Funkční kvalita života po zresuscitované nitronemocniční srdeční zástavě
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 33, 2022, č. 1, s. 58
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Pound GM, Jones D, Eastwood GM, Paul E, Hodgson CL; Australia and New Zealand Cardiac Arrest Outcome and Determinants of ECMO (ANZ‑CODE) Investigators. Long‑Term Functional Outcome and Quality of Life Following In‑‑Hospital Cardiac Arrest– A Longitudinal Cohort Study. Crit Care Med. 2022 Jan 1;50(1):61-71. doi: 10.1097/CCM.0000000000005118. PMID: 34166283.
Frekvence výskytu náhlých srdečních zástav v nemocnicích (IHCA) je 1,3–6,0 / 1 000 hospitalizovaných v Austrálii a na Novém Zélandu; 1,5–1,8 je údaj v Evropě a 9–100 v USA. Propuštění z nemocnice dosahuje 20–25 % ze zachráněných, povětšině s příznivým neurologickým výsledkem. Ten je však společně se subjektivně hodnocenou kvalitou dalšího života velmi zřídka kontrolován.
Dlouhodobou studii funkčních výsledků u dospělých ve věku ≥ 18 let po zresuscitované srdeční zástavě typu IHCA provedly týmy sedmi metropolitních nemocnic v Austrálii. Protokol zahrnul u 68 přeživších po 6 a po 12 měsících po IHCA cílené telefonické rozhovory, Rankinovu škálu, index ADL podle Barthelové, hodnocení podle Euro‑ Quality of Life, návrat do práce a opakované hospitalizace.
Průměrný věk sledovaných byl 67,2 roku, mužů bylo 68,8 %. Tabulky soubor velmi podrobně uvádějí v datech a v klinických souvislostech.
Funkční výsledek byl hodnocen jako příznivý v 83,8 % po 6 měsících a v 90,9 % po uplynutí 12 měsíců. Opakované hospitalizace byly indikovány v 62,2 % případů do 6 měsíců a ve 48,5 % do 12 měsíců. Do práce se po 12 měsících vrátila méně než polovina sledovaných v aktivním věku.
Většina dotázaných zhodnotila kvalitu pokračujícího života příznivě. Hlavními problémy byly omezená mobilita, obtížnější sebepéče, bolest a úzkostnost až deprese.
Text je vybaven hojnými, podrobnými tabulkami a sloupcovými grafy. Porovnává v diskuzi údaje se 48 citacemi z vyspělých zdravotnických systémů a renomovaných odborných lékařských publikací.
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2022 Číslo 1
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Principy systémové bezopioidní anestezie a pooperační analgezie, naše zkušenosti u bariatrických chirurgických výkonů
- Deficit butyrylcholinesterázy aneb „Pamatuji si na intubaci“
- Nové supraglotické pomůcky v klinické praxi
- Význam střevní mikrobioty u kriticky nemocných pacientů a možnosti jejího ovlivnění