sdělena diagnóza: bipolární porucha. Naučil se s touto chorobou žít a na základě osobních zkušeností prosazuje zájmy a potřeby pacientů s touto poruchou. V příspěvku představil aktivity GAMIAN jako novou éru zapojení pacientů do zdravotní péče, posílení pacientských organizací. Druhý projekt EUPATI (European Patients‘ Academy on Therapeutic Innovation) je projektem finančně podporovaným IMI (Innovative Medicines Initiative), který má za cíl objektivně, vědecky a souhrnně informovat pacienty o výzkumu „jeho“ mentální nemoci, o možnostech léčby, pokrocích ve výzkumu, jeho právech a dalších důležitých informacích.

Konferenci uzavřel panel předsedajících jednotlivým plenárním zasedáním s krátkým sdělením každého formou doporučení, která budou publikována jako výstup konference a závěry měsíce mozku v rámci irského předsednictví.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Technologické centrum AV ČR

Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6

e-mail: kinkorova@tc.cz