Association Between Sartan Therapy and Lower Incidence of Epilepsy in Hypertensive Patients?
Arterial hypertension (AH) is one of the non-cerebral comorbidities of epilepsy, with the renin-angiotensin system possibly being the central mediator of the connection between these diseases. The German study cited below therefore examined whether therapy with AT1 receptor blockers for angiotensin II (ARBs, i.e., sartans) reduces the risk of epilepsy in patients with AH as suggested by animal studies.
Metodika studie a hodnocená populace
Do retrospektivní kohortové studie bylo zařazeno 168 612 dospělých pacientů (51,4 % žen; průměrný věk 62,3 roku) z více než 1,5 milionu hypertoniků v databázi IQVIA, kteří byli léčeni pro AH u praktického lékaře mezi lednem 2010 a prosincem 2020 a bylo jim poprvé předepsáno v monoterapii jedno ze 4 tříd antihypertenziv: betablokátorů (BB), ARBs, inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátorů kalciových kanálů (BKK). V každé podskupině bylo 41 153 pacientů odpovídajícího propensity score (dle věku, pohlaví, roku zahájení antihypertenzní léčby, komorbidit a úrazů hlavy) se srovnatelným zastoupením demencí a cévních mozkových příhod (CMP) v předchorobí coby rizikovými faktory epilepsie. Do studie nebyli zařazeni pacienti s diagnózou epilepsie/užíváním protizáchvatových léků před první preskripcí antihypertenziva nebo během 90 dní po ní.
Primárním sledovaným parametrem byla 5letá incidence epilepsie. Celkem 84 300 pacientů, u kterých byla tato data k dispozici, bylo rozděleno do podskupin dle tíže hypertenze během 12 měsíců před sledovaným obdobím (mírná 140–159/90–99 mmHg, středně těžká 160–179/100–109 mmHg a těžká ≥ 180/≥ 110 mmHg). Autoři hodnotili případnou souvislost mezi tíží hypertenze a preskripcí ARBs.
Výsledná zjištění
Nejnižší 5letá incidence epilepsie byla pozorována ve skupině pacientů léčených sartany (0,27 % za 1 rok, 0,63 % za 3 roky, 0,99 % za 5 let). Jednalo se o statisticky významně nižší 5letou incidenci epilepsie v porovnání s pacienty ve sdružené skupině s jakýmkoliv jiným antihypertenzivem (poměr rizik [HR] 0,77; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,65–0,90), v porovnání s pacienty s BB (5letá incidence epilepsie 1,47 %) a s BKK (5letá incidence epilepsie 1,48 %).
Po stratifikaci podle jednotlivých ARBs byla zjištěna významná souvislost s nižší incidencí epilepsie pouze u losartanu v porovnání s BB, BKK a sdruženou skupinou pacientů s jakoukoliv jinou třídou antihypertenziv.
CMP a demence v předchorobí byly dle očekávání asociovány s vyšším rizikem epilepsie (HR 1,93; 95% CI 1,65–2,67; p < 0,001, resp. HR 1,66; 95% CI 1,35–1,96; p< 0,001). I u těchto nemocných byla potvrzena souvislost mezi užíváním sartanů a nižší incidencí epilepsie jako u celé populace ve studii a podobně tomu bylo rovněž u pacientů s anamnézou cerebrovaskulárního onemocnění, demence, Parkinsonovy chodby nebo úrazu hlavy.
Pokud jde o tíži hypertenze, nebyl pozorován významný rozdíl mezi preskripcí jednotlivých tříd antihypertenziv, pouze pacienti léčení BB měli častěji mírnou hypertenzi než pacienti s ARBs.
Závěr
Ve výše prezentované studii byla terapie hypertenze sartany spojená s významně nižším rizikem vzniku epilepsie v porovnání s terapií betablokátory, blokátory kalciových kanálů a jakýmkoliv jiným antihypertenzivem. Tato zjištění naznačují, že podávání antihypertenziv ze skupiny ARBs by mohlo představovat nový přístup k prevenci epilepsie u hypertoniků.
(mafi)
Zdroj: Doege C., Luedde M., Kostev K. Association between angiotensin receptor blocker therapy and incidence of epilepsy in patients with hypertension. JAMA Neurol 2022; 79 (12): 1296–1302, doi: 10.1001/jamaneurol.2022.3413.
Did you like this article? Would you like to comment on it? Write to us. We are interested in your opinion. We will not publish it, but we will gladly answer you.
