Prof. Petra Lišková: Prevention of Dry Eye Syndrome is Difficult but Not Impossible

Co je syndrom suchého oka a proč jeho incidence narůstá?

Jde o stav, ke kterému dochází, když slzy nejsou schopny zajistit dostatečné zvlhčování povrchu oka. Slz je buď nedostatek, nebo jsou nekvalitní. Slzy se skládají ze tří složek: oleje, vody a hlenu. Olejová vrstva pomáhá zabránit odpařování vodní vrstvy, zatímco vrstva hlenu rozkládá slzy rovnoměrně po povrchu oka. Pokud se slzy vypařují příliš rychle nebo se nerozloží rovnoměrně mohou vzniknout příznaky syndromu suchého oka.

Věk je největším rizikovým faktorem, neboť dochází k úbytku tvorby slz. Primární onemocnění způsobující snížení tvorby slz je pak třeba hledat především u mladších lidí. Je otázka, do jaké míry výskyt opravdu stoupá a nakolik se uplatňuje větší povědomí o možných projevech.

Jsou projevy syndromu suchého oka tyto specifické pro tento problém, nebo se s nimi setkáváme i u jiných onemocnění?

Projevy jsou nespecifické a bez ohledu na příčinu stejné – zarudnutí, pálení a řezání očí, únava očí, světloplachost, zhoršené vidění, někdy i bolest hlavy. Příznaky se mohou zhoršovat při větru, v zimě nebo v horku.

U kterých jedinců se syndrom objevuje nejčastěji?

Největší riziko vzniku mají ženy nad 50 let věku. U mladších lidí má syndrom suchého oka často jinou odhalitelnou příčinu. Studie udávají prevalenci tohoto onemocnění v rozmezí od 5 % u jedinců mladších 50 let do 19 % ve starších věkových kategoriích. Přesné epidemiologické údaje však neexistují, což je dáno různými diagnostickými přístupy a nejednotnými definicemi tohoto syndromu.

Co patří mezi hlavní příčiny?

Kromě nedostatečné produkce slz v souvislosti s věkem má řada pacientů i chronický zánět okrajů víček. Zde se nacházejí žlázky vytvářející tukovou složku slzného filmu, která zabraňuje rychlému odpařování. Asi 10 % pacientů má základní systémové onemocnění, nejčastěji primární Sjörgenův syndrom, což je zánětlivá buněčná infiltrace exokrinních žláz, která vede k deficitu produkce slin a slz. Z lokálních příčin lze vzpomenout například nepřiléhání víček k povrchu oka. V souhrnu lze říct, že syndrom suchého oka je multifaktoriální problém, který může souviset s řadou lokálních nebo systémových potíží.

A co může stávající syndrom suchého oka dále zhoršit?

Intenzita syndromu suchého oka může být násobená toxickým působením konzervačních látek při lokální léčbě, například u pacientů s glaukomem. Známé je také zhoršení symptomů u pacientek užívající hormonální antikoncepci. V současné době se často zmiňuje i koukání do obrazovek počítačů, televize či mobilních telefonů, což může vést ke snížení četnosti mrkání. Projevy mohou být zhoršeny i sníženou vlhkostí vzduchu, alergeny, prachem v ovzduší nebo pobytem v klimatizovaných místnostech.

Jedná se o typicky chronické onemocnění? A může mít za následek poruchy, či dokonce ztrátu zraku?

Ano, onemocnění je chronické povahy. U pacientů s těžkými projevy, což se týká hlavně případů, kdy syndrom suchého oka vzniká na podkladě systémové autoimunitní choroby, může vést i k trvalé ztrátě zraku, pokud u nich vznikne zánět rohovky nebo její zjizvení.

Jak moc tento syndrom souvisí s nošením kontaktních čoček?

Pacienti mohou mít při nošení kontaktních čoček nepříjemné nespecifické pocity stejné jako u syndromu suchého oka, i když je jejich slzný film normální. Měkké kontaktní čočky se ovšem naopak ve vybraných případech používají jako léčebný prostředek, protože mohou poskytnout symptomatickou úlevu, zejména v případě filamentózní keratitidy.

Jak se syndrom suchého oka diagnostikuje? Stačí znát příznaky?

Pouze příznaky nestačí, navíc k nastavení léčby je nutné znát také závažnost onemocnění. Z klinických testů se provádí nejčastěji Schirmerův test a obarveni rohovky speciálním barvivem – fluoresceinem.

Jaké jsou aktuální možnosti léčby?

Farmakoterapie spočívá zejména v aplikaci umělých slz, přičemž preferujeme přípravky bez přítomnosti konzervačních látek. V případě potřeby lze přidat mast nebo gel na noc. Pokud jsou tato opatření nedostatečná, je třeba zvážit dočasné či trvalé uzavření slzných kanálků. Důležité je také pomýšlet na možnost základního onemocnění, včasně jej diagnostikovat a léčit. Navzdory léčbě si mnoho pacientů stěžuje na přetrvávání příznaků, přičemž objektivní klinický nález nemusí vždy odpovídat míře subjektivních obtíží.

Novinkou je pak možnost elektrostimulace založené na aplikaci vysokofrekvenčních pulzů, které stimulují metabolismus a regeneraci na buněčné úrovni.

Je potřeba vždy odeslat pacienta k oftalmologovi, nebo stačí i samoléčba?

V rámci primární péče je léčba obtížná pro nespecificitu příznaků a nemožnost provést detailní biomikroskopické zhodnocení povrchu oka. Řada lidí nicméně při pocitu suchých očí zřejmě volí poradu s lékárníkem a vyzkouší umělé slzy. Pokud je syndrom mírné intenzity a příznaky při občasné aplikaci slz zmizí nebo pacienta téměř neobtěžují, problém většinou dále neřeší. Ti, u kterých nepříjemné příznaky přetrvávají, mohou vyhledat svého očního lékaře. Návštěvu je možné spojit i s preventivní prohlídkou, která se stejně pravidelně doporučuje pro 40. roce věku kvůli včasnému podchycení dalších očních chorob, jejichž výskyt stoupá s věkem, například zeleného zákalu.

Jak vybrat ze široké palety volně prodejných přípravků?

Volně prodejné jsou různé druhy umělých slz a gelů. V současné době preferujeme umělé slzy bez konzervačních látek, kterých je na trhu velký výběr. Pacientovi doporučujeme, ať postupně vyzkouší různé slzy a zůstane u těch, které mu vyhovují.

Jaké je postavení kyseliny hyaluronové v terapii syndromu suchého oka?

Většina umělých slz je právě na její bázi.

Existuje účinná prevence syndromu suchého oka?

Prevence je obtížná. U pacientů se známkami zánětu očních víček lze doporučit jejich hygienu, ovšem pokud dotyčný aktuálně nepociťuje žádné obtíže, málokdy tento proces dodržuje. Také je možné se zaměřit na zlepšení komfortu, například omezit koukání do obrazovek, nekouřit a nepobývat v zakouřeném prostředí, tím se však už dostáváme k celkově zdravému životnímu stylu. Ve finále všechno může souviset se vším.

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz