Doporučení pro léčbu akutního selhání pravé komory
Autoři:
V. Černý
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové
; (3):226–441)
18
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 27, 2016, č. 4, s. 269-270
Kategorie:
Postgraduální vzdělávání - Nová doporučení
Výběr z doporučení
- Akutní selhání pravé komory (PK) je definováno jako rapidně se zhoršující syndrom se známkami systémové kongesce, která je výsledkem poruchy plnění PK a/nebo sníženým výdejem PK
- Selhání PK je výsledkem:
- tlakového nebo objemového přetížení PK,
- primárního postižení kontraktility srdce v důsledku ischémie, kardiomyopatie nebo arytmie.
- Příčiny selhání PK jsou nejčastěji:
- akutní selhání levé komory (LK),
- infarkt/akutní ischémie PK,
- akutní plicní embolie,
- akutní exacerbace chronické obstrukční plicní choroby,
- akutní plicní poranění (ARDS),
- sepse,
- chronická plicní hypertenze,
- onemocnění perikardu (tamponáda),
- arytmie,
- vrozené srdeční choroby,
- valvulopatie (např. trikuspidální regurgitace),
- kardiomyopatie,
- myokarditida,
- srdeční operace,
- hematologické choroby (např. akutní „chest syndrome“ u „sickle cell disease“)
- Klinická prezentace:
- hypoxémie
- známky žilní kongesce
- distenze jugulárních žil
- hepatojugulární reflux
- periferní otoky
- perikardiální výpotek
- ascites
- anasarka
- známky dysfunkce PK
- 3. ozva
- systolický šelest při trikuspidální regurgitaci
- známy současné dysfunkce LK
- pulsus paradoxus
- známky nízkého srdečního výdeje
- hypotenze
- tachykardie
- chladná akra
- cyanóza
- oligurie
- mentální alterace
- Biochemické markery
- zvýšený laktát
- zvýšené natriuretické peptidy (BNP, NT proBNP)
- zvýšený troponin I nebo T
- známky abnormálních jaterních funkcí
- známky abnormálních funkcí ledvin
- zvýšené D dimery
- Diagnosticko-léčebný postup (6 kroků) Eur J Heart Fail. 2016 Mar;18(3):226–241
1. vyhodnocení závažnosti stavu
- a) klinické vyšetření (stav vědomí, krevní tlak, diuréza)
- b) biochemické hodnoty (laktát, jaterní enzymy, renální funkce, BNP nebo troponin)
- c) zobrazovací metody (echokardiografie, CT)
- d) invazivní intervence (centrální žilní katétr, plicnicový katétr)
2. identifikace vyvolávající příčiny a její léčba (sepse, arytmie apod.), případně specifická léčba (např. PCI, trombolýza u plicní embolie)
3. optimalizace stavu hydratace
- a) diuretika u hyperhydratace
- b) metody CRRT, pokud není dostatečný efekt diuretik
- c) titračně tekutiny při nízkém centrálním žilním tlaku
4. udržovat dostatečný krevní tlak
- a) noradrenalin
5. zvážit inotropika s cílem snížení plnicích tlaků srdce
- a) levosimendan
- b) dobutamin
- c) inhibitory fosfodiestrázy III
6. opatření k redukci afterloadu
- a) inhalační podání oxidu dusnatého
- b) inhalační podání prostacyklinu
Pozn.: U kroků 5 a 6 zvážit transport do zařízení s možnosti ECMO nebo mechanické podpory srdce.
Adresa pro korespondenci:
prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
e-mail: cernyvla1960@gmail.com
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2016 Číslo 4
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Perioperační management u pacientů s kardiostimulátorem
- Význam rotačnej tromboelastometrie (ROTEM) v manažmente perioperačného krvácania
- Laktátová acidóza asociovaná s metforminem – minireview na podkladě kazuistik
- Novinky v kardiopulmonální resuscitaci v porodnictví