Virtual Echocardiography as a Potential Screening Tool for the Diagnosis of Primary Pulmonary Hypertension
Primary pulmonary hypertension disease is associated with a poor prognosis. Early diagnosis and the implementation of specific therapy are necessary to improve patients' prospects. In the near future, virtual echocardiography, which has shown good results in published studies, may become a valuable screening tool.
Úvod
Plicní arteriální hypertenze (PAH) se rozděluje podle etiologie na primární a sekundární. Primární plicní hypertenze (typ I dle klasifikace WHO) je charakterizovaná postižením malých arterií a je asociována s nepříznivou prognózou, přičemž pro zlepšení vyhlídek nemocných je nutná časná diagnostika a nasazení specifické terapie. Zlatým standardem v diagnostice je katetrizační vyšetření pravostranných srdečních oddílů, díky němuž lze rozlišit primární formu onemocnění od častější sekundární formy. Během pandemie onemocnění COVID-19 se však specializované vyšetření stalo méně dostupným.
Z výsledků recentního výzkumu se zdá, že by se cenným diagnostickým nástrojem v diagnostice primární plicní hypertenze mohla stát takzvaná virtuální echokardiografie, která již v předchozí studii prokázala dobré výsledky v diagnostice plicní hypertenze.
Virtuální echokardiografie v diagnostice primární PAH
Virtuální screeningový nástroj je založen na jednoduché analýze několika parametrů získaných pomocí rutinní echokardiografie. Mezi parametry potřebné pro analýzu patří velikost levé síně, poměr E/e' a zploštění mezikomorového septa v systole. Na základě přítomnosti nebo absence konkrétního parametru je udělen +1 nebo −1 bod, výsledné skóre se pohybuje v rozmezí −3 až +3. S narůstajícím skóre roste i pravděpodobnost přítomnosti primární plicní hypertenze.
Vaidyaová et al. publikovali studii zabývající se odlišením primární plicní hypertenze od sekundární formy pomocí virtuální echokardiografie, přičemž ve studii porovnávali tuto metodu s měřením systolického tlaku v arteriálních tepnách pomocí dopplerovského vyšetření. Definitivní diagnóza ve studii byla stanovena pomocí pravostranné srdeční katetrizace s mediánem 27,5 dne od provedení screeningového vyšetření.
Do studie bylo zahrnuto celkem 96 pacientů, u 55 byla diagnostikována primární plicní hypertenze. Virtuální echokardiografie prokázala ve studii superioritu vůči dopplerovskému vyšetření v identifikaci pacientů s primární plicní hypertenzí. Pro diagnostiku primární plicní hypertenze byla stanovena senzitivita 80 % a specificita 75,6 %, s plochou pod křivkou 0,81 (při dopplerovském vyšetření byla diskriminační schopnost menší, s plochou pod křivkou 0,56). Diskriminační schopnost metody byla nezměněná i při aplikaci na sekundární kohortu z jiného terciárního centra.
Závěr
Virtuální echokardiografie se může stát cennou screeningovou metodou v diagnostice primární plicní hypertenze. V současnosti během pandemie onemocnění COVID-19 může být důležitým nástrojem pro zachycení pacientů s primární plicní hypertenzí při nedostupnosti specializovaného vyšetření v podobě pravostranné srdeční katetrizace.
(holi)
Zdroj: Vaidya A., Golbus J. R., Vedage N. A. Virtual echocardiography screening tool to differentiate hemodynamic profiles in pulmonary hypertension. Pulm Circ 2020 Sep 17; 10 (3): 2045894020950225, doi: 10.1177/2045894020950225.
Did you like this article? Would you like to comment on it? Write to us. We are interested in your opinion. We will not publish it, but we will gladly answer you.
