Meta-analysis of the Metabolic Effects of Second-generation Antipsychotics

Úvod

V terapii schizofrenie jsou v současné době léčbou 1. volby antipsychotika 2. generace. Jejich výhodou je především snížení rizika relapsu onemocnění, dále poměrně nízký výskyt obtěžujících nežádoucích účinků (na rozdíl od antipsychotik 1. generace) a dostupnost některých léčiv v depotní injekční formě. Mezi nejčastější nežádoucí vedlejší účinky však patří nárůst tělesné hmotnosti a negativní ovlivnění energetického metabolismu, které mohou vést k rozvoji diabetu 2. typu a zvýšení hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi se všemi důsledky.

Analyzovaná data

Vlivem antipsychotik 2. generace na tělesnou hmotnost a metabolické parametry se zabývala metaanalýza randomizovaných kontrolovaných i observačních studií, které byly publikovány od června 2009 do listopadu 2020. Byly porovnávány parametry (hmotnost, BMI, hladina celkového, HDL a LDL cholesterolu, triglyceridů, glykémie a hodnoty krevního tlaku) naměřené před zahájením léčby a na konci sledování. Hodnocenými léky byly lurasidon, aripiprazol, olanzapin, paliperidon v retardované formě (XR), kvetiapin XR a risperidon.

Z 3076 dostupných prací bylo pro metaanalýzu vybráno 79. Jednalo se o prospektivní (34 %), retrospektivní (5 %) a randomizované kontrolované studie (61 %). Celkový počet účastníků činil 37 467, jejich průměrný věk byl 36 let a 62 % tvořili muži. Celkem 49 studií hodnotilo olanzapin, 27 risperidon, 20 aripiprazol, 19 lurasidon, 13 kvetiapin a 6 paliperidon.

Výsledná zjištění

Nejnižší přírůstek tělesné hmotnosti byl zaznamenán při terapii lurasidonem (+0,43 kg), který byl provázen poklesem BMI (−0,10 kg/m²). Při podávání tohoto antipsychotika se snížila hladina celkového cholesterolu (−0,21 mmol/l) a triglyceridů (−0,06 mmol/l) a zvýšila se hladina HDL cholesterolu (+0,05 mmol/l). Naopak nejvyšší nárůst tělesné hmotnosti byl zaznamenán při užívání olanzapinu (+4,52 kg) a risperidonu (+4,19 kg). S terapií olanzapinem byl rovněž spojen největší nárůst BMI (+1,59 kg/m²), hladiny triglyceridů (+0,37 mmol/l) a glykémie nalačno (+0,3 mmol/l). Nejvýznamnější zvýšení hladiny celkového cholesterolu bylo zjištěno při podávání paliperidonu (+0,38 mmol/l). Největší vliv na hodnotu krevního tlaku měl kvetiapin XR (zvýšení 2,60/2,77 mmHg).

Diskuse a závěr

Schizofrenie je závažným psychiatrickým onemocněním, jehož důsledky mohou značně ovlivnit zdraví i socioekonomický status pacienta a jeho rodiny. Ve srovnání s běžnou populací bylo u nemocných se schizofrenií zaznamenáno téměř 2× větší riziko rozvoje diabetu a metabolického syndromu, kardiovaskulární mortalita je u těchto nemocných rovněž signifikantně vyšší. Částečně může být tato skutečnost způsobena životním stylem, který je psychiatrickým onemocněním bezesporu velmi ovlivněn. Svůj podíl však nepochybně mají i vedlejší účinky antipsychotik. Bez jejich využití by ovšem důsledky onemocnění byly pro pacienta devastující.

Nejlepší metabolický a kardiovaskulární profil byl v citované metaanalýze zaznamenán při užívání lurasidonu, kdy došlo ke snížení BMI, hladiny celkového cholesterolu a triglyceridů a glykémie nalačno. Nejméně příznivý metabolický profil měly naopak olanzapin a risperidon. Zde byl zaznamenán přírůstek hmotnosti a došlo i k narušení lipidového spektra.

Navzdory některým limitacím (například rozdílné dávkovací schéma mezi jednotlivými pacienty a nezahrnutí některých dalších nežádoucích účinků) poskytla tato metaanalýza poměrně přesné zhodnocení metabolických a kardiovaskulárních rizik jednotlivých antipsychotik 2. generace. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro rozhodování v klinické praxi i pro další výzkumy.

(kali)

Zdroj: Rognoni C., Bertolani A., Jommi C. Second-generation antipsychotic drugs for patients with schizophrenia: systematic literature review and meta-analysis of metabolic and cardiovascular side effects. Clin Drug Investig 2021 Apr; 41 (4): 303−319, doi: 10.1007/s40261-021-01000-1.